PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.
S myšlenkou oživit prostor u řeky Radbuzy přišel jako jeden z prvních architekt Jakub Mareš, zakladatel spolku k světu., který pořádá akce ve veřejném prostoru od svého vzniku v roce 2012. Tehdy se také uskutečnil historicky první festival Náplavku k světu. právě na Radbuze. V tomto prostoru se konal až do roku 2016, poté na tři roky zakotvil na Mži, protože se chystala kultivace Náplavky na Radbuze. „Náplavka na Radbuze byl náš vysněný projekt, který vznikl úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Vyzkoušeli jsme si roli iniciátora projektu. Šli jsme cestou participace s místními, následně jsme projekt a zadání prověřili formou kulturního festivalu,“ prozradil Mareš. „Teď se na Náplavku na Radbuze vracíme s kulturním programem. Jako architekti, kteří působí ve veřejném prostoru, ale víme, že to není jen o konání kulturních akcí. S městem v tuto chvíli pracujeme na tom, aby byla náplavka udržovaná, aby bylo opravdu příjemné v tomhle prostoru trávit volný čas. Příští rok na náplavce přibude další mobiliář, z čehož máme velkou radost. Do té doby si užijeme kulturu u vody, kde to máme rádi nejen my, ale i návštěvníci a naši známí a kamarádi,“ uvedl Mareš a dodal: „Velmi mě těší, že městu na kultivaci veřejného prostoru v Plzni záleží. Tímto bych chtěl poděkovat zejména primátorovi Romanu Zarzyckému, který projekty ve veřejném prostoru podporuje.“
„Vztah měst a řek prošel v poslední době dramatickou proměnou. Dlouho zanedbávané a nepovšimnuté, dnes znovu objevované a vysoce ceněné prostory u vody se stávají vyhledávaným místem k odpočinku, setkávání a zábavě. Stále více měst začíná využívat opomíjený potenciál těchto míst. Cílem našich snah je celkové propojení říčních břehů v kontextu blízké návaznosti na městské centrum a vytvoření relaxační zóny pro obyvatele města,“ podotkl Mareš, jehož spolek k světu. letos opět pořádá svůj tradiční kulturní festival Náplavka k světu., tentokrát na Úslavě na Doubravce a jehož Ateliér k světu. společně s dalšími ateliéry a profesionály stojí za návrhem na kultivaci Centrálního nábřeží na Mži. „Aktivit na plzeňských náplavkách je v plánu hodně, do budoucna vyhlásíme výzvu pro pořadatele, kteří by zde chtěli organizovat akce. Vše bude zastřešené pod projektem Plzeňské náplavky,“ prozradil Mareš. Některá města nemají ani jednu řeku, Plzeň je městem čtyř řek – Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy, každá je něčím specifická, každá má svůj příběh. Na březích těchto toků se konají kulturní akce, pracuje se na jejich rekultivaci. Pod hlavičkou Plzeňské náplavky tato místa sjednotíme a pořadatelům vytvoříme podmínky, aby tyto zajímavé veřejné prostory ožily kulturním životem a také aby pro návštěvníky bylo snadné se zorientovat a maximálně si užít potenciál, který tato místa skýtají,“ je přesvědčená Eliška Bartáková, radní pro oblast kultury a památkové péče města.
„V tuto chvíli bychom rádi všechny pozvali na pestrý program na Náplavce na Radbuze, který jsme s kolegy připravili na srpen a září,“ zve za spolek k světu. Lucie Chmelíková. Koncerty různých žánrů nejen lokálních kapel, ověřené a oblíbené Dance o páté, kouzlení, divadelní představení pro děti, divadelní performance, ozvěny Animánie nebo festivalu IRMF, je toho hodně a myslím, že si vybere každý,“ dodala Chmelíková, která se hodně těší na zářijový festival TUTO Jídlo.
Více informací a kompletní program na webu a na FB profilu.
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce