Co se děje

„Projekt vznikl ve spolupráci Švandova divadla, Matematicko-fyzikální fakulty UK a DAMU.  Cílem bylo prozkoumat, jak se vlastně umělá inteligence chová i nakolik je schopná vytvořit použitelný divadelní text. Já sám jsem byl k téhle představě nejdřív spíše skeptický, ještě víc jsem byl ale zvědavý, co nakonec z počítače vypadne,“ říká Daniel Hrbek, ředitel Švandova divadla, který inscenaci zároveň režíruje.

Počítač pod dohledem týmu informatiků v čele s počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou z MFF UK tak zhruba od května letošního roku generoval obrazy ze života hlavního hrdiny – robota čelícího každodenním radostem a strastem. „Uvidíme, jak robot pojímá základní lidské otázky jako je narození, umírání, hledání lásky, ale třeba i práce během koronavirové krize,“ prozrazuje Hrbek. Text vznikal v angličtině, do češtiny jej převáděl strojový překlad. Výsledkem byl soubor dialogů, které ve Švandově divadle seřadili tak, aby vyprávěly ucelený příběh putování robota lidskou společností. Ten může připomenout futuristickou verzi Malého prince.

Strasti autora-začátečníka

Podle dramaturga Davida Košťáka, který spolu s informatiky na celý proces dohlížel, lidé nejprve zadali počítači základní parametry: kdo, kde a s kým mluví a přidali dvě úvodní repliky. Ty pak počítačový autor dál rozvíjel. Coby dramatik-začátečník, navíc neživý, se ale bez lidské pomoci neobešel. „Občas prohodil ženské a mužské postavy nebo na něčem ulpěl, takže dialog ztratil smysl. Oříškem, který zatím s obtížemi louská, je také podtext – fakt, že nejde jen o to, co v divadelní hře postava říká, ale co tím ve skutečnosti myslí,“ vypočítává Košťák. „Na rozdíl od někdy svéhlavých živých autorů ale stačilo počítači ukázat místo, kde ztratil nit, a on začal od příslušného bodu hned vytvářet text nově,“ vtipkuje dramaturg.

A jestli jednou chytrý software zcela nahradí živého dramatika? „Zatím to tak nevypadá, ale v budoucnosti by třeba mohl fungovat jako jeden z nástrojů, které má autor k dispozici,“ uzavírá David Košťák.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že… 

S nápadem oslavit stoleté výročí premiéry Čapkovy hry novou hrou napsanou pomocí chytrého software přišel v roce 2019 inovátor Tomáš Studeník? Jeho myšlenky se ujal tým informatiků z Matfyzu vedený počítačovým lingvistou Rudolfem Rosou. Ten už od střední školy vystupuje na internetu pod přezdívkou R.U.R.

Rosův tým využil na projekt jazykový model GPT2 vyvinutý konsorciem OpenAI? Spoluzakladatelem konsorcia byl i vizionář a podnikatel Elon Musk.

Autoři projektu předpokládají, že v průběhu příštího roku by se systém mohl zdokonalit natolik, aby místo sledu scének vygeneroval skutečnou celovečerní hru?

„Česká televize se důležitým osobnostem naší historie i kultury věnuje dlouhodobě, napříč všemi svými programy i žánry – od dokumentů, přes seriály až po velké výpravné filmy, jakými jsou třeba Jan Hus nebo Marie Terezie. Nyní přicházíme s novým počinem – čtyřdílnou minisérií Božena, která se věnuje Boženě Němcové, spisovatelce, jež je mnohým z nás známa především z čítanek skrze povinnou četbu. Jejím životem se ale dosud tvůrci příliš nezabývali. Tuto mezeru jsme se rozhodli vyplnit a ukázat ji nejen jako spisovatelku, ale především osobnost, která prošla devatenáctým stoletím jako hrdá a emancipovaná žena, a která se zasloužila o proměnu povahy našeho jazyka i národní identity,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a kreativní producent Michal Reitler, v jehož tvůrčí skupině Božena vznikla, jej doplňuje: „Jak se vůbec dostala holka bez věna z podzámčí, čtoucí výhradně německou literaturu k češtině a později mezi hlavní tahouny emancipace češtiny a českého národa? Kde se vzalo křestní jméno Božena? Kdy, jak, a především proč začala psát? Za jakých okolností vznikl ten její slavný obraz, co visí ve školách? Co předcházelo napsání Babičky? To všechno bylo ve skutečnosti mnohem šťavnatější, než jaký je obraz Boženy mezi lidmi.“

