Plzeň má novou vizi kultury do roku 2030
PLZEŇ: Plzeň má nový program rozvoje kultury do roku 2030. Rozsáhlý koncepční dokument schválili zastupitelé. Program definuje cíle, ke kterým by se mělo město v oblasti kultury na příštích deset let přihlásit. Současně stanoví opatření, jež mají zajistit nejen správu i stabilizaci kulturních aktivit ve městě, ale i jejich rozvoj.
Na vzniku se podíleli zástupci města, plzeňských kulturních institucí, odborníci i samotní občané. Schválený program bude zveřejněn na stránkách města Plzně www.plzen.eu.
„Plzeňská kulturní scéna a její aktéři prošli v uplynulých deseti letech dynamickým vývojem a profesionální proměnou, kterou významně posílil projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Plzeň má špičkový umělecký a kulturní potenciál a může se stát pro celou Českou republiku modelovým příkladem udržitelnosti pozitivních dopadů stimulace rozvoje města kulturou a její koncepční podporou. Není bez zajímavosti, že například dotační podpora aktivit v oblasti kultury je v Plzni soustavně rozvíjena již přes 20 let, což je v tuzemském prostředí zcela unikátní,“ přiblížil první náměstek primátora Martin Baxa. Program rozvoje kultury města Plzně na období 2020 - 2030 navazuje na stávající strategický dokument Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 - 2019.
Dokument, jehož hlavní zpracovatelkou je Šárka Havlíčková ve spolupráci s magistrátním odborem kultury, je zaměřen na čtyři základní strategické cíle: Kulturní značka města, Občanská společnost, Fyzický prostor pro kulturu a Stabilní systém správy a podpory kultury.
Inspirativní dokument najdete ZDE
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818