čtvrtek
26. prosince 2024
svátek slaví Štěpán, 2. svátek vánoční
Interiér sokolovny v Českém Brodě
© Zdroj: Sokol



Poselství Sokola je živé, aktuální a naléhavé

Autor článku: 
Ludmila Kučerová

<p>ČR: Sokolovny, kterým je tematicky věnován letošní rok, se v mnoha případech staly nejen architektonickou dominantou obce, ale i duchovním centrem pro sportovní, společenské a kulturní aktivity. Členové Sokola si bez jakékoliv státní podpory dokázali opatřit z vlastních zdrojů finanční kapitál a sami se také na stavbě sokoloven aktivně podíleli. Největší stavební aktivitu zažívala Česká obec sokolská v době mezi světovými válkami, a to navzdory ekonomické krizi. Pokud to dovolily finanční a jiné okolnosti, stavěli si sokolové své spolkové budovy podle projektů významných architektů; mezi členy Sokola patřil např. také architekt Dušan Jurkovič.</p> <p>O tom, že Česká obec sokolská věnuje rok 2015 sokolské architektuře, jsme vás už informovali. „Každá sokolská jednota usilovala od svého založení o vlastní spolkovou budovu, která by umožňovala další rozvoj spolku a zároveň důstojným způsobem odrážela ideály sokolské organizace,“ řekl Michal Doležel, člen Předsednictva vzdělavatelského odboru České obce sokolské a místostarosta Sokola Brno I, se kterým jsme dané téma probrali podrobněji: </p> <p>Ve zprávě kterou jsme na našich stránkách zveřejnili 12. 2. letošního roku upozorňujete na nejznámější a nejvýznamnější budovy sokoloven. Máte představu, kolik jich je celkem?</p> <p>Sokoloven v České republice najdeme skutečně nebývalé množství. Těsně před likvidací Sokola komunisty v roce 1948 mělo vlastní sokolovnu asi 1400 jednot v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tak obrovskou sportovní infrastrukturu žádný jiný spolek ve světě nikdy neměl.<br />
Přirozeně některé stavby byly velmi jednoduché, odvislé od finančních možností konkrétní jednoty tak, aby plnily svoji základní funkci, tedy byly sídlem spolku a mohlo se v nich cvičit a pořádat kulturní a společenské akce. Řada sokoloven však plnila ještě další, reprezentativní funkci. Sokolskou organizaci zakládal Miroslav Tyrš, jeden z nejvýznamnějších estetiků své doby, který Sokol koncipoval také jako estetický projekt a vnášel do něj své představy o umění ve spojení s národními ideály, což se odráželo i v architektuře sokoloven. Ideální sokolovna měla podle sokolských architektů být dominantní stavbou každé obce, měla obsahovat sokolskou a národní symboliku a být architektonicky kvalitním dílem, což se skutečně v mnoha případech podařilo. Dodnes nalezneme skutečné unikáty např. sokolovnu Sokola Pražského, vůbec první sokolovna od Ignáce Ullmanna z roku 1963, dále sokolovnu v Plzni od Josefa Podhajského z let 1892 – 1896, modernistickou sokolovnu v Holici od Otakara Novotného funkcionalistické sokolovny v Dobrušce, Náchodě nebo ve Fryštáku. K vůbec největším sokolovnám patří Stadion Sokola Brno I a sokolovna v Praze na Královských Vinohradech.<br />
O tom, že sokolovny svým pojetím byly skutečně světovým unikátem svědčí i článek z britského magazínu The Fortnightly Review, který v roce 1913 přináší článek o českém Sokole a uvádí zde: "V mnohých krajských městech spatříme mezi nejvýznačnějšími budovami dům, nesoucí v průčelí velikými písmeny provedené povzbuzující slovo, a na svůj dotaz dozvíme se, že to tělocvična místního Sokola.“</p> <p>Existují sokolovny také jinde ve světě? </p> <p>Tím, jak se Sokol dostával především díky českým emigrantům do celého světa, začaly ve světě vznikat i sokolské jednoty a mnohdy s nimi i sokolovny. Je to krásný paradox, ale když se člověk prochází například po newyorském Manhattanu, tak může narazit na sokolovnu. Sokolovny můžeme najít i v Argentině, Slovinsku a jinde.