Pražská šunka se dostala mezi elitu. Získala značku Zaručené tradiční speciality
ČR: Pražská šunka bude na seznamu Zaručených tradičních specialit. Zástupcům Ministerstva zemědělství a Českého svazu zpracovatelů masa se podařilo zápis dojednat u Evropské komise. Výrobek s názvem „Pražská šunka“ a evropským žlutomodrým logem musí vždy splňovat přesnou recepturu a technologii výroby.
„Našim cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, ze kterého zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu,“ řekl ministr Jiří Milek.
Název Pražská šunka, včetně dalších jazykových variant, bude zapsán do rejstříku Zaručených tradičních specialit Evropské unie. Výrobek s tímto názvem tak bude možné ve všech členských státech vyrábět pouze dle zapsané specifikace.
Jako Pražská šunka se už od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších potravinářských produktů, který má původ v České republice, zejména v Praze. V ČR se název tradičně používá pro šunku nejvyšší jakosti z vepřové kýty, kde je původní oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby.
Pražská šunka s logem Zaručené tradiční speciality EU má tři varianty:
Pražská šunka na kosti se od ostatních šunek na kosti odlišuje způsobem výběru a opracování základní suroviny. Dalším znakem je specifický poměr při výrobě použitých vepřových kýt a láku, které odpovídají kategorii šunek nejvyšší jakosti.
Pražská šunky bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku.
Pro Pražskou šunku – konzervu je charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem. Typický je vejčitý tvar plochého obalu (konzervy).
Zaručenou tradiční specialitou může být výrobek odpovídající zapsané specifikaci, u kterého je prokázané používání na domácím trhu po dobu nejméně 30 let.
Česká republika měla dosud společně se Slovenskem 4 zaručené tradiční speciality: Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818