Stvořitel Křišťálového chrámu obohatil sklářský region

Vynikající lustry neustále zdobí významné světové paláce. Je však také mnoho sklářů, jejichž práci jen stěží lze považovat za produkt průmyslový nebo umělecký. Mezi skláři, který svou tvůrčí a bohatostí vynikli i ve světě je Jiří Pačinek z Lindavy na severu Čech.

Sklářské umění  severočeského mistra je již řadu let zařazováno do českého Skleněného pokladu. Mezi domácími skláři se prezentuje ateliérem v Praze, ale především sklářskou zahradou a křišťálovým chrámem. Myšlence chrámu zdobeného sklem předcházel pokus vybudovat křišťálový hrad v České Lípě. Sklo se jako ušlechtilý materiál objevuje v kostelích, bazilikách a katedrálách po staletí, kdy barevnými vitrážemi prochází paprsky slunce a přes tisíce malých střípků vstupují do duchovního prostoru, který kdysi stvořily myšlenky a vize panovníků, umění jejich architektů a ruce šikovných stavitelů…Jistý anglický cestovatel v 17. století vysoce hodnotí ve svém díle české chrámy pro jejich barevnost. Sklo a světlo tvoří duchovní prostor nekonečného Všehomíra.

Křišťálový chrám Jiřího Pačinka, který byl  otevřen v polovině června, je současně zařazen do letní exkluzivní výstavy českých sklářů, pořádané Libereckým krajem pod názvem Křišťálové údolí. Nabízí ojedinělý a intenzivní vizuální zážitek, spočívající v symbióze bezmála dvě stě let starého sakrálního prostoru a moderního uměleckého skla. V nádherném prostředí kostela Povýšení nalezení svatého Kříže v empírovém stylu vytvořil Jiří Pačinek originální výstavu skla v samotném kostele, ale také  současně podivuhodnou až téměř pohádkovou zahradu z produktů skla.

Spojení křivek klasicistní architektury a světla s velkorozměrnými plastikami mistra a jeho kolegů, inspirovanými faunou i flórou, vznikla hra tvarů, barev a optických efektů. Tvorbu uměleckého prostoru na severu Čech podpořili starosta obce Kunratice u Cvikova Michal Iwanejko. Správa římskokatolické farnosti umožnila pak za spolupráce správce farnosti Rudolfa Repky využít chrám jako výstavní síň.

Jedním z již dřívějších prostorů severočeského skláře byly nízké zídky v parčíku nedaleko náměstí. Tam se ve sklářské peci odehrávaly pokusy o zajímavé sklářské produkty, jakým bylo například fosforeskující sklo. Z jakýchsi garážových prostor přestávaly vycházet jen skleněné kuličky a figurky nebo vázy.  Neuvěřitelně se severočeský sklář osvobodil z podzemí a stal se známým mezi skláři na světě.  V poslední době představil své umění v Německu a Afganistánu. Kunratice u Cvikova a huť sklářského mistra v rámci Křišťálového údolí jsou inspirativními cíli pro letní turistické cestování po naší vlasti.  Pro svou blízkost k hranicím se nabízejí i jako cíl turistům z Polska a Německa.