pondělí
15. července 2024
svátek slaví Jindřich

Cestovní ruch

Probouzení zimního zámku ve Vimperku může začít

​VIMPERK: Ministr kultury Daniel Herman a ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková dnes svým podpisem stvrdili zahájení obnovy vimperského zámku. Hradozámecký komplex ukrývající ve svém nitru mimo jiné gotickou věž, renesanční záklopové stropy, ale i sérii secesních výmaleb, se po obnově právem zařadí mezi ostatní vyhledávané turistické cíle na Šumavě i v Pošumaví.

Autor článku: 
luk

„Po převodu zámku do správy NPÚ v roce 2015 oznámilo Ministerstvo kultury záměr provést revitalizaci a zpřístupnění zámku veřejnosti. Velice mne těší nejen jako ministra kultury, ale i jako jihočeského rodáka fakt, že po čase projektových příprav může slibovaná obnova za přispění fondů Evropské unie začít. Vimperský zámek je od roku 2010 národní kulturní památkou a bezesporu si naši pozornost a péči zaslouží,“ uvedl při slavnostním zahájení ministr kultury Daniel Herman.

„Zámek jsme převzali před dvěma lety v neuspokojivém stavu. Zdivo a omítky jsou značně narušené, dřevěné prvky napadené dřevomorkou, velká část interiérů se nachází v havarijním stavu a návštěvnické a provozní zázemí je jen provizorní,“ hodnotí stav areálu před započatou obnovou generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Budoucnost však vidí optimisticky: „To vše by se mělo ale během několika let změnit. Získání prostředků z evropských fondů umožní jeho významnou památkovou proměnu. Pevně věřím, že po obnově se stane nejen nepřehlédnutelnou dominantou v širokém okolí, ale též vyhledávaným turistickým cílem.“
Její slova potvrzuje i ministr kultury Daniel Herman: „Jsem přesvědčen, že projekt NPÚ je krok správným směrem.  Po celkové rekonstrukci bude areál opět zpřístupněn veřejnosti a zvýší se tak nejenom návštěvnost zámku, ale i celého regionu. Povinností nás všech je uchovávat a pečovat o naše kulturní dědictví pro další generace. Děkuji všem, kteří se na náročných přípravách podíleli, protože díky jejich úsilí  se Vimperk zařadí mezi naše přední památkové skvosty.“

Zámek se dočká zasloužených oprav po téměř čtvrt století čekání.
Ceá TZ je přioložena.

 

Historie skrytá v destrukci
Státní zámek Vimperk se zařadil mezi památky Národního památkového ústavu teprve 1. 1. 2015. Do jeho správy přešel ve velmi špatném stavu způsobeném především dlouhým obdobím zanedbané údržby. Na státním zámku Vimperk proto nyní nenajdete klasické prohlídkové trasy vybavené nábytkem, koberci a obrazy, naopak máte možnost vidět zámek zdevastovaný, ještě před zahájením oprav.

Co však může být zajímavějšího, než objevovat zámek před zahájením prací?
Prohlédnout si ho v jeho nejčistší podobě, nechat ho, ať k Vám promlouvá skrze detaily. Všímejte si prvků na oknech, odhalených kousků starých výmaleb, stropů či podlah... Nejzajímavější na hradech a zámcích je přece jejich historie a tu má zámek Vimperk skutečně bohatou.

 

Mgr. Jan Cieslar, tiskový mluvčí
Valdštejnské nám. 3/162
118 01 Praha 1 – Malá Strana
T.:  +420 257 010 206
M.: +420 724 511 225
E.:  cieslar.jan@npu.cz

 

 

Expediční kamera v Žamberku přilákala rekordní počet diváků

ŽAMBERK: Dobrodružství, exotika a adrenalin! Přehlídka nejlepších nezávislých cestovatelských filmů EXPEDIČNÍ KAMERA a více než dvě stovky diváků ovládly žamberské kino.
Osm snímků z celého světa a dvě živé besedy s cestovateli a dobrodruhy z regionu – to byla Expediční kamera 2017 v Žamberku!

Autor článku: 
Filip Jedlička

„Festival v Žamberku krok po kroku budujeme šest let a letošní rekordní návštěva nás opravdu potěšila,“ říká ředitel FIDIKO Daniel Kubelka.


