Co se děje

KARLOVY VARY: Během pátého lázeňského festivalu se v prostoru otevřených karlovarských kolonád a v jejich blízkosti objevily umělecké artefakty současných karlovarských výtvarníků.

Lázeňský festival se tím rozšířil o možnost vnímání estetiky lázeňského města v kontextu se soudobou uměleckou výtvarnou produkcí.

V prostoru Tržní kolonády v blízkosti karlovarského vřídla byla nainstalována závěsná velkoformátová díla malířů a fotografů. Malíř a pedagog Střední keramické školy v Karlových Varech Václav Balšán vystavil cyklus čtyř obrazů, kterými vyjádřil svůj vztah k městu, kde žije velkou část svého života. Malířka Varvara Divišová se prezentovala dvěma velkými malbami „Večer“ a „Krajina“. Během trvání workshopu vytvořila autorka ještě třetí malbu na místě mezi instalovanými obrazy.

Fotograf Bořivoj Hořínek vystavil dvě fotografie s názvy Blue Sky a Kompozice. Během trvání výstavy vytvořil za použití své speciální propalovací techniky přímo na místě další dvě díla, jež tematicky navazovala na vystavenou velkoformátovou fotografii Blue Sky.

Dílo Jana Samce bylo prezentováno třemi velkými závěsnými obrazy nesoucími názvy Outside Inside I., II. a III. Čtveřici autorů doplnil jedním dílem „Dvě cesty“ mladý autor Jan Samec jr.

Druhá část expozice přehlídky VARYART 2008 se nacházela v prostoru Sadové kolonády a v přilehlých Dvořákových sadech. Sochař karlovarského regionu žijící a tvořící v nedalekém Chodově zde vystavil dvě sochy Sebevrah a Alkoholik z cyklu „Čáry v dlani“ a plastiku „Starý strom“. Tlustého sochařské artefakty byly doplněny textem Milana Kozelky.

Přehlídka Varyart 2008 je jednou z cest jak lze přijít s uměním a estetickým vnímáním přímo do prostředí středu města a oslovit jak jeho zasvěcené obyvatele, kteří výtvarnou scénu ve svém bydlišti sledují, tak náhodné chodce a návštěvníky Karlových Varů. 

Návštěvníci Lázeňského festivalu navštívili také výstavu Vary(i)ace, která aktuálně probíhá v Galerii umění v Karlových Varech.

Text a foto: Helena Fenclová

PRAHA: Dne 20. 10. 2008 v 10:30 hod. proběhne v sídle Ministerstva kultury v Nostickém paláci tisková konference k udělení Státní ceny za literaturu, Státní ceny za překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury pro rok 2008.

Z nominovaných kandidátů v jednotlivých kategoriích vybírají vítěze odborné poroty; jejich členy jmenuje ministr kultury na základě doporučení profesních organizací a institucí na tříleté období. Účastníky budou předsedové jednotlivých porot nebo jejich zástupci a ředitel odboru umění a knihoven PaedDr. František Zborník.

Ceny, které jsou ve všech kategoriích spojeny s odměnou 300 000 Kč, se budou předávat v úterý 21. 10. 2008 od18 h v Českém muzeu hudby na Malé Straně.

Na tiskové konferenci obdrží novináři vstupenku na slavnostní večer.

TZ/luk

VSETÍN: Slavnostní koncert cimbálové muziky, galaprogram i besedu u cimbálu připravuje soubor valašských písní a tanců Vsacan. Důvod je prostý – v letošním roce si totiž připomíná své 65. narozeniny.

 První z výročních akcí proběhne už tento pátek – 17. října od 18 hodin.

„Jedná se o slavnostní koncert cimbálové muziky Vsacan s primášem Luďkem Dobrovolným. V pořadu účinkují Jarmila Šuláková, Jožka Laža, Zdenka Straškrabová, Iva Kašparová, Saša Dobrovolná, Martin Filák, Klára Blažková a dívčí i chlapecký sbor souboru Vsacan. Hostem bude muzyga Harafica,“ informoval prezident souboru Miroslav Ekart s tím, že koncert se uskuteční ve vsetínském zámku.

Oslavy však budou probíhat dále. Na sobotu 8. listopadu od 19 hodin je připraven galaprogram nazvaný Dyž sem já šel přes ty hory, který se uskuteční v domě kultury. Představí se v něm více než sto padesát účinkujících ve všech věkových kategoriích.

