Co se děje

Letošním motem festivalu bylo „Built Heritage“, tedy uchovávání dědictví. Právě toto téma reflektuje i hodinový dokumentární film Rok na dědině. „Hlavní myšlenkou snímku je pro mě návrat k přírodě, k originalitě, ke všemu, co působí skutečně. V dokumentu nepřímou cestou srovnávám život ve vesnicích a život ve městech. Ukazuji vztah mladé generace k tradicím a také jejich vztah ke zvířatům a půdě. Zkrátka sleduji život na vesnici v dnešní moderní době,“ říká o vítězném snímku režisér Petr Smělík.

Natáčení dokumentu se odehrávalo v Boršicích na Uherskohradišťsku, a to na přelomu let 2018 a 2019. V průběhu tohoto období strávil štáb v regionu celkem 12 natáčecích dnů. Snímek byl však finálně dokončen až na začátku roku 2020, kdy byla následně zahájena i jeho festivalová distribuce.

Projekt byl doposud představen na Lift-Off festivalu v Tokiu, New Yorku a Torontu. Na Acampadoc Panamá pak v srpnu získal hlavní cenu poroty. V průběhu druhé poloviny září bude dokument k vidění na Lift-Off festivalu v Amsterdamu. Českým divákům se představí v roce 2021, kdy jej uvede Česká televize. Do té doby jej zájemci mohou vidět na filmových festivalech, jejichž aktualizovaný přehled lze sledovat na stránkách www.vivatscreen.com.

Mezinárodní festival dokumentárního filmu Acampadoc v La Villa de los Santos v Panamě

Snahou festivalu je vybírat filmy, které přináší poselství o životě, o identitě a paměti, o postupující globalizaci, sociálních dilematech – témata, která dle festivalu mají silnou hodnotu a stojí za to je šířit a sdílet.

Český dokument z moravského prostředí Rok na dědině doplnil sedm dalších dlouhometrážních projektů, jež byly na festivalu uvedeny. Společně s francouzským snímkem tak Rok na dědině vážil nejdelší cestu jako jeden z pouhých dvou evropských dokumentů.

15. srpna 2020 byly oceněny projekty za nejlepší hudbu, kameru, střih a také nejlepší krátký film festivalu a nejlepší celovečerní dokument festivalu. Právě poslední zmíněné ocenění putuje do České republiky díky dokumentu Rok na dědině.

Zdroj: https://www.acampadoc.com/premios-2020/

O režisérovi

Petr Smělík (režisér | producent) je rodák z Uherského Hradiště, vystudoval filmovou školu Zlín.
V roce 2009 Petr Smělík stříhal dokumentární mystérium Přízrak svobody II, které vzniklo v koprodukci Endorfilmu, ČT a ARTE a na 23. Finále Plzeň 2010 získalo Zvláštní ocenění „za smělé vykročení přes hranice dokumentárního žánru a za experimentování s filmovým časem“. Série Uzamčený svět, kterou stříhal, získala v roce 2018 cenu Česká radost na MFDF Jihlava. Středometrážní dokument Rok na dědině je jeho režijním debutem.

2006 – Tokio Brothers • střih, produkce • školní film • získal 2 ocenění v Japonsku
2009 – Phantom of Liberty II • střih • distribuce: ARTE Francie/Německo, oceněno v ČR
2018 – TV série Uzamčený svět • střih • oceněno hlavní cenou na MFDF Jihlava 2018
2020 – Rok na dědině • režie, producent • distribuce: J.M.T. Films, Česká Televize • oceněno na Acampadoc Panamá 2020

www.vivatscreen.com

Do letošní soutěže festivalu se přihlásilo přes 90 studentských snímků v šesti kategoriích – Hraný film, Hraný film do 5 minut, Dokumentární film, Animovaný film, Hudební videoklip a nově Reklamní či propagační video do tří minut. Vítěze jednotlivých kategorií vybere odborná porota, která letos zasedne ve složení: scenáristka a dramaturgyně Barbora Hrínová, publicistka Nikita Jankovičová, dokumentarista Miroslav Janek, kameraman a režisér Martin Duba, vedoucí Ateliéru animované tvorby Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Lukáš Gregor a dramaturg České televize Martin Novosad. Ocenění čekají i na celkového vítěze a laureáta divácké ceny. V rámci Bezručovy Opavy dále pokřtíme DVD vizuálních interpretací české a světové poezie s názvem Moderní dějiny do škol II a za přítomnosti autorky také audioknihu románu Ivany Gibové Bordeline, kterou vydává Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny a jež je prvním počinem nové edice s názvem Česi, počúvajte.

