Příběh boje za volební právo žen v Národním památníku na Vítkově
PRAHA: V roce 2020 si připomeneme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK k této příležitosti uspořádaly výstavu nazvanou Za volební právo žen!. Výstava bude v prostorách Národního památníku na Vítkově pro návštěvníky otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.
Základní linku výstavy tvoří příběh kreslené postavičky představující aktivistku za volební právo žen, která se pro malé i velké návštěvníky stane průvodkyní a zavede je do období devatenáctého a začátku dvacátého století.
Výstava se soustředí na profesní a sociální skupiny žen (učitelky, sociální demokratky, první vysokoškolačky), které kolektivně i individuálně usilovaly o přístup k volebním urnám. Prostřednictvím fotografií, plakátů, karikatur a dalších vizuálních materiálů zachycuje jejich cestu k získání volebních práv. Panelová výstava je doplněna o předměty ze sbírek Národního muzea, mimo jiné i o cenné archiválie z pozůstalosti Františky Plamínkové, vedoucí osobnosti hnutí za volební právo žen v Čechách. Návštěvníci si tak prohlédnou její senátorské legitimace, rukopisy nebo prapor z roku 1905 či bustu od sochařky Karly Vobišové Žákové a Josefa Františka Žáka.
Rozvíjející se ženské emancipační hnutí poprvé veřejně předložilo své politické požadavky během boje za všeobecné volební právo mužů v letech 1905 až 1907. Historicky první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu byla spisovatelka Božena Viková Kunětická. Její volba se stala manifestací pokrokovosti českého národa. Právo volit a být volena se však v období habsburské monarchie rozhodně netýkalo všech žen. Volební právo se definitivně stvrdilo až přijetím československé ústavy v únoru roku 1920. To zakončilo nejen mnohaleté úsilí českých vlastenců, ale také boj českých ženských aktivistek za svá práva na politickou participaci.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Sofian Medjmedj, jedna z nejvýraznějších postav současné české hudební scény a zároveň jeden z nejstreamovanějších umělců své generace, oznámil další mimořádnou událost. Po vyprodaném listopadovém koncertu ve Foru Karlín se zpěvák a songwriter rozhodl fanouškům splnit jejich přání a zopakovat tento jedinečný zážitek. Druhá show ve Foru Karlín proběhne 21. března 2025 a vstupenky jsou již nyní v prodeji.
ČR: Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje účinkování ve třináctém ročníku taneční soutěže StarDance. Devátý večer se tak na parket v přímém přenosu postaví dvojice Marta Dancingerová s Martinem Prágrem, Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou a vrátí se Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. Tato dvojice sice StarDance v závěru osmého kola opustila, ale v reakci na nečekané zdravotní komplikace Patrika Hartla se Česká televize rozhodla ji do soutěže vrátit.
PRAHA: Botanická zahrada hl. m. Prahy otevírá poprvé ve své historii velkou zimní výstavu. Expozice rozzáří roztodivné květiny, rostliny a zvířata, které vyrostly pod rukama skláře Jiřího Pačinka a jeho kolegů ze sklárny Pačinek Glass. Výstava Křišťálová zahrada ve dne představuje unikátní skleněné instalace nasvícené slunečním svitem, při večerních prohlídkách pak budou návštěvníci svědky fantastické hry světel a hudby. Ambasadory výstavy se staly čtyři osobnosti, které mají ke sklu, ke skláři Jiřímu Pačinkovi i k trojské botanické zahradě blízky vztah. Je to zpěvačka Leona Machálková, módní návrhářka a designérka Blanka Matragi, filmová producentka Olga Menzelová a herec a dramatik Arnošt Goldflam. Večerní atmosféru je možné si vychutnat vždy od čtvrtka do neděle od 17 do 21 hodin. Přehlídka se koná v čase adventu a Vánoc, a tak je součástí výstavy i nejvyšší nasvícený vánoční strom a křišťálový betlém. Křišťálová zahrada bude otevřena i v době vánočních svátků a potrvá až do 2. února.
ZAHRANIČÍ-ČR: Nejen v Británii byl vnímán jako vůdčí osobnost a symbol odporu demokracie a liberalismu proti nacistické a později i komunistické rozpínavosti. Winston Churchill byl jednou z největších postav 20. století. Pojďme si ji ve stručnosti připomenout.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818