Sedmnáctiletá Bára je odbojná, dychtivá a svobodomyslná. Raději čte, než peče. Navíc přitahuje zájem mužů. Rodiče už ji nezvládají, a tak se hledá ženich, který by si ji vzal. Nejlepší partií je o patnáct let starší úředník pod penzí Josef Němec. Mladičká, nespoutaná dívka jej uhranula. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Píše se rok 1837 a dvě protichůdné povahy vstupují do společného života. „Otázkou je, co by bylo, kdyby nepotkala svého muže. Trpěla s ním, ale kdyby si Barbora nevzala Josefa Němce, nikdy by se nestala Boženou Němcovou. To on ji přivedl k češtině a češství a dovedl ji do společnosti. Přestože spolu zažili nešťastná léta, byl jeho vliv na ni zásadní,“ zamýšlí se Aňa Geislerová, představitelka hlavní role, nad manželstvím Boženy a Josefa Němcových.

Nikdo, kdo s ní přišel do styku, k ní nemohl zaujmout neutrální postoj. Byla středem pozornosti a od života chtěla všechno. Nekonvenční v myšlení, v tvorbě i ve vztazích. Věřila ve svou výjimečnost, vnímala své vlohy, považovala si jich a očekávala, že za ně bude náležitě oceněna. „Boženu chápu jako velmi společenskou osobnost, která se cítila dobře mezi elitou. Myslím, že měla tendenci romantizovat si svět. Byla divoká a snažila se být celý život sama sebou, což se zezačátku dařilo líp než později, kdy často byla v křížku se zákonem,“ vysvětluje herečka Anna Kameníková, rovněž představitelka Boženy. A Aňa Geislerová ji doplňuje: „Sama se považuji za člověka, který Boženu dlouho vnímal jako malebný obrázek, stoický portrét, který se mi spojoval s Babičkou, a to ještě navíc tou filmovou, kterou všichni milujeme s Libuškou Šafránkovou v roli Barunky. Měla jsem z ní pocit takové uhlazenosti. Tématem minisérie je snaha o poznání Boženy v její co nejreálnější podobě. Možná to pro někoho bude náraz.“

Řada bonusových materiálů k minisérii bude dostupná i na webu ČT. Prostřednictvím mapy bude možné si projít životem spisovatelky nebo nahlédnout do zákulisí natáčení. Videa z Boženy vhodná jako doplněk školní výuky budou, spolu s pracovními listy, také součástí webu ČT edu.

scénář: Hana Wlodarczyková, Martina Komárková // režie: Lenka Wimmerová // kamera: Richard Řeřicha // architekt: Petr Kunc // kostýmní výtvarnice: Katarína Štrbová Bieliková // výkonný producent: Matěj Stehlík // kreativní producent: Michal Reitler // hrají: Aňa Geislerová, Anna Kameníková, Jan Hájek, Vladimír Javorský, Lucie Žáčková, Jan Plouhar, Veronika Freimanová, Martin Myšička, Jan Budař, Kryštof Hádek a další

40 galerií a kulturních institucí v otevřeném dopise žádá vládu, aby jim udělila výjimku v rámci přechodu do 4. stupně v rámci protiepidemického systému (PES). Dopis je adresovaný ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi a ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému. Iniciátoři dopisu v něm argumentují tím, že galerie se od jiných kulturních institucí zásadně liší, a nemají tak vliv na šíření nákazy nemoci covid-19.

