Cestovní ruch

Hrací kartu si můžete stáhnout a vytisknout také zde.

Vydejte se s poznávat nejzajímavější místa regionu na pomezí Čech a Moravy a soutěžte o mobil, tablet, víkendové pobyty a další skvělé ceny.

Organizátoři pro vás připravili velkou soutěž o super ceny, která vás seznámí s atraktivními turistickými cíli Českomoravského pomezí. Pokud navštívíte některé ze soutěžních míst, obdržíte při zakoupení vstupenky samolepku s kupónem, který následně nalepíte do hrací karty. Nasbíráte-li stanovený počet kupónů, můžete získat dárek a zúčastnit se losování o hodnotné ceny.

Vybírat můžete z celkem 25 turistických atraktivit, mezi kterými nechybí zámky v Litomyšli, Nových Hradech a Moravské Třebové, hrad Svojanov, muzea v Poličce, Svitavách či Vysokém Mýtě, rozhledny nebo úzkokolejka v Mladějově.

Vašimi průvodci budou známé i dosud nepoznané osobnosti spojené s městy Českomoravského pomezí. Seznámit se s nimi můžete v animovaných filmech nebo v oblíbené stolní hře, která vás blíže seznámí se všemi soutěžními lokalitami. Určitě si u ní užijete spoustu zábavy a třeba si i naplánujete výlet na místa, která jste ještě nestihli navštívit.

ZDROJ

Hlavním komunikačním tématem pro další tři roky je: Města – brány do regionů.

Litomyšl má tu čest zařadit se vedle Kutné Hory, Karlových Varů a Prahy do letošní tvorby kampaní se sloganem „Like a Czech“. Litomyšl je i do zahraničí prezentována jako lázně ducha – tedy místo, kam si mohou návštěvníci přijet odpočinout a načerpat novou energii. Obrovská fotografie Litomyšle jezdila jako vlajková loď s agenturou CzechTourism i po domácích a zahraničních veletrzích cestovního ruchu. 

Lázně ducha Litomyšl jsou v marketingových plánech zahraničních zastoupeních agentury CzechTourism v Německu, Polsku a Pobaltí, na Slovensku, v Itálii, ve Španělsku i ve Skandinávii. Ve spojení s památkou UNESCO také ve vzdálených trzích – konkrétně v Japonsku, v Koreji a Filipínách. 

Tato kampaň láká do města kvalitní návštěvníky, milovníky památek UNESCO, kultury a všeho krásného. 

ZDROJ zprávy a přiložené fotografie

Dohodli se na změně textu na hnědé silniční značce (IS 23), která upozorňuje na turistické cíle. Místo zříceniny bude zvát na Hrad Kunětická hora.

Hlavním pilířem pilotní akce je velkoplošná videoprojekce, měnící se v průběhu roku. Společným tématem projekcí je Šedesát ústeckých NEJ na motivy knihy Martina Krska (Muzeum města Ústí nad Labem, 2007). První intervencí byla projekce s názvem Nejšikmější věž od autorů Davida Böhma a Jiřího Franty, která byla spuštěna v listopadu minulého roku. Aktuálně mohou občané a návštěvníci města zhlédnout projekci na téma Severočeský kraj od autora Jana Šrámka.

Videoprojekci doplňuje vznik odpočinkové zóny před budovou kina Hraničář, kde byly během dubna nainstalovány prvky městského mobiliáře. Ty budou sloužit návštěvníkům akce především v letních měsících. Kromě posezení v nově vytvořené pěší zóně si zde mohou lidé zahrát na piano nebo půjčit knihu.

Pilotní akce má za cíl otestovat inovativní a udržitelné modely řízení spolupráce veřejného a soukromého sektoru v péči o historické památky a jejich další využití ve spolupráci s kulturními a tvůrčími spolky. Tyto modely jsou společně s nástroji pro zlepšení managementu historických lokalit a nástroji k posílení zapojení občanů v historických lokalitách dalším výstupem rozsáhlého mezinárodního projektu.

V rámci projektu bude spuštěno celkem osm pilotních akcí. Ústí nad Labem se tak připojí k italským městům Janov a Milán, slovinské Lublani, německému Norimberku, polským městům Bydhošť a Varšava a chorvatské Rijece. V prvním roce své realizace budou pilotní akce financovány z prostředků projektu, následujících 5 let bude provoz v režii jednotlivých měst a spolupracujících kulturních zařízení.

Dalším výstupem projektu Forget Heritage bude webová aplikace s názvem OffSpaces. Díky ní bude možné upozornit město na málo využívané nebo opuštěné budovy a prostranství, které by bylo možné oživit ve spolupráci s kulturními spolky a institucemi. Občané budou moci připojit rovnou i vlastní návrh nového využití, popřípadě kontaktovat vlastníka nemovitosti a domluvit se s ním na možnostech spolupráce. Aplikace bude dostupná na podzim.

Projekt Forget Heritage je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg CENTRAL EUROPE a zdrojů statutárního města Ústí nad Labem. Jeho celkový rozpočet je 2 433 651,84 € pro všech 10 zapojených partnerů.