Festival je tradičně zdarma přístupný široké veřejnosti, která se může těšit nejen na projekce finálových snímků, ale také na bohatý doprovodný program v podobě komentovaných projekcí, debat, workshopů či hudebních vystoupení. Na filmařské dílny se tak mohou těšit studenti středních škol z Opavska a Ostravska – budou si moci natočit animovaný film, zkusit si light painting nebo si vyzkoušet techniku klíčování. Svůj dokumentární film Universum Brdečka přijede uvést Miroslav Janek, snímek Loli Paradička zase Viťo Staviarsky. V Sadech svobody se pak mohou Opavané těšit na unikátní fotografickou výstavu k 100. výročí vzniku Asociace českých kameramanů. Prestižní výstavu, jež mapuje vývoj kameramanského řemesla a ikony české kameramanské školy, zatím hostily Praha a Brno, na začátku září se představí na Zlínském filmovém festivalu a z něj pak poputuje do Opavy, kde bude k vidění až do konce října.

Ve dnech 4. – 5. září se v ostravském Minikině uskutečnil warm up festivalu, v rámci něhož byly představeny nejúspěšnější filmy minulých ročníků a v předstihu také vybrané finálové snímky ročníku letošního. Nechyběl ani blok animovaných filmů pro rodiny s dětmi.

http://opavskypav.slu.cz

Signal Festival se zapojil do akce Praha Září. Dvoranu Průmyslového paláce na Výstavišti Praha tak 8. září 2020 oživila instalace mladé české umělkyně Markéty Jáchimové, která se pohybuje na švýcarské a české umělecké scéně. Jáchimová vystudovala současnou sochu a malbu na pražské UMPRUM a Fine Art and Media na univerzitě v Curychu. Do povědomí diváků se dostala v roce 2010 kontroverzní politicko-ekologicky laděnou ledovou sochou exprezidenta Václava Klause, jehož ledová busta se roztékala na slunci v prostorách zahrad Úřadu vlády ČR. Její objekt nazvaný Stroj zhmotňuje kontrast mezi městskou a přírodní krajinou, mezi člověkem, strojem, který se v lidských rukou může snadno proměnit v nástroj špatného chování a klidným stromem, mezi globálními problémy a rostoucí ekonomikou. Instalace je kritickou metaforou a gestem. Poukazuje na nenasytnost člověka, která způsobuje nadměrnou těžbu dřeva a odlesňování krajiny. Umělkyně pracuje s tématem ekologie minimalisticky, ale působivě. Partnerem projektu je společnost DOOSAN.

Pražská tržnice slaví 125 let od svého založení. Michal Škapa, který patří k nejvýraznějším autorům české graffiti scény, vytvořil k této příležitosti nový rozměrný neonový objekt nazvaný Světlonoš. Samotnou inspirací mu byly sochy býka a člověka u vstupu Pražské tržnice. Neonová kresba býka a jeho lidského průvodce se stává v pojetí umělce proměnlivou. Postupným rozsvěcováním a zhasínáním se animuje. Býk symbolizuje sílu a nespoutanou vášeň. Lidská postava představuje jakéhosi světlonoše, se kterým se snadno můžete vydat do neprobádaných končin a směle vykročit vstříc neznámé budoucnosti – tedy stejně jako Pražská tržnice, která svou novou éru zažívá právě teď. Neonová realizace pro Pražskou tržnici byla pro umělce velkou výzvou. S médiem neonu pracuje posledních pět let. Neonové trubice Škapa často propojuje se svým volným uměním v kombinaci s plátny či jako samostatný prvek pro stavbu komplexních objektů. Dílo Světlonoš je ostatně složeno rovnou ze 150 neonových trubic. Na místě by mělo zůstat dlouhodobě, minimálně však rok.   
„Práce Michala Škapy v prostorách Pražské tržnice je pro nás důležitým krokem. Dlouhodobě se snažíme o zanechání stálého uměleckého díla v pražském veřejném prostoru a zároveň prodloužení našich aktivit na celý rok. Naše společnost Signal Production není jen Signal Festival, byť je nejviditelnější. Jsme rádi, že se nám podařilo najít místo, na kterém zůstane instalace minimálně rok. Pražská tržnice je navíc lokalita, která má před sebou skvělou budoucnost a prošla celou řadou koncepčních změn. Doufáme, že se instalace od Michala Škapy stane symbolem, který v tržnici zůstane navěky. Zároveň jsme nadšení, že instalace zůstává delší dobu právě na Praze 7, kam Signal Festival směřuje letos vůbec poprvé. Vzniká tím silnější propojení s Holešovicemi,“ popisuje ředitel festivalu Martin Pošta.

