Instituce a kulturní zařízení

<p>CHOMUTOV: Dva a půl tisíce lidí navštívilo poprvé koncem června do té doby nepřístupné prostory železničního depozitáře v Chomutově.</p> <p>Vystaveno bylo více než 80 exponátů: parní lokomotivy, salonní vozy, historické drezíny či kolejový sněhový pluh z roku 1980. Návštěvníci mohli spatřit také novější kolejová vozidla, která nedávno dosloužila v pravidelném provozu u Českých drah a nyní jsou připravena pro zachování ve sbírce NTM. Vystavena buyla také parní lokomotiva 498.106 albatros, která v srpnu 1964 dosáhla rychlostního rekordu 162 km/h a je zde deponována od propadnutí revize kotle. Národní technické muzeum má k dispozici polovinu rotundy bývalého chomutovského depa.<br />
Pro velký zájem se brány železničního depa otevřou v rámci akce Parním vlakem z muzea do muzea v sobotu 28. srpna ještě jednou. </p> <p>Do budoucna by měl být depozitář také pravidelně přístupný.</p> <p>„Železniční sbírka Národního technického muzea je nejstarší u nás a doufáme, že ji budeme moci v co nejkratší době prezentovat v znovuotevřeném Národním technickém muzeu v Praze, na Masarykově nádraží a v částečně zpřístupněném depozitáři právě v Chomutově,“ vysvětluje ředitel Národního technického muzea v Praze Horymír Kubíček, který chce do budoucna chomutovské depo pravidelně zpřístupňovat veřejnosti.</p> <p>Celkem je zde k vidění na šest desítek železničních vozidel, od parních přes motorové a elektrické lokomotivy, až po osobní a nákladní vozy průmyslových drah. Velkou pozornost v Chomutově nepoutají jen vysloveně historická vozidla a parní lokomotivy. I laická veřejnost se živě zajímala o lokomotivy a vozy, které byly donedávna v provozu nebo je můžeme ještě dnes spatřit na vedlejších výkonech. Souvisí to se snahou Železničního muzea NTM neustále rozšiřovat sbírku tak, aby kontinuálně dokumentovala dějiny našich železnic až do současnosti.</p> <p>Na historicky první otevření depozitáře přišly především školní výlety, rodiny s dětmi a železniční nadšenci nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Německa a Velké Británie. Z chomutovské železniční stanice dovezl hosty do prostor depozitáře historický motorový vůz M 131.1405 vyrobený roku 1953. Vůz přezdívaný Hurvínek zajišťoval následně kyvadlovou přepravu návštěvníků ze stanice do depa. Svezení historickým vozem bylo jedním z vrcholů akce.</p>

<p>PRAHA: Léto je čas malin, odpočinku, ale také poznávání. Turistickým lákadlem jsou jistě hrady a zámky, ale čím dál častěji ožívají v době prázdnin muzea. Do jednoho malého, ale zajímavého vás pozveme dnes.</p> <p>Od března letošního roku, kdy vzniklo, sídlí na velmi dobré pražské adrese v Michalské ulici č. 12, v bývalé konírně domu U zlatého melouna. Koňů by se sem vešlo pár, ale gramofonů je zde hodně. Jsou roztodivných tvarů a velikostí, jedno ale mají společné; jsou krásné. A jsou také funkční. Při spuštění melodií, které evokují atmosféru dávno zašlých časů, se ocitnete na začátku minulého století, s některými exponáty i na konci předminulého.<br />
Řeč je o Muzeu gramofonů a fonografů. Jeho majitelem, provozovatelem a mecenášem je Karel Mráz, který propadl sběratelské vášni před několika lety, a jak už to v takových případech bývá, měl touhu se o své poklady podělit s ostatními.<br />
Na malém prostoru najdete nerůznější přístroje od starších fonografů po gramofony, miniaturní piknikové až po skříňové. Jediné, na co je v tomto muzeu potřebná elektrická zásuvka je nasvícení, všechny exponáty, kterých je cca 90, se totiž bez elektrického proudu obejdou; jsou mechanické, rozezvučí je klika a jehla v drážce.<br />
