čtvrtek
18. července 2024
svátek slaví Drahomíra

Děti a mládež

Hybernia zve do džungle – výpravný rodinný muzikál Tarzan je tahákem podzimní sezóny

PRAHA: Divadlo Hybernia se na podzim proměňuje v džungli. Právě tam se totiž odehrává jeden z nejznámějších dobrodružných a milostných příběhů dokreslený poutavou scénou, kostýmy a hudbou Phila Collinse. Jeden z nejúspěšnějších muzikálů plný světových hitů, který vznikl pro studio Walt Disney, nabízí nevšední rodinnou podívanou s dvacetičlenným živým orchestrem a skvělými výkony českých muzikálových hvězd. Do konce roku divadlo Hybernia uvede ještě devět představení a diváci se dočkají také dalších novinek.

Autor článku: 
Hana Tietze

V podzimní sezóně se uvedou divákům noví představitelé malého „Tarzánka“. V hlavních rolích nejvýpravnějšího díla u nás se nově vystřídají Jakub Barták v alternaci s Adamem Šrámkem. Dospělého Tarzana si zahrají David Gránský, Peter Pecha a Robert Urban. „Hrát Tarzana s hudbou Phila Collinse je privilegium, kterého si nesmírně vážím. Nejen proto, že mohu na jevišti stát s řadou skvělých kolegů a muzikantů, ale na jeho realizaci jsme si dali opravdu záležet, a vždycky se pilně připravujeme i na každé jednotlivé představení, abychom divákům mohli nabídnout zážitek, na který snad nezapomenou,“ zve jeden z Tarzanů, herec Robert Urban. V roli Jane ho doprovodí Ivana Korolová, Petra Vojtková a Klára Jelínková. V představení v režii Libora Vaculíka uvidí diváci také Josefa Vojtka, Mariana Vojtko, Ernesto Čekana, Tomáše Trapla a další herce, včetně deseti akrobatů.

Muzikál Tarzan získal za skladbu Phila Collinse You´ll Be In My Heart nominaci na cenu Grammy, Zlatý Globus i Oscara za nejlepší píseň. Představení ocenili již v minulosti i tvůrci přímo ze studia Disney. Upozornili především na scénu a její propojení s choreografií, pojetí kostýmů a výkony herců. „From the start, it was clear that the audience was in for a treat. The scrim was raised to what would become the centrepiece of the staging: two large tree trunks. The appearance of the leopard was the first moment you really saw how physically the director (Libor Vaculík) and choreographer, (Ivana Hannichová) would use their artists in conjunction with the set designer (Hloušek). The Prague Tarzan is a very clever production,“ zněla citace od tvůrců, kteří viděli představení v Praze na premiéře 4. října 2019. (Od začátku bylo jasné, že publikum čeká lahůdka. Jednoduchý nápad byl pozvednut na to, co se stalo středobodem inscenace: dva velké kmeny stromů. Vzhled leoparda byl prvním okamžikem, kdy jste opravdu viděli, jak fyzicky režisér (Libor Vaculík) a choreografka (Ivana Hannichová) využívají své umělce ve spojení se scénografem (Hloušek). Pražský Tarzan je velmi chytrá inscenace.)

Do konce roku nabídne Divadlo Hybernia ještě představení muzikálu Janka Ledeckého Galileo, nebo muzikál Mefisto v režii Filipa Renče. Milovníci historie se mohou těšit zatím pouze na jediné představení hostujícího divadla Nová scéna v Bratislavě s původním slovenským muzikálem Marie Terezie #poslední milost. V hlavní roli se Sisou Sklovskou čeká diváky výpravná podívaná s propracovanými kostýmy a příběhem výjimečné panovnice. V přípravě je také Česká mše vánoční a další projekty. „Zveme všechny diváky do muzikálového Divadla Hybernia nejen na jedinou muzikálovou disneyovku v České republice, ale také na nový vánoční projekt Českou mši vánoční s možností prohlídky původní kapličky, a v únoru pak na Zpívání v dešti, říká Eva Homindová, ředitelka Divadla Hybernia.

Více na www.hybernia.eu

Adam Ondra: Posunout hranice

ČR: Dokumentární film mapuje cestu Adama Ondry za jeho fenomenálními sportovními výkony. Adam už jako zázračné dítě udivoval a dodnes udivuje svět svými lezeckými úspěchy a posouváním hranic lidských možností v této oblasti. Z introverta se postupně stala světová sportovní hvězda. Film zachycuje také Adamovu přípravu na olympijské hry v Tokiu, kde bylo sportovní lezení poprvé uznáno za olympijskou disciplínu. Prostřednictvím jeho příběhu ve filmu sledujeme i proměnu sportovního lezení a sportu obecně, vliv komerčních tlaků, médií a diváků toužících po show, ve kterou se lezecké závody mění.

Autor článku: 
TZ/ika

                                                                                                          

Délka: 80 minut

Žánr: dokumentární

Scénář a režie: Jan Šimánek, Petr Záruba

Premiéra: 27. října 2022

 

Jaká je skutečná cena za úspěch?

Celovečerní dokument o lezecké ikoně dneška. Adam Ondra začal s lezením ve stejném věku, ve kterém se naučil chodit, a od té doby již nepřestal. Sbírá medaile, rekordy a posouvá hranice toho, co je v lezení ještě možné. Tvůrci filmu doprovázeli Adama Ondru celé 3 roky nejen na lezeckých závodech, při lezení v přírodě na skalách nebo při náročném tréninku, ale točili s ním i doma, při společných chvílích s rodiči, a především s přítelkyní Ivou. Iva se během natáčení stala nejen Adamovou ženou, ale také velmi důležitou postavou našeho filmu, která je Adamovi velkou oporou, přestože její role není vždy snadná.

Adam Ondra, největší lezecká ikona současnosti, dosahuje fenomenálních sportovních výkonů. Z nemluvného introverta se stala světová sportovní hvězda a z touhy lézt úkol vždy zvítězit. Skrze Adamův příběh a jeho tvrdou přípravu na olympiádu v Tokiu ve filmu sledujeme proměnu sportovního lezení a sportu obecně, vliv komerčních tlaků, médií a diváků toužících po show, ve kterou se lezecké závody mění.

V kontrastu se samotou, která provází Adama při jeho každodenním tréninku, a s přírodou, která jej obklopuje při lezení na skalách, se ke konci filmu ocitáme na největší sportovní akci vůbec - na letních olympijských hrách. Zde heslo "není důležité zvítězit, ale zúčastnit se" již dávno nahradilo nové: "vítěz bere vše".

