Co se děje

„Jednotlivé archeologické nálezy, bez ohledu na jejich kvalitu, rozměry, krásu či materiál, jsou základními kamínky do mozaiky, kterou odborníci postupně skládají o minulých kulturách a civilizacích na našem území. Pokud zmizí v soukromých sbírkách, ztratíme tím šanci důkladně poznat naši minulost,” sdělil hejtman Jiří Štěpán. 

„Chceme s detektoráři navázat dlouhotrvající spolupráci. Věřím, že hledají historické artefakty ze zájmu o historii, takže se mohou podílet na spoluutváření našeho povědomí o historii našeho území. Za pravidelnou spolupráci jim nabízíme bezplatný vstup do muzeí, slevy na muzejní publikace a další benefity,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová. 

Pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové vytvořili informační brožuru (viz příloha), kterou ve spolupráci s krajem budou šířit mezi širokou veřejností. Cílem informační kampaně je přesvědčit uživatele detektorů ke spolupráci a náhodné nálezce informovat o tom, jak se v případě objevení archeologického nálezu zachovat. Připravuje se aplikace pro okamžité zanesení místa nálezu. 

„Naše muzeum bude na začátku jara a podzimu pořádat odborná archeologická školení pro zapojené spolupracovníky, ve kterých se dozví základy evidenční i konzervátorské práce a také poznají zákon o státní památkové péči. Jako spolupracovníci muzea budou své nálezy hlásit a ve spolupráci s našimi archeology evidovat jejich umístění. Naší snahou není potírání detektorářů, ale navázání oboustranně prospěšné spolupráce,“ doplňuje ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich. 

Součástí informační kampaně bude přednáška pro veřejnost, jak se zachovat při nálezu válečného hrobu, která se uskuteční v sobotu 4. července v Muzeu války 1866 na Chlumu. První školení pro hledače se uskuteční v září 2020.  Se startem projektu souvisí také retrospektivní výstava vybraných nálezů z posledních let. 

Odhaduje se, že detektory kovů používá v naší republice jako svou volnočasovou aktivitu nebo k cílenému obohacení nejméně 30 000 lidí. Některé vede zájem o historii, jiní archeologické nálezy považují za volnou kořist pro obohacení soukromých sbírek. Počet archeologických památek po dřívějších obyvatelích přitom není nekonečný a v budoucnu je nebude možné nijak nahradit. 

Pro archeology však není podstatný jen nález samotný, ale také jeho umístění, které daný předmět uvede do potřebného kontextu. „V některých případech postačí GPS souřadnice místa nálezu, případně údaj o hloubce, jindy je nutná přítomnost archeologa na místě nálezu a podrobnější dokumentace. Nalezené předměty také potřebují odbornou konzervátorskou péči,” dodává vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. 

http://www.muzeumhk.cz

Často skloňovanému tématu ekologie a ekologického aktivismu se rozhodli věnovat tvůrci filmu Animal crusaders. Ten vzniká v česko-polské koprodukci pod taktovkou zlínské společnosti IS Produkce a je režijním debutem Robina Lipo, absolventa VOŠ filmové ve Zlíně a prestižní mezinárodní filmové školy v polské Łódźi.

IS Produkce se již v minulých letech zapojila do přípravy hned několika snímků, tentokrát je však poprvé výkonným producentem a podílí se tak na pracích v průběhu celého realizačního procesu – na vývoji scénáře, přípravě natáčení, technickém zajištění i zabezpečení finančních zdrojů.

„Každý film, na kterém jsme spolupracovali, měl silný příběh a zajímavé téma, ať už to byl alkoholismus v Úsměvech smutných mužů, Můj příběh s tématem domácího násilí nebo Smečka řešící šikanu ve sportovních týmech. Stejně je tomu u Animal crusaders, kde nás zaujalo kontroverzní prostředí ekologických aktivistů,“ uvedl Martin Gazda, majitel IS Produkce. „Z pohledu zvenčí se mohou někdy jevit jako ekoteroristé, naší snahou je nabídnout na ně jiný pohled a donutit diváka k zamyšlení nad přístupem ke zvířatům a přírodě obecně,“ dodal.  I proto filmaři volí realistický až syrový tón s cílem vyvolat v divákovi emoce, které přetrvají i po odchodu z kina.

Tvůrci snímek označují jako road movie love story na pozadí ekologického aktivismu. Ústřední postavy Rebeku a Xaveryho ztvární dvojice mladých herců – Češka Jessica Bechyňová a Eryk Kulm Jr. z Polska. Rebeka a Xavery se seznamují při autostopu, několik dní pak společně cestují a vzájemně se poznávají. Rebeka bydlí v Praze v uměleckém squatu se skupinou aktivistů, společně pořádají koncerty, semináře a provozují bezobalové obchody. Na Xaveryho udělají dojem a přidává se k nim. Vztah s Rebekou ochabuje, vzrůstá ale Xaveryho zapojení do společné práce na rekonstrukci obchodu, je aktivní i ve vymýšlení a přípravě dalších akcí. Radikalizuje se, což se Rebece nelíbí. Navíc zjišťuje, že je těhotná a přemýšlí, zda je zodpovědné přivádět dítě do tohoto světa…

Natáčení bylo zahájeno v sobotu 4. července v Hošťálkové, kdy se natáčely testovací scény s oběma hlavními herci pro teaser. Hlavní natáčení se uskuteční v létě 2021 a celkem filmaři plánují 20 natáčecích dní v lokacích umístěných ve Zlínském kraji. Do českých kin bude film uveden v roce 2022.

V soutěži o novou podobu 350 metrů dlouhé skladové haly společnosti CTP, která se nachází v těsné blízkosti Letiště Václava Havla, zvítězil výtvarník Michal Škapa. Velkoformátový mural art jménem Kosmos zaujímá celkovou plochu 5 250 m² a vznikl na za pouhých 23 dní. Malba je nejlépe vidět při odletu a přistání na hlavní dráze letiště.

Spolu s murálem v CTParku v Humpolci od belgického výtvarníka, který si říká Dzia, tvoří Kosmos dvojici největších venkovních maleb v Česku. Společnost CTP se tím stává vůbec první společností u nás, která takový počin v tomto rozsahu realizuje.

Třetím projektem, který v rámci soutěže Art Wall vznikl, je nyní také mural art v Plzni. Polep industriální developerské skladištní haly CTPark Plzeň vznikl na ploše 2 215 m² a je největším v kraji. Autorkou grafického návrhu je doc. Kristina Fišerová, vedoucí magisterského ateliéru Grafický design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU.

Vladimír Strejček, kreslíř a zakladatel studia, k tomu dodává: „Jsem rád, že se náš koncept kreativních soutěží Art Wall podařilo na poli velkoformátových maleb, tak zvaných murálů, uskutečnit. Např. holandský umělec Dzia realizuje své umění po celém světě a teď jeho dílo můžeme vidět z dálnice D1 u Humpolce. Naše aktivita dává příležitost umělcům z Čech i ze světa rozzářit či obohatit veřejný prostor a zkvalitnit místa, kde žijeme. Doufám, že se nám podaří probudit k životu celou českou murálovou scénu, že se dočkáme dalších realizací na místech, která si to zaslouží. Snad můžu prozradit, že slibnou první vlaštovkou, kterou soutěž Art Wall přinesla, je spolupráce s pražským Magistrátem, jenž chce začít řešit podobu velkých ploch ve městě.“

Výtvarník Michal Škapa patří k umělcům, jejichž tvorba vychází z graffiti, a kteří se úspěšně etablovali i v galerijním světě. Je autorem několika desítek murálních maleb a letos se mu podařilo zrealizovat jednu z největších na světě. “Michal Škapa je výjimečný tím, že zůstává u toho, co zná, a že je autentický až dodnes,” říká kurátor Radek Wohlmuth.