</p> <p>Došlo v období dvou po sobě jdoucích totalit k nenávratnému zničení některých významných budov?</p> <p>Bohužel ano. Oba totalitní režimy byly v přímém ideologickém rozporu se sokolskou organizací, a tak byla činnost Sokola zakázána jak během druhé světové války, tak i po roce 1948. Všechny sokolské objekty pak byly zabaveny a mnohdy změnily svoji funkci. Sokolské jednoty však nevlastnily pouze budovy sokoloven, ty jsou v rámci sokolské architektury sice nejvýraznější, ale ne jediné. Sokolské jednoty usilovaly také o stavby stadionů, horských chat, plováren nebo loděnic a některým jednotám se toto úsilí skutečně podařilo realizovat. Oba totalitní systémy tak přišly k poměrně značnému majetku. Některé sokolovny, jako například v Brně-Židenicích byly zlikvidovány během druhé světové války v důsledku bombardování města, ale většina sokoloven trpěla spíše po roce 1948. Změna správce, který k objektům neměl nikdy takový vztah jako samotní sokolové, nedostatek financí a nekvalitní materiály té doby přispěly na mnohých místech ke značné devastaci sokolského stavebního fondu. Nutno ale podotknout, že k devastaci sokoloven dochází bohužel i po roce 1989, a to z důvodů necitlivých zásahů, odstraňování původních prvků a zateplování fasád. </p> <p>Existují některé sokolovny, které se z nějakého důvodu nevrátily do vlastnictví Sokola, nebo takové, které slouží jiným účelům?</p> <p>Ano, existují. V místech, kde se sokolská jednota po roce 1989 již neobnovila nebo se naopak po čase rozpustila, se sokolovny většinou převedly do majetku obce nebo prodaly do soukromého vlastnictví. Jedním z takových příkladů může být i objekt bývalé sokolovny v Průhonicích, která byla ovšem novým vlastníkem citlivě adaptována pro současné potřeby sportu a zábavy. </p> <p>Jedním se záměrů Sokola je vybudovat databázi sokoloven. Máte připraven její základ? Případně, kdy se spustí a v jaké formě bude fungovat?</p> <p>V rámci Roku sokolské architektury, který právě probíhá, dojde na podzim letošního roku ke spuštění veřejné internetové databáze o sokolské architektuře, tedy nejen o sokolovnách. Její ambicí je prezentovat v první fázi asi 800 objektů z území někdejšího Československa a tyto dále doplňovat. Mělo by se vlastně jednat o moderně pojatý architektonický průvodce po sokolovnách. </p> <p>Vznik sokoloven byl financován ze soukromých zdrojů, jak je to nyní s financováním provozu a běžné údržby, a také s většími investicemi např. v případě rekonstrukcí?</p> <p>Stavbu každé sokolovny si skutečně financovali sami členové Sokola z příspěvků, darů a půjček. Proto také od prvopočátečního záměru do započetí samotné stavby uplynulo mnohdy 20 nebo 30 let, než si na ni sokolové našetřili. V současné době je však situace složitější. Sokol má menší členskou základnu, než tomu bylo například za první republiky, kdy byla stavební aktivita v Sokole na vrcholu, je rovněž obtížnější nacházet mecenáše, kteří by podobné záměry byli ochotni financovat a především se také změnil společenský život a přístup státu. Sokolské jednoty jsou tudíž povětšinou odkázány na veřejné zdroje, což ovšem nevnímám jako negativum, vzhledem k tomu, že sokolovny neslouží jen sokolům. </p> <p>Vznikají v současnosti nové sokolovny? Jestliže nikoli, která byla postavena jako poslední?</p> <p>Poslední sokolovna byla dokončena po roce 1948. Jedná se o sokolovnu v Praze na Královských Vinohradech. Úsilí sokolských jednot v současnosti je svůj stavební fond spíše spravovat. Nové sokolovny tedy nevznikají, ale stávající se opravují nebo dostavují. </p> <p>Kolik má Sokol, jeden z nejstarších spolků u nás, nyní členů?