Sdílená radost Smetanova tria a něco navíc
ČR: Smetanovo trio je již několik desítek let fenoménem na české hudební scéně. Zakladatelem byl v roce 1934 legendární klavírista Josef Páleníček, pevným základem dnešní sestavy jsou jeho syn, violoncellista Jan Páleníček se svojí ženou, klavíristkou Jitkou Čechovou. Na pozici houslisty se v uplynulých dvou dekádách vystřídalo několik vynikajících hráčů: Jana Vonášková-Nováková, Jiří Vodička, Radim Kresta, dnes je třetím členem souboru houslista Jan Talich, další nositel slavného jména. Trio má na svém kontě řadu nejprestižnějších ocenění, zejména za vynikající nahrávky u Supraphonu z posledních let, které nadchly kritiky v Británii nebo Francii (opakovaně např. BBC Chamber Choce), a sklízelo úspěchy na řadě zahraničních turné (USA, Británie, Brazílie atd… ).
V současné době, kdy se už rok s minimální letní pauzou nedá živě koncertovat, potěší každý úspěch, byť by byl odezvou na již uplynulé časy. Proto je dobré upozornit na mimořádnou recenzi, která vyšla 18. ledna na BBC Music Magazine. Pisatel v ní velmi podrobně hodnotí několik nahrávek téže skladby, Klavírního tria č. 2 Dmitrije Šostakoviče, a z hodnocených maximálně vyzdvihuje právě nahrávku Smetanova tria (v sestavě s Jiřím Vodičkou – housle). Nešetří superlativy a zařazuje ji na první příčku v úžasné světové konkurenci (mj. Marta Argherich, Maxim Vengerov a Gautier Capuçon).
Vhled do dnešních dnů části Smetanova tria jste mohli číst v rubrice Kultura v časech pandemie, kde vyšel s Jitkou Čechovou a Janem Páleníčkem nedávno krátký rozhovor.
Komorní hudba je jedním z nejnáročnějších „řemesel“ a ti, kdo se v ní dostanou na výsluní, mají za sebou roky nekončící dřiny – od počátků hudebních studií až do závěru hudební kariéry. Je třeba cvičit hodiny denně po celý život. Přestože se koncertní život nyní prakticky zastavil, pro hudebníky věnující se komorní hudbě není představitelné polevit, přestat hrát, přestat na hudbu myslet. Pro lidi, kteří v tomto oboru nejen hrají, ale i pro ty, kdo hudební život organizují, není možné toto mentální nastavení utnout a bez fyzické i psychické úhony jít dělat něco úplně jiného. Přesto k tomu řada z nich byla částečně donucena, aniž by tomu odpovědná místa (stát) věnovala příliš pozornosti.
Umělci – tak jako vždy – jsou z principu závislí vždy nejvíc na sobě samých, na svém talentu, úsilí, vnitřním nastavení, na svých osobních schopnostech uplatnit se ve svém oboru i ve společnosti. Nejvíce čerpají sami ze své podstaty, proto jsou zranitelní. Potěšme se tedy společně s každým takovým úspěchem, a dejme o něm vědět dál a výš. Podobné události prezentují celou Českou republiku, a klasická hudba jako celek vždy byla jedním z jejích nejlepších vývozních artiklů. Abychom mohli číst stále víc takových zpráv, je třeba vytvářet podmínky a naději do časů budoucích. Maximalizovat aktivity vedoucí k nastartování kulturního života od míst nejnižších – obcí, měst, krajů, až po stát. Vysvětlovat přínos kultury, posunout myšlení nás všech k tomu, že kulturu tento stát potřebuje a také ji musí podporovat. A to i v časech po pandemii, které budou mít jistě tendenci opět na kultuře šetřit. Nedávný otevřený dopis Pavla Šporcla premiérovi by neměl zůstat jedinou veřejně viditelnou výzvou, je třeba ji proměnit do tisíců dalších na lokální úrovni.
Martina Fialková
Kulturní publicistka a také manažerka souboru Martinů Strings Prague
Mohlo by vás také zajímat...
PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.
ČR: Život v éteru je kniha o Radiu 1. Vyšla v srpnu 2023 a představuje počátky soukromého rozhlasového vysílání v Československu i současnost stanice, která je unikátem i ve světovém měřítku. Radiem 1 prošla řada kulturních osobností, ať jde o moderátory (Honza Dědek, Saša Michailidis) nebo o hudebníky a DJs. Úspěšná kniha oslaví 7. srpna rok od svého vydání. V současnosti je v knihkupectvích i obchodech s hudbou v prodeji její druhý dotisk.
TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.
PARDBUCIE: Největší letní událostí školy je bezpochyby již 15. ročník Sportiády s podtitulem Rozhoupej loď, která vyvrcholila v pátek 2. 8. ve škole v Pardubičkách. Sportiáda je zaměřena na sportovní dovednosti plné soutěží v podobě variace Bocci, agility se psem, dračí lodě apod. Škola se aktivně zúčastní akce Sportovní park v parku Na Špici. Návštěvníci mohou finančně pomoci rozhoupat loďku v Automatických mlýnech a tím tak budovat bezpečný přístav pro žáky školy.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818