“Murál Kosmos je hledáním paralel v mikrokosmu a makrokosmu. Zkoumá podobnosti malých a velkých struktur, hledá analogie mezi formami živého a neživého světa, mezi tvary v přírodě a v lidském těle,” přibližuje Škapa. Dominantním motivem je vizuálně kontaktní modré oko, které ze středu stěny pozoruje hlavní přistávací dráhu letiště. Oko představuje symbol božské podstaty, jakési prozřetelnosti, která dává řád celému vesmíru, a která vdechuje život. Na obě strany od oka proudí částečky energie, které celý výjev rámují, putují až k lidské hlavě, jejíž silueta je na začátku celé malby. Hlava znázorněnou životní energii nasává, probouzí se tak její mysl, přehlíží celé dílo a snaží se dát věcem vlastní smysl. “Původní záměr realizovat malbu pomocí noční projekce nešlo uskutečnit s ohledem na bezpečnostní opatření v okolí letiště. Přenesení skicy na fasádu tedy probíhalo přímo volnou malbou, pouze s pomocí záchytných bodů a tří vysokozdvižných plošin,” upřesňuje Škapa. S pomocí 3 až 6 pomocníků spotřeboval při malbě přibližně 4 000 sprejů.

Další aktivity spojené s mural artem budou k vidění na dalším ročníku Signal festivalu v Praze.

Michal Škapa (*1978) je český výtvarný umělec. Počátky jeho tvorby se nacházejí v kreativní grafice a v graffiti. Vystřídal několik „nicků“, z nichž nejznámější jsou 2Rock, Key a Tron. Věnoval se tvorbě grafické podoby časopisů Rooftop, Free Magazine, Upstream, vizuálů festivalů (mj. Names), knih a obalů CD. Později se začal věnovat ateliérové tvorbě, v roce 2010 byl jedním z vystavujících na světové výstavě Expo v Šanghaji, v pražské galerii Trafačka představil v roce 2011 svou první sólovou výstavu 00 NIC. Následovaly důležité výstavní projekty Graffoman v Chemistry Gallery, Analfabet v Trafo Gallery a Babylon ve Ville Pellé. Pracuje v rozličných médiích a formátech od realizace nástěnných maleb – muralů, akrylové rukopisné abstrakce, airbrushové figurativní kompozice, až po site-specific instalace a prostorové objekty. Je zakladatelem sítotiskové dílny Analog!Bros a blízkým spolupracovníkem labelu BiggBoss.

DRAWetc. je studio, které v roce 2002 založil a vede ilustrátor Vladimír Strejček. Studio realizovalo např. kampaně pro McDonald‘s, Slavii Praha, Maroldovo panorama, videoklip pro Hentai Corporation nebo festival Colours of Ostrava. Je leaderem na poli české komerční kresby. Snaží se také o vzdělávání dětí i veřejnosti, vyučuje v rámci kurzů Scholastiky. Dlouhodobě se věnuje rozvoji, vzdělávání a sbližování ilustrátorské komunity pomocí projektů Raw-Art-Wrestling, Drink&Draw a Hyper Talks a různých přednášek.

Video sestřih ze vzniku murálu na Letišti Václava Havla v Praze:

https://www.youtube.com/watch?v=i18vxCUszUw

Video sestřih ze vzniku murálu v Humpolci:

https://www.youtube.com/watch?v=jKc5sJgxspg&feature=youtu.be&fbclid=IwAR1nJaxzfOVdM0eiWcHfB3eTpoje_KxLTALdO1p7Gq2w1sTc5FPpoVaZvYg

Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43 jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena, premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezóny se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.

„Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace prof. Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“

Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce (La Tempesta – Bouře) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově První symfonii, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své Třetí symfonie Eroica.

Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto potřeba pečlivou rešerší z dostupných pramenů a studií rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala prof. Kazárová.

„Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v Neue Berliner Musikzeitung (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.

Beethovenův balet byl v podání Musicy Florey a Hartig Ensemble poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezóně dochází k obnovené premiéře.

„K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou, v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.

Prométheovi lidé budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla Florea Theatrum na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).

Baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit blíže jak s Beethovenovým baletem, tak blíže nahlédnout do problematiky práce na historicky poučené inscenaci.

18. července 2020 ve 21.00, barokní divadlo Florea Theatrum, Letní scéna HAMU, Praha 1

Program

Ludwig van Beethoven: Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Dramaturgie, úprava libreta: Helena Kazárová

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Kostýmy: Roman Šolc

Scéna: Jiří Bláha a Václav Krajc

Tančí Hartig Ensemble – Tance a balety tří století a hosté:

Václav Janeček (Prométheus), Radka a Adam Zvonařovi (Prométheovi lidé), Ladislav Beneš (Pan), Krištof Šimek (Apollón), Michaela Bartlová, Barbora Fišerová, Ida Fišerová, Anna Slaninová (Múzy), Veronika Brzková (Minerva, Bakchantka), Miroslav Stehlík (Mars, Bakchus).

Hraje orchestr Musica Florea

Představení se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Praha 1 a dalších subjektů. Práva ke scénickému provedení zajišťuje DILIA, z.s.

www.musicaflorea.cz | Facebook | Twitter

www.hartigensemble.cz | Facebook

V neustálém střídání forem a nejednoznačnosti klade vysoké nároky jak na tvůrce, tak i na diváky. „Kategorie nový impresionismus znamená jakousi reakci na současné ateliérové malířství, které se sice tváří novátorsky, ale de facto naplňuje konzervativní popisný způsob malby, s nímž autoři po svém polemizují,“ vysvětluje kurátor výstavy Patrik Šimon a dodává: „Vnímání umění se za sto padesát let moc nezměnilo. Současný divák impresionistickou malbu přijal za svou, převedl ji do dekorace a ztratil niť s vývojem, který mezi tím nastal.“ Výstava se stává výzvou pro diváka, jehož vnímání stále ještě ovlivňuje vizualita 19. století. Specifická instalace v Galerii Villa Pellé mu jako alternativu nabízí například složité barvami sálající rastry a matrice, které se vzájemně pohlcují a které si do sebe berou jako rukojmí jednoduché tvary symbolů od starého Egypta přes globální značky. Výstavu bude možné navštívit do 23. srpna.

Julius Reichel (*1981) v roce 2017 ukončil studia v intermediálním ateliéru J. Davida na UMPRUM v Praze. Jeho explozivní přítomnost na umělecké scéně znamená nekončící smršť meteoritů – ve smyslu invenční práce s obrazem, v němž přesahuje nejen jeho fyzické limity, ale především dává dílům nový obsah skrze nekonečný atak mediálního světa a digitálního balastu. Reichel reprezentuje neokázalý, ale zároveň vysoce inspirativní narativ v současném umění. Jeho obrazy jsou nekonečnou variací velmi rozmanitého a zároveň vysoce originálního rukopisu, v němž neváhá svou vlastní uměleckou produkci pohlcovat, proměňovat a zároveň petrifikovat.

Namor Ynrobyv (*1988) v systému vystupuje pod jménem Roman Výborný. Studoval v atelieru Intermediální konfrontace J. Davida a M. Saláka na UMPRUM v Praze a na Academy of Fine Art v Oslu. Rafinovaně ve své expresivní malbě podniká konfrontaci mezi banalitou a vážnými obsahy. V obrazech neváhá sáhnout po surově syrovém gestu, v němž jsou stopy po znepokojivých formách hledání nedokonalého výrazu, jemuž propůjčuje zdravou aroganci a výsměch.     

