Cestovní ruch

Cesta kamene bude přirozeně propojovat místa spojená s tématem kamene – lomy, místa zpracování nebo užití kamene, kamenné památky nebo muzea. Hlavní trasu tvoří města Hořice, Dvůr Králové n. L., Świdnica, Dobromierz a Strzegom. Z těchto měst jsou vymezeny tzv. místní tematické okruhy, které nabízejí možnosti pro cestovní ruch. Cesta bude vyznačena na mapě, osazena mobiliářem, informačními tabulemi a odpočinkovými místy na místech, kde tyto turistické prvky chybí.

"Cílem není zdvojování naučných stezek nebo městských okruhů, ani přidávání dalších informačních tabulí.  Rádi bychom propojili celé území na české a polské straně v duchu společného tématu – kamene,"  říká za iniciátory projektu Kateřina Karešová.

Na tematické okruhy (infotabule, odpočinková místa a další) budou navazovat marketingové aktivity: propagační materiály, mapa, QR kódy, vytvoření webových stránek projektu, překlad webových stránek, společná účast na veletrzích cestovního ruchu a další.

Projekt z programu V-A Interreg Česká republika - Polsko je nyní ve fázi podání žádosti. Aktuální informace budou publikovány na: www.podkrkonosi.eu

Zdroj foto: leták k projektu

Přestože má broumovský klášter již druhý rok otevřeno celoročně, hlavní návštěvnická sezóna letos začne na Velikonoční pondělí 28. března. Jistým malým „předzačátkem“ pak může být již tradiční akce v klášteře, a tou je Hledání ztracených kuřátek. Potřetí mohou přijít malí i velcí do kláštera na Velikonoční neděli 27. března a od 9:30 pomoci slepičce, které se v rozsáhlém klášterním areálu zatoulala kuřátka. Akce je doprovázena workshopy zdobení kraslic a pletení pomlázek v klášterní kavárně.

A příprava na sezónu? Na prohlídkovém okruhu již probíhá velký jarní úklid, v klášterní jídelně dojde k rozsáhlé opravě a modernizaci osvětlení – nové nasvícení získá i unikátní kopie Turínského plátna. V refektáři budou v průběhu března taktéž odborně vyčištěny vzácné opatské ornáty. Po zimě se probouzí také klášterní zahrada, kde bude probíhat úprava trávníků a jarní osévání. V dubnu bude zahájena nová výstavní sezóna Galerie Dům a odstartují také víkendové prohlídky s loupežnickým synkem Lotrandem, které jsou oblíbené hlavně mezi dětmi. Máj bude ve znamení benefičního koncertu houslového virtuosa Pavla Šporcla, který 1. května v 18 h vystoupí v klášterním Dřevníku.
Výtěžek koncertu podpoří letošní již 11. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska.

Nejvíce pravidelných akcí se tradičně chystá na letní prázdniny. Návštěvníci kláštera se mohou od července do srpna těšit 4x do týdne na Hudební prohlídky, které jsou spojené s půlhodinovým varhanním koncertem, jehož se zhostí mladí studenti hudby ze sousedního Polska. Další pravidelnou akcí pak budou Noční prohlídky, které představí klášter za svitu svíček, a oblíbené Noční hrané prohlídky, při nichž mají návštěvníci možnost potkat zajímavé postavy z historie kláštera.

Letošní novinkou broumovského kláštera je Skriptorium - středověká písárna, jediná svého druhu v Čechách. Primárně jsou prostory Skriptoria určeny pro vzdělávací programy školních a zájmových skupin, v průběhu letních měsíců ale bude zveřejněno několik termínů, kdy si i zájemci z řad veřejnosti budou moci tyto nevšední prostory prohlédnout a vyzkoušet.

Aktuální informace: www.klasterbroumov.cz, fb klasterbroumov

V Městské knihovně v Broumově je od včerejška až do konce dubna k vidění výstava Stanislava Kuldy: Podobizny. Autor je ztvárňuje na litografiích, obrazech a kresbách.