V letošním roce na diváky čekalo lezení po skalách v Británii, pádlování Aljaškou, neuvěřitelný 400 kilometrů dlouhý extrémní závod vražednou pouští Gobi, sjíždění gruzínských hor na kolech a mnoho dalších nezapomenutelných výkonů.
Filmovou nabídku zpestřily cestovatelské besedy. O svoje cesty po Indonésii se podělil Ing. Vladimír Fikejs. Parádním způsobem oživila letošní ročník Monika Krajčírová se
svým, tak trochu punkovým, road tripem po balkánských zemích. „Což byl vhodný můstek k pozvání diváků na Balkánský filmový večírek, který se v žamberském kině
koná na konci měsíce dubna," 
říká produkční Michaela Adamcová.

Dle reakcí diváků se festival vydařil více než na výbornou a o další ročníky se rozhodně bát nemusíme. A krom Expediční kamery se diváci v Žamberku již teď
mohou těšit na její zimní obdobu, festival Snow film fest.

Jihočeské památky jsou připraveny na nastávající sezónu

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU: Hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu zahajují návštěvnickou sezónu 1. dubna. Pro veřejnost je připraven program v rámci celorepublikového tématu Rok renesanční šlechty. Nebudou chybět ani tradiční i nové akce během celého roku. Zámek Červená Lhota představí reinstalované interiéry, Jindřichův Hradec v květnu zpřístupní Zelené pokoje. Rozsáhlejší památkové obnovy se letos dočkají zámky Kratochvíle, Třeboň, Jindřichův Hradec a Hluboká. Zámku Vimperk byla schválena finanční podpora projektu obnovy v IROP a čeká jej tak rozsáhlá rekonstrukce.    

Památky, které spravuje Národní památkový ústav v Jihočeském kraji, zahajují návštěvnickou sezónu v sobotu 1. dubna 2017. Veřejnosti po zimní pauze otevřou své brány zámky Červená Lhota, Dačice, Jindřichův Hradec, Kratochvíle, Vimperk, hrady Landštejn, Zvíkov a klášter Zlatá Koruna. V zimních měsících si návštěvníci mohli prohlédnout vybrané prohlídkové trasy v omezeném zimním režimu na zámcích Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Třeboň, přístupná byla i Schwarzenberská hrobka a hrady Rožmberk a Nové Hrady.

Během dubna si návštěvníci budou moci projít prohlídkové trasy pouze o sobotách a nedělích na zámcích Červená Lhota, Dačice, Kratochvíle, Vimperk a hradech Landštejn a Zvíkov. Ostatní objekty budou přístupné již každý den kromě pondělí. 

O velikonočních svátcích (14. – 17. dubna) budou mít všechny památkové objekty pro veřejnost otevřeno. Některé z nich lákají návštěvníky i na velikonoční program. 

 

Více v přiložené TZ

 

Mgr. Petra Vacková
vztahy k veřejnosti, PR

Národní památkový ústav
Územní památková správa v Český Budějovicích
Pražská 773/93
370 21 České Budějovice
T: +420 386 352 762, +420 602 626 736
Email: vackova.petra@npu.cz

www.npu.cz

Little things, Lýdia Eberhard

od 08.04.2017 do 15.05.2017
16:00
Autor článku: 
Katerina_Marie

PRŮHONICE: Výstava německé fotografky Lýdie Eberhard se uskuteční v Návštěvnickém centru Průhonického parku od 8. 4. do 15. 5. 2017. Srdečně zveme na vernisáž v sobotu 8. 4. od 16h. Jelikož je Lýdie nejen talentovanou fotografkou, ale i nadanou skladatelkou a klavíristkou, uslyšíte na vernisáži malý koncert jejích skladeb doplněných o několik skladeb Clauda Debussyho.

http://www.ypsilonphoto.com/

Jaro je za dveřmi a láká k výletu na některý z otevřených hradů nebo zámků

ČR: S přicházejícím jarem otevírají hrady a zámky brány netrpělivým návštěvníkům. Podívat se tak můžete nejen na Karlštejn nebo na Křivoklát, ale třeba i na méně známý zámek Valeč na úpatí Doupovských hor. Na výlet můžete vyrazit na hrady Krakovec, Točník či Kunětická hora nebo vystoupat na Říp a prohlédnout si rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Na zámku Lednice lze kromě reprezentačních sálů navštívit i skleník plný exotických rostlin, ve Valticích zase lákají na prohlídky zámeckého barokního divadla.