Oba umělci vystavovali v desítkách státních i soukromých galeriích, např. v Domě umění v Brně, GAVU Cheb, Galerii města Plzně, White Pearl Gallery nebo NOD. Jsou zastoupeni v mnoha domácích i zahraničních sbírkách.

www.villapelle.cz    

„Že se Filmovka letos uskuteční, je malý zázrak. Přestože za sebou máme měsíc a půl neuvěřitelného zápřahu, nekonečných změn a nejistot všech možných druhů včetně finančních, Filmovka je téměř připravena. A to nejen díky velkému nasazení celého týmu, ale také díky podpoře našich partnerů, včetně nového partnerství s firmou Redside, ze kterého máme upřímnou radost. Alternativní přístup, který tato firma ve svých aktivitách realizuje, je to, co je nám velmi blízké, stejně jako otevřenost, nadšení a upřímnost. Toto nás spojuje, proto se na novou spolupráci opravdu těšíme,” říká Radana Korená, ředitelka festivalu.

„Investiční společnost Redside poskytuje řešení v oblasti správy alternativních investičních fondů a je dlouhodobě aktivní na poli zelené energie a společenské odpovědnosti. Podpora kultury je pro nás zcela novou zkušeností, prostřednictvím které chceme být oporou výjimečnému festivalu. Kultura je jedním z důležitých pilířů vzdělání, a tedy důležitou investicí do budoucnosti. Letní filmová škola představuje unikátní synergii kultury i vzdělávání prostřednictvím filmu. Na uvolněnou atmosféru v Uherském Hradišti, k němuž máme osobní vztah, se velice těším,” říká Rudolf Vřešťál, předseda představenstva Redside.

„Filmovka je srdcovka a k Uherskému Hradišti za ty roky neodmyslitelně patří. Každé léto se na tu atmosféru, program a všechno další, co k ní patří, moc těším. Tato akce je zkrátka fenomén a já jsem rád, že bude i letos. Od organizátorů vím, že kvůli covidu nás čekají zpřísněné hygienické a bezpečnostní opatření. Chtěl bych požádat všechny účastníky, aby je opravdu dodržovali. Tak, abychom si Filmovku i přesto, že bude letos trochu jiná, všichni v pohodě a klidu užili,“ říká Stanislav Blaha, starosta města.

„Při vědomí, že filmový program bude v souladu s délkou akce omezený, usilujeme o to, aby si zachoval svou kvalitu, pestrost a vyváženost. Návštěvníka LFŠ tedy čeká to, na co je z předchozích let zvyklý: spousta filmových objevů, mimořádných zážitků a především – jejich sdílení,” říká Iva Hejlíčková, programová ředitelka. 

Diváci se z Uherského Hradiště plynule dostanou přímo do historie i současnosti filmu. „Velká historická retrospektiva představí polského klasika Andrzeje Wajdu – výběr z jeho filmografie provedla jeho osobní i profesní partnerka Krystyna Zachwatowicz-Wajdová, která bude zároveň hostem LFŠ. Blok Současnost nabídne například filmový pohled na Izrael včetně horké novinky Anatomie atentátu mapující přípravy atentátu na premiéra Jicchaka Rabina v roce 1995. V rámci bloku Česko/Slovensko představíme např. předpremiéru filmu Žáby bez jazyka a také zlatou éru pražské FAMU v 60. letech minulého století,” dodává Jan Jílek, programový ředitel.

Z hostů na Filmovku dorazí herecká ikona Hanna Schygullová s unikátním Cinekoncertem, scenáristický mistr Vladimír Körner s nesmrtelnou Adelheid, nedávno objevený autorský drahokam českého filmu Bohdan Karásek nebo Slávek Horák, který v Uherském Hradišti uvede festivalovou premiéru filmu Havel. Návštěvníci Filmovky budou mít unikátní možnost zhlédnout livestream Amerikánka a následně se setkat s jeho tvůrci, režisérem Viktorem Taušem a kameramanem Martinem Doubou.

