<p>DOBRUŠKA: Když na jaře roku 2010 slavilo Kino 70 v Dobrušce čtyřicet let od zahájení činnosti, bylo už rozhodnuto, že tento objekt, který kdysi patřil k nejmodernějším stánkům svého druhu v širokém okolí, projde zásadní změnou. Technika i budova zastaraly a vedení dobrušské radnice se rozhodlo ke kroku na dnešní dobu trochu riskantnímu a finančně velmi nákladnému především s ohledem na možnosti městského rozpočtu.</p> <p>Město zadalo vypracování projektu celkové rekonstrukce budovy s tím, že v budoucnu nebude sloužit jen prostému promítání filmů, ale splní požadavky pro pořádání dalších akcí jako jsou koncerty, divadelní představení ochotnických i profesionálních souborů, besedy, výstavy apod. S tím samozřejmě souviselo nejen vybudování zázemí pro účinkující a technický personál, ale také instalace nové divadelní a filmové techniky. Stavební práce trvaly zhruba půl roku a náklady se přiblížily k 25 mil. Kč. Multifunkční budova dostala nový název Společenské centrum Kino 70 a první akce spojená se slavnostním uvedením do provozu se uskutečnila 12. října 2010.<br />
V roce 2011 se činnost rozběhla naplno. Na své si přišli milovníci filmů, když na základě smlouvy se čtrnácti distributory a také AČFK (pro potřeby promítání tzv. ARTfilmů a Projektu 100) bylo v tomto roce promítnuto úctyhodných 340 filmů, z nichž mnohé ve formátu 3D. Stěžovat si nemohli ani příznivci divadla a hudby – na jevišti velkého sálu se odehrála divadelní představení profesionálních i amatérských souborů, hlediště se plnilo při koncertech regionálních orchestrů nebo známých zpěváků, stejně jako při vystoupeních žáků zdejší ZUŠ nebo při předávání maturitních vysvědčení studentům místních středních škol. Návštěvníci kulturních akcí ocenili i provoz malého bufetu o přestávkách nebo možnost posezení v kavárně, která funguje přímo v budově centra. Plně využit byl i nový malý sál, kde se konalo několik výstav, mimo to různé přednášky a besedy, zasedali zde také zastupitelé města.<br />
V jednom případě byly prostory Společenského centra Kino 70 využity naprosto netradičně, ale o to smysluplněji, když posloužily jako útočiště pro účastníky příměstského tábora, kterému hrozilo zaplavení vodou po silných lokálních deštích.<br />
Vedoucího tohoto kulturního zařízení Pavla Štěpána jsem požádala, aby prozradil něco z toho, co chystá na zbytek letošního roku:<br />
„Velký sál čeká na delší dobu zřejmě poslední velká změna v podobě výměny sedadel. Ta by měla proběhnout na konci měsíce srpna nebo na začátku září. Nové sedačky budou širší, pohodlnější pro diváka, ale nebudou to ty, jak já říkám ´chrápačky´. Kapacita sálu přitom zůstane stejná, tedy 310 míst. Mimo to stále řešíme vzduchotechniku a klimatizaci ve velkém i malém sále, protože při extremně teplém počasí a rozsvícení všech 42 světelných prvků se začnou prostory přehřívat.<br />
Co se týče vlastní činnosti je velký sál samozřejmě prioritně využíván pro filmová představení, divadla a koncerty, ale slouží např. i pro slavnostní odchod žáků devátých tříd ze základních škol.<br />
Prostředí malého sálu je určeno především pro výstavy. Plán na zbytek roku je připraven. Vystavovat zde budou převážně regionální umělci, ale také malíř z maďarského partnerského města Ábrahámhegy. Na měsíc září připravujeme krásnou akci k osmdesátinám výtvarníka Karla Vlčka, který 40 let připravoval textilní výtvarné návrhy pro místní podnik Stuha Dobruška. V té souvislosti nezapomeneme na další dva jubilanty – Jiřího Sedláčka, bývalého vedoucího dobrušského kina a populárního herce Radoslava Brzobohatého, představitele seriálového F. L. Věka, který v minulosti Dobrušku již několikrát navštívil.<br /> Mám radost, že se letos už potřetí budou filmy promítat také v Kinematovlaku, který přijede do Dobrušky na přelomu června a července, a bude tentokrát doplněn ještě o ´vláček-hráček´. Na přivítání Kinematovlaku uspořádáme odpolední koncert dechové hudby a večerní zábavu ve stylu country.“<br />
A stručné hodnocení P. Štěpána na závěr:<br />
„Jsem rád, že zrekonstruvané Společenské centrum chválí nejen diváci, ale i účinkující. Do Dobrušky ovšem přijíždějí také představitelé některých měst, aby si prohlédli výsledek rekonstrukce a zeptali se na zkušenosti s provozem.<br />
Je všeobecně známo, že se v současné době mnohá kina potýkají s nedostatkem financí, řeší nízkou návštěvnost nebo problémy s technikou, pokud nejsou digitalizována. Dobruška ale zvolila jinou cestu. Zainvestovala vznik multifunkčního zařízení, v němž se v podstatě každý den něco děje. O kulturních akcích již byla řeč, ale prostory využívají i místní spolky pro členské schůze, ochotníci se zde přípravují na svá představení, pokrok se začíná projevovat také v reklamní inzerci, o jejíž zveřejnění se firmy začínají hlásit samy.“<br /> …To vše dotváří život tohoto domu, který se, dle odhadu jeho vedoucího, možná ztrojnásobil oproti stavu před rekonstrukcí.</p>
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.