Součástí Adamova světa je mnoho lidí, kteří mu v jeho cestě pomáhají: trenér, fyzioterapeuti, poradci či rodiče, kteří jej od malička podporovali. A především manželka Iva, která je jeho největší oporou. Jaké to je žít po boku vrcholového sportovce a celebrity? Lezení je vášeň a touha. Adam Ondra posunul hranice tam, kde se to zdálo být mimo lidské možnosti. Lezení obětoval doslova vše a teď ho stále naléhavěji čeká nová výzva – rodinný život.

Ve věku 16 let vyhrál svůj první světový pohár a v současné době má na svém kontě řadu zlatých i dalších medailí z mistrovství světa, jejichž počet průběžně rozšiřuje. V roce 2016 zvládl vylézt legendární Dawn Wall v Yosemitském národním parku v USA v rekordním čase 8 dní. O rok později vylezl nejtěžší trasu na světě, kterou pojmenoval Silence. Stal se světovou hvězdou, přesto zůstává ve svém jádru stejný - pokorný, pracovitý a naprosto oddaný horolezectví.

www.bontonfilm.cz

                                                                            

Den dýní 2022

29.10.2022
10:00 - 19:00
Autor článku: 
Kristýna Hamáková

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Oblíbený dýňový den na zámecké terase tentokrát doplníme také jablky v různých podobách i skupenstvích. Těšte se na dýňové i jablečné pochoutky nebo tvoření s dýněmi a jablky. Vyvrcholením letošního Dne dýní bude magická večerní světýlková dílna… V případě deště se akce koná v zámeckém Konventu na II. nádvoří.

 

Hlavní program

17.00–19.00

Světýlková dílna

Vyvrcholení letošního Dne dýní. Rozsviťme společně zámecké světlo a pomozme probudit staletého ducha přírody… A kouzlo může začít…

Tvořivé dýňové a jablečné dílny

10.00–16.00

Vyřezávání dýní

10.00–16.00

Dýňovo-floristický workshop

10.00–16.00

Dýňové svítící brože a dřevěné dýňové puzzle

Program pro vás připravili Vědátoři.

10.00–16.00

Jablečné tvoření

Dílny s Chytrou rukou

10.00–16.00

Keramický workshop

10.00–16.00

Slámové tvoření

10.00–16.00

Smaltované hrnky

Dílnu připravila Horácká galerie.

10.00–16.00

Truhlářský workshop

10.00–16.00

Mýdlová dílna

Doprovodný program

10.00–16.00

Dýňové MAXI hry

Zahrajte si dýňový mlýn, piškvorky nebo házení kroužků na dýně.

10.00–16.00

Není jablko jako jablko

Naučná stezka pro teenagery.

10.00–16.00

Opékání jablek

10.00–16.00

Ukázka moštování

10.00–16.00

Jarmark

Jarmark s dýňovými a produkty a gastrospecialitami.

10.00–16.00

Otoč kytku

Máte doma přebytky sazeniček zeleniny, pokojových květin, bylinek nebo jiných kytiček, které už nepotřebujete a je vám líto je vyhodit? Připadáte si doma jako v pohádce o Šípkové Růžence a těžko se každý den prosekáváte ven? Zapojte se do naší štafety Otoč kytku a přineste rostlinky o víkendu na zámeckou terasu. Jak štafeta funguje?

  • kytku (sazeničku / řízek rostlinky / výpěstek) dejte do květináčku a přineste ji do stánku Otoč kytku na zámeckou terasu,
  • ke kytce píchněte cedulku (třeba na špejli) s názvem rostliny, pokud má rostlina nějaký příběh, přidejte jej také,
  • vezměte si kytku podle svého výběru od ostatních,
  • pokud nedonesete kytku, můžete přispět na štafetu libovolnou částkou do vázičky ve stánku.

9.00–19.00

Dýňové speciality v zámecké kavárně

SRDCAŘI – 25 let Nadace Via

ČR: Krásné výročí slaví letos Nadace Via, která už od roku 1997 podporuje aktivní lidi, kteří společně pečují o své okolí a kteří darují druhým, zkrátka Srdcaře. Pomohla tak zhruba 8 000 komunitním a filantropickým projektům po celé České republice. To znamená přes 600 milionů Kč investovaných do iniciativ lidí s dobrými nápady a více než jednu miliardu zprostředkovanou stovkám neziskových organizací díky portálu Darujme.cz. Téma dobrovolnictví v kultuře, umění i ve společnosti je blízké také Místní kultuře, stejně jako příběhy těch, kteří svůj volný čas i finanční prostředky věnují činnosti prospěšné okolí. Řada důvodů k setkání s ředitelem nadace Zdeňkem Mihalcem.
Autor článku: 
Irena Koušková

Nadace Via se zrodila 4. září 1997. Od té doby ušla dlouhou cestu a v mnohém se proměnila, ale její základní myšlenky a cíle – podpora komunitního života, aktivit lidí "zespoda"– živých sousedství, dárcovství, filantropie, demokracie – zůstaly stejné. Je těch 25 let důvod k oslavám, nebo obavám?

Určitě k oslavám. Lidi berou věci do svých rukou, tento trend v ČR neobyčejně narostl. Poznáme to na množství neziskových organizací, spolků, iniciativ, dárců. Stoupá počet velkých filantropů, mecenášů, byznysmenů. Jako v anglosaském světě to zatím sice není, ale trend je jasný. Nicméně i přesto obavy zůstávají. Demokracie je křehká vždy. Nebezpečí vidím především v jednoduchých řešení, která jdou proti těžce a dlouhodobě budovanému společenskému ekosystému, zkrátka že to někdo po několika dekádách rozbije, tato obava bohužel sílí.

 

Co se změnilo za těch pětadvacet let? Je už na čem stavět?

Ze začátku tu existovalo pár jednotlivců, bláznů, co se vymykají, šťouchali do pasivního okolí, které bylo přirozeně nečinné po předchozích dekádách. Pak přibyli lidé, co se vraceli ze světa, z ERASMU atd., kde nabrali rozhled a zkušenosti a vrátili se do svého rodného města a začali si klást otázku, jak tady žít, když se tu nic neděje. Postupně vznikaly spolky i v Sudetech a pohraničí. Spolky už netvoří pár jednotlivců, bláznů, ale staly se dobrým mainstreamem. Takto vzniklé party lidí pak jdou do komunální politiky a velmi často uspějí.

Velkou výzvou pro nás je propojovat jednotlivé skupiny, iniciovat spolupráci spolků, municipalit, ministerstev, církve, byznysu. Zatím to u nás moc není. Chceme být tmelem společnosti.

 

Existují nástroje, jak přibližovat jednotlivé sektory?

Ano, otevřená radnice, participativní nástroje, komunitní setkávání a plánování. V nadaci poskytneme konzultanta ke zprostředkování dohody. Klasický příklad – místní chtějí oživit prostranství uprostřed vsi, musí se dohodnout, co tam bude stát. Na vybudování pódia jim poskytneme grant, oni přiloží ruce k dílu, starají se pak také o údržbu lépe, než kdyby vše bylo zaplaceno pouze z evropských grantů. Dobrovolnická práce je pak i pro obec levnější a funguje to dlouhodobě.