Generálním mediálním partnerem 46. Letní filmové školy je Česká televize. Mezi hlavní mediální partnery festivalu patří nadále Respekt a ČTK, poprvé se v tomto roce přidává Český rozhlas. „Letní filmová škola je jednou z mála letních kulturní akcí v ČR, která ustála koronavirovou krizi. A i přes veškerá stále platná omezení nabídne festival svým návštěvníků nejen kvalitní filmové umění, ale také bohatý doprovodný program, do něhož se letos aktivně zapojil i Český rozhlas, hlavní mediální partner festivalu,“ říká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu. 

Program 46. Letní filmové školy Uherské Hradiště po sekcích

Historie

Retrospektiva Andrzeje Wajdy, klasika polské kinematografie, představí citlivé přepisy významných děl polských (Reymont, Mickiewicz, Wyspiański, Iwaszkiewicz) i světových literátů (Dostojevský, Bulgakov, Conrad). Wajda se ovšem se stejnou vášní věnoval i mapování složitých historických okamžiků svého národa, čímž tuto historii zároveň i spoluvytvářel.

Sekce Neznámý vojín představí Dannyho Kaye, jednu z největších hvězd poválečné americké komedie. Z filmografie muže, který uměl zpívat, tancovat, hrát, zvládal nejrůznější akcenty a fyzickou komedii, si na LFŠ připomeneme jeho nejlepší snímky, včetně díla s přiléhavým názvem Dvorní šašek.

Příběh jednoho filmu se zaměří na Řím, otevřené město Roberta Rosselliniho, první film nově se ustavujícího italského neorealistického hnutí, patřící ke zlomovým dílům bezprostředně poválečné evropské kinematografie.

Němý film s živou hudbou se tentokrát věnuje Busteru Keatonovi a tváři bez emocí, již ve svých groteskách reprezentoval. Filmy budou postupně doprovázet hudebníci a skupiny Margo, Povodí Ohře, Raw Deal, Tomáš Knoflíček (Gurun Gurun) a Urbanfailure.

Současnost

Třetím rokem se v sekci Východní přísliby představí žhavá, žánrově a stylově různorodá ochutnávka nových titulů ze zemí někdejšího socialistického bloku. Dojde na filmy jako Věrnost (ruské psychologicko-erotické drama Niginy Sajfullajevové) či FOMO (dravý maďarský debut o youtuberské generaci Z). 

V sekci Půlnoční delikatesy se představí Vulgární auteuři, jejichž tvorba bořila kategorie vysoké a nízké kultury. Na plátně se tak objeví jedny z nejvytříbenějších a nejkreativnějších akčních bijáků a vzdáme hold jejich individualistickým tvůrcům.

Podruhé se na Filmovce v sekci Terra festivalis objeví národní kinematografie, která se v poslední době etablovala na mezinárodní festivalové scéně. Tentokrát byl vybrán Izrael a snímky, jenž se různými způsoby vyjadřují k ožehavé politické i společenské situaci rozdělené země. Na LFŠ promítneme mimo jiné Tel Aviv v plamenech režiséra Sameha Zoabiho či Pracující ženu režisérky Michal Aviadové. Ve Slováckém muzeu bude k vidění tematická výstava Izrael fotografa Karla Cudlína.

Tradiční sekce HOT TV se v tomto roce zabývá filmovou tvorbu, která do hlavní role obsadila právě televizi. Poodkrývat se budou taje amerického zpravodajství či zákulisí toho, jak se natáčí současná quality TV.

Bližší informace o jednotlivých sekcích najdete na webu Letní filmové školy Uherské Hradiště. Denní program bude zveřejněn v půli července.