Projekt skončí na konci listopadu 2019.

Více o projektu najdete zde.

Oblast je plná starobylých tajemných hradů, která stále jako magnet přitahuje romantiky a snílky. Je to krajina mnoha tváří s rozlehlými bukovými lesy, dalekými výhledy z vrcholků Lužických hor, chladnými roklemi pískovcových skal, zaoblenými kužely dávných sopek v Českém středohoří a rozsáhlými rybníky a vodními stavbami z dob minulých v čele s Máchovým jezerem.

Jako pavučina je území protkáno hustou sítí turistických a cyklistických tras. Oblast Podralska přímo vybízí k projížďkám na udržovaných cyklotrasách.

K velmi oblíbeným místům patří obec Sloup v Čechách a její blízké okolí. K návštěvě lákají skalní hrad Sloup nebo rozhledna Na Stráži. Oblast je bohatá na skalní útvary a jeskyně.

Na Novoborsku vzbudí pozornost sklářské umění a zaujme nabídka pěších výletů. Hamerský rybník a Radvanecký rybník přivábí v horkých letních měsících k přírodnímu koupání. Z historických památek stojí za zmínku zámek Zákupy a vodní hrad Lipý v České Lípě.

Máchův kraj láká návštěvníky na několik druhů aktivního odpočinku. Je zde romantická příroda s prostornými lesy, kterou opěvuje v nejednom svém díle Karel Hynek Mácha, mnoho příležitostí ke koupání, návštěvám historických památek i k poznávání a zkoumání volně přístupných skalních partií a podzemních prostor.

Českolipsko je doslova poseto historickými památkami a dominantami, můžete zde obdivovat hrad Bezděz, tajemný a prokletý hrad Houska, skalní hrad Sloup, zříceninu hradu Jestřebí, Hřídelík, Děvín, Zbyny a Chudý Hrádek, Zámek Zákupy a mnoho dalších zajímavých děl našich předků.

Krásné letecké pohledy jsou nyní zachyceny v knize, která právě vychází Českolipsko z nebe. Knihu si můžou návštěvníci zakoupit v informačních centrech, knihkupectvích nebo na http://www.cbs-cesko.cz/e-shop-cz/knihy.html.

K roku 2018 žilo ve městech podle údajů Organizace spojených národů 55 % světové populace, do roku 2050 by měl podíl lidí žijících mimo venkov přesáhnout dvě třetiny obyvatel planety. V České republice žije v urbánních oblastech dokonce více než 70 % lidí, přičemž největší a dlouhodobě stabilní přírůstek si podle dat ČSU připisuje téměř výhradně Hlavní město Praha – ještě patrnější je trend sílící pozice “superměst” v zahraničí.

Lze po návštěvě Londýna s čistým svědomím prohlásit, že jste byli v Anglii?

Zvětšují se tak i rozdíly ve složení obyvatelstev metropolí a venkova; jejich životní styl, názory a obecně kultura, kterou konzumují, nebo naopak zase tvoří. Z pohledu turistického pak začíná být stále obtížnější zažít Francii v průběhu eurovíkendu v Paříži, natož pak zažít Ameriku za týdenní pobyt strávený kdekoliv v metropolitní oblasti New Yorku.
Spolu s ekonomickou aktivitou se do center přesouvá také stále větší podíl aktivních umělců. Ti na jednu stranu rozmachu měst aktivně přispívají například skrze vytváření podhoubí pro rozvoj městské kultury a tzv. kulturních a kreativních průmyslů. Jak moc je ale tento výsledný kulturní a umělecký mišmaš autentický – a co mají na mysli autoři české studentské expozice na PQ 2019, když říkají, že Praha není Česko?

Jak zažít Česko a zároveň prezentovat aktuální vysokoškolskou scénografickou tvorbu na 25 m²

Na festivalech, veletrzích a přehlídkách obecně se zpravidla prezentuje výběr toho nejlepšího, co je na daném území aktuálně k mání. V Praze bezesporu to “nejlepší” současné české umění, nebo alespoň jeho určitá část, vzniká.
Členové kolektivu Intelektrurálně se rozhodli pro přístup opačný. Návštěvníky Pražského Quadriennale vezmou na místa, kde se česká kultura historicky formovala, a ještě stále formuje.

„Návštěvníku Pražského Quadriennale, zažij s námi opravdové, autentické Česko – vezmeme tě za hranice Prahy, mimo sociální a kulturní bublinu uměleckého a divadelního světa. Naší scénou je česká krajina a ve spolupráci s trampy a houbaři, dobrovolnými hasiči, zahrádkáři, obecními zastupiteli, kutily a mezinárodním publikem vytváříme společné, šťastné universum.“

Nabídka výletů CK Praha není Česko

Samotná expozice na výstavišti v Holešovicích bude mít podobu prodejního stánku: pobočky dočasné cestovní kanceláře Praha není Česko. Půjde tedy o objekt výstavně-veletržním prostorům přímo vlastní.
Hlavním lákadlem expozice jsou ale výlety, které vezmou návštěvníky Quadriennale za pravou českostí.

