středa
25. prosince 2024
svátek slaví Boží hod vánoční, 1. svátek vánoční
Ilustrativní snímek z Folklorního festivalu v Hradci Králové a Pardubicích
© Foto: archiv Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti



Folklorní festival ve východních Čechách oslaví už 25. jubileum

Autor článku: 
jal

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Ačkoli se o Hradci Králové a Pardubicích tvrdí, že jsou věčnými rivaly, pravdou je, že obě města v mnoha oblastech úspěšně spolupracují. V letošním roce například oslaví 25. výročí trvání folklorního festivalu.</p> <p>Už tradičně bude zahájen Pernštýnskou nocí, na které se každoročně setkají stovky účinkujících a tisíce návštěvníků. Jubilejní svátek folkloru pak vyvrcholí v Hradci Králové.</p> <p>Jak se na něj připravují jeho pořadatelé a v čem je východočeský folklorní festival unikátní? Zeptali jsme se Miroslava France, ředitele Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti.</p> <p>Unikátní je už sama spolupráce obou měst. Festival žije nejen z nadšení lidí, kteří milují lidové tradice a folklor, ale i díky porozumění vedení obou měst a dokonce i vedení obou krajů – Královéhradeckého a Pardubického. Spolu s Ministerstvem kultury ČR jde o hlavní podporovatele, kteří se podílejí na finančním zabezpečení festivalu.<br />
Jeho jedinečnost spočívá také v tom, že se zaměřuje především na folklorní region Čechy. Řeknu otevřeně, že naší ambicí je, aby byl protiváhou mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. </p> <p>Co vás k tomu vede?</p> <p>Nejen Strážnice, ale většina pořadatelů folklorních festivalů se orientuje především na moravské soubory. Jedním z důvodů je, že tamní kroje jsou zdobnější a folklor líbivější. A pak je tu ještě jeden důvod – moravský folklor, na rozdíl od českého, vyrůstá z lidové tradice a je předáván z generace na generaci. Bohužel v případě českého folkloru je třeba jej pracovně objevovat, oživovat a udržovat.<br /> Velkou zásluhu na jeho znovuoživení mají právě folklorní soubory, které musí vyvíjet daleko větší úsilí na jeho udržení nebo přímo na renesanci tradic. Proto chceme dát příležitost a motivaci těmto českým folklórním souborům. Proto jim nabízíme – a nejen v rámci festivalu – možnost vystupovat a předvést výsledky své práce na veřejnosti.<br />
V době, kdy jsme ovlivňováni euro-americkou kulturou, kdy se stírají jednotlivé kulturní rozdíly, chceme udělat všechno pro to, aby tu zůstaly české kořeny. A v tom vidím obrovský odborný význam toho festivalu. </p> <p>Snažíte se prezentovat folklor pokud možno v přirozeném prostředí?</p> <p>Ano. Ve městě, jako je Hradec Králové nebo Pardubice, to sice není snadné, přesto jsme našli vhodné prostředí třeba na Šrámkově statku v Pileticích. Loni jsme poprvé uvedli pořad i v hradeckých Žižkových sadech a v minulosti na Masarykově náměstí. V Pardubicích je jednoznačně ideálním prostředím Pernštýnské náměstí.</p> <p>Hraje roli ve vaší podpoře folkloru i skutečnost, že vy sám jste náruživý tanečník?</p> <p>Určitě. K folkloru mám hodně blízko, a i když jsem ve svém životě vyzkoušel všechny možné folklorní žánry – od klasického tance přes jazz, společenský tanec a step – folklor mám nejradši. Jsem přesvědčen, že ze všech tanečních žánrů je nejpřirozenější a v tom je jeho neskutečná síla.</p> <p>Stylizace folkloru je nejméně rušivá a přitom dává vyniknout temperamentu tanečníka? </p> <p>Ano.</p> <p>Vybavuji si zkušenost zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, která tvrdí, že tanečník si zároveň s krojem oblékne tak trochu jinou – sváteční – identitu. Máte podobnou zkušenost?</p> <p>Souhlasím. Ale ještě musím zdůraznit, že nesdílím názor, že folklor je jakási „konzerva“, že jen ukazuje historii. Samozřejmě chceme připomínat tradice v jejich ryzosti, ale vedle toho i folklor, který žije svým vlastním životem a dál se vyvíjí. Pořádáme například speciální hudební pořady na Šrámkově statku v Pileticích a ukazujeme i folklor zábavnou formou. </p> <p>Čím bude zvláštní jubilejní 25. ročník festivalu? </p> <p>Letošní ročník bude mnohem bohatší, dramaturgie pestřejší. Rádi bychom přizvali víc souborů a jejich prostřednictvím předvedli to nejlepší, co je u nás v Čechách, ale také na Moravě a na Slovensku k vidění. Také tentokrát představíme folklor ve všech jeho podobách – od klasických festivalových vystoupení přes pořad scénických forem v divadelním prostředí, až po hudební programy a zábavu.<br /> Připravujeme rovněž vydání almanachu, který zmapuje čtvrtstoletí existence festivalu. </p> <p>Kdybyste měl zdůraznit přednosti českého folkloru a získat pro něj nové příznivce – jak byste argumentoval?</p> <p>Myslím si, že český folklor je hudebně mnohem bohatší, než třeba moravský nebo slovenský. Tuto muziku většinou pěstovali hudebně vzdělaní lidé – třeba vesničtí kantoři – kteří se do jisté míry chtěli přiblížit tehdejší dvorské zábavě.<br />
A ještě bych rád dodal, že český folklor má jednu raritu, kterou nezná žádný jiný region, a tou je mateník. Přestavte si nesmírně zajímavou situaci, kdy muzikanti střídají dvoučtvrťový a tříčtvrťový takt, aniž jsou na to tanečníci dopředu připraveni. Tanečník musí změnu nejen rozpoznat, ale okamžitě na ni tancem zareagovat. </p> <p>Proto mateník, protože ne každý se hned chytí? </p> <p>Právě. Vztahy mezi muzikanty a tanečníky jsou samozřejmě přátelské, ale jak už to mezi přáteli bývá, občas se navzájem škádlí, dělají si navzájem naschvály. A takhle vlastně vznikl mateník. Muzikanti chtěli tanečníky tak trochu pozlobit.</p> <p>Jak jste před pár lety přijal informaci, že se podařil zápis slováckého tance verbuňk do UNESCO? </p> <p>Když se to podaří, tak je to samozřejmě skvělá věc. Proč by tam jednou vedle Slováckého verbuňku nemohl být zapsán i český mateník? (smích)</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.

Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.

Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!

Vaše redakce

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
22.12.2024

ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.

Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
21.12.2024

ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
20.12.2024