O nesamozřejmosti svobody
ČR: V loňském roce jsme Vám v cyklu Česká kultura před Sametem a po Sametu přinesli rozhovory s významnými osobnostmi převážně z oblasti neprofesionální kultury. O tom, jak listopadové události roku 1989 zasáhly do jejich osudů, vyprávěli mj. dramatik, disident a bývalý politik Milan Uhde, filozof a disident Jan Sokol, teatrolog Vladimír Just, sochař Václav Fiala, dramaturgyně a publicistka Alena Zemančíková, ale také čeští krajané jako např. galeristka Máša Exnarová, žijící ve Švýcarsku, (Pirátka) Dana Guthová-Seidlová, propagátorka českého skautingu ve švýcarském exilu, či hudebník Jaroslav Šonský, jehož druhým domovem se stalo Švédsko.
Zajímavý pohled na „žité dějiny“ nabídla redakční spolupráce se zástupci generace narozené už do demokracie - se studenty střední školy Sion High School v Hradci Králové. Text jsme publikovali pod titulkem Třicet let v demokracii.
Velmi nás těší ohlasy čtenářů, které potvrzují, že seriál přinesl cenné podněty k přemýšlení o nesamozřejmosti svobody. Bez ní se žádná demokracie neobejde.
Z Brna k nám například doputoval e-mail od paní Zuzany V: „V dnešní médii ovládané době by se mohlo snadno zdát, že morálních autorit ve společnosti mnoho není. Já pevně doufám, že je jich stále mnoho (nebo se pohybuji ve zdravé sociální bublině?) a kdykoliv si poslechnu nebo přečtu něco ze vzpomínek na minulý režim, je mi jasné, že hledání inteligence a utváření názorů máme ještě zatraceně snadné. Jen nebýt líný myslet a hledat!
Váš rozhovor s Milanem Uhdem mne dovedl k vyhledání si informací o osobnostech disentu, divadle, následně časovému zařazení některých událostí, zmapování politické situace 90. let nebo znovuotevření Kapesního průvodce od pana Tigrida (který mi i dříve dokázal vysvětlit návaznosti). Hlavně nás ale s dětmi pošťouchl k povídání o komunismu, demokracii, politice, vlivu, ale i bibli a tóře. Zkrátka, pár dní jsme nebyli líní myslet a hledat."
Vzhledem k tomu, že jsme zdaleka nevyčerpali příběhy obdivuhodných žen a mužů, hodláme v „sametovém“ cyklu pokračovat i letos. Stejně tak i nadále budeme přinášet rozhovory s tvořivými maminkami pod redakční značkou Podnikavky na mateřské. Nově jsme zařadili cyklus Stopy v písku (příběhy z rodinných kronik) a prostor dáme také uměleckým spolkům přispívajícím ke kulturnímu životu v regionech. V této oblasti rádi přivítáme Vaše náměty a spolupráci.
Tak tedy příjemné čtení po celý letošní rok.
Lenka Jaklová, šéfredaktorka Místní kultury
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818