„Stánek nějakým způsobem přenáší ne-Prahu do Prahy a prostřednictvím výletů zase přenášíme Prahu (návštěvníky) do ne-Prahy. Jedná se tedy o jeden objekt ve výstavních prostorách a pak o takové, dejme-tomu, živé akce,“ vysvětlují členové kolektivu Intelektrurálně

Na dramaturgii a organizaci jednotlivých výletů se mimo kolektivu Intelektrurálně podílí také studenti Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU s výletem Na houby do Brdských lesů. Studenti ateliéru Intermédií z brněnské FaVU vezmou účastníky na hranici skutečnosti a hrané reality, kolektiv studentů Divadelní fakulty JAMU představí mytologickou postavu českého vodníka a sami kurátoři připravují výlet s podtitulem Bez práce nejsou koláče.

Do projektu se zapojí také umělecko-antropologická skupina Czechia, která zavede účastníky svého zájezdu do Ústí nad Labem. Autorem poslední exkurze je výtvarník a divadelní režisér Michal Pěchouček.

„Vytvořili jsme šest kategorií, které nesou spektrum a vážou se k národnostnímu specifiku. Jako například kultura, příroda, mytologie, téma vztahu práce a společnosti. Lokality jako takové ale už vybírali samotní autoři, kteří vytvářejí i program jednotlivých výletů.“ - doplňují autoři.

Expozice Praha není Česko byla k realizaci na PQ 2019 vybrána odbornou komisí z návrhů obdržených na základě otevřené výzvy Institutu umění – Divadelního ústavu. Projekt vzniká za finanční podpory Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Institutu umění – Divadelního ústavu.

Pobočku CK Praha není Česko můžete na výstavišti v pražských Holešovicích navštívit od 6. do 16. června 2019.

Více informací o celém projektu i o jednotlivých výletech se už brzy dozvíte na webových stránkách naší cestovní kanceláře Praha není Česko a na našem facebookovém nebo instragramovém profilu.

více se dozvíte v přiložených souborech

KONTAKTNÍ OSOBY • CONTACT PERSONS

Adam Dudek Eva Sýkorová
PR Koordinátorka projektu • Project Coordinator
Praha není Česko • Prague is not Czech Praha není Česko • Prague is not Czech
+420 776 199 087 +420 725 912 692
admddk@gmail.com sykoraev@gmail.com

„Letošní ilustrátorská scéna, která je již v galerijních prostorách radnice tradicí, představí českou režisérku, ilustrátorku a výtvarnici animovaných filmů, které se dostaly na řadu světových festivalů animované tvorby. Například vytvořila svou autorskou knihu a posléze večerníček O Kanafáskovi, zpracovala ilustrace ke knihám od J. K. Rowlingové – Harry Potter I. až IV. Spolupracovala s Pavlem Šrutem na řadě knih – Pavouček Pája, Veliký tůdle, Verunka a kokosový dědek, Příšerky a příšeři a samozřejmě nesmíme opomenout tolik známé Lichožrouty. Ti vznikli nejdříve v knižní podobě a posléze byl vytvořen celovečerní film, který získal ocenění nejen u nás. Ilustrovala pro děti více než 30 knih a získala desítky ocenění,“ uvádí kurátorka výstavy MgA. Jana Vlčková.

“Výstava jako již tradičně, bude zaměřena především na hravém poznání světa ilustrace této autorky. Dozvíte se kdo je Vombat Jirka a čím je tento savec tak výjimečný. Poznáte svět malých stvořeníček nacházející se v každé domácnosti, ve které se ztrácejí ponožky, zapojíte se do návrhů nových vzorů ponožek, vyzkoušíte Kanafáska jak šikovnou uspávací peřinou je a shlédnete „nebe“ plné knih,“ dodává.

Výstava přiblíží průřez její ilustrační a animační tvorby z posledních let. Ta má dvě stěžejní části, které jsou si rovnocenné a vzájemně se ovlivňují. První z nich je tvorba animovaných filmů, kterou vystudovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, a tou druhou je ilustrování knih pro děti. Autorka se ilustrační práci začala věnovat v polovině 90. let.

Galina Miklínová není ilustrátorka běžných pohádkových příběhů, nenajdeme u ní klasické princezny, ani rytíře ve zbroji. Zato je dokonalou realizátorkou příběhů s vtipem a nadsázkou a má dar přenést se do říše dětských snů a fantazie. Našla se ve vizuálním dotváření textů, které s sebou nesou typický Šrutův humor, a jejich četba potěší i dospělého čtenáře.

“Když jsem se s Galinou před deseti lety setkal při práci na naší první společné knize Pavouček Pája, na jedné schůzce se zula. A měla děravou ponožku! Prostě jí koukal palec. Slečna nehnula brvou a suverénně mi vysvětlila, že se nevyplatí ji zašívat, protože jí se ta druhá ponožka z čerstvě zašitého páru beztak vždycky ztratí. Tehdy jsem o existenci lichožroutů neměl ani tušení, ale tak mě to okouzlilo, že jsem Galině nabídl k ilustrování své dětské básničky,” úsměvná vzpomínka Pavla Šruta na jejich první setkání. (zdroj Reflex.cz)