Letošní novinkou je také interaktivní digitální výstava se zaměřením na mladého diváka, která začne s prvním dnem festivalu a bude pokračovat až do 31. října. Instalace BIOSY slovenského novomediálního umělce Borise Vitázka proměňuje karlínskou Hauch Gallery v jeden živý, hravý a poučný digitální ekosystém. Kombinací herního designu, vizualizace dat a samotné interakce festivalových návštěvníků vzniká dynamická metafora přírodního ekosystému. Návštěvníci sledují zrod i zánik života a způsob, jakým mohou lidé ovlivnit zdraví přírody. Výstavu budou v každý všední den doprovázet kreativní dílny pro školy, které společnost Signal Production realizuje ve spolupráci s projekty Maker Fair a Máš umělecké střevo?

Osmý ročník Signal Festivalu nabídne celkem 15 instalací na 3 festivalových trasách, a to Holešovice, Staré Město a Karlín. Ulice Prahy rozsvítí od čtvrtka 15. do neděle 18. října 2020 vždy od 19:00 do 24:00 hodin. Většina festivalového programu je zdarma, vstup na 4 placené instalace si mohou návštěvníci pořídit jednoduše v rámci jediné vstupenky – Signal Passu. Do 20. 9. 2020 jej pořídí za 200 Kč, od 21. 9. 2020 do zahájení festivalu za 250 Kč a na místě pak za 300 Kč. Festivalová mapa je letos díky společnosti ING ke stažení na webových stránkách zdarma.

www.signalfestival.com

Krizovou situaci, kterou nemoc COVID-19 v globálním prostředí zvýraznila, vnímají tvůrci HaDivadla v logické souvislosti se sítí událostí i trvajících procesů týkajících se klimatických změn, politického a společenského štěpení a ztráty důvěry v udržitelnou budoucnost. V manifestu sezony se pokoušejí akutní výzvy formulovat takto: „Ještě nedávno jasné ohraničení mezi přírodním a lidským zaniklo a my máme příležitost vidět, jak jsme všichni překrytí a jak na sobě závisíme. Žijeme v prostředí, za jehož stav spoluzodpovídáme, ale které zároveň nebude nikdy zcela pochopitelné a proto i navždy zůstane trochu mimo naši kontrolu. Je tedy nevyhnutelné začít mluvit o způsobech adaptace na tuto křehkost a provázanost – o adaptaci, která bude buď vědomá anebo nucená vnějšími okolnostmi.“ Cyklus premiér, který během sezony 2020/21 v divadle vznikne, se k daným otázkám a aktualizaci osobních i univerzálních návyků a jistot bude vztahovat. Tvůrci se vydají cestou dramatizace prozaického textu, autorskou a pohybově-zvukovou metodou a využijí i formy dlouhotrvajícího programu „výstavního“ kurátorského charakteru.

