Děti a mládež

„Na našem třetím setkání v roce 2020 se všemi zvídavými dětmi si popovídáme o práci módních a obuvnických návrhářů. Inspirací pro nás bude probíhající výstava Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti s názvem Umění módy,“ zve Petra Tománková, programová pracovnice Slováckého muzea, a přidává obsah programu: „V návrhářském duchu budou připraveny i tvořivé dílničky. Děti se sami stanou návrháři a vytvoří si svůj vlastní oděv, zkusí si sešít a vyzdobit botu. Nahlédnou také do výstavy ilustrátorky Denisy Proškové, kde si vyzkouší její profesi ilustrátorky. Připraveno bude přehlídkové molo s překážkami a spousta tvořivého materiálu.“

Od muzejního skřítka Zvídálka se děti také dozví proces vzniku módy a co to je tzv. rychlá móda. Program, ve kterém za cenu 100 Kč pro celou rodinu, obdržíte pracovní listy i společnou rodinnou fotografii, začíná ve 13.00 a končí v 17.00 h.

„Do reality 21. století oživíme příběh a dobu velmože Mojslava. Přeneseme se v čase do 9. století a návštěvníci se tak stanou součástí několika velkomoravských příběhů. Historie na ně doslova sáhne,“ láka k návštěvě Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea a organizátorka akce.

Pokud máte odvahu zažít po setmění dobu Velké Moravy na vlastní kůži, zavítejte na Památník Velké Moravy ve Starém Městě 13. března v 18.00 nebo 20.00 hodin. „Návštěvníci se během 1,5 hodinové prohlídky dozví vše podstatné z historie Velké Moravy a lokality Na Valách, kde se památník nachází. Některé děje z oné dávné doby ožijí přímo před očima. Mluvené slovo se bude střídat s tematickými scénkami. Nahlédneme také do kuchyně Velkomoravanů, na dosah budou návštěvníci mít i nejznámější misionáře tehdejší doby: Konstantina a Metoděje a na závěr zavítají na trh, který bude mít vskutku mezinárodní charakter,“ popsala Menoušková a přislíbila i jedno překvapení.

Páteční návštěvu můžete využít také k prozkoumání výstavy „TOP 10 nejzajímavějších archeologických nálezů poslední dekády“. Vůbec poprvé se veřejnosti představují unikátní soubory, jako například bohatý velmožský hrob z Uherského Brodu datovaný do starší doby římské či vzácný depot ženského šperku z Bánova, který byl uložen do země ve starší době železné.

Po zjištění, že jejich dítě má sluchové postižení, se rodiče ocitnou v náročné situaci. Musí co nejrychleji zjistit, co sluchová vada znamená, jak ji nejlépe kompenzovat a především, jak s dítětem komunikovat, aby jeho vývoj nebyl nijak omezen. A proto je tu pro ně Tamtam.

V péči Tamtamu je každý rok registrováno více než 500 rodin z celé republiky. „Tamtam rodinám nabízí vzájemně provázaný komplex sociálních, poradenských a informačně vzdělávacích služeb. Cílem naší odborné pomoci je minimalizovat důsledky sluchového postižení dítěte a posílit rodičovské kompetence tak, aby se rodina co nejdříve vrátila k běžnému rodinnému rytmu, nezávisle na sociálních systémech,“ říká Mgr. Jana Fenclová, ředitelka Tamtamu. Pomoc poskytujeme terénní i ambulantní formou.  Naše poradkyně ročně najezdí za rodinami přes 210 tisíc kilometrů,“ dodává.

Pomoc rodinám je hlavní činnost Tamtamu. Kromě toho prohlubuje svou odbornou činnost i realizací víceletých projektů s celospolečenským dopadem. Zaměřuje se například na screening sluchových vad u novorozenců nebo včasnou diagnostiku. Organizace se věnuje i publikační a vydavatelské činnosti, vydává například odborný čtvrtletník Dětský sluch a provozuje informační portál idetskysluch.cz. Vyvíjí také zcela unikátní aplikace Znakujte s Tamtamem, zaměřené na výuku znakového jazyka. Ke stažení jsou zdarma na Google Play a App Store.

Ve spolupráci s Informačním centrem rodičů a přátel sluchově postižených Tamtam pořádá a zajišťuje kulturní a vzdělávací akce. Divadelní představení pro děti i dospělé, výstavy, komentované prohlídky – to vše tlumočené do znakového jazyka.