Freak karneval 2016 se koná v pátek od 20 h v Kulturním domě Střelnice v Broumově. Hrát budou DJs uvedení na plakátě.

Hejtmánkovicemi v sobotu projde Průvod masek. Sraz všech účastníků je v 8:00 h na nádvoří u hospody Šolcovna.

Na patnáctou hodinu je v sobotu v Městském divadle v Broumově připraveno divadlo pro děti. Divadlo Krapet z Prahy uvede pohádku Kocourek Modroočko.

Zábavný estrádní pořad aneb Co jste na Silvestra neviděli, tak se jmenuje sobotní program, který v 18 h začne v Kulturním domě v Heřmánkovicích. Mimo jiné zde vystoupí spolek Spona ze Suchého Dolu.

Trochu historie radnice

Od středověkého německého názvu radnice několikrát  změnila své místo i číslo popisné. Důvodem byly požáry, které po době husitské zavinila nejen cizí vojska, ale také lidská neopatrnost. A tak se stěhovala, naposledy  ze Šmelcovny, která prapůvodně měla souvislost se zlatem, jak sám její název napovídá. Tenkrát to byla důstojně bytelná nárožní budova s okny na náměstí, ale také s potřebným zázemím včetně sousedního  patrového domu pro šatlavu – v přízemí pro lid obecný, v patře pro měšťany. Později přibyla budova okresního soudu. A radnice ve Věži? Téměř  dnešní podobu si uchovala od r. 1741. Předtím dobrých 70 let chyběla střecha, ale také venkovní dřevěné schodiště, které podlehlo ohni. Zato příprava zastřešení přinesla nález 7 cejchovaných válečků (dobově plytků), každý asi o váze jednoho kilogramu zlata. To však muselo putovat pod dohledem do Prahy. Poctivý nálezce dostal sice velkou odměnu v podobě míšenských zlatých, ale většinu si přivlastnila radnice. Zbytek „hledali sousedé“,  a vypáčili mu truhlu. V roce 1904 dostala věž na každou světovou stranu hodiny. Léta předtím přibyly na průčelní stěně ozdobné šambrány, rustiky, ale třeba také obraz patrona hasičů Floriána od malíře Zapletala. Jako vděk  panovníka z rodu Jagellonců za zlato přibylo do znaku nad lva písmeno W.  Poslední zejména vnitřní úpravy proběhly před koncem minulého století, a to včetně vnitřního schodiště.

Zlato

„Kamkoliv vaše noha vstoupí, stojí na zlatě“,  říkám návštěvníkům.  Pak připomínám, že zlato tady objevili už Keltové a rýžovali ze dna potoků vlévajících se do Sázavy. Kněžna Libuše věštila – „vidím vrch  jílový – plný zlata“. Arabský kupec Ibrahin ibn Jákub připomínal zlatodůl poblíž Prahy. A vyvraždění Slavníkovců prý souviselo také s tímto už tenkrát vzácným kovem. Za Václava I., kolem roku 1233, nechal jílovský mincmistr Ebehart postavit Havelskou čtvrt… Za Jana Lucemburského se zde razily zlaté dukáty jako první v Evropě a za Karla IV. bylo postaveno za jílovské zlato Karolinum. Tenkrát se těžilo 593 kg ročně ze 40 dolů, týdně asi 1,5 kg. Husité však dolování nepřáli. Horníci byli rozehnáni,  voda nebyla odčerpávána. Až v polovině 19. stol. budoval J. Wang denně téměř se sedmi sty dělníky obrovské dřevěné kolo. To mělo být poháněno vodou ze struhy dlouhé 1400 metrů a jeho úkolem bylo odčerpávat ze zatopených dolů vodu. Struha se dodnes zachovala, ale do jinak velkolepé stavby se „vloudila chybička“,  ač podobná zařízení fungovala třeba v Istrii. Přes řadu pokusů s obnovením těžby se vrátilo dolování až za 2. světové války. V roce 1969 však těžba definitivně skončila pro nízkou výtěžnost, a to zhruba tří gramů z tuny horniny. Do povrchového objektu se nastěhovala výroba švédského lešení s názvem HAKI.

