čtvrtek
7. července 2022
svátek slaví Bohuslava
Karel Poláček
© Kresba Jany Bačové Kroftové



Stopy v písku/ Karel Poláček

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Před 130 lety (22. března 1892) se v Rychnově nad Kněžnou narodil Karel Poláček. Spisovatel, humorista, novinář a filmový scénárista s židovskými kořeny, jehož krédo "humor pročisťuje zrak" zůstává stále platné.

Autor článku: 
Lenka Jaklová

Existují dva typy zábavné literatury, které snesou vysoká umělecká hlediska. Detektivní román a humoristická literatura. K mistrům onoho druhého žánru patří Karel Poláček, ačkoli tomu zpočátku mnoho nenasvědčovalo. Jako student neměl právě oslnivý prospěch, v kvintě propadl a jeho „vzdorovité chování“ mu přineslo vyhazov z rychnovského gymnázia. Maturitní zkoušku získal až v Praze v roce 1912. „V mnohém ohledu byl sice bohém a sám se pokládal za lenocha, ale když usedl k psaní, byla každá věta kus poctivé práce,“ napsal o něm jeho vrstevník, spisovatel Viktor Fischl.

Karel Poláček měl dar, který ho učinil nesmrtelným – dokázal odpozorovat a parodovat hloupost, vnitřní prázdnotu svých hrdinů, pronikavě zaznamenat skutečnost, mísit humor se smutkem.

Jeho literární styl se tříbil za první republiky v redakcích satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa a zejména Lidových novin, kam jej v roce 1920 přizvali bratři Čapkové. Pro Lidovky psal úspěšné sloupky a soudničky. Na žurnalistickou dráhu nedal dopustit a prohlásil, že kdyby se znovu narodil, pak by chtěl být zase novinářem. V roce 1934 vydal s předmluvou Karla Čapka Žurnalistický slovník, ve kterém zesměšňuje soudobou novinářskou frázi.

Poláčkova jazyková komika, smysl pro paradox a výstižná charakteristika hrdinů s jejich malichernými slabostmi našla odezvu také ve filmu. Z jeho knih byli nejprve zfilmováni Muži v ofsajdu. Do hlavní role prosadil herce Národního divadla Hugo Haase, a rozhodl tak o jeho příštím osudu filmové hvězdy. Následovaly prózy: Dům na předměstí, Edudand a Francimor, Hostinec u Kamenného stolu. Spolupracoval i na řadě filmových scénářů a námětů (např. U nás v Kocourkově, 1934).  V roce 1994 se dočkal skvělého televizního zpracování autorův nejúsměvnější román Bylo nás pět.

Poláček v něm zobrazil dění na maloměstě očima dítěte. Příhody pěti chlapců „psané groteskní kombinací hovorového jazyka a obratů z dobrodružné četby a slohu povinných školních prací“ stvořil v nejtísnivější době, kdy čekal na transport do koncentračního tábora, jako vzpouru proti neznámé budoucnosti, proti strachu ze smrti.

Naštěstí se mu podařilo zachránit alespoň dceru Jiřinu. Klíčovou roli při vyřízení jejího odjezdu v roce 1939 do Velké Británie sehrála Poláčkova životní láska – právnička Dora, s níž byl 5. července 1944 deportován do terezínského ghetta. Poté následovaly továrny na smrt: Osvětim, Hindenburg-Zabrze, koncentrační tábor Dora severně od Buchenwaldu. Podle dostupných informací se Karel Poláček ještě zúčastnil pochodu smrti a zahynul pravděpodobně 21. ledna 1945 v táboře v Gliwicích.

V jeho rodném Rychnově nad Kněžnou mu věnovali sousoší Bylo nás pět a stálou expozici v tamní synagoze. Čtenářům ho však připomíná především kouzlo jeho vypravěčského umění. Poláčkův život po životě.

 

Zdroj: Krulichová Marie. Karel Poláček, Život a dílo, Katalog stálé expozice Židovského muzea Podorlicka a památníku Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou, 1995.

Tváře první republiky, Královéhradecký kraj, 2018

http://svet-literatury.wz.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Z otevřené výzvy k účasti na 18. bienále architektury v Benátkách 2023, kterou v květnu vyhlásila Národní galerie Praha, vzešel vítězný návrh s pracovním názvem The Laboratory of No-More Precarious Future (Laboratoř již ne-více-prekarizované budoucnosti). Vybrala ho porota složená ze špičkových odborníků. Projekt poukazuje na palčivé problémy architektonické profese v současnosti, kterým jsou mladí architekti a architektky vystavováni, např. toxické pracovní prostředí přesčasů a „nocovek“, chybějící sociální zajištění tzv. švarcsystému nebo neplacených stáží.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.07.2022

BROUMOV: V sobotu 9. 7. 2022 v 16:00 bude v Galerii Dům v broumovském klášteře zahájena výstava Kryštofa Kaplana „Hladkáň“. Termín výstavy: 10. 07. – 28. 8. 2022 od 10:00 do 17:00. V pracích Kryštofa Kaplana se často setkáváme s významovou metaforou elementární fyzikální zákonitosti, postupně se v jeho sochařských objektech objevila i fyzikálně-chemická procesualita. V nejnovějších dílech na současné výstavě, jak ostatně naznačuje její název, hrají důležitou úlohu symboly spojené s lidskou postavou. Jejich organická forma je výsledkem charakteristické plasticity vypovídající o živé expresivní síle.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění
Co se děje
06.07.2022

ČR-UKRAJINA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání svého ukrajinského resortního kolegy, ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a dne 29. června navštívil ukrajinský Lvov. V tomto největšího města západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sešlo celkem deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států, aby řešili dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky a aby diskutovali o tom, jaké se nabízí mechanismy pro pomoc Ukrajině vyhrát na kulturní frontě.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Menšiny a cizinci
Co se děje
29.06.2022

ČR: Letní sezóna je tu! Rekordní inflace společně s rostoucími cenami zamávaly mnohým rodinám s rozpočty a nepřekvapí proto, že většina Čechů plánuje letošní léto trávit v Čechách. Přinášíme vám rady a tipy, díky kterým poznáte krásy naší země, a ještě přitom ušetříte.

Celá ČR
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Památky
Co se děje
30.06.2022