Rok 1918 a umění v Plzni
PLZEŇ: Víte, jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko? 23. září 1918 za všeobecného nadšení během loutkového kabaretu obřadně pohřbil dvouhlavého orla a s ním symbolicky rakousko-uherskou monarchii. Scénka se hrála denně až do 28. října 1918. Na výstavě v Západočeské galerii připravené ke 100. výročí vzniku samostatného Československa je mezi řadou dalších zajímavých exponátů představena slavná loutka plzeňského Kašpárka spolu s kresbou Bohumila Krse Jak plzeňský́ Kašpárek pochovával Rakousko.
Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1938
Vznik Československa představoval pro regionální umělecký život silný podnět. V Plzni, významném průmyslovém městě, které však bylo umělecky prostředím opožděným a provinciálním, vzniká řada výtvarných spolků, které měly napomoci, aby se místní výtvarné umění, jeho autoři a publikum stali rovnocennou složkou moderní kultury samostatné republiky.
Ideály republiky současně prostupovaly myšlenkové klima místního kulturního života a utvářely je. Prostřednictvím osobností, jakými byli Josef Hodek, Jan Konůpek, Bohumil Krs, Bohumil Polan, František Pořický, Josef Skupa a jiní, se v Plzni formovala moderní, otevřená a podnětná umělecká a myšlenková kultura, jež kladla důraz na hodnoty společenské, prostoupené masarykovskými ideály, i rozvoj autentické individuální osobnosti člověka.
Výstava je rozdělena do několika kapitol. V první části výstavy nazvané Reflexe války, je ukázáno, jak se v díle plzeňských umělců projevila přímá zkušenost s první světovou válkou. Autenticky ji odráží dokumenty z ruky předních plzeňských umělců meziválečné doby, kteří strávili několik let na frontě: ilustrovaný válečný deník Bohumila Krse a ilustrované autorské knihy Josefa Hodka. V plzeňském prostředí vznikla i díla, která na válku reagovala alegorií, např. rozměrný obraz Triumfátor Josefa Mandla, představitele novoromantického symbolismu.
V dalších částech výstavy: II. Výtvarná kultura a společnost, III. Decennium, IV. Myšlenkové klima – bibliofilia, paedagogica et erotica, V. Masarykovský setniment, VI. Ohrožení, se mohou návštěvníci seznámit s pracemi významných plzeňských umělců (Josef Skupa, František Pořický aj.) i s kulturní atmosférou plzeňského meziválečného života, k níž patřil důraz na pedagogiku a tvůrčí možnosti jedince, knižní kulturu i erotické radosti. Vystaveny jsou zde mj. tři erotické zpěvníky, které vydal Josef Hodek a jejichž vtipné a peprné texty, sesbírané na venkově v okolí Plzně, doprovodil výmluvnými kresbami.
Výstava, kterou připravil Petr Jindra v Západočeské galerii v Plzni, ve výstavní síni „13“, potrvá do 4. listopadu.
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818