Osobnosti

Historickou středověkou postavou spojenou se zlatem se stal Jan Rotlev. Z Bavorska přišel r. 1681 F. I. Sch“onpflug, výhodně se oženil, stal se primátorem a městu věnoval  Věž, aby mělo radnici – a sám měl po stavebních úpravách odkud vládnout. Dodnes ho připomíná název ulice. Více jak 80 statí o jílovském zlatě sepsal český petrograf, mineralog, profesor Karlovy univerzity Dr. J. L. Barvíř (1863 - 1952). Oženil se tady a jeho dcera Olga (1898 - 1985) pokračovala v bádání nejen o zlatě, i když většinou jen články a osvětovou prací.  MUDr. R. Machová a PhDr. M. Čiháková-Machová se staly prvními držitelkami akademických titulů v tehdejším  R-U. Z dlouhé řady významných osobností připomeňme si ministra zahraničí JUDr. Fr. Chvalkovského, který zahynul jako vyslanec v Německu v dubnu 1945, Dr. Fr. Reichla v Čalfově vládě nebo nejmladšího premiéra St. Grosse. Samozřejmě je zlatohorní město spojeno také s řadou hudebních skladatelů (J. Hanuš, Zd. Lukáš), spisovatelů jako  Vojtěch Lev nebo autor Pamětí zlatohotního města od L. Čiháka. 

Stavby

Mezi středoevropské unikáty patří železniční viadukt na Žampachu zprovozněný pro Posázavský Pacifik v roce 1901. Svou výškou je srovnatelný s pražským Nuselským mostem. Žampašský má souvislost s několika železničními tunely, které byly více jak dva roky před koncem 2. světové války uzavřeny kvůli strategické výrobě součástek pro Wehrmacht. S armádou, i když už československou má spojitost jílovská nemocnice. Značný komplex, který ještě na začátku 80. let minulého století byl udržován ve „zdravotnické pohotovosti“  včetně doplňování materiálu nebo operačních sálů.  Zdravotnický personál měl být v případě potřeby přesunut řádově do několika desítek hodin.  Dodnes je nepřístupná, chátrá jistě nejen z venku, a zahradní komplex se mění v džungli.

Šatlava     

Kniha potrestaných ji připomíná z roku 1851. Odhadem má 150 nečíslovaných listů. Na nich je chronologicky zaneseno 2961 zde vězněných. Jako první je zapsána Marie Kodat. (Tenkrát se ještě ženská jména nepřechylovala.) U druhého vězně, a to Josefa Kodata, 1 den vězení.  Od žalářovaného s číslem 1000 jsou připsány  doplňující údaje jako krádež,  později pak jen číslo paragrafu. U dalšího se jménem v Jílovém dodnes váženým, je připsáno – dělník, 3 neděle tuhého vězení, 3 půsty, ale také – už 32. trest. Pod číslem 2898 je opět žena, a navíc 1 koruna pokuty a slovo AMNESTIE. Tu udělil prezident TGM  19. 10. 1919.
Senioři nahlédli do kobky na radnici s oknem umístěným pod stropem. Vězení bylo vytápěno z chodby a k inventáři patřil špalek s řetězy na připoutání, ale také místo lavice vetchý stůl. Na podlaze bylo poházeno trochu slámy. Ze zdí však zmizely obrázky mučících nástrojů, a proto jsem připomněl trochu víc jak pouhé středověké názvy:  lámání kolem, narážení na kůl, španělskou botu a zlomek otřesných podrobností z procesů s  údajnými čarodějnicemi, při nichž mezi 14. – 18. stoletím zahynulo v Evropě 50 000 žen. 
Zajímavost: Pokud se v okně okno šatlavy objevil bílý lajntuch, byla prázdná.

P.S. Na dotaz, jestli vyšla brožurka o historii jílovské radnice, jsem rozpačitě odpověděl: “Zatím ne“;  nechybí autor, ale nakladatel. 

Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem si rozličnými akcemi a programy – zábavnými i odbornými – připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na novou sezonu chystají památky řadu dalších novinek – otevírají nové prohlídkové trasy, připravují výstavy a zpřístupňují dosud uzavřená místa a části. Návštěvníky pobaví na slavnostech evokujících časy dávno minulé, přitom nezanedbávají ani svou budoucnost: Národní památkový ústav totiž plánuje opravy a obnovy, které zajistí zachování památkových hodnot největších skvostů pro další generace. Přispívají k tomu i výzkumy a vědecké úkoly, na nichž odborníci v NPÚ pracují, a jejichž výsledky využívají při péči o památky, tedy v praxi.

Hlavní událostí roku bude výstava Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., otevřená od 7. května právě na Karlštejně.

„Jak název napovídá, představí tzv. karlštejnský poklad, soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které vypovídají o kultuře a životním stylu Karlova dvora. Nádoby na pití, módní doplňky, například šperky, přezky, spony a knoflíky, které se za Karla IV. teprve ujímaly, ale také schránky na vonné bylinky a masti, tzv. povoňky. Patřily k dennímu životu panovníka a dokládají životní styl jeho doby,“ zve na unikátní výstavu generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Karlštejnský poklad byl pravděpodobně za husitských válek ukryt v karlštejnských zdech, kde téměř 600 let čekal na své nalezení. Dnes je uložen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které se na vzniku výstavy podílí.

Kromě výstavy Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., která bude otevřena po celou sezonu, chystá správa hradu Karlštejn na celou sezonu řadu akcí, mim unikátních prohlídek a mimořádná představení. Návštěvníci však mohou na prohlídku Karlštejna přicházet již od 1. března, a to denně kromě pondělí.

Více v přiložené TZ.

 Výstava v litoměřickém muzeu představí volnou i užitou tvorbu, jež svými vlídnými náměty a radostnou náladou potěší malé i velké návštěvníky.

Vernisáž výstavy proběhne v úterý 8. 3. od 16.30 h za osobní účasti autorky.
Součástí zahájení bude beseda s výtvarnicí. Výstavu Kornelie Němečkové bude možné zhlédnout do 1. 5. 2016.

Doprovodný program k výstavě:
24. a 25. 3. 2016 od 12.30 do 16.30 h       Velikonoční výtvarná dílna podle Kornelie Němečkové

„Podobný projekt knihovna ještě nedělala. Organizovali jsme pouze přednášky s promítáním fotografií o historii Příbrami a o Brdech, ale takhle v terénu je to poprvé,“ vysvětlil pracovník knihovny Karel H. Šťastný s tím, že trasy nebudou nikterak náročné, jak časově, tak fyzicky, a potrvají maximálně dvě hodiny. Účastníci se budou pohybovat převážně po městě, na delší vzdálenosti využijí městskou hromadnou dopravu.

První vycházka ve středu 2. března povede po památných místech Příbrami, zájemci se dozví o historických budovách, prohlédnou si sochy a pamětní desky známých osobností města. Na druhé vycházce, 6. dubna, se soustředí na hornickou minulost Příbrami, navštíví důl Řimbaba v Bohutíně a připomenou si historii dolování na Příbramsku.

„Vycházka 4. května bude zaměřena více turisticky, vypravíme se na Novou Hospodu k památníku hrdinů z konce války, projdeme si okolí Příbrami, zastavíme se u pramenů Kocáby. V červnu může být už dost teplo, zůstaneme ve městě a raději pod stromy. 1. června budeme putovat po hřbitovech, Židovském i Příbramském. Ukážeme si hroby a pomníky významných rodáků a památníky důležitých událostí z historie Příbrami,“ slíbil Karel H. Šťastný.

Po volném červenci bude následovat výprava po bývalých mlýnech na Příbramském potoce a na poslední vycházce s názvem „Po stopách flamendrů“ budou účastníci pátrat a vyprávět si o starých a zaniklých hospodách a hospůdkách staré Příbrami. Vstupenky na první březnovou vycházku jsou v knihovně k dispozici od 15. února. Spolu se vstupenkou, která je zdarma, každý zájemce obdrží text s instrukcemi a dalšími potřebnými údaji.