Třicáté výročí založení si bude Tamtam připomínat po celý rok 2020. První z akcí bylo představení Jaroslava Duška Čtyři dohody tlumočené do znakového jazyka. „Klienty a všechny, kteří se chtějí seznámit s naší činností a případně ji podpořit, zveme například na naši tradiční akci Zahradní slavnost. Letos proběhne 17. 6. v prostorách Tamtamu v Praze ve Stodůlkách. Uvidíte nás i v jednom z podzimních dílů pořadu České televize Tajemství těla, kde problematiku sluchového postižení představíme trochu zábavnější formou. Oslavy pak zakončíme 4. prosince v Komponovaném večeru s Jaroslavem Duškem a řadou dalších slyšících i neslyšících umělců a tlumočníků,“ jmenuje některé z akcí ředitelka Tamtamu Jana Fenclová.

Akcemi v jubilejním roce chce Tamtam připomenout široké veřejnosti, že světy slyšících a neslyšících se mohou vzájemně propojovat a obohacovat.

ČR: Svaz knihovníků a informačních pracovníků vyhlašuje na měsíc březen jedenáctý ročník propagační kampaně Březen – měsíc čtenářů. Cílem této akce je propojit ČTENÁŘE, organizace a instituce zabývající se psaným slovem, četbou a čtenářstvím ke společné mediální kampani a dát o sobě vědět: ANO, ČTEME A JE NÁS HODNĚ!

   V roce 2020 oslavujeme 430. výročí narození Jana Amose Komenského. V letech 2020 až 2022 připomene osobnost Učitele národů řada unikátních akcí. Jádro oslav je tvořeno aktivitami paměťových institucí, které připravují výstavy, expozice a akce pro veřejnost. Výročí doprovází kampaň Komenský do třídy, která má za cíl zapojit do oslav žáky škol po celé republice. Více na - https://www.comenius350.cz/.

   V průběhu března 2020 budou vybráni ČTENÁŘI ROKU - UČITELKY/UČITELÉ se zajímavým "čtenářským příběhem" nejen jednotlivých knihoven, ale také všech krajů a celostátní vítěz bude slavnostně představen v přímém přenosu České televize v rámci předávání cen Magnesia Litera 2020. Oslavte v rámci BMČ 2020 Den učitelů. Celosvětově se slaví den učitelů až 5. října, ale v České republice připadá tento den právě na 28. března, kdy si připomínáme výročí narození Jana Ámose Komenského (28.3.1592).

   V roce 2020 proběhne 20. ročník naší největší propagační akce NOC S ANDERSENEM – bližší informace na www.nocsandersenem.cz. Seznam přihlášených knihoven a více o akci Březen-měsíc čtenářů – https://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/brezen-mesic-ctenaru.

Celkově prošlo branami mělnického muzea v roce 2019 40 164 návštěvníků. Okolo magické hranice 40 000 se návštěvnost drží již několik let, což je na tak malou instituci úctyhodné číslo (2018 - 40 129 n., 2017 - 39 994 n., 2016 - 40 053 n.). Svou spokojenost vyjádřili příznivci také v soutěži portálu do-muzea.cz. Regionální muzeum Mělník zde obhájilo své prvenství z roku 2018 a opět získalo titul „Muzeum roku“.

„Máme otevřeno celoročně, takže i letos je program již v plném proudu. Pro rok 2020 připravujeme jak tradiční akce jako jarmarky, muzejní noc, Den Země ve skalním obydlí Lhotka či prohlídky Mělníka s muzejním maskotem kocourkem Švarcem, tak i tematické výstavy a akce pro širokou veřejnost s nadregionálním dosahem.

Dva nejvýznamnější body programu, které nás v roce 2020 čekají, budou bezesporu letní výstava Imaginárium bratří Formanů spojená s připlutím divadelní Lodi Tajemství a oslavy 1100. výročí od úmrtí kněžny sv. Ludmily v září.“ říká ředitelka muzea PhDr. Miloslava Havlíčková.

„Úspěšná putovní výstava, která pozve malé i velké návštěvníky do tajuplného divadelního a výtvarného světa Divadla bratří Formanů, přijede do Mělníka na začátku července. Společně s ní připluje a zakotví na mělnické náplavce Divadelní loď Tajemství. Nabídne dvě představení a doprovodný festival „Moře u Mělníka“ (11. 7.). Na tomto projektu budeme spolupracovat s městem Mělník, které tak hodlá prostor náplavky oživit.“ dodává M. Havlíčková

Bohatý program k oslavám 1100. výročí úmrtí kněžny sv. Ludmily připravuje muzeum rovněž ve spolupráci s městem. Nebude chybět dokonce dobová módní přehlídka, která zahájí fotografickou výstavu „Středočeský kraj - domov kněžny sv. Ludmily“.  Hlavní výročí sice připadá na příští rok (2021), ale oslavy na místech spojených s českou světicí probíhají již několik let, kvůli zájmu o hlavní svatoludmilskou relikvii - lebku kněžny.

Nejen milovníky archeologie přiláká nejbližší výstava, na kterou se již teď můžete těšit. Výpravná expozice Doba bronzová (15. 5. - 21. 6.), přiblíží další pravěkou epochu interaktivní formou. Nebudou chybět vzácné archeologické nálezy i doprovodné programy pro školy. Další informace o celém programu pro rok 2020 naleznete na www.muzeum-melnik.cz.