Narozeninové akce uzavře 22. listopadu od 19 hodin ve všech prostorách kulturního zařízení Sychrov beseda u cimbálu Už je nám 65 roků, určená pro ty, kteří si chtějí společně zazpívat a zatancovat při cimbálu.

Historie valašského souboru písní a tanců Vsacan se datuje od roku 1943. Tehdy vznikla z podnětu cimbalisty Josefa Michálka na Vsetíně cimbálová muzika, k níž patřil i známý vypravěč Alois Cepek. Její činnost se rozšířila po válce, kdy se členy stali další muzikanti včetně Zdeňka Kašpara či Jaroslava Tilschera. Ten v roce 1947 navrhl změnu názvu na cimbálová muzika Vsacan. Nezávisle na této kapele začíná v polovině 40. let působit skupina se zájmem o valašské výšivky, kroje, písně a tance. Na podzim roku 1948 zahájila spolupráci s Michálkovou muzikou Vsacan a spojením těchto dvou těles vznikl nejúspěšnější valašský soubor těchto dob.

Soubor rozvijí svou činnost ve městě Vsetíně a na jeviště přenáší lidové tance, zpěv a lidové zvyky etnografické oblasti Valašska. Toto umění předává jak v původní podobě, tak v různých formách jevištní stylizace.

V současnosti má šest složek, v nichž účinkuje téměř 200 malých i velkých zpěváků, tanečníků a muzikantů. Ti v uplynulých letech vystupovali v desítkách zemí celého světa.

Více informací naleznete na www.vsacan.cz nebo na tel. 737 019 667, 571 491 564.

Na fotografii je jedna z prvních cimbálových muzik VSACANU - za cimbálem je zakladatel strýc Josef Michálek.

TK/hor

SRNÍ: Rok oslav spisovatele Karla Klostermanna se sice blíží k svému kalendářnímu  závěru, nicméně po prázdninové Šumavské pouti v Kašperských Horách a zářijové vernisáži unikátní výstavy Příběhy šumavské podmalby v Českých Budějovicích, se připravuje další významná akce tohoto výročí: ve čtvrtek 23. října začíná Klostermannovská literární konference s mezinárodní účastí, na které se v šumavském Srní sejdou zájemci o život a dílo spisovatele Klostermanna z řad laické i odborné veřejnosti.

Tato dvoudenní přeshraniční konference je věnována fenoménu šumavské krajiny, tedy krajině v její rozmanitosti, plné stop lidských osudů a práce. Přednášející znalci díla spisovatele jakými jsou např. prof. Jaroslava Janáčková či Mgr. Hana Klínková se tak na konferenci vystřídají se známými odborníky, kteří se věnují paměti krajiny jako Mgr. Martin Gaži či RNDr. Václav Cílek.

Odbornými garanty konference jsou ředitel prachatického muzea Mgr. Pavel Fencl a odborný pracovník kašperskohorského Muzea Šumavy PhDr. Vladimír Horpeniak. Konference je určena všem odborným i laickým zájemcům o Šumavu a jejího spisovatele. Jde o setkání lidí, kteří mají rádi krajinu našich mystických pohraničních hor ve své rozmanitosti a barevnosti. Takovým jistě byl i Klostermann, který nám svým nadhledem a pozorovatelským talentem šumavského poutníka zanechává vzkaz. Jak tento jeho vzkaz bude interpretován, to je právě také jedním z témat této jistě zajímavé a přínosné akce.

Už názvy jednotlivých tematických bloků mnohé napovídají – Krajina spojuje, Krajina a lidé v díle Karla Klostermanna , Fenomén šumavské krajiny v literatuře, poezii, výtvarném umění a filmu.

Pro účastníky konference je připraven bohatý doprovodný program včetně výletů k Hauswalské kapli, na Březník či po nové Klostermannově stezce, kterou v červenci otevřela správa NP Šumava.

Více se zájemci o účast na této konferenci dozví na informačním webu www.klostermann.cz, kde je ke stažení rovněž přihláška na tuto akci.

Obsah konference a také sborník z přednesených příspěvků se může stát vyhledávaným vlastivědným pramenem pro učitele i jejich žáky na obou stranách Šumavy.

prm/UMA

HRADEC KRÁLOVÉ: Královéhradecký kraj uděluje od roku 2002 cenu "Zlatý kolovrat" lidem, kteří se v regionu zasloužili o udržení a rozvoj tradičních lidových řemesel. Součástí udělení ceny je i finanční dar 5 tisíc Kč.