Mezi signatáři jsou například pražské galerie Kunsthalle Praha, Trafo Gallery, The Chemistry Gallery, Galerie Václava Špály nebo Adolf Loos Apartment and Gallery na pražském Mánesu. Dalšími podepsanými institucemi jsou galerie v Českých Budějovicích, Humpolci, Prachaticích, Olomouci, Plzni, Ostravě a v dalších českých městech. „Jsme hluboce přesvědčeni, že uzavření galerií žádným způsobem nesnižuje riziko nákazy virem Covid-19 a nepřispívá ke zlepšení epidemiologické situace. V jeden okamžik se nacházejí v galeriích zpravidla pouze jednotky osob, tudíž zde nedochází k hromadnému shlukování velkého počtu lidí na malém prostoru po delší dobu,“ uvádějí signatáři v otevřeném dopise. Galerie v něm rovněž garantují striktní dodržování všech hygienických opatření, jako jsou roušky, dezinfekce, rozestupy i maximální počet návštěvníků.

Galerijní instituce se podle signatářů dopisu zásadně liší od ostatních kulturních institucí.
„S nadsázkou se nebojíme říct, že jestli se chcete vyhnout nákaze, přijďte do galerie. Návštěva umělecké galerie je z virologického hlediska nepochybně mnohonásobně bezpečnější aktivitou než například brouzdání po obchodním centru,“ říká jeden z mluvčích výzvy Jan Kudrna z olomoucké galerie Telegraph a dodává, že signatáři jsou otevřeni dalším diskuzím se zástupci vládního kabinetu. Místo úplného uzavření provozů navrhují ještě striktnější omezení počtu návštěvníků ve vztahu k ploše galerie tak, aby byl přenos nákazy prakticky vyloučen – například jeden návštěvník na 30 m2 plochy galerie.

Otevřený dopis je reakcí na nově avizovaná opatření, která v České republice mají začít platit od pátku 18. prosince, a to v rámci přechodu země do 4. stupně protiepidemického systému (PES). Pokud ministři výzvu kulturních institucí nevyslyší, jsou některé galerie připraveny v krajním případě ponechat prostory pro návštěvníky otevřené i přes nově zavedená opatření.„Domníváme se však, že není důvod situaci zbytečně vyhrocovat a radikalizovat, lepší je hledat ve vzájemném dialogu řešení, které umožní galerijním institucím i nadále provoz, třeba jen v omezeném režimu. Na diskusi a dialog jsme připraveni, vyzýváme k němu i Vás,“ uzavírají signatáři.

Je nutné také zdůraznit, že soukromé galerie, které se zabývají nejen vystavováním, ale i prodejem uměleckých děl, budou i po 18. 12. fungovat ve stejném režimu jako např. maloobchody.

Včera jsme si na vládě rovněž potvrdili pokračování dotačního programu Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu COVID – Kultura i po Novém roce. Vedle stávajících profesí (OSVČ) a firem podnikajících v kultuře, chceme pomoc rozšířit o další oblasti, kterých se budou týkat pokračující proticovidová omezení.

Stanislav Burachovič byl v muzeu zaměstnán od roku 1976 jako odborný pracovník, historik, až do konce roku 2017. Pracoval na desítkách úspěšných výstav a knih a napsal nepočítaně odborných i popularizačních článků. Vždy ochotně a zapáleně sděloval informace o Karlových Varech a celém jeho rodném kraji všem, kdo chtěli naslouchat. Zasloužil se také o vznik tradičního Historického semináře Karla Nejdla.
Muzeum Karlovy Vary chce Stanislavu Burachovičovi při příležitosti jeho 70. narozenin formou výstavy alespoň symbolicky veřejně poděkovat. Návštěvníky výstavy nečeká výčet všech oslavencových nehynoucích zásluh, Standu muzeum představuje očima jeho přátel a spolupracovníků.

Výstava ve spolupráci s Lázeňskými lesy Karlovy Vary je netradičně instalována pod širým nebem na Svatém Linhartu, kde ji lze zhlédnout do 28. února 2021.

http://kvmuz.cz/vystava/871-pan-muzeum

Je to malá knížka plná silných příběhů, které členové souboru posbírali cestou za dětmi i dříve narozenými. „Písniček a loutkových představení či improvizací, které jsme za tu dobu přinesli hospitalizovaným dětem i dříve narozeným, je už tolik, že ani nejdou spočítat. Nespočet je i příběhů z nemocnic, stejně jako dětských bolestí a trápení, ale i malých zázraků, kdy se na dětské tváři objeví úsměv a pokojem se rozezní smích.  A to samé platí i pro ty, kteří mají kolem svých smějících se očí již spoustu vrásek,” říká duše celého projektu Loutky v nemocnici Marka Míková, herečka, spisovatelka, režisérka, skladatelka a také zpěvačka kapely Zuby Nehty. Vybízí k listování a čtení v nové knize: „Můžeme dál uchovává pár střípků z kaleidoskopu našeho každodenního konání. Kéž je nejen vzpomínkou a povzbuzením, ale i důkazem, že zázraky se dějí…“

