Studenti cestovního ruchu z Německa atakují Liberecko
<p>LIBERECKÝ KRAJ: Zájem o vzájemné poznávání života studentů z Německa, Polska a Saska v rámci Euroregoionu Nisa má již víc jak dvacetiletou tradici. Čilý ruch zejména mezi studenty českých a německých škol; kontakty jsou navazovány počínaje mateřskými školami a konče universitami. Na začátku letošního roku projevili zájem o spolupráci studenti cestovního ruchu střední školy z Hoyerswerdy a vysokoškoláci z Görlitz.</p> <p>Studenti z Hoyerswerdy i z Görlitzké university se obrátili o pomoc na Turistické informační centrum v libereckém Horním Hanychově. V prvém případě byl uskutečněn marketingový výzkum, zpracovávaný k bakalářskému studiu. Studentka Stefanie Sydow navštívila jednak libereckou universitu a jednak Střední školu služeb, kde sama provedla část průzkumu. Druhou část zpracovávala liberecká studentka Lucie Košnarová. Německá studentka zpracovávala dotazníkovou akci na objednávku společnosti turistického spolku v Hoyerswerdě. Jejím cílem bylo získat poznatky o tom, jaké znalosti mají mladí lidé na Liberecku o lužických jezerech a krajině, která je utvářena jako turistický region s padesáti jezery, stezkami pro cyklisty, atraktivními objekty a sportovními soutěžemi. Lužice má zájem nejen lákat turisty do jezerní krajiny, ale nabídnout i práci.<br />
S cílem poznat českou část Euroregionu Nisa přijela do Liberce skupina studentů z Görlitz. V třídenním programu universitních studentů byla o posledním víkendu před Velikonočními svátky návštěva města a, Ještědu. Skupinka dvaceti mladých s profesorkou Ute Pflickeovou zavítala nejdříve do vědecké knihovny, kde je přivítala ředitelka Blanka Konvalinková a seznámila je s provozem knihovny. Po přednášce o Libereckém kraji pro ně připravily knihovnice krátkou exkurzi a předaly jim prospekty s texty o knihovně. Odtud se vydala skupina na orientační prohlídku centra města. Druhým zastavením skupiny studujících cestovní ruch bylo Turistické informační centrum pod Ještědem v Horním Hanychově. Zájem skupiny byl především soustředěn na provoz infocentra, kde jim byly nabídnuty možnosti praxe, konzultací bakalářských a diplomových prací nebo pomoc při marketingových šetřeních či při vytváření prezentací a itinerářů k zájezdům k poznávání České republiky. Původně plánovaná návštěva Ještědu se neuskutečnila pro velmi špatné počasí a studenti odjeli do dalšího města Libereckého kraje – do Harrachova. Tam je očekávala návštěva sklárny, turistického informačního centra a infocentra Krnapu.<br />
Cesta studentů byla podpořena jednak vědeckou knihovnou v Liberci, informačním centrem, a na jejím programu se podíleli také profesor Holm Grosse z Bautzenu a podnikatel Wolfgang Michel z Görlitz.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818