Po listopadové adaptaci Moby Dicka, v níž v režii Rastislava Balleka a výpravě Matěje Sýkory vystoupí osm mužských protagonistů, se v únoru mohou diváci těšit na další spolupráci souboru s Kamilou Polívkovou. Ta připraví adaptaci monologického románu rakouské autorky Marlen Haushoferové Zeď, díla, které je v domovině již od svého vzniku (1963) pokládáno za kultovní. Vlivné je nejen díky uhrančivému a úspornému jazykovému stylu, ale především pro radikální alegoričnost a zachycení nadčasového motivu izolace a potřeby nalézt stálý rytmus v lokálním environmentu. V květnu se se souborem při spolupráci poprvé setká režisér a autorský tvůrce Jiří Adámek. Jeho projekt, který připravuje společně s Klárou Hutečkovou, láká na sebereflexivní název Po celou dobu představení probíhá představení a v inspiraci mj. esejí francouzského filozofa Quentina Meillassouxe a knižním souborem Mysl v terénu se v návaznosti na předchozí počiny přesune k průzkumu motivu náhody, pravděpodobnosti a budoucnosti. Premiéra je v plánu na květen. Sezonu uzavře společný projekt chystaný ve spolupráci s platformou Terén. Vícedenní program v perspektivě tématu Adaptace má za cíl propojit estetické i mimoestetické zkušenosti a sdružit přednáškový, výstavní či participativní mód setkání s diváky. Odehraje se v červnu v HaDivadle.

V podzimním období sezony 2020/21 čeká HaDivadlo po předvedení Prezidentek na festivalu Divadlo v Plzni také účast na odložené 24. Divadelní Floře Olomouc, a to speciálním uvedením Woyzka na domácí scéně za účasti zájezdu olomouckého publika (16. 11.). V říjnu se obě nejnovější premiéry v režii Ivana Buraje Naši – Studie rozhovoru o klimatické krizi a Vnímání představí v pražské premiéře v Divadle Archa (21. a 22. 10.).

Nejbližší společnou akcí HaDivadla a Centra experimentálního divadla (Divadla Husa na provázku a platformy Terén) je již 18. 9. diskuzní program s názvem Vykolejit: Diskuze k (post)pandemické situaci, konaná za účasti řady hostů společenskovědních, tvůrčích, politických i environmentálních kontextů. Vlastní pokračování série Diskuzí A2 pořádá HaDivadlo 24. 9. (v návaznosti na premiéru Vnímání) – tématem je Nerůst? a vystoupí při ní vedle moderátora Matěje Metelce politoložka Kateřina Smejkalová a fyzik Prokop Hapala.

www.hadivadlo.cz

Podívejte se na video upoutávku: http://y2u.be/T4DpoVwkKlg

„Před natáčením alba Etc... 2 se po mnoha změnách v obsazení kapely personální situace stabilizovala. Franta Francl s Vláďou Padrůňkem odešli hrát jazzrock k Martinu

Kratochvílovi a my s Honzou Hrubým jsme zůstali sami. Na různá doporučení jsme vzali Jirku Veselého a bubeníka Jirku Šusteru, od Country Beatu se vrátil Kulich. A byla to pohoda. Hrálo se nám dobře, bylo hodně kšeftů, objížděli jsme, co se dalo – od hospod

až po kulturáky,“ přibližuje Mišík atmosféru, jež předcházela nahrávání dnes již legendárního alba v knize Vladimír Mišík / Ondřej Bezr: Byl jsem dobrej, z níž najdete několik úryvků i v bookletu aktuální reedice.

Tamtéž se můžete začíst i do vpravdě vizionářské dobové recenze dalšího letošního laureáta Ceny Anděl Jiřího Černého. Ta původně vyšla v 11. čísle časopisu Melodie v roce 1980 a Černý v ní mimo jiné napsal: „Tahle deska není námět na jednu recenzi. Spíš na esej. A na mnoho životů.“

O jakou kvalitu v případě Mišíkovy „Dvojky“ jde, dokazuje krom Černého slov především hudba sama. Všech devět skladeb, mezi nimiž se skví takové perly jako Nejlepší ženská našich dnů, Taxůvku jsme chytli, Variace na renesanční téma nebo Sladké je žít, má punc mimořádné trvanlivosti. Hudebně a kompozičně je to dílem všech členů kapely plus Jiřího Jelínka, textově pak dílem Michala Staši, Josefa Kainara, Hynka Žalčíka, Vladimíra Merty, Langstona Hughese v překladu Jiřího Valji a v neposlední řadě také Václava Hraběte. Jeho básně Mišík a spol. zhudebnili poprvé právě na Etc... 2.