Průvodci vycházek jsou renomovaní historici a velmi dobří znalci minulosti a místopisu Příbrami. Konkrétně historik a spisovatel Josef Fryš, ředitelka archivu Věra Smolová, za Klub českých turistů Josef Bican a předseda Spolku Řimbaba Josef Kolář.

Vycházky Poznej svoje město se konají v rámci oslav 800 let města Příbram. A jaké další akce k tomuto výročí knihovna chystá? „Hned v březnu máme dvě přednášky: Život v Příbrami v 19. století a Italští vysídlenci v Příbrami v letech 1914 – 1918. Další přednášky (např. o Pavlu Juráčkovi) budou následovat průběžně po celý rok. A protože další organizace i samo město mají také svoje programy, myslím, že toho letos bude dost. My totiž ještě budeme pokračovat v našich tradičních akcích jako Příbram Hanuše Jelínka, Noc s Andersenem, Týden knihoven a Měsíc pro duši,“ poznamenal Karel H. Šťastný.

Mimořádné prohlídky broumovského kláštera nazvané Klášterem od sklepa po půdu se konají v sobotu od 10 a od 14 h. Nenechte si ujít jedinečnou příležitost nahlédnout do míst, která jsou běžně nepřístupná.

V sobotu v 9 h začnou v Hronově dětské závody v boulderingu nazvané Hronovský pohárek. Leze se na stěně na adrese Komenského náměstí 8. Je to příležitost pro dívky a chlapce ve věku od 8 do 15 let.

Den plný výborného jídla, pití, zábavy a soutěží čeká v sobotu na návštěvníky Centra Walzel v Meziměstí. Ve 12 h tady odstartují Slavnosti českého piva a polských klobás.

Na sobotu je v Centru Walzel připravená také tradiční Vinná brána a v ní 53 druhů vín k ochutnání, která jsou osobně vybraná Milošem Michlovským z vinařství Vinselekt Michlovský.

Na sobotních 15 h se jistě těší děti. V Městském divadle v Broumově uvede Divadlo Věž z Brna pohádku Včelí medvídci zpívají.

Pěvecké a taneční oddělení Základní umělecké školy začátkem února v Polici nad Metují vystoupilo s muzikálem Sněhová královna. Pro velký úspěch si vystoupení zopakují v sobotu od 18 h. Toto představení je však již vyprodané a proto studenti přidají druhou reprízu v neděli. V Kolárově divadle se začne v 16 hodin.

V Otovicích začne v sobotu v 18 h Obecní zábava. Všechny hudební styly zde zahraje skupina OK - Styl z Náchoda, zazpívají také Lenka a Lubomír Páslerovi.

Ples sportovců se v sobotu od 19:30 h koná na Střelnici v Broumově. Hrát bude skupina Pohoda, přítomní se mohou těšit na taneční show. Připravena je bohatá tombola.

Ples SDH Nízká Srbská se v sobotu od 20 h koná v restauraci Obecní dům v Machově. K tanci a poslechu zahraje P+P z Broumova. Tombola, kuchyně, odvoz všemi směry - vše zajištěno.

Heřmánkovice zvou na Karneval na dvorku. V kulturním domě od 15 h všechny provede strašák do zelí Pepa a farmář Šimon.

Cyklus archeologických přednášek

F. J. Kašpárek: Třída Míru v průběhu času

Archeologický výzkum při rekonstrukci třídy Míru a ulice Sladkovského v Pardubicích

Přednášky se budou konat v přednáškovém sále Východočeského muzea vždy ve středu v 18 hodin. Vstupné 40 Kč.

Cyklus archeologických přednášek

K. Bulvová: Třebosice vydávají další své poklady

Nové objevy na polykulturní lokalitě Třebosice v roce 2015

Přednášky se budou konat v přednáškovém sále Východočeského muzea vždy ve středu v 18 hodin. Vstupné 40 Kč.