Program: lfs.cz/programove-sekce

Akreditace: lfs.cz/akreditace-a-vstupenky

Divadlo bratří Formanů je živoucím společenstvím bez stálé scény a uceleného souboru, společenstvím svázaným blízkým názorem na práci i na způsob života. Pohyb, hra, setkávání a nezávislost jej přivádějí do prostředí často nedivadelních, ale provokujících svou atmosférou, historií, vnitřní silou. Pro každý projekt vzniká nový tým, vytvářející vždy poněkud odlišný, osobitý náboj, vlastní náladu, nutnou pro nalezení toho pravého divadelního tvaru. Kromě divadelních představení je Divadlo bratří Formanů v posledních letech činné i na poli výstavním, přičemž je někdy těžké hledat ostrou hranici mezi oběma formami vyjádření.

Koordinátor výstavy Matěj Forman ve spolupráci s výtvarníky Josefem Sodomkou, Barkou Zíchovou, Renatou a Martinem Lhotákovými, Pavlem Mackem, Kristýnou Adámek Mlynaříkovou, Terezou Komárkovou, Veronikou Podzimkovou, Lenkou Hájek Kristiánovou, Bárou Hubenou, Irenou Vodákovou, Janou Paulovou, Petrem Paslerem, Filipem Leforestierem, Igorem Schmidtem, Jakubem Hradílkem zabydlí prostor bývalé konírny nepřeberným množstvím příběhů zakletých v divadelních dekoracích, loutkách, nápaditých předmětech a hrách.

Výstava Konírna čarokrajná má ambici pokračovat v duchu výstavy předchozí ale zároveň ji překročit a doplnit. Přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči.  

Prvním kusem, který proběhne hned v prvním večeru, je sólová performance s názvem Rabbuni, jež vznikla koprodukční spoluprací divadla BuranTeatr se Spolkem Z druhé strany. Jedná se o pohybově-tančení autorský projekt performerky a autorky celého konceptu Silvie Kudelové. Tématem této minimalistické, avšak vizuálně i akusticky velmi působivé a intenzivní performance je cesta od oddělenosti a cizosti ke splynutí se společenstvím v symbiotickou jednotu. Tento proces probíhá prostřednictvím rozhovoru s vnitřním Mistrem, kterého nalézáme sami v sobě. Toto dílo nořící se do tématu niterného a intimního, se svou hloubkou i kontemplativním přesahem dotýká každého z nás.

Na inscenaci legendárního dramatu rakouského dramatika Thomase Bernharda s názvem Divadelník se můžou diváci těšit už ve druhém večeru. Tuto hořkou grotesku o stárnoucím herci státní scény si pro diváky připravil režijně-dramaturgický tandem „Buranských“ otců zakladatelů Michal Zetel a Jan Šotkovský. V hlavní roli věčně nespokojeného divadelníka a principála kočovné divadelní společnosti Bruscona se představí Roman Groszmann. Inscenace o hercích, malosti, maloměšťáctví, kritice společnosti, hledání smyslu života a touze po velkém uměleckém výkonu. Inscenace byla v letošní sezóně uvedena v divadle BuranTeatr ve třech předpremiérách.

Kincugi aneb Věř si, čemu chceš v režii mladé režisérky Terezy Říhové nás společně dovede až na konec naší přešlechtěné civilizace. Nezastavitelnou apokalypsu už totiž nikdo nezvrátí, a tak nám zbývá jediné - pořádně a s humorem si ty poslední dny užít. Toto v současné době tematicky velmi aktuální dystopické (ko)mediální leporelo, které reflektuje současnou společenskou krizi a zejména fenomén fake news skrze nepříliš optimistickou vizi naší budoucnosti, vzešlo z pera začínajícího brněnského autora Patrika Bouška.

www.buranteatr.cz
www.facebook.com/buranteatr

Amatérský spolupracovník zlínského muzea Tomáš Melich měl neuvěřitelné štěstí - při prospekci blízkého okolí nálezu totiž objevil další mincovní depot, opět z období třicetileté války a opět téměř pod povrchem terénu.