„Mám takový matný dojem, že jsem Hraběte poprvé četl v nějakém sešitku, který redigoval Mirek Kovářík. Protože se mi moc líbil, pídil jsem se po nějaké jeho sbírce, kterou pak Hanka Herrmannová kdesi vydolovala a přinesla mi ji opsanou na stroji – myslím, že se jmenovala Stop-time. Hrabě mě nadchnul hlavně proto, že oproti Kainarovi, který byl v některých sférách přímo dokonalý, mi úplně dokonalý nepřipadal. To mě na něm přitahovalo. Navíc jsem měl a dodnes mám rád celou tu beatnickou scénu – Gregoryho Corsa, Lawrence Ferlinghettiho, Jacka Kerouaca a iks dalších. Hrabě se mi s nimi zdál příbuzný takovým tím ‚výstřikem emocí‘, tím, jak se jeho básně hemží ulicemi, hospodami, ženskými, alkoholem, jazzem... Myslím, že je to dodneška docela síla,“ vzpomíná Mišík v bookletu v dalším z úryvků z výše zmíněné knihy.

Vzpomínat by se dalo i na hudebníkovi věčné boje s tehdejším státním aparátem a schvalovacími komisemi, které paradoxně stojí za skutečností, že počínaje ‚Dvojkou‘ se  až do čtvrtého Mišíkova alba s Etc... jednotlivé desky pouze číslovaly. „‚Dvojka‘ nedostala žádný název, protože nám ‚vyšší místa‘ na Supraphonu neschválila naše návrhy... Po téhle zkušenosti jsme se už s nikým dál nechtěli dohadovat a desky jenom číslovali,“ vysvětluje Mišík.

Tolik k minulosti, která i přes zmíněné nepřízně dala české hudební scéně jeden ze skutečných (blues-)rockových skvostů, jehož lesk přetrvává i po čtyřech dekádách. Nyní navíc s bonusem pro CD a digitální verzi v podobě skladby Šero v kavárně s textem Jiřího Suchého, natočeného v rámci albových frekvencí a samozřejmě také včetně ikonického artworku, který s využitím originálů původního obrazu Miroslava Jiránka revidovali Karel Haloun a Luděk Kubík.

www.supraphon.cz

Projekt Art up mapuje současné umělecké prostředí v Hradci Králové a Pardubicích a přináší přehled kvalitních kulturních akcí v této aglomeraci. Jádrem Artupu je galerijní svět obohacený o události z dalších uměleckých oblastí, jako je literatura, hudba či divadlo. Mapa vás zavede na jedinečná místa spojená s kulturou a uměním, představí kulturní tipy pro daný měsíc, zajímavé doprovodné programy pro děti i dospělé, workshopy, ale i skvělé kavárny a obchody s autorskou tvorbou.

Projekt Art up vznikl již v roce 2016 a v té době mapoval pouze dění v Hradci Králové, byl však na čas pozastaven. Nyní se jeho autorky, Petra Příkazská a Anna Štysová, rozhodly projekt pod záštitou Galerie moderního umění v Hradci Králové po letech oživit, rozšířit za hranice svého rodného města a symbolicky tak spojit dva odvěké rivaly – Hradec Králové a Pardubice.

Kulturní mapy se staly výrazným fenoménem. Art up navazuje na podobné zahraniční projekty jako je například Art Rabbit nebo berlínský INDEX. I ty mají za cíl zjednodušit veřejnosti přístup k informacím o kulturním dění. V českém prostředí je od roku 2008 k dostání turistická mapa ArtMap, která slouží jako praktický průvodce pro všechny, kteří se chtějí zorientovat v pražských a brněnských galeriích a výstavách.