 

V Sudetech a odlehlých regionech poptávka po společných aktivitách ale zrovna velká není…

Sounáležitost lidí na jižní Moravě se budovala po generace a je značná, ukázalo to i tornádo. V Sudetech vznikly příkopy mnohem větší. Kolem velkých měst, hlavně ve Středočeském kraji, funguje občanská společnost velmi dobře, těch spolků, dobrovolnických organizací a malých institucí existuje hodně, takže se chceme více zaměřovat na periferie. Známe ale i místa, kde to žije – Jeseník, Broumov, která jsou už i zdrojem nějaké energie. Jedná se ale spíše o výjimky. Jako rodák z Jeseníků vím, že stačí třeba deset lidí, kteří zvládnou úplně změnit atmosféru daného místa, je to až neuvěřitelné. Nabalí se na ně další, pořádají festivaly, vznikne škola, stěhují se noví lidé a dobře se tam žije. 

 

Loňský rok byl pro nadaci Via mimořádně úspěšný hlavně díky humanitárním aktivitám – Moravou se prohnalo tornádo, covid, probíhající válka na Ukrajině lidé jsou během katastrof štědřejší, a své také dělá snadno dostupná možnost pomoci na stále populárnějším portálu Darujme.cz. Jaký je pro vás ten rok letošní? Jste i v těchto těžkých časech optimista, co se týče filantropie, dárcovství, ochoty pomáhat nejen v krizových situacích, a nejen v oblastech, jako je pomoc nemocným, sociálně vyloučeným nebo handicapovaným, ale také třeba kultury, umění, památek?

Letošní rok je v číslech ještě úspěšnější než loňský. Teď zase přichází energetická krize. Když dárcovství poklesne, tak zkušenost říká, že už to nebude na tu úroveň, která byla před krizí. Lidem přináší umění darovat pocit štěstí a naplnění a jsou rádi součástí většího celku.

Dárcovství na kulturu a umění patří stále k oblastem spíše podfinancovaným. Důvod tkví v tom, že jde o sféru méně atraktivní vyžadující už dobře prosperující společnost. Chceme ukazovat témata, která nejsou tolik podporovaná a nasvícená, mezi ně například umění patří, ale také třeba otázka drogově závislých, která je nyní na okraji zájmu, zatímco v devadesátých letech to bylo velké téma.

Humanitární aktivity Nadace Via nikdy nebyly hlavní náplní činnosti. Tou je podpora dárcovství a demokracie odspodu. Pokud ale přijde krize, chceme reagovat na aktuální výzvu – covid, tornádo, Ukrajina. Plníme ovšem roli propojovatelů, koordinujeme aktivity, dopomáháme svými zdroji humanitárním organizacím.

 

Prostřednictvím Ceny Via Bona jste oceňovali inspirativní filantropické počiny. Celkem bylo v historii Ceny nominováno přes 1 000 příběhů a za své aktivity bylo oceněno 140 jednotlivců, kolektivů i firem. Název Srdcaři jsme si vypůjčili právě od vás – dvě kategorie ocenění Srdcař a Mladý srdcař se udělovaly v rámci Ceny Via Bona až do roku 2020. Nyní už je tu nenajdeme. Kam se ztratily? Všimla jsem si, že se pozměnila celá struktura programů… Jaká jsou nová témata, která především je třeba ve společnosti podpořit?

Cena Via Bona vznikla v 90. letech, aby ukázala první vlaštovky – dárce, aktivní lidi, kteří něco změnili. Dnes už bychom nevěděli, koho oceňovat dříve. Vzniká spousta jiných cen. Společnost se posunula, už i média chápou, že pozitivní příběh má svou roli. Dává nám teď větší smysl pracovat na propojování sektorů, jak jsem o tom mluvil výše. Dárce máme, organizace na místní úrovni také, schopné radnice s dobrými starosty… Posunuli jsme se. Plánujeme proto filantropickou konferenci na příští rok, kde by se setkávali dárci s organizacemi, státní správou. Umění se dohodnout a dělat věci v konsensu, to je základ demokracie. Spolupráce napříč.

Všichni tito lidé, které podporujeme, jsou srdcaři, dělají to ve svém volném čase, nemusejí, nikdo je nenutí, nemají z toho peníze, jenom nervy, ale je v nich nějaká energie, že by měli dělat něco víc, nejen pečovat o svůj život osobní a svou rodinu, to je dělá Srdcaři. Touha změnit místo, kde žijí a zlepšit o kousek život lidem ve svém okolí.

Je to ale nevděčná práce, která si vybere svou daň. Často ztrácejí sílu, vyhoří. Chceme přijít s podporou, aby dlouhodobě vydrželi, pracovali efektivněji a dokázali přilákat další, musí si umět rozdělit role – někdo dělá fundraising, někdo komunikaci, plánovat. Nejdřív jejich činnost všichni kritizují a pak, když skončí, jim řeknou, jak to, že to není, my si už zvykli…

 

Součástí vaší práce je fundraising a péče o dárce. Nadace Via totiž čerpá peníze výhradně od dárců, firem a z výnosů nadačního jmění, čímž udržuje svou nezávislost. Je to ta část ředitelských povinností, která vás nejvíce baví?

Když jsem před covidem zvažoval, zda nastoupit do funkce ředitele, tak fundraising bylo něco, co mě od toho odrazovalo. Chodit za bohatými lidmi a žádat je o peníze jsem si neuměl představit. Postupem času jsem ale zjistil, že to tak není, fundraising spočívá v něčem jiném – budování vztahu důvěry mezi dárcem a organizací. Nejde o to říct si o peníze, to je až sekundární věc, primárně se soustředíme na diskusi s dárcem, jak on by chtěl změnit svět, v němž žijeme, jaké on má vnitřní představy, co ho trápí tady v Čechách, co ho štve, každý to vidí jinak. Komunikace s dárcem ukáže, jestli to, co nadace dělá, mu dává smysl. Třeba to není jeho téma. Snažíme se trpělivou, spolehlivou prací ukázat, že se dá nadaci věřit, dělá reálnou práci, má dopad, který se dá i změřit, což je pro byznysmeny, vědce, investory důležité − mít data, a že nadace má nějakou kontinuitu. Trvá dlouho, než se odhodláme říci si o dar. Fundraising má zkrátka své profesní standardy. Značná část mého pracovního času jsou schůzky s dárci. Spolupracujeme s firmami, nadacemi, filantropy, se zahraničními nadacemi. Budujeme dárcovské vztahy. Dary musí pokrýt rozpočet vyšších desítek milionů korun ročně, tyto peníze je třeba získat.