Autor článku: 
ika

Každý březnový víkendový den od soboty 25. března bude možné navštívit barokní zámek Libochovice v malebné krajině dolního Poohří lemované romantickými kopci Českého středohoří. Také hrad Kunětická hora u Pardubic se po zimní přestávce znovu otevře 25. a 26. března, vždy od 10 do 16 hodin.

Předposlední březnový víkend otevře své brány také zámek Hrubý Rohozec obklopený anglickým parkem. V zámku si prohlédnete více jak třicet bohatě zařízených místností, které dříve sloužily jako reprezentační a obytné pokoje příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode. V sobotu 25. března budete mít také letos poprvé možnost navštívit rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu.

V půlce března zahájil sezonu zámecký komplex v Benešově nad Ploučnicí. Ve dvou zpřístupněných zámcích, které jsou jedinečnou ukázkou saské renesance, je dobová expozice mapující život šlechty v 16. a 17. století. Prohlídky se konají o víkendech až do konce března v 11 a ve 13.30 hodin.

Slunečný březen láká k výletu na hrad. Návštěvníkům otevřela brány zřícenina hradu Krakovec, při jehož prohlídce je možné obdivovat unikátní gotické prvky, arkýřovou kapli či půlválcovou věž. V březnu můžete o víkendech vyrazit také na výlet na hrad Točník. Slavnostní zahájení sezony tu ale poběhne až prvního dubna, kdy se hlavně děti mohou těšit na bohatý program s hradními medvědy Agátou a Martinem. Na hradě Bouzov je po celý březen přístupný speciální zimní prohlídkový okruh, jehož součástí je stará kancelář, Alžbětino křídlo, pokoje a jídelna pro služebnictvo, kuchyně, kaple a zbrojnice.

Každý březnový víkend bude otevřený i hospitál v Kuksu, kde si můžete prohlédnout známý cyklus alegorických soch ctností a neřestí z dílny Matyáše Bernarda Brauna, navštívit kostel Nejsvětější Trojice nebo se vydat na procházku k nedalekému Betlému a obdivovat sochařská díla uprostřed lesů. Na zámku Veltrusy můžete navštívit vzdělávací okruh Aristokracie: začátek konce, který nabízí pohled do života a osudů posledních majitelů veltruského panství. Ve Veltrusích poznáte domov hrabat Chotků a zároveň se seznámíte se životním stylem šlechty nebo její rolí ve státní správě.

Po krátké zimní pauze se opět otevřel hrad Karlštejn, kde si návštěvníci mohou prohlédnout soukromé a reprezentační prostory císaře Karla IV. nebo výstavu Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV., představující reprezentativní nádoby na pití i módní doplňky ze druhé poloviny 14. století. Posvátné prostory hradu včetně kaple sv. Kříže pak budou přístupné od začátku května.

Po zimě již své brány otevřel také hrad Křivoklát. Každou sobotu si můžete projít gotické paláce hradu, navštívit kapli, knihovnu, obrazárnu, reprezentační sály i vězení s hladomornou. Součástí prohlídky jsou i místnosti věnované Filipíně Welserové a hradní fürstenberské muzeum.

Betlém v Hlinsku můžete v březnu navštívit každý den kromě pondělí. Prohlédnout si můžete roubené domky drobných řemeslníků a ve zpřístupněných roubenkách můžete navštívit dílny a obydlí tkalce, hračkáře, ševce, pilníkáře nebo továrního dělníka. V jednom z roubených domků naleznete expozici vesnických masopustních obchůzek a masek z Hlinecka.

Projít se parkem i zámeckými komnatami můžete ve Valči na úpatí Doupovských hor. Zámek i park jsou volně přístupné po celý rok, návštěvnické zázemí zajišťuje informační centrum a kavárna v zrekonstruované budově bývalé prádelny. V pátek a sobotu se navíc na zámek můžete podívat i v pozdních večerních hodinách, ve Valči mají totiž otevřeno až do 23 hodin.

O tom, že i v zimě může být zahrada krásná, se můžete přesvědčit v Kroměříži. Po celý březen láká k návštěvě jak Květná zahrada s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových ornamentů, tak i Podzámecká zahrada s výhledem na zámek.

Bez ohledu na roční období zve návštěvníky k prohlídce brněnská vila Stiassni. Každý týden od pátku do neděle mezi 10. a 16. hodinou si můžete prohlédnout interiér vily, tak výstavu En garde, která představí historii šermu od renesance až po období československé první republiky. Vášnivou šermířkou byla i dcera manželů Stiassných. Návštěvníci se budou moci seznámit s historií a vývojem šermu a prohlédnout si jedinečné exponáty, které byly zapůjčeny z mnoha historických objektů.