Krajské zastupitelstvo rozhodlo o tom, že letos ocenění obdrží řezbář Ladislav Fejfar (85 let) z Nové Paky, který se této činnosti začal věnovat v 70. letech. Od tvorby užitkových předmětů přešel k figurální tvorbě a zaměřil se také na umění intarzií - vykládání dřeva.

Pod jeho rukama vznikají reliéfní portréty významných osobností i přátel, neopomíjí ani tvorbu figurek pro betlémy. Z nich je známý zejména Betlém slovenský, orientální či mluvící.

Dalším oceněným je košíkář Vincenc Valach (81 let) z Dědova - Javoru u Teplic nad Metují. Pletení košíků se začal věnovat v roce 1979. Z proutí plete nejen košíky, ale i pomlázky, kukaně pro slepice, ošatky atd.

Své výrobky vystavuje na řadě akcí, seznámit se s nimi mohou i návštěvníci ekofarmy, kterou vede jeho dcera a zeť.

ev

Velkou prioritou Jihomoravského kraje je cestovní ruch.  Je to odvětví, které tvoří největší část hrubého domácího produktu, a proto kraj podporuje projekty rozšiřující turistickou nabídku při žádostech o evropské peníze. Vychází z dokumentu „Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013“. Téměř 19 % regionálních operačních programů Jihomoravského kraje je směřováno do cestovního ruchu. Takto uvedl své vystoupení na V. Národním sněmu regionů soudržnosti s tématem „Potenciál kultury a cestovního ruchu pro rozvoj lokalit a regionů“ Ing. Milan Venclík, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje. 

Sněm se konal 6. a 7. října na farmě B. Polívky v Olšanech, kde byl mimo jiné představen projekt: "Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity farmy Bolka Polívky rozšířením doprovodných služeb a provedením certifikace služeb zařízení farmy."

Náměstek uvedl, že tento projekt kraj také podpoří a dodal, že předpokladem úspěchu v této oblasti jsou lidé, kteří mají vizi a jsou schopni ji "odpracovat".  Seznámil přítomné s postojem Jihomoravského kraje k cestovnímu ruchu jako k byznysu, který je přínosem pro všechny, a každý v regionu by se měl zamyslet nad tím, jaké aktivity je možné nabídnout.

Směr rozvoje CR a turistické regiony

Hlavními obsahovými směry rozvoje ve výše zmíněném Programu jsou:

1. cykloturistika, 2. folklorní festivaly, kulturní akce a lidové kultura, 3. gastronomie včetně vinařství, 4. golf, 5. pobyty u vody a vodní turistika, 6. kongresové, veletržní a incentivní pobyty, 7. lázeňský a léčebný cestovní ruch a wellness, 8. tematické poznávání regionu.

Území kraje je rozděleno na pět turistických regionů: 1. Brno a okolí, 2. Moravský kras a okolí, 3. Pálava a Lednicko-valtický areál, 4. Znojemsko a Podyjí, 5. Slovácko – tato oblast zasahuje i do sousedního Zlínského kraje.

Každá z těchto oblastí má svá specifika. Např. Pálava a Lednicko valtický areál se soustředí na vinařskou turistiku a kulturně-přírodně poznávací pobyty. Brno a okolí nabízí veletržní a kongresové možnosti  a kulturní a historické poznávání.

Zájemci mohou získat řadu užitečných informací na http://www.jizni-morava.cz, nabídka pro cyklisty je na http://www.cyklo-jizni-morava.cz.

V současnosti řeší Jihomoravský kraj vytvoření serveru, který by na jednom místě soustředil všechny akce konané na území kraje. Je veden snahou, aby se termíny velkých akcí nepřekrývaly, např. vinobraní ve Znojmě a v Mikulově, a zájemci mohli stihnout obě akce. 

Cestovní ruch versus občané

Udržet turisty v regionu na delší dobu je problém nejen Jihomoravského kraje a znamená to např. připravit pro ně návštěvu několika zajímavých míst – např. město Brno, zámky v jeho okolí a Moravský kras nebo návštěvu farmy B. Polívky a největší park dinosaurů v ČR, v Marchanicích, části Vyškova.