 

Zaměříme se na programy, které nejvíce souvisejí se zacílením Místní kultury, tedy Místo, kde žijeme a Dobro-druzi.

Programy dělíme do jednotlivých okruhů: pro mladé lidi do 26 let jsou tu Dobro-druzi: pro ty, co chtějí být aktivní a měnit místo, kde žijí. Program pro dospělé Místo, kde žijeme: velký balík různé podpory. Pro ty, co vstupují do komunální politiky, máme ještě speciální vzdělávací program. Často překvapivě uspějí díky svým komunitním aktivitám a najednou musí vládnout. Chceme jim v začátcích pomoci.

 

Kolik žádostí o podporu v rámci programu Místo, kde žijeme ročně přijmete a kolik peněz na granty vyplatíte? Určitě je řada projektů, které jste se rozhodli nepodpořit. Co bývá nejčastějším důvodem, že žádosti nemůžete vyhovět? Vidíte v těch žádostech postupem času nějaký posun?

Místo, kde žijeme – obsahuje velký balík podpory pro spolky, dobrovolnické organizace – desítky tisíc korun dostanou na realizaci svých plánů, propojíme je s dalšími organizacemi, dostanou základní vzdělávání, ukážeme jim, kde získat další zdroje. Na portálu Darujme.cz jim založíme sbírku a dvojnásobíme do dvaceti tisíc její výtěžek. Chceme je přimět, aby se naučili v místě, kde žijí získat si vlastní zdroje od sousedů, místních firem. Příště to mohou udělat bez nás.

Každoročně lidé vyplní přes 400 vstupních dotazníků, jak chtějí změnit místo, kde žijí a my se jim ozveme zpátky a prodiskutujeme to společně. Letos jsme podpořili přes 200 projektů. U Dobro-druhů je to méně.

Často se stává, že jdeme se stejnými lidmi delší cestu. Začnou jako mladí v jednom programu, pak dostanou větší grant, pečují o krajinu, dělají něco většího a vstoupí do komunální politiky. Krásným příkladem je Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra, mladého symfonického orchestru z Police nad Metují, která získala jednu z cen Via Bona. Dnes má orchestr evropské ambice. Z dobrovolnické aktivity přesahující už dnes hranice regionu může vzniknout něco velkého. Drobnými granty je stále podporujeme.

Kolik peněz na granty vyplatíme za rok? Složitá otázka, protože takový standard je 30 mil. Kč ročně, ale tím, jak bylo tornádo a krize, tak rozpočet stoupl. Zahrnout musíme i spolupráci s firmami a podporu místních uskupení i mimo ČR. Do budoucna chceme být alespoň v omezené míře aktivní i směrem na Západ. Geograficky jsme ve středu Evropy a pro všechny blízko, tak proč toho nevyužít.

A proč jsme některý projekt nepodpořili? Většinou kvůli nízké míře spolupráce. Nechceme podporovat uskupení, které vyvolává ve vesnici velké tenze. Musí docházet ke konsensu, součinnosti, zapojit různorodé skupiny, žijeme v době sociálních bublin a právě tyto komunitní projekty mají moc, že se spolu začnou bavit lidé, kteří by se jinak nepotkali – lidé různých profesí, názorů, věku, a to chceme. Samozřejmě hlídáme také dopad a rozpočet – efektivitu projektu.

 

Chcete lidem pomoci vytvářet místa, kde je radost žít. Jak takové místo vypadá? Mluví z toho i vaše vlastní zkušenost z rodného Bruntálska? Říkáte, že ubývá míst, kde „chcípl pes“. Když se dnes rozjedete na Jesenicko, došlo tu k výrazné proměně také díky vaší pomoci? Je nějaký z regionů v ČR výrazně aktivnější co do počtu žádostí o podporu? Litovali jste někdy nějaké uskutečněné pomoci?

Je to místo, kde se dobře žije v mnoha ohledech. Ekonomické aspekty, solidní životní prostředí a infrastruktura, kde někoho znáte, je energie, bezpečí, kde se člověk necítí izolován a osamocen, kde je otevřená radnice, dobrá škola, můžete se zapojit do něčeho, funguje kulturní život, je kam jít s rodinou, dobře se najíst. Dobrý starosta, který ví, co dělá. Pak se nechcete stěhovat pryč. Je tu spolkový život, sousedi, vztahy, řada důvodů, proč neodejít, vytvoří se identita místa.

Pocházím z jedné vesničky na Bruntálsku. Před dvaceti lety tam měla nadace svůj projekt a ten dokázal spojit lidi a dát jim prostor, aby se líp seznámili, budovat historii místa a vztah k místu, dát jim pocit, že tam patří, což je důležité právě v Sudetech, kde zakořenění není tak silné.

Příkladem pozitivní proměny na Jesenicku je Tančírna v Račím údolí, zrenovovaná secesní restaurace s tanečním sálem, jejíž majitelé chtějí, aby to tu žilo koncerty a tanečními lekcemi, nebo obec Bílá Voda, která se stala všeobecně známou díky úspěšném románu Kateřiny Tučkové, unikátní místo s dobrou komunitou lidí. Nadace oba projekty před časem podpořila. Je to region specifický a vlastně těžký na život.

Aktivnějšími regiony jsou městečka okolo Prahy – Mníšek pod Brdy, Říčany, ale také třeba Liberec, Velvary, Mnichovo Hradiště. Méně žádostí chodí z Moravskoslezského kraje. Občanská pasivita je tu větší.

Ne vše je vždy snadné. Když intervenujete ve společnosti, může se stát, že někomu dáte peníze a tím si znepřátelíte jiné a vyvoláte konflikt. Stalo se to. 1−2 projekty ze 300 za rok jsou problémové. Patří to ale k naší práci. Je třeba si připustit, že když dáme peníze jednomu spolku, můžeme zapříčinit v komunitě problémy. Samozřejmě existují metody, jak tomu předejít, např. si komunitu předem zmapovat. Pokud se jedná o větší projekt, jede tam konzultant, protože čím je podpora vyšší, tím stoupá i riziko, že nebude po chuti všem.

 

Vedete zejména mladé lidi k tomu, že je dobré dávat, je-li člověk o to požádán, ale mnohem lépe je pochopit a dávat (darovat a pomoci) bez požádání?

Je to jedna z cest. Ideální stav vypadá asi takto: každý z nás má trvalý platební příkaz na podporu organizace, která mu dává smysl. Nemusí to být velká organizace, stačí klub, místní školka, které dáváme něco navíc. Drobný příspěvek místnímu spolku, divadlu. Darování se stane běžnou součástí životů, protože to ve finále pomůže všem. Občanská společnost pak není závislá na státu, na dotacích. S pravidelným příspěvkem pak mohou nevládní organizace počítat. Prospěch plyne i pro darujícího, je prokázané, že člověk má touhu dělat něco více, podělit se o to, co mu společnost dala a darování mu přinese pocit naplnění. Společnost jako celek bohatne, stále více lidí si darování může dovolit a doplnit svým darem potřeby v oblastech, kam stát nedosáhne. Srdce je ale nejdůležitější, kdyby nebylo, zbyde pouhá technokracie.

www.nadacevia.cz

JABLONEC NAD NISOU 20 LET MĚSTEM TANCE

JABLONEC NAD NISOU: Letošní 36. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec… 2022 (CP) se uskuteční v Jablonci nad Nisou ve dnech 28.–30. října t. r.

od 28.10.2022 do 30.10.2022
Autor článku: 
Jiří Lössl/ika

Letošní 36. celostátní přehlídka scénického tance mládeže a dospělých Tanec, tanec… 2022 (CP), která se uskuteční v Jablonci nad Nisou ve dnech 28.–30 října t.r., v sobě ukrývá několik významných výročí: Právě letos je tomu 45 let, co se CP konala vůbec poprvé. V Jablonci nad Nisou CP našla zázemí od roku 2003. Jablonec je tak hostitelským městem podvacáté a současně se podesáté bude udělovat Cena města tance. Letošní CP je připisována dvěma významným osobnostem tanečního světa. Páteční odpolední pořad CP Živá minulost v tanci přinese osobní vzpomínání paní Evy Blažíčkové, zakladatelky Duncan centre konzervatoře Praha na paní Jarmilu Jeřábkovou, která je považována za zakladatelku moderní české taneční výchovy a která by letos oslavila 110 let od narození. Sobotní stejnojmenný pořad uvede osobní vzpomínání paní Doroty Gremlicové, profesorky pražské HAMU na paní Boženu Brodskou, která zásadním způsobem ovlivnila vývoj české taneční vědy a historiografie a která by oslavila 100 let od narození. Významností je tedy více než dost. Jak s nimi v době úsporných opatření a rostoucích cen naložíme?

Tak především, v Městském divadle bude v hlavním programu ve dvou komponovaných večerech (v pátek a v sobotu) pro širokou diváckou obec uvedeno třiadvacet současných českých choreografií, které byly nominovány z přehlídek krajských. Jablonecké Parau Parau uvidíme v choreografii Stvořeni k tvoření a Taneční a pohybové studio Magdaléna uvede choreografii Maagal a choreografii Hledej smysl v nesmyslu. V nedělním tanci závěrečném pak uvedou ZUŠ Vodňany a Flash Dance Company TJ Sokol Jaroměř výsledky svých rezidenčních pobytů za rok 2021 a 2022.

Ve foyeru městské radnice bude od 1. října instalována retrospektivní výstava Jablonec nad Nisou 20 let městem tance, která i náhodnému návštěvníkovi představí ve zkratce významné události CP, jíž je město již dvacet let hostitelem a kam jste všichni srdečně zváni.

Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury a za finančního přispění Libereckého kraje a Statutárního města Jablonec nad Nisou, pod záštitou ministra kultury a Statutárního města Jablonec nad Nisou pořádají NIPOS, útvar ARTAMA Praha a Taneční a pohybové studio Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou, z. s., spolupořádá Městské divadlo, o. p. s. Jablonec nad Nisou, Kultura Jablonec, p. o. Jablonec nad Nisou, Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou.

www.nipos.cz; www.ditevtanci.cz

 

 

Malí a mladí dobrovolníci budou po tři dny pomáhat tam, kde to mají rádi

ČR: Více než 25 000 dobrovolníků v celé České republice bude 72 hodin zvelebovat své okolí, pomáhat druhým nebo přírodě. Naplánováno mají zatím přes 400 akcí, mezi kterými jsou například úklidy lesů, parků, dětských hřišť a školních pozemků, výsadby stromů a keřů nebo třeba sběr lesních plodů pro zvěř, výroba krmítek pro ptáky. Jinde si dobrovolníci naplánovali sociální projekty jako návštěvu seniorů, pomoc dětem s postižením nebo výpomoc v útulcích pro zvířata. Největší dobrovolnická akce pro děti a mládež – 72 hodin – bude probíhat po celém Česku od čtvrtka 13. října do neděle 16. října 2022.

od 13.10.2022 do 16.10.2022
Autor článku: 
Soňa Polak/ika

Akci pojedenácté pořádá Česká rada dětí a mládeže s cílem přivést mladé lidi k dobrovolné práci pro své okolí a ukázat, že mohou sami změnit věci, které se jim nelíbí. Za 10 let svého trvání přinesla Česku přes 5000 projektů. Spontánně v nich pomáhalo téměř 300 000 dobrovolníků.

Dobrovolnické příběhy jsou různé a mladé dobrovolníky najdete v každém kraji. Na této adrese stačí zadat svůj kraj a zobrazí se vám všechny projekty pomoci, které v něm budou probíhat.

www.crdm.cz

www.adam.cz

Už jste někdy zpívali, tančili a hráli v galerii? Hudební dílny PICCOLI zvou do Národní galerie v Praze a GASKu v Kutné Hoře

PRAHA, KUTNÁ HORA: Už jste někdy zpívali, tančili a hráli v galerii? Přijďte na dílny PICCOLI: nápaditý program plný hudby, zpěvu i výtvarných dílen určený dětem a jejich hravým dospělým. Letošní ročník se znovu uskuteční ve spolupráci se dvěma předními českými galeriemi: Národní galerií Praha a Galerií Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře.

od 15.10.2022 do 26.11.2022
Autor článku: 
Monika Klára Bechná

Rozmanitý program dílen myslí jak na menší děti ve věku od 4 do 10 let, tak na děti starší, pro ty je připravena dvoudenní instrumentální dílna pod vedením multiinstrumentalistů Jana Mikuška a Richarda Šedy.

O sobotách 15. 10. a 26. 11. 2022 se dílny PICCOLI po roce vrací do barokní Jezuitské koleje v Kutné Hoře, kde sídlí Galerie Středočeského kraje. Anežský klášter otevírá dílnám PICCOLI dveře do svých ambitů a všech tajemných zákoutí o víkendu 12. a 13. 11. 2022 již po třetí.

PICCOLI je originální koncept dílen propojující výtvarné a hudební umění starých i nových uměleckých stylů. V Anežském klášteře společně s vašimi ratolestmi objevíme bohaté umělecké tradice Evropy z dob středověku, renesance i baroka ze sbírek Národní galerie. V Kutné Hoře v GASKu zase nahlédneme pod pokličku moderního umění. Předchozí ročníky dílen totiž ukázaly, že spojení staré hudby, mladých lidí a výtvarného umění bez ohledu na datum jeho vzniku velmi dobře funguje.