Mimochodem jehly, krabičky, gramofonové desky a dokonce i některé gramofony můžete v muzeu zakoupit spolu s dalšími suvenýry.<br />
O provoz muzea, o přírůstky i o to, aby všechny exponáty byly pečlivě ošetřeny, případně uvedeny do původního a funkčního stavu, se stará majitel se svou partnerkou a dětmi. Zatím ale nedosáhli ideálního stavu, aby totiž náklady kryly výdaje. Vzhledem ke krátké existenci muzea je návštěvnost zatím malá. Ovšem, kdo zavítá, neprohloupí. Zažije milé vytržení z koloběhu všedního dne.<br />
Muzea to mají těžké, malá těžší a provozování nedotovaných soukromých vyžaduje odvahu. Tyto instituce se potýkají hlavně s nedostatkem peněz, potažmo s návštěvností. Pan Mráz muzeum „rozjel“ na své náklady, o dotaci žádal jen sporadicky a bezvýsledně. Ale věří v úspěch, a my s ním.<br />
Stane se tak, až se muzeum ocitne např. mezi dalšími pražskými turistickými zajímavostmi v informačních brožurách pro turisty, nebo až ho objeví cestovky, které chtějí připravit svým klientům výjimečný zážitek.<br /> V muzeu gramofonů se všem dostane velmi zasvěceného výkladu od zapáleného sběratele a umím si představit, že zájem projeví i učitelé, kteří sem přivedou děti, aby jim tak obohatili nudnou výuku.<br /> Potenciálními návštěvníky jsou ale všichni, kteří mají rádi krásné historické předměty.<br />
„Vystavené přístroje jsou většinou v původním stavu, nebo byly citlivě zrestaurovány podle dobové dokumetace a obrázků. Na fonografových troubách je tak možné si prohlédnout až 110 let staré, ručně malované květinové motivy, které jsou dnes obrazovými originály,“ řekl nám Karel Mráz, kterého jsem se pak ještě zeptali:</p> <p>Existuje ve světě podobné muzeum<br />
Ano, vím o podobném muzeum gramofonů v Paříži, ale určitě jich po celém světě existuje víc.</p> <p>Jací návštěvníci převažují: tuzemští či zahraniční?<br />
V období turistické sezóny převažují cizinci, ale před prázdninami k nám chodili hlavně čeští návštěvníci.</p> <p>Který exponát považujete za nejvzácnější?<br />
Pro mě jsou všechny exponáty vzácné, protože se dochovaly po dobu 80 a některé více než 110 let. Jako rarity bych ale mohl vyjmenovat např. luxusní mahagonový gramofon His Master´s Voice s Lumierovou membránou, která nahrazuje klasickou plechovou troubu, nebo koncertní gramofon s největší vyráběnou deskou o průměru 50 cm. Dále potom ve své době nejmenší vyráběný gramofon, který se po složení vešel do kovového pouzdra o průměru 11,5 cm, a mnoho dalších.</p> <p>Vím, že máte ve své sbírce mnohem více předmětů, než se v expozici nachází. Myslíte, že bude někdy možné vystavit všechny?<br />
Je to naše tajné přání, abychom se rozšířili a mohli lidem ukázat všechny přístroje, které jsou zatím uzavřeny ve sklepě apod. Vše ale závisí na tom, jak bude muzeum prosperovat.</p> <p>Kdybyste lákal k návštěvě děti školou povinné, na co by to bylo?<br />
Lákadlem pro děti je možnost vidět a slyšet něco, co už znají jenom z vyprávění i jejich dědečkové a babičky. Můžou se podívat na funkční dětské gramofony, na kterých se daly přehrávat malé barevné desky s pohádkami. V nejbližší době se chystáme více zaměřit právě na dětské návštěvníky, shromažďujeme nápady a náměty.</p> <p>Jaká by musela být denní návštěvnost, aby se provoz rentoval<br />
Denně by muselo přijít alespoň 25 – 30 návštěvníků při každodenním provozu. </p> <p>Vaše otevírací doba je nyní od 10 – 19 h, jakou plánujete na zimu?<br />
Pravděpodobně bude zkrácená, ale vše bude záležet na návštěvnosti na podzim a dále. </p> <p>Chystáte v prostorách muzea nějaké novinky či akce?<br />