Nákupem nové knihy Můžeme dál? podpoříte aktivity, které jsou obzvláště v dnešní době mimořádně potřebné. Více informací na www.loutkyvnemocnici.cz a www.facebook.com/loutkyvnemocnici.

Loutky v nemocnici jsou vlastně jediným divadlem, které v době koronavirových restrikcí může za svými diváky. Je to i díky vstřícnému přístupu nemocnic, léčeben a hospiců, před jejichž obrovským současným nasazením mají společně se všemi spoluobčany členové souboru velký respekt a považují si za čest, že mohou svým dílem pomoci. Navíc si nyní mohou zájemci prostřednictvím internetu a sociálních sítí přehrát doma některé pohádky, písničky nebo krátké loutkové příběhy.

Pro období adventu Loutky v nemocnici připravily také dvě nové inscenace. Představení Cesta do Vánoc přináší do nemocničních pokojů alespoň na chvíli vánoční atmosféru a soubor s ním již v těchto dnech nemocnice navštěvuje. Nechybí v něm příběh narození Ježíška ani klasické koledy. Betlémem se může stát třeba i peřina na nemocničním lůžku. Druhý projekt, Dům vzpomínek je určen starším dětem a především dříve narozeným. Vrací se třemi příběhy do klíčových období 20. století a poprvé se představí divákům v hospicích a léčebnách dlouhodobě nemocných v on-line premiéře tento pátek 18. prosince odpoledne.

Spolek Loutky v nemocnici se věnuje práci na poli dramaterapie a rozvíjí spektrum aktivit v oblasti psychosociální péče. Již patnáct let se zasazuje o ulehčení pobytu dětí i seniorů v nemocnicích a léčebnách. Loutky dokáží často víc než pilulky – vykouzlit úsměv, zaplašit stesk po domově, pomoci na chvíli zapomenout na bolest a trápení.  Ať je Vám 8 nebo i 88, ať se těšíte, že už budete brzo zdraví anebo víte, že se nemáte kam vrátit. Prostřednictvím divadelních představení, her a písniček se snaží pomoci v procesu uzdravování, snaží se otevírat prostor ke hře a komunikaci o prožívané realitě. Každý rok během svých 700 návštěv vykouzlí úsměv desítkám tisíc pacientů v nemocnicích, léčebnách a hospicích po celé republice.

V době pandemie během října se pořadatelé pražské Mezinárodní houslové soutěže Dr. Josefa Micky odvážili uspořádat akci originálním způsobem. Umožnili čtyřem desítkám houslistů vystoupit prostřednictvím internetového přenosu. Porotci tak sledovali výkony pomocí on-line záznamů interpretů na obrazovkách svých počítačů. Mladá generace muzikantů je již na internetové záznamy zvyklá, vůbec nevadilo a s vervou jim vlastní přehrávali přihlášené skladby. Navíc skladby jsou v jejich podání zachyceny natrvalo.

Svou excelentní hrou přesvědčil porotu říjnové soutěže Dr. Josefa Micky i bez publika. Předvedením soutěžních skladeb „naslepo“ Nicola Paganiniho 24 Capriiccio a Sarasateho Cikánské melodie porota ocenila jeho výkon první cenou, a navíc obdržel cenu Spolku Svatého Bartoloměje.

Vítězné tažení v houslových soutěžích v roce 2020 dokončil Milan Kostelenec účastí na XIV. Lengyel Fesztival v Györu v polovině listopadu. V soutěži vypsané polským velvyslanectvím obdržel i tentokrát liberecký houslista první cenu za „nejvirtuóznější výkon“.