Nejprve detailně prozkoumáme vybraný obraz stálé expozice, poté se společně vydáme krásnou architekturou k jedinečným hudebním zážitkům v hravých dílnách tematicky navazujících na komentované výtvarné dílo.

Přijďte si pohrát, skotačit a muzicírovat pod vedením zkušených lektorů a umělců. Dílny jsou otevřeny všem dětem a rodičům; žádná z dílen (kromě těch instrumentálních) nevyžaduje předchozí hudební zkušenosti. Jejich kapacita je omezená, doporučujeme vstupenky zakoupit předem v síti GoOut.cz.

Podrobný program najdete na www.collegiumdetem.cz.

Program tvořivých dílen byl sestaven týmem profesionálních hudebníků a zkušených lektorů a pedagogů pod patronací souboru staré hudby Collegium Marianum ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií Středočeského kraje v Kutné Hoře. Dramaturgie PICCOLI si klade za cíl přiblížit hravou formou výtvarné a hudební umění dětem ve věku od 4 do 18 let. Kromě mezioborového rozměru dílny usilují i o propojení generací – aktivity podporují spolupráci dětí a rodičů nebo prarodičů.

Kromě dvoudenní ansámblové dílny jsou workshopy otevřené všem dětem a rodičům bez ohledu na dřívější hudební zkušenosti. Registrovat se můžete na stránkách www.collegiumdetem.cz nebo v síti GoOut od 19. září 2022.

 

PICCOLI 2022 | 15. 10. a 26. 11. v Kutné Hoře | 12. a 13. 11. v Praze

www.collegiumdetem.cz

FB event Kutná Hora: https://www.facebook.com/events/800777667786583

FB event Praha: https://www.facebook.com/events/628333682151695

 

REZERVACE A VSTUPENKY

www.collegiumdetem.cz

a GoOut:

PRAHA: https://goout.net/cs/piccoli-2022-praha/szauvfu/

KUTNÁ HORA: https://goout.net/cs/piccoli-2022-kutna-hora/szytvfu/

 

Pořádá Nadace Collegium Marianum ve spolupráci s Národní galerií Praha a Galerií Středočeského kraje GASK.

 

Projekt se koná za laskavé podpory:

Ministerstva kultury ČR,

Státního fondu kultury ČR,

Města Kutná Hora

A Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov.

 

Mediální partneři:

Proglas, kudyznudy.cz, Místní kultura, PROPAMÁTKY, GoOut.cz

Národní cena za studentský design 2022

PLZEŇ: 30. září 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků 32. ročníku Národní ceny za studentský design 2022. Známe výsledky.

Vyhlašovatelem letošního ročníku soutěže jsou Design Cabinet CZ, z. s., nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a DEPO2015.

Autor článku: 
Lenka Žižková/ika

Poprvé byla vyhlášena Design Cabinetem CZ v roce 2008. Navazuje však na soutěž, kterou organizovalo od roku 1991 do roku 2007 Design centrum České republiky. Mladí designéři všech typů škol soutěžili o Národní cenu za studentský design a o ocenění Vynikající studentský design a Dobrý studentský design.

V roce 2012 se soutěž stala mezinárodní. Další změna nastala v roce 2014, kdy se rozdělila na dvě části – na obory patřící pod oblast vizuální komunikace a oblast 3D designu. Soutěží nezávisle na sobě v bienálovém rytmu. Rok 2022 patřil pracím v široké škále vizuální komunikace (knihy, typografie, vizuální styly, aplikace, plakáty, ad.).

Letos se do soutěže přihlásilo 142 prací 163 autorů. Soutěžilo jich 117 prací. Do nominací postoupilo 63 prací. Porota posuzovala 9 prací v kategorii Aplikace, projekt, 26 prací v kategorii Kniha, 10 prací v kategorii Typografie, 10 prací v kategorii Vizuální styl a 8 prací v kategorii Plakát.

Soutěž je anonymní. Přihlášené práce hodnotily tři nezávislé poroty: mezinárodní univerzitní porota byla složena z pedagogů univerzit a vysokých škol, národní středoškolská porota z pedagogů středních a vyšších odborných škol a mezinárodní odborná porota byla složena z kurátorů muzeí, nezávislých expertů a nejlepších profesionálních grafických designérů ČR a zahraničí. Celkem hodnotilo studentské práce 38 profesionálních vysokoškolských a středoškolských pedagogů, grafických designérů, expertů a kurátorů designu. 

Poroty nominovaly v několikakolovém anonymním hodnocení k ocenění 63 prací. Národní cenu za studentský design 2022 *GRAND získala Kateřina Puncmannová z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, Národní cenu za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze. Excelentní studentský design 2022 si odnesli Alber Weis z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Darjan Hardi z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Tereza Janáková a Daniel Barek z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Dvě tato ocenění putují do Polska – získala je Agnieszka Ejsymont a Iga Nawara z Akademie Sztuk Pięknych im. E. Gepperta we Wrocławiu.

Dobrý studentský design 2022 získali Dominika Hynková z Vysoké škole kreativních komunikací, Pavel Kuja a Michal Tůma z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, Klára Daniová a Vendula Frydrychová z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlín, Emma Folprechtová a 25 studentů z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze a ze Slovenska Diana Mrázová z Vysokej školy výtvarných umení v Bratislavě.         

Vítězka mezinárodní soutěže o Národní cenu za studentský design 2022 *GRAND Kateřina Puncmannová z FDU LS) získává cenu Českých center (letenku a týdenní rezidenční pobyt v některé z evropských metropolí se sídlem Českých center), pobyt v letním ArtCampu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, voucher z IKEA ČR v hodnotě 6 000 Kč, voucher na knihy z produkce nakladatelského domu  Albatros Media v hodnotě 2000 Kč, roční předplatné časopisu Font a Brand & Stories a právo užívat značku Národní cena za studentský design 2022 *GRAND.  

Vítěz Národní ceny za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze obdržel pobyt v ArtCampu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, voucher z IKEA ČR v hodnotě 4 000 Kč, voucher z nakladatelského domu í Albatros Media. v hodnotě 2 000 Kč,, roční předplatné časopisů Font a Brand & Stories a právo užívat značku Národní cena za studentský design 2022 *JUNIOR.

Zvláštní ceny ve formě finančních odměn udělují v soutěži děkani a rektoři vzdělávacích institucí, profesionální sdružení, muzea a odborné časopisy. Cenu Design Exit udělil děkan Fakulty umění a designu Karolíně Pucholtové z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové ocenil práci Adriána Gubrici z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara si vybral čtyři práce – Konráda Karlíka z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze, Darjana Hardiho z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Adriána Gubricu z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a Moniky Szlanty z Akademie Sztuk Pięknych w Warszawie z Polska.

Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH udělila tři ceny – Dianě Mrázové z Vysokej školy výtvarných umění, Adriánu Gubricovi z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a Marii Stavniichuk z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem.  

Nadace českých výtvarných umělců ocenila práci Barbory Němcové a z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem a Adriána Gubrici z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně.

Asociace užité grafiky a grafického designu si vybrala dvě práce - Barbory Němcové a Katrin Bittnerové z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem.

Brněnské studio ATAK Design si stejně jako ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze ocenily japonskou práci Huang YaLi z Joshibi University of Art and Design.

Nakladatelství Albatros Media, a. s. vybralo k vydání knihu Marta Kelbla z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.   

Cenu veřejnosti *GRAND získala Vendula Frydrychová z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Cenu veřejnosti *JUNIOR Emma Folprechtová z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické, Hellichova, Praha.

Grafický vizuální styl soutěže a katalogu je týmovou prací studentů Ateliéru vizuální komunikace z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara pod vedením doc. akad. mal. Františka Stekera.

Soutěž a výstavy mohly proběhnout díky finanční podpoře Nadace Jablotron a Grund, materiálové podpoře firem Česká centra, ATAK Design, Albatros Media a. s., Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH, DEPO2015 a Design Cabinet CZ. Svými produkty podpořily studenty nakladatelský a vydavatelský dům Albatros Media, Galerie České spořitelny, Galerei GAFA, kreativní prostor DEPO2015, studio Design ATAK, Design Cabinet CZ, firma IKEA, Nadace SUTNAR – NADACE RADOSLAVA A ELAINE SUTNAROVÝCH a časopisy Font a Brand&Stories.

Stážemi podpořili studenty Česká centra, ArtCamp Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni a brněnské studio Design ATAK.

Se soutěží je spojená výstava NOMINACE!!!, která proběhla v kreativním prostoru DEPO2015 v Plzni. Výstava oceněných prací Nový (z)boží! se představí v Praze v Galerii České spořitelny. 

 

Vítězka Národní ceny za studentský design 2022 Kateřina Puncmannová

Diskusi o duševním zdraví se v současné době konečně začíná věnovat více prostoru, přesto však ve společnosti stále přetrvávají různé mylné představy či předsudky. Jak to doopravdy chodí na psychiatrickém oddělení, se Kateřina Puncmannová snaží přiblížit veřejnosti ve své knize K2O, která byla oceněna cenou Národní cena za studentský design 2022 *GRAND.

Vítěz Národní ceny za studentský design 2022 *JUNIOR Konrád Karlík

Možná jste Konráda Karlíka již zahlédli na divadelních prknech se souborem „Strop je nahoře, podlaha je dole“ a jeho práci jste mohli též zaregistrovat díky spolupráci s divadelním festivalem ZLOMVAZ. Cenu Národní cena za studentský design 2022 *JUNIOR získal za svůj návrh notové sazby pro lineární bezserifové písmo.

www.designcabinet.cz

www.studentskydesign.cz

 

 

V pátek začíná knižní festival LITR, oslava papíru a malých nakladatelů

OLOMOUC: V pátek 30. září v Olomouci odstartuje osmý ročník knižního veletrhu LITR. V průběhu pátku a soboty bude možné po celý den navštívit stánky více než čtyřiceti malých nakladatelů a tvůrců, kde najdou kromě originálních knih také umělecké tisky nebo hravé papírové výrobky. Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se především na autorské a umělecké publikace. V průběhu dvou dnů proběhne také doprovodný program plný workshopů pro děti i dospělé, výstav, prezentací, divadla či čtení pro děti nebo koncertů. V neděli 2. října se pak otevřou dveře do olomouckých kreativních studií v rámci druhého ročníku Open Studios Olomouc. 

od 30.09.2022 do 01.10.2022
Autor článku: 
Veronika Zapatová

Veletrh proběhne v prostorách bývalého jezuitského Konviktu v Uměleckém centru Univerzity Palackého v přízemí a prvním patře, a to v pátek 30. září od 11:00 do 20:00 a v sobotu od 11:00 do 19:00. 

Podtitulem letošního ročníku je ‚Holy Paper‘ – téma reaguje na současnou krizi nedostatku papíru a hledá nové, alternativní možnosti využití a výroby, tisku či zpracování papíru. Téma udržitelnosti je čím dál důležitější a odrazilo se také v našem vizuálu a tiskových výstupech, které tematizují recyklaci papíru – plakáty jsou bez tisku a z konopného papíru, návštěvníci si budou moci výrobu našeho plakátu sami vyzkoušet,“ charakterizuje letošní LITR jeho ředitelka Nela Klajbanová.

 

Tvůrčí dílny pro děti i dospělé – grilování knih, malování na textil nebo papírové knihy

V průběhu pátku a soboty se návštěvníci mohou zúčastnit řady kreativních workshopů na téma papír a knihy. V pátek se odehraje tvůrčí dílna s ilustrátorem Markem Cinou, kde si návštěvníci vyrobí vlastní papírové masky, na workshopu s ROE si barvami na textil vylepší své kousky v šatníku, na parkánu si pak budou moci otestovat, zda je možné ugrilovat na knize pokrm. V sobotu se bude vyrábět vlastní razítkový erb inspirovaný olomouckými domovními znameními s ilustrátorkami Nikolou Logosovou a Dariou Filippovou, bude možné  vytvořit si společně s p a p i d u jedinečné album ze zbytkových materiálů na Instax fotky, s Dorotou a Adamem Krátkými proběhne tvorba papírové pop-up knížky s vyřezanými obrázky. Kdo bude chtít, vystříhá si i malé papírové loutky a knížku oživí divadelním představením!

 

Dětský program – pohádka o těstu, autorské čtení v knihkupectví Zlatá velryba

Všechny workshopy kromě grilování knih jsou určeny pro malé i velké. Speciálně pro děti je však kromě workshopů připraveno ještě sobotní ranní autorské čtení a beseda Lenky Rožnovské ke knize Smutno se musí vyšeptat, které LITR pořádá ve spolupráci s celorepublikovým projektem Děti, čtete?!. Beseda proběhne v knihkupectví Zlatá velryba. Sobotní odpoledne pak bude patřit zábavnému divadelnímu představení Otěstánek, pohádce o těstu, chlebu, zadělávání, pečení a žraní inspirovaná K. J. Erbenem. V průběhu návštěvy veletrhu mohou rodiče své děti vzít do herny, která bude otevřena po celou dobu konání veletrhu. 

