TÝN NAD VLTAVOU: Divadelní ochotníci v Týně nad Vltavou hrají pod širým nebem už 100 let. Spolek Vltavan si ke svému výročí nadělil dárek. Architektonický ateliér A8000 pro něj navrhl rekonstrukci jediného otáčivého hlediště na světě, které patří amatérskému divadelní spolku. Divácká kapacita se zvýší z 220 na 260 lidí, herci i technici získají pohodlnější zázemí. Plášť točny by navíc měly pokrýt světelné čočky. Když se nebude hrát, posvítí divadelní točna jako pomyslné veřejné osvětlení či lucerna v parku.
Počátky amatérského divadla v Týně nad Vltavou sahají až do roku 1855, první venkovní divadlo s rozlohou velkorysých 1500 metrů čtverečních zde vzniklo nicméně v roce 1921. Scénu tehdy tvořily vesnice čítající desítku staveb. Novou etapu zahájil soubor v roce 1983, kdy jeho členové vybudovali v Bedřichových sadech, na území bývalého hradu a keltského oppida, za dva měsíce a svépomocí otáčivé hlediště. Původní stavba neměla ani stavební povolení. To však ochotníci postupně získali nejen na samotnou stavbu, ale také na rekonstrukci, kterou aktuálně plánují. Točna z osmdesátých let potřebuje vzhledem ke svému dosluhujícímu technickému stavu totiž zmodernizovat, dostatečné nebylo ani řešení sezení diváků nebo zázemí herců. Ateliér A8000 se projektem zabývá dlouhodobě, takřka od konce 90. let. Až nyní však uzrála doba a projekt je připraven k realizaci.
Nejvýraznější úpravy čekají prostor pro diváky. Respektováním ideální výhledové křivky se hlediště zvedne a nabídne tak návštěvníkům kvalitnější výhled na představení. Zvýší se také jeho kapacita, a to z 220 na 260 diváků. Umělci ze spolku Vltavan se zase mohou těšit na komfortnější více než dvakrát větší šatny, technici pak na pohodlný přístup přímo na jeviště. Zásadně se zvětší také skladovací prostory pro techniku, kulisy a kostýmy. Samozřejmostí je umožnění sledování představení lidem s omezenou schopností pohybu. Na rozdíl od jediného dalšího českého otáčivého hlediště v Českém Krumlově zde ale budou zachovány lavice místo klasických divadelních sedaček. Divadlo si tak zanechá jistou svébytnost, lidské domácké měřítko a tradici. Bedřichovy sady jsou oblíbeným lokálním parkem a místem setkávání. Kromě divadla se zde pořádají koncerty nebo letní kino. Architekti se proto rozhodli podtrhnout význam otáčivého hlediště a přiznat jeho důležitost v místě. Výsledkem je atypický plášť točny tvořený programovatelnými led světly, které se budou moci ovládat podle potřeby. Hrát by si se světly skrze aplikaci mohli dokonce i kolemjdoucí. Jakmile se totiž nebude hrát, bude divadlo svítit jako pomyslná interaktivní lucerna v parku.
„Kamenné divadlo jsme v ateliéru nikdy dříve nenavrhovali. Samozřejmě, máme za sebou bohaté zkušenosti s nejrůznějšími kulturními projekty jako je kulturní epicentrum Bazilika, Fórum Karlín nebo rekonstrukce sálu Jihočeské filharmonie, ale malé otáčivé hlediště pro nás bylo příjemnou výzvou. Na začátku projektu jsem se věnoval analýze dostupných dat v Divadelním ústavu, jel jsem se podívat do Českého Krumlova, ale zároveň jsem pozoroval všechny možné točny, například i v parkovacích domech, abych si co nejvíce osvojil daný technický princip. Řekl bych, že zdaleka nejdůležitější bylo ovšem zažít na vlastní kůži divadlo v plné parádě. Byl jsem se proto podívat na několik představení a jen tak nasával atmosféru. Bylo to nesmírně inspirativní pro další práci,“ popisuje architekt Petr Jakšík z ateliéru A8000.
Návrh citlivě kombinuje lidský přístup a hřejivost různých druhů dřeva s dokonalým provedením a moderními technologiemi. Realizace by mohla začít již v příštím roce.
Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze.
Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.