</p> <p>Nejen, že je Sokol nejstarším tělocvičným spolkem u nás, ale patří k nejstarším svého druhu dokonce ve střední Evropě. Jen pro srovnání před likvidací sokolské organizace po roce 1948 sdružoval asi 1,8 milionu členů. V současné době je v Sokole asi 180 tisíc členů. Ačkoliv je to výrazně odlišné číslo, přesto patří Sokol mezi nepočetnější spolky u nás. </p> <p>Sokolové mají svůj kroj. Můžete se, prosím, o něm také zmínit?</p> <p>Sokolský kroj měl být vnějším znakem celé organizace a stejně jako sokolovny, měl i kroj prezentovat charakter Sokola. Jeho podobu vtiskl v počátku Josef Mánes, mimo jiné také autor prvního sokolského praporu a také známého sokolského znaku. Mánes do původní podoby sokolského kroje vnášel prvky ze slovanských lidových krojů a spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner zase kroji přidal červenou košili, jako odkaz k italskému revolucionáři Garibaldimu. V současné době již ztratil sokolský kroj svoji původní funkci, není potřeba se jakkoliv ze společnosti vyčleňovat, a kroj se tak používá pouze při slavnostních příležitostech. Sokol je demokratický spolek a jeho demokratičnost se tak projevuje i v odívání. </p> <p>Výraznými myšlenkami, které ovlivnily sokolské dění, byly antická idea kalokaghatie a vlastenectví. Jak se daří tyto myšlenky naplňovat dnes? Případně, co je v současnosti ideou Sokola. </p> <p>Je pravda, že myšlenkové principy Sokola byly pro jeho členy velmi silnými zásadami, které ovlivňovaly jejich životy. Idea Sokola vycházela z demokratických a humanistických tradic. Skrze sport a tělesnou výchovu mělo docházet k různým pozitivním prosociálním vazbám, například k mezigeneračnímu porozumění. Troufám si říct, že Sokol stále z těchto ideálů vychází, přičemž velký apel v současné době klade na přístup fair play ve sportu. Synonymum Sokola má prostě být fair play. </p> <p>Můžete přiblížit, čemu všemu se členové Sokola věnují v oblasti sportu, ale i v kultuře. Je všeobecně známo, že v rámci Sokola působí ochotnické divadelní soubory. Existují i další kulturní aktivity, které Sokol zastřešuje?</p> <p>Záběr, kterému se Sokol věnuje je skutečně široký. Osobně neznám jiný spolek, který by byl tak krásně pestrý jako je Sokol. V oblasti sportu se Sokol věnuje cvičení s dětmi, dokonce i rodičů s dětmi, oblasti, v níž má Sokol skutečně doménu, a k tomu vychovává špičkové reprezentanty a vrcholové sportovce, kteří reprezentují naši zemi na mezinárodních soutěžích včetně olympijských her, a to v nejrůznějších sportovních odvětvích. K tomu všemu je v Sokole ještě místo i pro střední a starší generaci, která zde pravidelně cvičí. Kromě cvičení se Sokol věnuje i společenským a kulturním aktivitám. V některých sokolských jednotách působí divadelní soubory, loutková divadla, pěvecké sbory a Sokol Brno I má dokonce vlastní Symfonický orchestr. Zkrátka v Sokole žádné limity neexistují. </p> <p>Jaké významné každoroční akce Sokol pořádá? A která nejbližší se bude konat v rámci tématu Sokolská architektura. </p> <p>Kromě sokolské architektury si Sokol v letošním roce připomíná také 25 let, od doby, kdy byl po roce 1989 znovu obnovena jeho činnost. Do celého roku je tedy zahrnuto hned několik sportovních a kulturních akcí, jako například SokoGym, který se uskuteční v červnu v Brně, Připomínka 90. let otevření Tyršova domu v Praze, v září se uskuteční první ročník akce Noc sokoloven a další.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.

Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.

Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!

Vaše redakce

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
22.12.2024

ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.

Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
21.12.2024

ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
20.12.2024