V přednášce a následné diskuzi určené odborné i širší veřejnosti přiblíží své poznatky z několika let výzkumů i praktické zkušenosti s rozvojem veřejných prostranství měst a obcí. Akce se uskuteční ve středu 11. března 2020 od 18 hodin v plzeňské univerzitní kavárně Družba coby součást doprovodného programu projektu Procesy pokroku.

V roce 2015 podala obyvatelka jednoho z plzeňských sídlišť podnět na zlepšení veřejného prostoru před tamější základní školou do Otevřené výzvy Pěstuj prostor. Do následné přípravy a postupné realizace intervence se zapojili studenti architektury a také místní obyvatelé. Svou aktivitou upozornili společně na zanedbaný veřejný prostor a jeho možný potenciál. „Architektonický zásah i komunitní aktivity prostor oživily – v místě si hrály děti a využívali je i rodiče. Po několika letech a personální změně ve vedení příslušného městského obvodu však přišlo úřední nařízení prvky odstranit. Architekti nechtěli, lidé nechtěli. Původní drobná architektura byla nicméně zlikvidována a prostor byl upraven nově. Architekti jsou nespokojeni a mluví o špatné rekonstrukci, politici jsou spokojeni a mluví o lepší architektuře.“, popisuje sociolog Petr Matoušek.

Tento typ veřejných zásahů probíhá v různých formách v různých městech. Jak lze tyto změny podrobně popsat a vysvětlit? A k čemu je to užitečné? Petr Matoušek a Ida Kaiserová několik z nich analyzovali a identifikovali řadu společných znaků včetně strategií aktérů i politik městských správ. „Sociologická analýza podle nás umožňuje otevřít širší a obecnější téma vztahů mezi občany, architekty a politiky, mezi odborností a občanským aktivismem. Každá z těchto skupin disponuje svým druhem moci a každá z nich má svůj vlastní přístup k „veřejnému zájmu““, dodává Ida Kaiserová.

Přednášku pořádá spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně a Ministerstva kultury ČR.

Vstupné na přednášku činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.

FB událost: https://www.facebook.com/events/1510372222448594/

Mezi nimi například historička Stanislava Musilová, která ve své knize Žena za katrem zkoumá kriminalitu žen v 19. století. Daniel Soutner, kybernetik, který v minulém roce absolvoval cestu z Plzně do jihoafrického Lesotha na kole. Jan Štěpánek, šéfredaktor magazínu prodávaného na ulici – Nový Prostor. Pozvání přijala také spisovatelka Jana Poncarová nebo fotograf Milan Říský, který bude mluvit o své fotografické výpravě do Černobylu.

„Ze soudu prý vždycky minimálně jedna strana odchází nespokojená, doufáme, že po našem inspirativním večeru budou odcházet spokojení všichni“, tvrdí Kristýna Benetka – hlavní organizátorka této akce.

Vstupenky jsou k dispozici na stránkách goout, více informací na facebookových stránkách PechaKucha Night Plzeň. https://www.facebook.com/events/2650984808303669/

Základní linku výstavy tvoří příběh kreslené postavičky představující aktivistku za volební právo žen, která se pro malé i velké návštěvníky stane průvodkyní a zavede je do období devatenáctého a začátku dvacátého století. 

Výstava se soustředí na profesní a sociální skupiny žen (učitelky, sociální demokratky, první vysokoškolačky), které kolektivně i individuálně usilovaly o přístup k volebním urnám. Prostřednictvím fotografií, plakátů, karikatur a dalších vizuálních materiálů zachycuje jejich cestu k získání volebních práv. Panelová výstava je doplněna o předměty ze sbírek Národního muzea, mimo jiné i o cenné archiválie z pozůstalosti Františky Plamínkové, vedoucí osobnosti hnutí za volební právo žen v Čechách. Návštěvníci si tak prohlédnou její senátorské legitimace, rukopisy nebo prapor z roku 1905 či bustu od sochařky Karly Vobišové Žákové a Josefa Františka Žáka.

Rozvíjející se ženské emancipační hnutí poprvé veřejně předložilo své politické požadavky během boje za všeobecné volební právo mužů v letech 1905 až 1907. Historicky první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu byla spisovatelka Božena Viková Kunětická. Její volba se stala manifestací pokrokovosti českého národa. Právo volit a být volena se však v období habsburské monarchie rozhodně netýkalo všech žen. Volební právo se definitivně stvrdilo až přijetím československé ústavy v únoru roku 1920. To zakončilo nejen mnohaleté úsilí českých vlastenců, ale také boj českých ženských aktivistek za svá práva na politickou participaci.