<p>LIBERECKÝ KRAJ: V minulosti záměrné ničení sakrálních staveb vedlo po celé republice téměř ke zničení vynikajících architektonických památek a uměleckých děl. Zmrtvýchvstání svatostánků Liberecka je v současnosti záležitostí spíše občanských iniciativ než zájmem státním.</p> <p>Ateismus podle Marxova Manifestu znevážil jejich význam nejen duchovní, ale i historický a materiální. Po roce 1989 se pomalu proměňovaly tyto objekty ve šperky naší vlasti. Postupné zmrtvýchvstání chrámů – ozdoby vesnic a měst začalo před pětadvaceti léty. Důvodem návratu lidí do kostela není převážně víra, ale neobyčejná duchovní a kulturní atmosférou. Po četných rekonstrukcích a úpravách začaly sloužit především v době Vánoc, kdy je kladen důraz na tradici půlnočních mší svatých a koled. Písně svou nádhernou melodií a optimismem, radostí z narození děťátka lákají už dnes sta tisíce účastníků po celé republice. Chrámy, a to nejen na Liberecku, vstávají doslova z mrtvých a stávají se duchovními centry po celý rok.<br />
Do kostelů a modliteben začínají občany zvát především muzikanti – sbory, orchestry a sólisté. Na Liberecku je již po mnoho let tradičním koncertním kostelem chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Pravidelné koncerty se konají každou sobotu ve tři hodiny a staly se významnou součástí kultury Libereckého kraje. V hojném počtu sem přijíždějí i němečtí občané.<br />
Výjimečným se stal i Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, který vznikl v roce 2000. Koná se vždy v období podzimu na Českolipsku, postupem času i mimo okres, kraj i Českou republiku. Organizují jej firma Bohemorum s.r.o. a občanské sdružení Arbor. Jeho zakladatelem je Martin Prokeš, sám aktivní a vynikající zpěvák. Festival od svého počátku sází na kvalitní programovou nabídku, která přitahuje kulturně náročné posluchače, a další k této náročnosti vychovává. Během festivalových koncertů zní hudba duchovní i světská. Jedním z hlavních cílů je přinášet kvalitní hudbu do malých obcí a znovu objevovat její krásu.<br />
Nejsou to však jen tato dnes již významná kulturní centra s tradičním místy koncertů a určitým druhem hudby. V krajském městě jsou chrámy, kde vystupují renomované sbory a orchestry, ale působí také jedinci nebo, což je vůbec neobvyklé, i romská skupina. Hodně často v chrámech vystupuje školní mládež a také amatéři. Vznikají dokonce melodramatické útvary, určené pro chrámové prostory. Pochlubit se podještědskou svatbou může lidový soubor Horaček z Českého Dubu. Podještědskou svatbu uvádí především ve venkovských kostelích Podještědí.<br />
V Liberci občané se spontánním zájmem iniciativně zvelebili kostely a organizují v nich kulturní akce.<br />
V Ostašově, městské části města, je kostelík svatého Vojtěcha. Kostel byl postaven v roce 1833, po odsunu Němců až do dnešních dnů zůstal nevyužit. O jeho zvelebení a využití pečuje Občanské sdružení Spolek přátel Oatšova. Ostašovské děti v něm nacházejí prostor pro veřejná vystoupení za velkého zájmu občanů.<br />
S podobnou iniciativou se setkáváme v Hanychově, kde se nachází kostel svatého Bonifáce. Jeho světec patří k německým misionářům osmého století. U nás je jediným kostelem, který je tomuto světci zasvěcen. Na opravu výrazně přispěli právě němečtí občané z města Fuldy, kde na náměstí stojí jeho pomník. Hanychovští nechali zhotovit kopii sochy fuldské. V letošním roce byla dokončena renovace kostela, ale kulturní akce se zde konají již řadu let. Vedle koncertů jsou to přednášky, ale také výstavky s duchovními tématy.<br />
Na jedné straně lze vidět spontánní zájem občanů o využití sakrálních objektů společně s duchovenstvem a na druhé straně zájem cizinců o naše duchovní památky. Častá kritika na uzavřenost kostelů padá z úst turistů, kteří se zajímají o konání bohoslužeb.<br />
Vedle občanských iniciativ existuje plán kulturního rozvoje obcí s podporou státu. V poslední době se propagují cyklostezky a naučné stezky, o které ze strany zahraničních turistů zas až tak velký zájem být nemusí. Na Liberecku jsou spíše vyhledávány památky například na svatojakubské cestě nebo na Via sacra. V Bautzenu dokonce vyšla kniha o chrámech v Libereckém kraji.</p>
ČR: Zdeněk Vejvoda je hudební folklorista, který rozhodně netráví čas jenom u pracovního stolu. Naopak, je to i aktivní muzikant a tanečník, vedoucí folklórních souborů a také pedagog. V novém podcastu Místní kultury vysvětluje, proč je důležité, aby se děti už od útlého věku seznamovaly s lidovými písničkami. "Dobře vybraná lidová píseň je vlastně to nejlepší, na čem můžeme dítě hudebně, rozumově a emocionálně rozvíjet," tvrdí. A jak vlastně definovat lidové písně, jak je upravovat a interpretovat a kde hledat ty dávno zapomenuté? O tom všem bude následující rozhovor.
ČR: Vláda ČR schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025. Kapitola Ministerstva kultury činí 21,3 miliardy korun. Jde tedy o více než dvaceti osmi procentní navýšení oproti schválenému rozpočtu na rok 2024, který činil 16,59 miliard korun. Návrh rozpočtu Ministerstva kultury pro rok 2025 je tak o 4,7 miliardy korun vyšší než v roce 2024.
ČR: Díky štědrosti diváků a dárců se během nedělního benefičního koncertu podařilo na pomoc postiženým povodněmi vybrat 38 209 076 korun. Vybrané prostředky poputují do sbírky SOS Povodně organizované Člověkem v tísni. Během hudebního večera vystoupili bez nároku na honorář David Koller s Kollerbandem, Tomáš Klus, Janek Ledecký, Aneta Langerová, Adam Plachetka, Jiří Pavlica a Hradišťan, Kateřina Kněžíková, Lenka Dusilová a Karel Plíhal.