Soutěže v maďarském Györu se liberecký houslista zúčastnil poprvé osobně již v roce 2016. V kategorii šestiletých získal 1. cenu, a také „Cenu diváků“. Soutěž je každoročně pořádána pro mladé talenty visegrádské čtyřky.

Na soutěže Milana připravuje pedagog liberecké Základní umělecké školy v Liberci, koncertní mistr Divadla F. X. Šaldy v Liberci Petr Matěják. Ke kvalitní interpretaci má již i kvalitní nástroj, zhotovený mistrem houslařem Tomášem Pilařem.

Nadaný liberecký houslista Milan Kostelenec získává v dětských soutěžích první místa jedno za druhým. O jednom vystoupení v Praze při dražbě napsala jedna z účastnic: „…včera jsem se zúčastnila krásného večera. V Praze v Arcibiskupském paláci proběhla Charitativní aukce galerie Čermak-Einserkraft, která svým výtěžkem přispěje na dokončení opravy varhan v katedrále sv. Víta. Talentovaný houslista Milan Kostelenec svým hraním potěšil dražitele uměleckých děl, která byla věnována do charitativní dražby. Byla to další zajímavá zkušenost mladého interpreta, jeho výkon ocenili všichni přítomní i jeho eminence pan kardinál Duka.“

Již několik let se také umisťuje Milan Kostelenec na prvém místě v soutěži Kociánovo houslové Ústí v Ústí nad Orlicí. Naposled byl v kategorii dětí do deseti let nejlepší. Podle Pavla Šporcla, který si ho vybral jako společníka v Jaroměři na benefičním koncertu Pocta Paganinimu, byl liberecký muzikant již tehdy hvězdičkou na hudebním nebi. Diplomy má i z celostátní soutěže ZUŠ nebo z mezinárodní soutěže Mistra Josefa Muziky v Nové Pace.

Sólově vystoupil se Severočeským divadelním orchestrem Ústí nad Labem a v rámci galakoncertu světových houslových talentů s Karlovarským symfonickým a Jihočeským divadelním orchestrem. Doposud měl také možnost vystoupit na koncertech společně s Pavlem Šporclem, Lubomírem Brabcem, Jiřím Stivínem, Petrem Matějákem ml. Dnes také jako primáš hraje s Libereckou cimbálkou pravidelně a také na mezinárodních folklorních festivalech i v zahraničí.

Ke své budoucí umělecké dráze se vyjádřil, když získal první cenu na Kociánově soutěži v Ústí nad Orlicí: „Jednou bych chtěl být slavným houslistou.“

Aktuální program a předprodej najdete na webu GoOut: bit.ly/Autokino_Strahov_program

„Těší nás, že díky brzkému stmívání můžeme začínat s promítáním už v odpoledních hodinách a přinášet tak program i mladším divákům,“ říká organizátorka Adéla Maternová a dodává: „Kromě filmových projekcí se snažíme naši nabídku obohatit i o živou kulturu – moc doporučuji například představení Slam Poetry plné nevšedních rýmů s velkou dávkou humoru, které se uskuteční ve středu 16. prosince.“

Autokino promítá každý den, v pátek, v sobotu a v neděli, kdy jsou na programu snímky pro mladší diváky a jejich rodiče, dokonce dvakrát. Dramaturgii obstarává společnost Aerofilms. Kapacita areálu je 120 automobilů, návštěvníci se mohou těšit i na občerstvení, které si lze objednat pomocí sms s donáškou přímo do auta.

Aktuální program:

11. 12.           16:45 Kubo a kouzelný meč

                      19:00 Everest

12. 12.           16:45 Jak vycvičit draka

                     19:00 Šarlatán

13. 12.           16:45 Kung Fu Panda 2

                     19:00 Corpus Christi

14. 12.           18:30 Havel

15. 12.           18:15 BlacKkKlansman

16. 12.           18:30 Slam Poetry

17. 12.           18:30 Havel

18. 12.           16:45 Koralína a svět za tajnými dveřmi

                     18:30 Pulp Fiction: Historky z podsvětí

                     21:00 Jack Frost: Sněhový zabiják

19. 12.           16:45 Jak vycvičit draka 2

                     19:00 Hanebný pancharti

20. 12.           16:45 Kung Fu Panda 3

                     18:30 Mamma Mia!