www.galeriehk.cz

V rámci projektu Industry Open vznikl tištěný Průvodce industriálem Plzeňského kraje. Ten představuje téměř 40 lokalit v Plzni a přilehlém regionu. Nechybí významné turistické cíle jako Plzeňský Prazdroj nebo bývalý kaolinový důl a Centrum Caolinum v Nevřeni, ale ani tipy na zajímavá místa, která by návštěvníkům mohla uniknout. “ V našem průvodci najdou zájemci o industriální dědictví místa, která mohou navštívit po své vlastní ose i během podzimních výletů nebo po celý rok. Asi nepřekvapí, že hlavními taháky jsou oba plzeňské pivovary nebo industriální areály, které dnes slouží kultuře, jako je DEPO2015 nebo plzeňská Papírna. V průvodci jsme však věnovali prostor i zajímavým místům, která jsou tak trochu skrytá, nebo podnikům, o jejichž nabídce komentovaných prohlídek málokdo ví,“ prozradila Alena Fialová z městské organizace Plzeň - TURISMUS, která průvodce připravovala. Průvodce industriálem Plzeňského kraje vznikl ve spolupráci s oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje. Je k dostání zdarma v Turistickém informačním centru města Plzně na náměstí Republiky vedle radnice.

Festival Industry Open, jehož druhý ročník skončil o prvním zářijovém víkendu, zpřístupnil téměř dvacítku míst a nabídl přes 110 dílčích akcí. Návštěvníci festivalu se vydali na komentované prohlídky, výlety historickými autobusy i zážitkové jízdy vlakem. Nejúspěšnější akcí festivalu byly komentované jízdy vlakem do jinak nepřístupného areálu Škodovky, kam se díky Industry Open během dvou srpnových víkendů svezlo na 600 účastníků. „Odhadovaná návštěvnost všech akcí festivalu se letos vyšplhala na cca 2500 účastníků, což vzhledem k omezeným kapacitám většiny akcí považujeme za úspěch. I druhý ročník festivalu nám tak i přes překážky, které letošní rok přinesl, ukázal, že zájem o industriální turismus je ze strany místních i turistů stále větší,“ vyhodnotila festival manažerka projektu Fialová.

Více o celém projektu Industry Open najdete na www.industryopen.cz a na facebookové stránce, tipy na výlety pak na www.visitplzen.cz.

„SEN“ OPERNÍ PANTOMIMA

Čt 24. 9. | 19:30 | Besední dům
PROGRAM M. Haydn: Der Traum, scénické provedení pantomimy
SOLI K. T. Lichtenecker, J. M. Procházka, M. Böhmová
VYPRAVĚČ A. Goldflam
„Snová” pantomima Michaela Haydna s vypravěčem Arnoštem Goldflamem

Brněnský cyklus 8 kouzelných večerů začne 24. září v Besedním domě koktejlem hudby, divadla, slova, zpěvu, fantazie a choreografie ve „Snové” pantomimě Michaela Haydna s vypravěčem Arnoštem Goldflamem. Představení se poprvé uskutečnilo v Salzburku 25. února 1767 v předvečer narozenin arcibiskupa Schrattenbacha, svou současnou českou premiéru zažilo v červenci letošního roku na Hudebním festivalu Znojmo, kde zaznamenalo vřelé přijetí publika.

Der Traum je komponován v době vzniku oblíbeného žánru pantomimy. Na rozdíl od baletního představení pohyb tanečníků v pantomimě vyplývá přímo z děje a připomíná tak populární hudebně dramatický žánr 20. století, muzikál. Představení si proto určitě užijí nejen milovníci léty ověřené klasické hudby, ale také fanoušci jiných hudebních žánrů, tance nebo divadla.

„Již dávno před Wagnerovým vynálezem Gesamtkunstwerk, přišli někteří autoři s ideou zesílení účinku hudby, slova a obrazu na publikum. Bratr slavnějšího Josefa, Michael Haydn, tuto myšlenku přetavil do pravého divadelního „fantasy“. Snové obrazy se snoubí v syntéze hudebních vokálních a instrumentálních žánrů, aby strhly posluchače do fantastického víru pozdně barokních emocí“ zve na koncert dirigent a zakladatel Czech Ensemble Baroque Roman Válek.

Po zahajovacím koncertě budou v sezoně následovat další proslulé tituly i novodobé premiéry, vedle známých jmen se představí také mladí, perspektivní umělci. Kromě zmíněné snové pantomimy s mimy se můžete těšit na virtuózní žalm, vznešené rekviem, pastýřskou mši, oratorium o „Síle hudby“s Krystianem Adamem v hlavní roli, speciální vokální program, znovuobjevení F. I. Tůmy a novodobou světovou premiéru oratoria pozdního moravského baroka.

