Rentzovo muzeum barokního tisku v Kuksu
<p>KUKS: V Kuksu byla otevřena nová kulturní instituce, a sice living muzeum připsané životu a dílu Sporckova dvorního mědirytce Michaela Heinricha Rentze (Norimberk, 1698 − Kuks, 1758).</p> <p>V bývalém lázeňském domě (1704) na nábřeží Labe, který se díky evropské dotaci proměnil z ruiny v nádherný barokní objekt s břidlicovou střechou včetně zasypaného přízemí, představuje originály snad nejvýznamnějšího grafika barokních Čech a nabízí i tiskařské pokusy pro děti. Je zároveň scénou, kde se ve dnech 19. − 24. srpna 2014 odehrával XIII. ročník festivalu barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks.</p> <p> Michael Heinrich Rentz, Šporkův dvorní rytec v Kuksu, je svým dílem co do kvality a rozsahu srovnatelný s pozicí sochaře Matyáše Bernarda Brauna v českém barokním sochařství. Součástí objektu muzea jsou ukázkové dílny knihtisku, výroba ručního papíru, mědirytu, vazba knih a restaurování s nabídkou workshopů a tisku na funkčních replikách mědirytinového a knihtiskařského lisu ze 17. století.</p> <p> Během prohlídky pánové Milan Bartoš a František Kňourek předvádějí výrobu matric pro tisk na látku a vlastní tisk. Děti si mohou vytisknout a odnést kapesníček. Pro zájemce jsou na prodej modrotiskové aj. šátky a ubrusy.</p> <p> Webové stránky muzea
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818