V Českém Krumlově se sice neprojdete komnatami, ale v zimě je otevřená expozice hradního muzea zařízená ve stylu historické muzejní instalace z 19. století. Muzeum představí řadu exponátů připomínajících nejvýznamnější události vztahující se k rožmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství.

Nové Hrady jsou nyní o víkendech zavřené, ale vypravit se tam můžete každou středu a pátek. Prohlédnete si byt panského úředníka, ukázku bydlení měsťanských rodin na přelomu 19. a 20. století a část první prohlídkové trasy ve věži nad vstupní bránou, kde je knihovna a buquoyský rodinný archiv.

Na hradě Rožmberk můžete až do konce března navštívit trasu po soukromých pokojích, které nechal pro potřeby bydlení své nejbližší rodiny upravit Jiří Jan Jindřich Buquoy v době, kdy na hradě Rožmberku budoval rodové muzeum. Hrad je přístupný od úterý do pátku vždy v 11 a ve 13 hodin, v sobotu a v neděli začínají prohlídky každou hodinu mezi desátou ráno a třetí odpoledne.

Reprezentační sály otevřel také zámek v Lednici, kde můžete zavítat také do zámeckého skleníku plného exotických rostlin. Prohlídka reprezentačních sálů zámku i skleníku je možná vždy v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin. Pro mimořádný zájem zavedli na zámku Valtice zimní prohlídky barokní zámecké kaple a kompletně renovovaného zámeckého barokního divadla. Navštívit je můžete každou sobotu až do konce března.

Zámek Hluboká vítá návštěvníky po celou zimu: temperované prostory v přízemí ukážou pokoje, které patří spíše ke komornějším, totiž soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství. Prohlídku provází téma lovu, ale kromě trofejí a grafických listů z 18. století s loveckými motivy jsou lákadlem také fotografie členů knížecího rodu Schwarzenbergů.

Na Sychrově si můžete prohlédnout interiéry letního sídla šlechtického rodu Rohanů z druhé poloviny 19. století. Během prohlídky navštívíte mimo jiné honosně zařízené královské apartmá, soukromé pokoje knížete a kněžny i reprezentační prostory jako například knihovnu, hráčský salon nebo jídelnu.

Každý víkend v březnu můžete zamířit i do Mníšku pod Brdy, kde jsou otevřeny dva prohlídkové okruhy. Ten první při prohlídce reprezentativních místností zámku, jako je kaple, jídelna, velký salon s hodinovou věží, pánský a dámský salon, knihovna či pracovna, představí bydlení drobné šlechty na počátku 20. století.

ZDROJ

Památky vycházejí vstříc neslyšícím

ČR: „Koncem loňské sezony jsme otestovali elektronické průvodce pro neslyšící návštěvníky a v sezoně 2017 už budou nedílnou součástí nabídky na státních zámcích v Náměšti nad Oslavou, Jaroměřicích nad Rokytnou a na Červené Lhotě. Neslyšícímu návštěvníkovi nabídnou u pokladny kromě psaného textu i tablet, s nímž pak může absolvovat běžnou návštěvnickou trasu za doprovodu videonahrávky ve znakovém jazyce,“ upozorňuje na novinku generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Autor článku: 
luk

Soubor krátkých filmů se natáčel vždy v autentickém prostředí, tedy v daném sále či pokoji, a neslyšícím návštěvníkům umožní rychlejší orientaci a větší komfort i zážitek z prohlídky. „Již dříve byl vytvořen obdobný průvodce kroměřížskou Květnou zahradou, letos se ale poprvé týká přímo zámeckých interiérů. Do budoucna se budeme samozřejmě snažit tuto nabídku rozšiřovat i na dalších památkách,“ doplňuje Goryczková.

ZDROJ: www.npu.cz

Památky spravované Národním památkovým ústavem vstupují do Roku renesanční šlechty

ČR: Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu zahajují sezonu, v níž se ohlédnou za nevýznamnějšími renesančními šlechtickými rody naší historie.„Rok renesanční šlechty je po velmi úspěšném Lucemburském roku připomínajícímu odkaz Karla IV. dalším dílem ze série našeho dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů. Symbolicky jej otevírá výstava na Pražském hradě nazvaná Mars a Venuše, na níž se návštěvníkům představí klíčová umělecká díla z časů císaře Rudolfa II., která jsou ve sbírkách hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu,“ zve návštěvníky na novou sezonu generální ředitelka Naďa Goryczková.

