ČR: Krajový a krajinný kontext gastronomie je ta nejlepší cesta, jak pochopit její kořeny. Proč jsou zrovna na Valašsku „trnky, zemňáky, špek a zelé živobytí celé“, proč jsou hanácké omáčky bohaté a proč se v jižních Čechách mohlo másla pořádně zakrajovat? Ve výpravné knize naleznete 136 vyzkoušených tradičních krajových receptů, od polévek masitých jídel až po přílohy a dezerty. Vše je doplněno úvodními texty a krásnými fotografiemi pokrmů i krajiny.
Regionální kuchařka obsahuje 13 kapitol, z nichž každá představuje konkrétní region i specifika jeho kuchyně. Vysvětluje, proč se užívaly zrovna tyto suroviny nebo způsoby přípravy jídla, co se jedlo v minulosti ve všední den i ve svátek, s jakými rituály bylo jídlo spojené atd. Kniha vás seznámí s národopisem, historií, se spoustou zajímavostí (třeba kde je na Strážnicku největší oskeruše, nebo kde koupíte pálenku oskerušovici), ale především tím nejlepším z kuchyně daného regionu.
Kapitoly v knize
Brno, Haná, Horácko, Chodsko, Jižní Čechy, Krkonoše, Polabí, Praha, Slezsko, Slovácko, Sudety, Šumava, Valašsko
O autorce
Petra Pospěchová - Petra se narodila v roce 1978 v Olomouci, první vzpomínky má ale z Vizovic, odkud pochází část její rodiny a kde ji babička odmala nechala míchat tvaroh se žloutkem a vykrajovat cukroví. Vystudovala sociologii v Brně, od osmnácti let pracuje v novinách. O gastronomii začala psát v Týdnu, poté byla foodwriterem Hospodářských novin. Nyní je už několik let na volné noze, číst ji můžete v Lidových novinách, Reportéru nebo v české mutaci Marie Claire. Zbožňuje poctivou domácí kuchyni, zejména tu valašskou. Když zrovna není v redakci ani v kuchyni, chodí a leze po horách.
Obchodní informace
REGIONÁLNÍ KUCHAŘKA – Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska
celobarevné, fotografie receptů, fotografie jednotlivých regionů, 172 x 240 mm, 352 stran, 499 Kč
Zdroj: Smart Press, s.r.o.
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: V nejnovějším průzkumu Vnímání veřejné služby hodnotí diváci Českou televizi jako důvěryhodnou, objektivní a vyváženou. Ve všech sledovaných bodech navíc došlo k nárůstu hodnocení. Největší pozitivní změnu, o pět procentních bodů, zaznamenala ČT u dotazu, zda předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti kolem nás. Úspěch zaznamenala veřejnoprávní televize i na mezinárodním poli, podle výzkumu Digital News Report patří Česká televize společně s Českým rozhlasem mezi nejdůvěryhodnější tuzemská média.