21. 12.           18:30 Ex Machina

22. 12.           18:30 Casino

23. 12.           16:45 Legendární parta

                     18:30 Láska nebeská + dražba vánočních stromků

Organizátoři zajistí, aby akce proběhla co nejbezpečněji s ohledem na pandemii koronaviru. Opouštět vozidla je povoleno pouze v případech nezbytně nutných.

Vstupné na všechny projekce a kulturní akce je 350 Kč za jeden automobil. Organizátoři doporučují zakoupit vstupenky v předprodeji, který probíhá přes portál GoOut. V areálu je k dispozici výdejní okénko, jehož obsluha je po celou dobu programu připravena doručit do vozidla nápoje a občerstvení.

Program a informace ohledně Autokina Strahov jsou k nalezení na www.autokinostrahov.cz, FB Autokino Strahov a Instagramu Autokino Strahov.

Projekt je pořádán ve spolupráci a s podporou Hlavního města Prahy, pod záštitou radního pro oblast správy majetku Mgr. Jana Chabra a za podpory Městské částí Prahy 5 a Městské části Prahy 6.

„Také v letošním roce se zájemci mohou těšit na fotografickou přehlídku autorských děl nominovaných v této známé architektonické soutěži, která má nejvyšší renomé ve svém oboru. Výstava bude volně přístupná ve foyer knihovny v 15. budově a doporučujeme její návštěvu všem, kteří v tomto vánočním čase plánují navštívit 14|15 BAŤŮV INSTITUT.“, řekla Petra Kubíková, ředitelka 14|15 Baťova institutu, p.o.

O tuto cenu se v letošním roce ucházelo celkem 191 děl dokončených v posledních pěti letech. Česká cena za architekturu je uznávanou soutěžní přehlídkou, kterou vyhlašuje Česká komora architektů, jakožto nejvyšší stavovská profesní organizace. Záměrem a cílem soutěže je propagace kvalitních architektonických projektů směrem k odborné i laické veřejnosti.

Výstavu lze navštívit ve foyer 2. podlaží budovy 15 až do 31. ledna 2021. Více informací na www.14-15.cz.

Zaprvé jsme m3 festival po celou jeho dobu poctivě dokumentovali – od instalací, přes zahajovací vernisáže v CAMPu a na Sídlišti Vlasta, až po finální jednotlivá díla. Ve spolupráci s celým realizačním týmem i umělci vzniklo pod rukama Viktora Karbana video, které mapuje nejen díla a aktivity, ale snad i příjemnost a celkovou symbiózu letošního ročníku m3. Video ke shlédnutí najdete na našem Facebooku nebo na YouTube kanálu festivalu.

Druhou zprávou je, že máme katalog! V rámci festivalu jsme vytvořili publikaci, která celý festival shrnuje. Informativní, inspirativní a zajímavé texty kurátora Pavla Vančáta doplňuje hromada krásných fotografií Jana Rasche. Katalog je určen každému, koho zajímá architektura, umění, veřejný prostor a práce s ním nebo kdo je jednoduše pražský – či rovnou vršovický – “srdcař”. Prodejní cena katalogu je 190 Kč a můžete si ho snadno objednat přes náš Facebook, Instagram nebo na e-mailu info@bubec.cz. Vyzvednout jej lze v Národní galerii, DOXu, CAMPu, v galerii a knihkupectví Xao nebo přímo u nás v Řeporyjích ve Studiu Bubec, případně vám jej rádi zašleme poštou.

Poslední radostnou informací je, že již aktivně pracujeme na Festivalu m3 / Umění v prostoru 2021! Příští rok budou umělci tvořit instalace ve veřejném prostoru na téma Diagnóza města. Ambicí nastávajícího ročníku je vytvoření instalací, které jsou založené na dlouhodobé a úzké znalosti pozitivních i negativních aspektů města Prahy. Díla budou zohledňovat její fyzické (dopravní, ekologické, hygienické), neurologické (politické, korupční, správní), sociální (ekonomické) i psychické (kulturní identita) problémy. Lokacemi Festivalu m3 / Umění v prostoru pro rok 2021 jsou Praha 6 a Praha 7.

www.bubec.cz

www.festivalm3.cz