Vyvrcholení Roku renesanční šlechty přinese výstava Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na renesančním zámku Březnice věnovaná českému místodržícímu u příležitosti 450. výročí nástupu jeho vlády v Tyrolsku. Výstava pořádaná ve spolupráci s Kunsthistorisches Museum Wien bude otevřena od 27. května až do konce října. Na konci června se pak v moravských Bučovicích, které zatím patří k méně známým památkám, otevře nová interaktivní expozice Moravský renesanční šlechtic ve svém labyrintu, kterou doplní nový tištěný průvodce. Do Prahy se Rok renesanční šlechty vrátí opět v říjnu výstavou Podoby a příběhy pořádanou ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Nabídne jedinečnou kolekci renesančních portrétů a osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty.

Na dalších třiceti hradech a zámcích budou pak po celý letošní rok probíhat další doprovodné akce. S významnými osobnostmi z řad renesanční aristokracie, renesanční zámeckou architekturou, skvostnými interiéry i desítkami příběhů se návštěvníci setkají ve Velkých Losinách, v Uherčicích, na hradě Pernštejn, v Rožmberku, Českém Krumlově, Třeboni, Červené Lhotě, Jindřichově Hradci, Kratochvíli, Vimperku, Telči, Červeném Poříčí, Horšovském Týně, Náchodě, Opočně, Litomyšli, Slatiňanech, na Frýdlantu, Grabštejně a v Benešově nad Ploučnicí.

Součástí Roku renesanční šlechty je též tradiční Hradozámecká noc, která proběhne v sobotu 26. srpna na zámku v Náměšti nad Oslavou.

 

ZDROJ

Zahájení turistické sezóny na hradě Kámen

KÁMEN: Letošní návštěvnická sezóna na hradě Kámen bude zahájena první dubnový víkend. Návštěvníci se mohou těšit na oba základní okruhy, tedy na Expozici bydlení a Muzeum jednostopých vozidel. I v roce 2017 bude k vidění Výstava historických kočárků a Výstava motokol a mopedů. 

01.04.2017
Autor článku: 
luk

V sobotu 1. dubna budou probíhat pouze prohlídky celého hradu s průvodcem, a to za snížené vstupné. Prohlídky se budou konat v časech 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00. V neděli 2. dubna budou prohlídky probíhat dle platného návštěvního řádu a za obvyklé vstupné. Pro zájemce bude hrad v dubnu otevřen každý víkend od 10:00 do 17:00. 
 

ZDROJ

Hornofalcký skanzen zahájil muzejní sezónu 2017

BAVORSKO: V sobotu 18. března 2017 se opět otevřely brány Hornofalckého skanzenu v Neusath-Perschen u Nabburgu. Při slavnostním zahájení byla představena nová výstava, která má název „Dobré počasí – špatné počasí“. Počasí ovlivňuje nás všechny, naší náladu, naše oblečení a naše aktivity. Dříve byli lidé mnohem víc závislí na počasí než my dnes. Na tuto výstavu proto přímo navazuje téma letošní sezóny – „Od nouze k nadbytku“. 

od 18.03.2017 do 05.11.2017
Autor článku: 
Petra Zeitler

Jde o zemědělství v minulosti a dnes a o to, co se v posledních 200 letech změnilo. Zabývat se budeme mléčnou výrobou, pěstováním obilí a brambor. Regionální produkty malovýrobců a vazby mezi kvalitními potravinami a životním prostředím, to vše chceme návštěvníkům letos přiblížit.

Roční období určují náš program, a během roku máme připravenou spoustu akcí:

Na jaře to jsou velikonoční svátky a zvyklosti. Květen zahájíme stavěním májky a májovým tancem. 21. 5. pořádáme setkání dudáků, na které tradičně jezdí také skupiny z Čech. V červnu se bude konat Bezinková slavnost a budou se stříhat muzejní ovečky. V červenci proběhne sklizeň obilí a pekař přichystal svátek chleba a pečiva. Bonbónkem sezóny bude 30. 7. traktoriáda.