Tento druhý poklad, který vážil téměř 1 kg, obsahoval 49 stříbrných a zlatých mincí, uložených v nevelké nádobce. Podrobnosti k nálezu sdělila archeoložka muzea PhDr. Jana Langová, RNDr.: „Mezi stříbrnými ražbami převažují tolary různých habsburských panovníků (např. Ferdinand II, Rudolf II, Filip III. Španělský), ale objevují se i tolary saského kurfiřta Johanna Georga I. či tolar salzburského arcibiskupa. Drobnější stříbrné mince patřily většinou k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy. Soubor doplňuje 12 zlatých mincí (dukátů) císaře Matyáše nebo Ferdinanda II, čtyři ze zlatých mincí jsou osmanské, podobně jako při prvním nálezu.“

Oba depoty, obsahující zlaté a stříbrné mince z období 2. poloviny 16. a 1. třetiny 17. století a nacházející se v nevelké vzdálenosti od sebe, byly nejspíše uloženy do země v průběhu neklidných časů třicetileté války. Je velmi pravděpodobné, že mince, představující v tehdejší době jistě značnou hodnotu, patřily jedinému majiteli, který svůj „poklad“ ukryl z bezpečnostních důvodů na dvou různých místech.

„Také druhý nález se stal součástí archeologických sbírek našeho muzea,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Mgr. Pavel Hrubec. „Je pro nás -  a doufáme, že i pro veřejnost -  mimořádně vzrušující, protože kromě své věcné hodnoty vyvolává řadu otázek stran svého tajemného původu.“

Vzhledem k velkému ohlasu, který nález vyvolal, rozhodlo se muzeum oba depoty vystavit i pro veřejnost. Od 17. 7. do 2. 8. 2020 se stanou součástí výstavy Příběh železa v 1. NP 14. budovy. Jejich prezentace bude zahájena už 16. 7. v 16 hodin  a archeoložka Jana Langová podá při této příležitosti k nálezům odborný výklad a od 17 hodin naváže komentovanou prohlídkou výstavy Příběh železa.

http://www.muzeum-zlin.cz/cs/

Druhá premiéra proběhne o den později v původně plánovaném obsazení.

„Muzika z Tróji mě nadchla. Už se nemůžu dočkat, až si ji naživo zazpívám při premiéře v RockOpeře. Doufám, že už to žádný virus nezhatí,“ řekla Eva Urbanová.

Podobně jako v případě jiných oper RockOpery Praha se v jedné z hlavních rolí objeví Kamil Střihavka, který ztvární krále Agamemnóna. Obsazení dále láká na frontmana metalové kapely Arakain Jana Toužimského coby bájného hrdinu Achilla, stálici divadelního souboru Danielu Gildenlöw Langrovou jako Krásnou Helenu, stále oblíbenějšího Jana Tláskala v roli jejího milence Parida, nebo Pavlu Forest jako věštkyni Kassandru, které nikdo nevěří. Ta divadlo založila společně se skladatelem, klávesistou a uměleckým ředitelem Milanem Steigerwaldem.

Evu Urbanovou uvidí zájemci o novou rockovou operu Trója i v první repríze, která je plánovaná na 13. září.

Hudba: Milan Steigerwald

Libreto: Pavla Forest

Režie: Irina Andreeva

Choreografie: Irina Andreeva, Zuzana Dovalová, Jakub Švec

RockOpera Trójou rozšiřuje antickou sérii, do níž patří dějově uzavřená trilogie rockových oper Oidipus Tyranus, 7 proti Thébám a Antigona.

Termíny všech představení RockOpery Praha a vstupenky naleznete zde: www.rockopera.cz/program

Více o rockové opeře Trója: https://www.rockopera.cz/troja/

Facebook RockOpery Praha: https://www.facebook.com/rockopera.cz/

Instagram: rockoperapraha

YouTube: https://www.youtube.com/user/rockovaopera

Spotify: https://open.spotify.com/artist/7Mhwn87WVnXWtHVtZgR6SI