Úspěch přináší také specializace na určitou aktivitu – např. možnost zahrát si golf na několika místech. V oblasti cestovního ruchu je potřebná spolupráce různých provozovatelů, samosprávy, podnikatelů i místních občanů s cílem uspokojit stále větší nároky turistů. Právě místní obyvatele někdy cestovní ruch obtěžuje, ale je potřeba si stále uvědomovat, že cestovní ruch a turisté přinášejí tolik potřebné finanční prostředky na rozvoj lokalit.  Také občané Olšan (okres Vyškov) zpočátku vnímali negativně provoz farmy B. Polívky. Během doby se však jejich postoj změnil, areál nabídl pracovní místa pro Olšanské a zájemce z blízkého okolí, přibylo kulturních a sportovních akcí. Dnes obec a farma spolupracují, např.  při záměru vybudovat koňskou stezku.

Turisté jezdí za ikonami

Osvědčená nabídka cestovního ruchu je spojení lokality s konkrétní historickou událostí či osobností. V Jihomoravském kraji se tak nabízí např. bojiště z období napoleonských válek u Slavkova – Auszterlitz, spojení Brno a zakladatel genetiky Johann Georg Mendel, Brno a hudební skladatel Leoš Janáček, farma v Olšanech a Bolek Polívka. Prostě známé osobnosti a legendy přitahují. Možnost, jak přilákat turisty zdaleka, je představit jim ČR různými akcemi, pořádanými v jejich zemích. Např. v Japonsku se uskutečnila výstava, která mimo jiné prezentovala Věstonickou Venuši. A v následujícím období se znatelně zvýšil počet japonských turistů, přijíždějících do Jihomoravského kraje.

Eva Veselá

P.S. Na podporu turistiky v Jihomoravském kraji vznikla v prosinci roku 2005 Centrála cestovního ruchu,  zájmové sdružení právnických osob. Zakládajícími členy jsou Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava se zaměřuje na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Podrobnosti najdou zájemci na http://www.ccrjm.cz.

V muzeích a galeriích zřizovaných Plzeňským krajem jsou uloženy tisíce sbírkových předmětů, které od svého deponování ve sbírkové instituci nikdy nebyly z finančních důvodů odborně ošetřeny, konzervovány či restaurovány. V muzeu totiž působí pouze jediný restaurátor pro celý kraj.

„Projekt Zlepšení péče o movité kulturní dědictví v regionu Plzeňského kraje uložené ve sbírkách regionálních muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem vznikl na počátku roku 2005, kdy jsme se dozvěděli o možnosti získání finančních prostředků z tzv. Norských fondů. Ve spolupráci s plzeňskou Regionální rozvojovou agenturou a řediteli muzeí a galerií zřizovaných krajem jsme pak zpracovali podklady pro příslušnou žádost.

Projekt se týká všech jedenácti námi zřizovaných organizací a je rozdělen na tři části: restaurování a digitalizace, vybavení depozitářů, práce stavební povahy. Celková částka se pohybuje kolem 21 milionů Kč, z toho by 85 % mělo jít z Norských fondů, 10 % uhradí organizace ze svého rozpočtu a 5 % přispěje Plzeňský kraj.

Vzhledem k tomu, že v období mezi podáním a schválením projektu posílil kurz české koruny, je částka ve skutečnosti nižší o 3 miliony Kč. Zmíněnou sumu uhradí ze svého rozpočtu Plzeňský kraj. Kvůli havarijnímu stavu však musela být jedna předkládaná aktivita realizována ještě před přidělením financí, a Norské fondy tak svůj příspěvek snížily cca o 1 milion Kč.

Celkově tedy grant z NF činí 552 213 euro, což je při současném kurzu ─ cca 25 Kč za 1 euro ─ 13 805 325 Kč. Celý projekt má být ukončen do závěru roku 2011,“ přibližuje základní údaje vedoucí oddělení odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje Bc. Vladimír Líbal.

V současné době se připravuje zadávací dokumentace pro jednotlivá výběrová řízení. Bude jich přes padesát a musí je schválit Rada Plzeňského kraje. Právě tento požadavek odsunul realizaci projektu zhruba o půl roku.

Do této části projektu se přihlásilo všech jedenáct kulturních institucí zřizovaných Plzeňským krajem zabývajících se sbírkotvornou činností.

Jde o osm muzeí, dvě galerie a o Studijní a vědeckou knihovnu v Plzni. Právě tato knihovna s krajskou působností vznesla nejvyšší požadavek – 2 miliony 200 tisíc Kč, které chce použít převážně k reformátování na mikrofilm s následnou digitalizací deníku Pravda z let 1945 až 1991. Jde o záchranu jejího fyzicky nejohroženějšího fondu.