V září si přijdou na své milovníci koní. Na říjen se mohou těšit chovatelé starých plemen domácích zvířat. Velmi oblíbený je rovněž Posvícenský trh, který nabídne hostům celou paletu čerstvých produktů a krásné rukodělné výrobky. V listopadu se skanzen začne pomalu připravovat na zimní čas a návštěvníci uvidí klasické zimní práce dřívějších dob. Na malém adventním trhu budou k mání originální dárky pro radost. S divadelním představením na biblické téma: „Hledání noclehu“ se koloběh roku 2017 uzavře.

Unikátní kulturní krajinu obhospodařují zaměstnanci muzea tradičním způsobem. Při prohlídce skanzenu, který se rozkládá na ploše 30 hektarů, uvidíte velká selská stavení, malé chaloupky, kovárnu i mlýn. Venkovskou atmosféru zde navozují domácí zvířata, která dříve k hospodářství neodmyslitelně patřila. V areálu skanzenu samozřejmě nechybí ani bavorský hostinec, kde můžete ochutnat místní speciality a piva z regionálních pivovarů.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Provoz ve skanzenu končí 5. 11. 2017. 

Informace najdete na www.freilandmuseum.org

 

Ďáblova bible

ÚSTÍ NAD LABEM: Návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem mohou prohlédnout zcela unikátní knihu – kopii Codexu gigas nazývanou též Ďáblova bible. Na své si přijdou jak zájemci o unikátní rukopis, tak o skvělou knihařskou práci. Codex gigas je původně středověký rukopis, který je pokládán za největší zachovaný rukopis na světě. 

 

 

29.03.2017
Autor článku: 
Muzeum města Ústí nad Labem
 
Vznikl na počátku 13. století zřejmě v benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Podle odborníků je pozoruhodné, že prakticky celý rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je zřejmě dílem jediného člověka. Codex provází legenda o hříšném mnichovi, kterému hrozil trest zazdění zaživa. Aby se trestu vyhnul, nabídl, že přes noc napíše knihu, jakou svět ještě neviděl. O půlnoci již věděl, že slib nemůže splnit a požádal o pomoc ďábla. S jeho pomocí dílo dokončil a ďábla v knize zobrazil. Proto pojmenování Ďáblova bible.
Rukopis obsahuje čtyři dlouhé texty (též latinsky psanou Kosmovu kroniku) i kompletní Bibli, dvacet knih etymologií - zdroj výuky o světě, přírodě, historii a kultuře, rozpravy o lidském těle a jeho nemocích, o oku, návod pro zpovědníka, zaklínací lékařské formule a další texty a ilustrované části.
Originál je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. V roce 2007 byl zapůjčen na výstavu do Národní knihovny ČR v Praze a při této příležitosti se zrodila i myšlenka na vytvoření kopie kodexu. Úkolu se ujali umělečtí knihaři Jiří Fogl a Pavlína Rambová ze Žamberka, kterým se podařilo během pouhých šesti týdnů maketu vyrobit. Kopie je o tři kilogramy těžší než originál. Na desky byla použita hovězí kůže o rozměrech 1,2 krát 1,4 metru, zdobení prováděli knihaři technikou zvanou slepotisk. Tato kopie je v muzejní knihovně k vidění od 1. do 29. března, poslední den výstavy (29. března) se uskuteční setkání s  knihařem panem Foglem, komentovanou prohlídku doprovodí přednáška a  promítnutí filmu ze zákulisí práce na maketě.

Kopie Ďáblovy bible je vystavena v prostorách muzejní knihovny. Prezentace kopie Ďáblovy bible předznamenává hlavní historické téma letošní výstavní sezóny v  Muzeu města Ústí nad Labem, kterým bude od 7. 4. 2017 výstava Středověké Ústí. 

Více o Codexu gigas se dozvíte http://www.kb.se/codex-gigas/cze/, a také v publikaci Codex gigas, ďáblova bible – tajemství největší knihy světa, kterou v roce 2007 vydala Národní knihovna ČR. Jeden výtisk najdete v naší muzejní knihovně.

Codex gigas v číslech:

75 kg váží 
312 obsahuje pergamenových listů
92 cm měří na výšku
22 cm je tloušťka knihy
101 cm měří otevřená kniha na šířku
13. století je pravděpodobným datem vzniku
290r je číslo listu, na kterém je vyobrazen ďábel
A 148 je signatura Královské knihovny ve Stockholmu
1648 ukořistili codex Švédové
500 hodin trvala práce na kopii
5 dní trvalo šití vazby

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Cestovní ruch