<p>PARDUBICE: Středisko východočeských spisovatelů se sídlem v Pardubicích (do roku 2011 Východočeské středisko Obce spisovatelů) bylo konstituováno jako dobrovolná profesní organizace nejen spisovatelů, kteří jsou jádrem tohoto společenství, ale i umělců z jiných oblastí a jejich příznivců.</p> <p>Bezprostředně po svém vzniku v roce 2000 se stalo kolektivním členem ústřední Obce spisovatelů v Praze. Středisko východočeských spisovatelů, které je samostatnou právnickou osobou, funguje jako občanské sdružení s vlastními stanovami a průběžně se rozrůstá. Kritériem pro členství v literární sekci je prokazatelná kvalitní literární činnost, kritériem pro členství v sekcích ostatních je především zájem a podílení se na práci organizace. </p> <p> Hlavním důvodem a smyslem založení regionální organizace spisovatelů a jejich příznivců byla snaha pomoci společnosti – zejména prostřednictvím umění. Organizace by měla iniciovat veřejnost a na co nejširší bázi spolupracovat s rodinami, školami, knihovnami a všemi dalšími „stánky kultury“ tak, aby působení na mladou generaci bylo co nejkomplexnější. </p> <p> S ohledem na široký územní rozsah byly zřízeny tři oblasti – Pardubicko, Hradecko a Vysočina. Oblast Hradecko, vzhledem k nedostatku členů, v průběhu doby zanikla a místo ní bylo vytvořeno Orlicko. Toto členění umožňovalo pružnější a přehlednější řízení. Literární činnost byla brzy propojena s činností dramatickou a výtvarnou, takže středisku přibyly i tyto sekce.<br />
Východočeské středisko Obce spisovatelů navazovalo na nesmírně záslužnou práci východočeského nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Proto jmenovalo v roce 2003 čestným předsedou Doc. PhDr. Jana Dvořáka, který byl nejen posledním ředitelem tohoto nakladatelství, ale po celá léta i jeho duší a hybnou silou.<br />
V současné době má společenství více než sto řádně registrovaných členů. Přibylo rovněž sekcí, kromě původní pro začínající autory, sekce hudební a organizační. Vedoucím základní sekce literární je F. Uher, dramatickou vede J. B. Kraus, výtvarnou D. Javoříková, sekci pro začínajících autory řídí H. Cihlová a hudební E. Kulakovská.<br />
Funkce vedoucího organizační sekce je zatím neobsazena.<br />
Členové organizace vykazují nejen bohatou vlastní publikační činnost, ale organizují i řadu společensko-kulturních akcí v regionu: besedy, literární večery a čtení, divadelní představení, odborné přednášky, literární i výtvarné soutěže, křty knih, vernisáže, autoři vystupují v pořadech pro rozhlas a televizi, publikují v denním tisku, píší recenze a odborné texty, zúčastňují se práce v nejrůznějších porotách, organizují periodicky se opakující koncipované akce (Dny poezie Broumov – V. Kopecká, Čajovna Luna Chrudim – Z. Jirásek, Večery múz Pardubice – výtvarná sekce, kavárna U notáře v Havlíčkově Brodě – L. Vondrák aj.).<br />
Bezesporu největší zásluhou je ovšem nezištná práce pro knihovny a školy, kde autoři pořádají nejen besedy a čtení, ale i takzvaná „řízená čtení“, která středisko vymyslelo a zavedlo. Řízená čtení se setkala s velkým ohlasem, jak u dětí, tak u pedagogických pracovníků, jimž značně usnadňuje obtížný úkol „dovést mládež ke čtenářství“.</p> <p> Nedávno byly spuštěny souhrnné stránky Střediska východočeských spisovatelů a literární kultury východních Čech a Vysočiny Literární východ, na nichž lze nalézt mnoho dalších a zajímavých informací.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“