 

Výstavy – papír a ilustrace, stavba zdi a to nejkrásnější z českých knih

Výstavní program letošního ročníku se letos primárně soustředí na médium papíru v několika podobách. Galerie XY zahájí vernisážový program výstavou tvorby amerického komiksového tvůrce Noaha Van Scivera. „Autobiografické“ výstavy NUDNÝ se kurátorsky ujal grafik, ilustrátor a nakladatel Jindřich Janíček, který také pokřtí v češtině vydaný komiks Noaha Van Scivera NUDA. Vitrínové galerie Véčka a Vitrína Deniska představí tvorbu dvou ilustrátorek a letošních LITR rezidentek Nikoly Logosové a Darii Filippové. V Galerii PAF se pak odehraje jediná výjimka vybočující z papírového programu letošního LITRu. V malé galerii v ulici Ztracená připravuje Patrik Pelikán instalaci Dovnitř, jejíž dominantou je samotný prostor, jenž je tematizován monumentální stavbou, která vzniká deset intenzivních dní. 

LITR prezentuje to nejlepší z nejkrásnějších českých knih, které v poslední době vznikly. V průběhu veletrhu si tak kromě krásných výtvorů všech nakladatelů budou moci návštěvníci prohlédnout výstavy vítězných knih ze soutěže Nejkrásnější české knihy a Zlatá stuha nebo animované upoutávky na nominované knihy Magnesia Litera. 

 

Večerní program plný hudby a hanácká Napeča Koláča

Sobotní večer bude patřit prezentaci Napeča Koláča, hanácké variaci na světoznámý formát PechaKucha, kde svou tvorbu představí nakladatelé a výtvarníci. 

Večery budou v pátek i sobotu patřit hudbě. V letošním roce LITR spojil síly s lokálním kolektivem HLUBINA, který připravil sérii koncertů. V pátek večer zahraje Jack The Hipper, dissipativ, Body of Pain, Laokoon. Sobotní večer bude patřit Jack Rabbit's Palace, Raw Deal, Hospital Brut a Císařpancíř, po půlnoci pak zakončí noc DJ/ka New Magic Media.

 

Den otevřených studií 

V neděli pak na LITR naváže projekt Open Studios Olomouc, kdy několik kreativních studií a dílen otevřou své dveře dokořán a vybídnou veřejnost k nahlédnutí pod pokličku své tvorby. V rámci druhého ročníku Open Studios budou moci návštěvníci navštívit studia graficke-papiry.cz, Rootscollective – Monika Poljaková, Knihařka, Jan Skácelík, mimokolektiv, Jitka Králová, Tomáš Kubíček Keramika. 

Vstupné na veletrh je 70 Kč, děti mají vstup zdarma. Vstupenka se platí na místě v hotovosti a platí na celý víkend a celý program kromě vybraných workshopů, které jsou zpoplatněny částkou 70 Kč.

 

Seznam nakladatelů a tvůrců:

Angry Albatros, ArtMap, Bylo nebylo, Bohdan Heblík – Najekni, Carcosa, Centrala, Dočasný tetovačky, Dynastie, Edice PAF, graficke-papiry.cz, Chaos company, Chytamlelky, Ilustrace Neobara, Ivana Svobodová, Jaroslav Irovský, Katzie/Kateřina Janků, Knihařka, Knižní design FU OU, Liška Rezatá, LUX, Makkemaky, Markét ilustrace, Meander, Mon Pol, MORIBUNDUS books, Nakladatelství anarchistické federace, Nakladatelství Medusa, Nakladatelství Pampeliškov, NAMU, OPAK, p a p i d u, Papyrus, Pink box, Pírko, Poketo, Prakosti, ROE, Sedmá generace, SEZÓNA, STELLION, Štěpán Adámek, Take Take Take, TEARS IN RAIN, Vladislav Hroš, Xao

 

8 LITR – Knižní veletrh autorských a uměleckých publikací

30. 9. – 1. 10. 2022

Umělecké centrum Univerzity Palackého (Konvikt), Univerzitní 3, Olomouc

Pro více informací můžete sledovat naše internetové kanály:
Web: www.litrolomouc.cz
Facebook: www.facebook.com/litrolomouc
Fb událost: https://www.facebook.com/events/589210449508547
Instagram: www.instagram.com/litr_olomouc

Kompletní program najdete na webu www.litrolomouc.cz nebo tady

Partnery projektu jsou: Statutární město Olomouc, Ministerstvo kultury ČR, Olomoucký kraj, Státní fond kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, Kreativní Olomouc, PAF, graficke-papiry.cz, Státní fond kinematografie, Fond na podporu umenia, literarnyklub.sk, Hlubina, Děti, čtete?, Památník národního písemnictví, Magnesia Litera, Zlatá stuha, AniPromítačka, Druhý domov, Vitrína Deniska, Galerie XY, Galerie Véčko, ArtMap, jlbjlt.cz, A2 – kulturní čtrnáctideník, Full Moon, Swine Daily, iUmeni.cz, KONVIKT bistro & bar, Ground Sound, Hnutí DUHA – Sedmá generace, Olomoucký deník, Čtenář, iLiteratura.cz, Jsem z Olomouce

 

Pátý letošní Malovaný kraj

ČR: Záběrem z někdejších buchlovických hodů na titulní straně obálky je připomenuto, že tu už zase máme podzim. Na zadní straně obálky je pak prezentován kostel v Šumicích.

Autor článku: 
jal

Uvnitř listu tradičně najdete celou řadu zajímavých příspěvků. Např. připomenutí 80. výročí vzniku časopisu Úprkův kraj, jenž vycházel v době okupace, a 150. výročí povýšení Břeclavi na město. Jiný z článků je věnován dějinám průmyslu s důrazem na historii hodonínské elektrárny. Zavzpomínáno je též na všestranného výtvarného umělce Vladislava Vaculku, rodáka z Uherského Hradiště – Jarošova. V 81. díle seriálu Výrobci krojů na Slovácku navštívila jeho autorka Romana Habartová Kateřinu Myšinskou ze Strání. Malovaný kraj upozorňuje, že před 30 lety zemřel dr. Josef Hubáček z Kudlovic, regionální spisovatel a udržovatel nářečí z Uherskohradišťska. Zdeněk Junák prožil část dětství a mládí v Hradišti a Starém Městě – nejen to se čtenáři dozvědí z rozsáhlého rozhovoru s tímto známým hercem. Najdete tu i dialog s historičkou a spisovatelkou Jarmilou Bednaříkovou z Kyjova, autorkou řady publikací zaměřených na téma stěhování národů. Redakce věnuje pozornost i popisu tradiční svatby ve Vracově. Příznivce kriminálních případů zaujme článek o brutální vraždě v Ratíškovicích v r. 1911. V cyklu Naše dětské soubory se představuje Javorinka ze Strání, v první letošní epizodě série Slovácká čítanka se pak dočtete o primáši Janu Rapantovi ze Žítkové. A aspoň trochu bude poodhaleno tajemství zázračného obrazu P. Marie Růžencové v Uherském Brodě...

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Děti a mládež