V muzeu velmi brzy hodláme umístit exponát k „osahání a vyzkoušení“, a sice dobový „Jukebox“. Jedná se o dobový mincovní gramofon, kterých sice máme v muzeu několik, ale tento po vhození mince návštěvníkem přehraje libovolně vybranou desku. Tato atrakce by se mohla stát i jedním z lákadel pro děti.</p> <p>Fotografie exponátů si můžetet prohlédnout na webových stránkách muzea: www.gramofony.cz.</p>

<p>LANŠKROUN: Město s 12,2 tisíci obyvateli zřizuje v oblasti kultury Městskou knihovnu, Kino, Městské muzeum a Kulturní centrum. Činnost těchto příspěvkových institucí vychází ze zřizovacích listin.</p> <p>Každá z nich má své specifické poslání, všem je však společná vzájemná spolupráce při pořádání řady akcí a vytváření kulturního klimatu města.<br /> Město vlastní zámek, který sloužil dříve jako klášter, a umístilo zde Městské muzeum a Kulturní centrum. KC sídlí v prostředním traktu zámku a využívá i zámecké nádvoří, na kterém je postavená letní scéna se zastřešeným pódiem.<br />
Kapacita sálu, v němž se konají například divadelní představení či koncerty, je 200 míst, do přísálí se vejde maximálně 56 osob.<br />
V letošním roce obdrželo KC od města příspěvek ve výši 2 miliony korun. Další finanční prostředky se snaží získat z grantů. Např. Pardubický kraj požádalo o dotaci 30 tisíc na pořádání Lanškrounského jazzového festivalu a Festivalu dechových hudeb Pravečkův Lanškroun.<br />
KC také využívá možnost pronajímat prostory k pořádání firemních akcí, seminářů atd.<br /> O provoz centra se stará 4,5 přepočtených zaměstnanců. </p> <p>Chceme-li vyjmenovat akce, musíme začít největší, a sice Městskými slavnostmi, které se každoročně konají druhý zářijový víkend. Jsou součástí dálkového pochodu Lanškrounská kopa s více než čtyřicetiletou existencí. Na slavnosti se přijde pokaždé podívat kolem 5 tisíc osob. </p> <p>Další významnou je Festival dechových hudeb Pravečkův Lanškroun nesoucí jméno významného hudebního skladatele, dirigenta a pedagoga Jindřicha Pravečka, rodáka z nedalekých Výprachtic. Naše i zahraniční dechové soubory se letos představí na jeho 33. ročníku. Součástí festivalu je i mezinárodní autorská skladatelská soutěž „Hledáme nové skladby pro dechové orchestry“. </p> <p>Letošní jaro patřilo po desáté Lanškrounskému jazzovému festivalu, na kterém vystupuje i zdejší jazzpopová skupina One Brain, založená v roce 1999. Téměř třicetiletou činnost má za sebou Kruh přátel hudby, jehož členy jsou zejména ti dříve narození. Další hudební koncerty v komorním prostředí prezentují zejména folk, country, ale i vážnou hudbu. </p> <p>Největší zájem je však o představení pražských divadelních souborů, které mají dobré herecké obsazení. I tady totiž platí, že diváci jdou „za jménem“. S velkou pozorností se setkává i vystoupení zdejších ochotníků. V Lanškrouně působí jeden soubor složený z dospělých herců a další pak na zdejším gymnáziu. Jejich premiéry jsou vždy vyprodané. </p> <p>V letošním roce v KC probíhají také jazykové kurzy (angličtina pro začátečníky), taneční pro mládež i dospělé, výuka orientálních tanců, hudební kurzy nabízející výuku hry na kytaru a klavír. Lanškrounská dřevěná píšťalka zve děti předškolního a školního věku na kurz hry na zobcovou flétnu. Své příznivce tu mají cestopisné reportáže a přednášky, módní přehlídky, pořady pro děti nebo Dny kultur partnerských měst.</p> <p>Důležitou roli hrají občanské aktivity. Dříve působily soubory zájmové umělecké činnosti pod křídly KC, které každému z nich vedlo samostatný účet. Nyní má většina podobu občanského sdružení, a na město se obrací s žádostmi o příspěvek na činnost, na pořádání různých akcí, na vydávání CD atd. Tento model se osvědčil lépe; soubory a KC jsou nyní v partnerském vztahu, který vyhovuje oběma stranám.</p>