<p>PROSTĚJOV: V rámci 54. Wolkrova Prostějova, celostátního festivalu poezie se uskuteční semináře a tvůrčí dílny. Jsou určeny všem účastníkům Wolkrova Prostějova a účastníkům jemu předcházejících krajských přehlídek, pedagogům i jakýmkoli dalším zájemcům starších 15 let.</p> <p>Práce ve všech seminářích a dílnách začne v úterý 14. 6. 2011 ve 13.00 a bude probíhat celé odpoledne až do večerního zahájení festivalu Wolkrova Prostějova a v dalších dnech 15. – 18. 6. 2011 cca od 9.00 do 12.00 (podle dohody s lektory a možností festivalového programu). Účastnický poplatek pro seminaristy je stanoven ve výši 300 Kč, zahrnuje také volný vstup na veškerý hlavní i doplňkový a inspirativní program festivalu. </p> <p> Zájemci si mohou vybrat z těchto čtyř možností:</p> <p> Pouští a pralesem prózy a poezie<br />
Literárně-dramatická inspirační dílna s několika zastaveními na cestě k sólové interpretaci textu. Dílna by měla zájemcům o přednes nastínit možnosti, jak se pustit na pole přednesu bez obav a přitom s patřičnou zodpovědností, jak hledat vlastní cesty do textu, jak se v něm neztratit a jak na cestu textem posvítit i ostatním.<br />
Lektorka: Gabriela Sittová (Zábřeh na Moravě a Praha) – učitelka LDO-ZUŠ, recitátorka a členka divadla Spolupospolu.</p> <p> Fyzické básnictví „pro každého“<br />
Fyzické básnictví je zvláštní způsob práce s jazykem, který kromě běžné mluvené, psané a zpívané řeči používá také řeč výrazových a tanečních pohybů, zvuků, gest a obrazů.<br /> Fyzické básnictví „pro každého“ je soubor pohybových, hlasových, výtvarných a řečových cvičení, her a námětů k tvorbě pro jednoho nebo více „aktérů“.<br /> Výsledkem může být hlasová a pohybová improvizace nebo interpretace textu, potěšení z méně obvyklé činnosti, rozvinutí schopnosti sebevyjádření, výtvarná práce, případně prožitek, podstatně rozšiřující představu o sobě samém. Cvičení a hry jsou jednoduché a nevyžadují žádné zvláštní předběžné znalosti.<br />
Lektor: Petr Váša (Brno) – fyzický básník, literát, skladatel, performer a výtvarník.</p> <p> Divadlo jako poezie, poezie jako divadlo<br />
Dílna je určená všem zájemcům o divadlo jako takové, ale zejména o divadlo s použitím poezie jako námětu, formy i obsahu představení.<br /> Bude se pracovat s texty autora J. H. Krchovského. Je proto potřeba přečíst si jeho básně a ty nejinspirativnější či nejoblíbenější si přivézt s sebou. Stejně vhodné bude, když si účastníci s sebou přivezou i hudební nástroj nebo jiný přístroj, na který dokáží něco zahrát.<br />
Lektor: Jozef Krasula (Partizánske – Slovenská republika) – divadelní režisér, herec, pedagog a galerista. </p> <p> Stínová porota<br />
Seminář určený pro ty, kdo si chtějí vyzkoušet, jak zajímavé, vzrušující i náročné to mají porotci, kteří rozebírají a hodnotí sólovou recitaci a divadlo poezie.<br /> Posluchači se zúčastní všech vystoupení přehlídky, budou o nich diskutovat a učit se používat kritéria, podle kterých je možno tyto krásné a nezměřitelné „výkony“ hodnotit. Na veřejných diskusích s lektory podá mluvčí semináře informaci o tom, k čemu stínová porota dospěla. Účastníci se také pokousí psát recenze do Zpravodaje WP a osvojovat si tak dovednost psaní recenzí.<br />
Lektorka: Renata Vordová (Plzeň) ‒ samostatně pracující lektorka a pedagožka, dříve recitátorka a členka souborů divadel poezie.</p> <p> Semináře a tvůrčí dílny 54. Wolkrova Prostějova připravil NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s pořadateli celostátní přehlídky v Prostějově.</p> <p> Více informací a přihlášky zde
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?