čtvrtek
26. prosince 2024
svátek slaví Štěpán, 2. svátek vánoční
Náušnice z vinutek, foto archiv Aleny Chládkové



Skleněné korálky dobývají i domácí trh

Autor článku: 
Markéta Vrabcová

<p>ŽELEZNÝ BROD: Alena Chládková začínala jako dělnice v továrně na výrobu skleněných korálků – vinutek, dnes však tyto korálky sama navrhuje a řídí spolu se svým manželem firmu na jejich výrobu. V rozhovoru se mi svěřila s tím, jak je možné se takto profesně vypracovat a jak se vlastně takový korálek vyrábí.</p> <p>Jak u vás v ateliéru vznikají vinutky? </p> <p>Do ruky si vezmete skleněnou tyčku, kterou v plameni hořáku nahříváte tak dlouho, až začne “tát”, v druhé ruce máte drát namočený v kaolínu – na ten se pak roztavené sklo navíjí, od toho je také odvozen název vinutky. Je už jen na vaší fantazii, jestli takto navinutý základ bude kulička, placička, kvádřík či trojuhelník. A potom, pokud chcete, můžete pomocí skleněných nití, (tj. ještě tenčích skleněných tyček, které jste si sama připravila) na rozžhavený korálek malovat dle libosti. Další zdobné techniky jsou například obalování korálku v plátkovém stříbře či zlatě. Nakonec se dá korálek pozvolna zchladit, stáhne se z drátu a je to!</p> <p>Do jaké míry je u toho možné uplatnit svoji tvořivou fantazii? Když si představím korálek, tak je to přeci jen malinkatá plocha…</p> <p>To sice je, ale nápady to nelimituje. Těžko se to vysvětluje, nicméně jde to.</p> <p>Dnes řídíte vlastní firmu, která se zabývá komplexně navrhováním, výrobou i prodejem vinutek. Jak bylo těžké celý tento projekt rozjet?</p> <p>Když se dostanete do bodu, že vám už nic jinýho nezbývá než začít podnikat, prostě se do toho vrhnete a řešíte jednotlivé kroky tak, jak přicházejí. V našem případě velmi pomohl jeden z našich zákazníků tím, že nám poskytnul jak základní kapitál, tak hlavně odbyt.</p> <p>Jak je vlastně stará tradice ruční výroby skleněných korálků právě ve vašem kraji? </p> <p>Prastará! Nejstarší nálezy vinutek jsou z doby, kdy na našem uzemí žili Keltové. Vzestup tohoto druhu řemesla nastal v našem kraji hlavně v druhé polovině 19. století a pokračuje nepřerušeně až dodnes. Naši předkové vinuli korálky ve svých chaloupkách, podobně jako já dnes.</p> <p>Také se sama ráda zdobíte skleněnými korálky? V čem tkví jejich přednosti?</p> <p>Ano. Nejen že sklo se krásně odraží a zachycuje odlesky světla, ještě je moc příjemné na dotek, ráda si s korálky, co mám na sobě, pohrávám. Možná je to jakási forma terapie, kdo ví (smích).<br />
Když máte třeba celoskleněný náhrdelník (samozřejmě dobře navržený a vyrobený), tak přijme vaší tělesnou teplotu a za chvíli nevíte, že ho na krku máte! To je takový můj ideál, šperk musí být výrazný a zároveň nesmí obtěžovat, nejlépe když se stane, že na něj i zapomenete, že ho máte a jen díky obdivu okolí se vám zase připomene.</p> <p>Co vše je možné z vašich korálků kromě šperků vytvořit? Navrhujete i nějaké ozdobné kolekce pro muže? </p> <p>Pro muže zatím ne, ale třeba to ještě příjde! Kromě šperků se vinutky dají zakomponovávat třeba do drátěných svícnů, lustrů, můžou se použít i jako mozaika. Možností je mnoho, stačí zapojit fantazii.</p> <p>Je o vaše korálky či již hotové šperky zájem i v zahraničí?</p> <p>Vlastně zatím hlavně v zahraničí, ale k mé velké radosti se nám začal zhruba od roku 2009 otevírat mnohem víc i domácí trh.</p> <p>Spolupracujete ještě s nějakými místními umělci ve vašem kraji?</p> <p>Ano, třeba s klenotníky, když potřebujeme speciální stříbrné komponenty. Další šikovný člověk nám dělá na míru krabičky. </p> <p>Co plánujete do budoucna?</p> <p>Moc neumím plánovat, spíše doufám, že nás tohle řemeslo i nadále navzdory všem krizím uživí, a že budu mít stále dost nových nápadů, které lidi osloví.</p> <p>Více info na: </p> <p>www.aleale.cz<br />
www.fler.cz/aleale<br />
tel. 604556142<br />
email: alena@aleale.cz</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Lidová kultura
Co se děje
23.12.2024

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky
Články a komentáře
18.12.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Architektura, Výtvarné umění, Vzdělávání
Články a komentáře
11.12.2024