Muzeum a galerie v Mariánské Týnici potřebuje 1 milion 400 tisíc Kč, z nichž největší část poslouží k restaurování textilií, obrazů a plastik, opomenut nebude ani knihovní fond, u něhož půjde zejména o staré tisky a tisky z 19. století nadregionálního významu. N

ejnižší sumu, tedy 300 tisíc, požaduje Galerie Klatovy-Klenová na kompletní restaurování hrací skříňky z mobiliáře zámku Klenová, pocházející ze začátku 19. století.

Do druhé a třetí části projektu – na vybavení a případné stavební úpravy – se přihlásilo osm muzeí a galerií zřizovaných Plzeňským krajem.

S nejvyšším požadavkem na finanční prostředky přišlo Západočeské muzeum v Plzni, které chce za 2645 tisíc Kč pořídit do depozitářů zejména vhodné regály, mapové skříně a skříně na sbírku olejomaleb hub, ale i potřebné UV folie či žaluzie do oken. Muzeum Sušice využije 1 milion Kč na mobilní regálový systém, na tři samostatné zásuvkové skříně a na tři odvlhčovače.

Nejmenší částku na zařízení depozitáře požadovala Západočeská galerie v Plzni. Ta plánuje obstarat za 400 tisíc Kč regály, provést úpravu a opravu objektu a nakoupit prachotěsné dveře na vzácná umělecká díla.

Eva Veselá

ZLÍN: Ve Zlínském kraji se připravuje projekt s pracovním názvem Evropská jantarová stezka, který by měl být předložen počátkem příštího roku do operačního programu Central Europe. Celkový rozpočet činí 86 milionů Kč, z toho je zvažováno 43 milionů pro Zlínský kraj, 25,8 milionů pro maďarskou župu Vas a po 8,6 milionech Kč pro další dva zahraniční partnery. Projekt naváže na již realizovaný projekt Jantarová stezka, který nabízí nejzajímavější místa z Moravy a Slezska. (Moravská jantarová stezka získala cenu Nejlepší turistický produkt v soutěži Náš kraj 2007.)

Nyní k nim mají přibýt také další lokality v Maďarsku, Polsku a snad i Rakousku. Snahou je vytvořit turistický produkt celé střední Evropy, který by přitáhl zejména náročné zájemce z Ruska a Asie.

V Maďarsku se stane partnerem ve zmíněném projektu župa Vas, s kterou udržuje Zlínský kraj již pět roků přátelské styky. Evropská jantarová stezka má přinést společné turistické produkty, ale zúčastněné země budou vytvářet vlastní nabídku zaměřenou zejména na své kulturní tradice a kulturní dědictví.

Zlínský kraj se hodlá postarat o kompletní pasportizaci atraktivních míst, zpracovat hlavní turistickou nabídku a vytvořit pod marketinkovou značkou Evropská jantarová stezka (EJS) konkurenceschopné projekty. Vzniknout by měla členská síť hitorických míst a sídel či informační místa EJS a speciální turistický web s nabídkou EJS. Počítá se také s multumediální prezentací "Kulturní dědictví - Evropská jantarová stezka".

ev

ČESKÉ BUDĚJOVICE: Celkem čtyři místa se stanou dějištěm malé hudební události  – festivalu Jazzové dny 2008. V kulturním centru Bazilika, klubu Solnice, klubu Highway 61 a klubu Velbloud se od 25. do 31. října odehrají jazzové koncerty v podání takových osobností, jako například Ida Kelarová, P. J. Ryba a Dean Brown, nebo František Uhlíř a Darko Jurkovič.

Posluchači budou mít možnost vychutnat si osvědčená jazzová vystoupení stejně jako nově pojatou, experimentálně laděnou jazzovou generaci.

Protože v českobudějovických klubech patří jazz spíše k okrajovým žánrům, byl při výběru jednotlivých koncertů kladen zvláštní důraz na pestrost hudebního pojetí, na originalitu a schopnost každého uskupení přiblížit se co nejširšímu spektru posluchačů.

Jiří Grauer, produkční společnosti Bazilika o.p.s., význam festivalu Jazzové dny ještě upřesňuje: „Každý návštěvník jakéhokoli z deseti koncertů se může sám přesvědčit, že jazz nejsou jen dokola obehrávané standardy či intelektuální rozkládání stupnic. V našem výběru jsou to především zajímavé hudební nápady prorůstající funkem, punkem, world music, vokálním zpěvem, elektronikou, navíc pokaždé zahrané na dokonale zvládnuté hudební nástroje. Nikdo nemusí mít obavy tento festival navštívit, jazz opravdu není nuda…“ 

Některé z interpretů jsme již jmenovali, můžeme zmínit například ještě koncert sestavy Sato-San To, v níž hudebníci Oskar Török a Tomáš Herman předvedou téměř vizuální kaleidoskop skladeb. Jednou hudba doprovází scénu z japonského hororu (skladba Skinny) a jindy jí nelze upřít příběh jako vystřižený ze stránek knihy Dvacet tisíc mil pod mořem (Opthany).