Cenově zvýhodněné předplatné na 9. koncertní sezonu Bacha na Mozarta! v Brně lze pořídit až do zahájení cyklu a již od 850 Kč za všech 8 koncertů!

http://www.ebcz.eu/abonentni-cyklus/bacha-na-mozarta-brno-zlin/

„Když jsme poprvé viděli GEM na hudební přehlídce Eurosonic Noorderslag v Holandsku, věděli jsme, že chceme tuto ekologickou novinku představit v České republice. Líbí se nám hravá forma přiblížení problematiky udržitelné energetiky. Domnívám se, že zaujme nejen rodiče, ale především nejmenší účastníky Kefírku, jejichž výchova k ekologickému přemýšlení je jedinou záchranou budoucnosti planety. GEM je nejen designově krásný, ale nahrazuje fosilní paliva. Navíc se stává přirozenou dominantou festivalů a místem setkávání,“ říká ředitel Rock for People a pořadatel letošního festivalu Kefírek Michal Thomes. Ostatně právě na Rock for People si měl GEM odbýt svou tuzemskou premiéru, Covid ale plány překazil, stejně jako turné GEM po evropských festivalech.

Udržitelnost je klíčovým tématem také pro energetického rebela s názvem bezDodavatele, který je partnerem systému GEM a festivalu Kefírek. „GEM, tedy v překladu mlýn na zelenou energii, vytváří energii prostřednictvím solárních panelů a větrné turbíny, tedy obnovitelných zdrojů jejichž růst chceme v Česku podpořit,“ říká Robert Chmelař, zakladatel bezDodavatele.

Energii dokáže GEM vytvářet v jakémkoliv počasí. Nezapomíná se ani na designovou stránku věci, GEM je opravdovým skvostem, který nelze přehlédnout. „Naším cílem je podpořit přechod českých domácností na českou zelenou energii, a proto je nám blízká nejenom myšlenka GEM, ale i partnerství s rodinným festivalem Kefírek,“ dodává Robert Chmelař.

www.prahazari.cz

festivalkefir.cz

V září roku 2019, kdy byla v Pantheonu Národního muzea tato soutěžní kampaň vyhlášena, byly slavnostně zahájeny právě Národní oslavy výročí J. A. Komenského v koordinaci Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského (dále NPMK) a ve spolupráci s organizací UNESCO. Tento tříletý cyklus je orámován dvojicí jeho významných výročí, a to 350. výročím úmrtí v roce 2020 a 430. výročím jeho narození v roce 2022, přičemž jsou Národní oslavy tvořeny činnostmi participujících paměťových institucí v podobě expozic, výstav a programů pro veřejnost.

Jednou ze stěžejních činností oslav je ona soutěžní kampaň - „Komenský do tříd!“. Tvorby portrétu se mohou účastnit kolektivy tříd i jednotlivci nad 15 let. Samotnou práci poté třídní učitel zdokumentuje a fotografii či video vytvořeného projektu zašle na e-mailovou adresu komenskydotrid@npmk.cz.

Zaslané projekty jsou zveřejňované na facebookové stránce „Komenský do tříd!“. Odborná komise jmenovaná ředitelkou NPMK každý měsíc vybere vítězné projekty a své hodnocení zveřejní.

Součástí Národních oslav je také výstava Comenius 1592–1670 připravovaná Moravským zemským muzeem. Ta se uskuteční od 4. 12. 2020 do 28. 3. 2021 v Jízdárně Pražského hradu (dále jen JPH), kde budou prezentována díla ze soutěžní kampaně „Komenský do tříd!“ v elektronické podobě. Pouze práce zaslané nejpozději do 1. 2. 2021 budou moci být postupně prezentovány v JPH.

Inspirací pro žáky/studenty může být speciálně vytvořený spot nebo plakát Národních oslav zveřejněný na webu www.comenius350.cz, který speciálně slouží tomuto tříletému projektu. Na této webové stránce jsou rovněž k dispozici i kompletní podmínky soutěžní kampaně „Komenský do tříd!“.

ZDROJ