Písničky jako penicilin
ČR: Místní kultura je v dnešní době vzácně pozitivní médium - tenhle kompliment nám věnoval tým mladých lidí z Ústí nad Labem, z projektu Malá místa ve velkém městě. Moc si ho ceníme. Upřímně řečeno, rádi bychom ve zvoleném stylu setrvali, ale snadné to není. Dnes a denně nám přicházejí do redakční pošty zprávy, které se podobají jako vejce vejci. Kulturní akce je zrušena, termín divadelní přehlídky, konference, premiéry, koncertu či vernisáže se odkládá na jaro, na léto, na neurčito… A co teprve jobovka - zpívání je riziková aktivita!
Nikdy mne nenapadlo, že něco takového uslyším. Vybavila jsem si setkání s nezapomenutelným textařem a muzikantem Jaroslavem Jakoubkem. Rád si zpíval své písničky sám, jen tak u klavíru, a tvrdil, že jsou to takové „plísničky“. Hojivé písně pro duši, které léčí jako penicilin.
V jednom rozhlasovém pořadu ho textařka Jiřina Fikejzová představila posluchačům jako otce českého šansonu. „No jo, ale kdo je v tom případě matka?“ zareagoval pohotově Jaroslav Jakoubek. Samozřejmě měl na mysli svou skvělou kolegyni. Jiřina Fikejzová psala texty na tělo nejen Haně Hegerové, Juditě Čeřovské, Marii Rottrové, ale i mužským interpretům jako Milan Chladil, Rudolf Cortéz, Waldemar Matuška, Václav Neckář, Karel Gott i Miloš Kopecký. Největším uznáním pro ni bylo, že mnohé její písně obstály ve zkoušce času.
Někdy mám pocit, že lidé odcházejí na prahu událostí, kterých už nechtějí být účastni. Jiřina Fikejzová zemřela 2. září letošního roku ve věku 93 let.
Bylo mi velkou ctí, že jsem s ní řadu let směla spolupracovat jako publicistka i jako dramaturgyně (pro Český rozhlas Dvojku psala báječné fejetony). Měla šarm, byla inteligentní a přátelská. Setkání s ní bylo zážitkem pro každého gurmána českého jazyka. Češtinu milovala a hluboce si jí vážila, neboť, jak říkala, je tak chytrá a vtipná. Žena, která nepustila text písničky z ruky, dokud si nebyla naprosto jista, o ní uvedla i toto:
„A co ještě navíc – z takového morálního hlediska – v češtině jsou ty nejošklivější lidské vlastnosti, které ovlivňují vztahy mezi lidmi, jako třeba závist, záludnost, zášť, zloba, zlomyslnost, zákeřnost, až na konci abecedy. Není to fascinující? Klidně by se to všechno mohlo škrtnout, vždyť je to až na okraji.“
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
BRNO: Nový podcast Místní kultury představí hudebního skladatele, vědce a vysokoškolského pedagoga Miloše Štědroně. Narodil se v roce 1942, ale rozhodně nepomýšlí na odpočinek, naopak stále komponuje a věnuje se svým studentům na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jeho odborný zájem patří především dílu Leoše Janáčka (v titulu jedné své knihy tomu říká "celoživotní janáčkování"). Známý je ale i jako skladatel, který je doma v různých žánrech od hudby pro inscenace brněnského divadla Husa na provázku až po komorní opery. V našem podcastu bude řeč o jeho písničkách ze slavné Balady pro banditu, přátelství s Ivou Bittovou, janáčkovských inspiracích i o tom, proč rád vyučuje, ale nerad zkouší své studenty.
HRADEC KRÁLOVÉ: Dlouholetý přátelský vztah Soni Červené k Hradci Králové a jejímu orchestru zpečetí název sálu královéhradecké Filharmonie. Jméno nedávno zesnulé operní divy ponese koncertní hala od roku 2025. Sál Soni Červené se tak stane živoucí vzpomínkou na tuto hudební legendu a mimořádně zajímavou ženu. V prostorách Filharmonie Hradec Králové také vzniká prostor pro historické nástroje z dílny továrníků Červených, které pěvkyně hradeckému orchestru věnovala.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818