Dalším zajímavým počinem je česko-americká vokální ženská skupina Kačkala, jejíž stylově nezařaditelná tvorba přináší vzteklá slova moudrosti, písně o osvobození a několik morbidit navrch. K již zmiňovanému kytaristovi Darkovi Jurkovičovi můžeme dodat tu zajímavost, že je jedním ze dvou nejlepších kytaristů na světe hrající technikou „two hands tapping (druhým je Američan Stanley Jordan a podobnou techniku u nás používá Dagmar Andrtová) – obě ruce na hmatníku - která mu umožňuje hrát na kytaru jednou rukou melodii a druhou akordy a basovou linku.

To je jen zlomek z toho, co vše nabízí festival Jazzové dny 2008. Jsme přesvědčeni, že nikdo, kdo na jakékoli hudební představení zavítá, nebude litovat. Kompletní program včetně cen jednotlivých koncertů je možné najít na www.bazilika.cz a www.velbloud.info. V prodeji jsou i permanentky v ceně 250,- a 200,- Kč, které jsou na všechny koncerty, vyjma vystoupení Idy Kelarové a Desideria Duždy.

Jednotlivé vstupenky jsou v prodeji na prodejních místech Baziliky a Solnice a v klubu Velbloud. V rámci festivalu Jazzové dny jsou v kulturním centru Bazilika a klubu Solnice k dispozici speciálně vydané programové noviny, které mapují nejen tento festival, ale nastiňují i nadcházející kulturní události.

Festival vznikl za finanční podpory Jihočeského kraje a koná se pod záštitou náměstka primátora Magistrátu města České Budějovice Mgr. R. Vodičky. Projekt byl též podpořen v rámci Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká rep. 2007 - 2013“ a je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

organizátoři velmi děkují Českému rozhlasu České Budějovice za laskavé zapůjčení koncertního piána Petrof.

PRAHA: Dne 9. října se uskutečnil v Národní knihovně ČR v Zrcadlové kapli pražského Klementina slavnostní akt předání ceny Ministerstva kultury „Knihovna roku 2008“. Ceny předal ministr kultury Václav Jehlička za přítomnosti zástupců dalších ministerstev, odborné veřejnosti a mnoha hostů.

V kategorii „základní knihovna“ získala hlavní cenu ve výši 70 000 Kč Obecní knihovna v Pavlovicích u Přerova z Olomouckého kraje.

Knihovna je skutečným centrem v životě obce. Plní funkci informační, vzdělávací i komunitní. Stále rozšiřuje své aktivity a služby a propojuje všechny skupiny obyvatel v celé řadě akcí. Podporuje i pěstování lidových tradic. Postavení v obci si zajišťuje nepřebernou řadou akcí i mimo půjčovní dobu. Věnuje se důsledně práci s dětmi a spolupracuje se všemi ostatními organizacemi v místě.

Zvláštní ocenění a diplom v této kategorii získaly Obecní knihovna Mokrá-Horákov z Jihomoravského kraje a Obecní knihovna v Praskačce z Královéhradeckého kraje. Výběr nejlepší knihovny je v této kategorii těsně provázán se soutěží Vesnice roku, kde činnost knihovny patří mezi hodnotící kritéria.

V kategorii „informační počin“ nebyla v roce 2008 hlavní cena udělena. Zvláštní ocenění a diplom v této kategorii získala Městská knihovna v Českém Těšíně za realizaci projektů k podpoře čtenářství s využíváním mezinárodní spolupráce knihoven na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Knihovna poskytuje širokou škálu služeb v národnostně dvojjazyčné oblasti. Již 12 let organizuje přeshraniční spolupráci s knihovnami euroregionu Těšínské Slezsko a též spolupracuje s knihovnami na Slovensku a v Maďarsku. Mezi významné akce lze uvést mezinárodní literární festival Čtení nad Olzou, rozšíření akce „Noc s Andersenem“ do polských knihoven, mezinárodní literární soutěž „Moje město“, mezinárodní setkání spisovatelů pořádané ve spolupráci s Obcí spisovatelů, aj.

TZ/luk