Skanzen v Přerově nad Labem se rozrostl o nové budovy

<p>PŘEROV ND LABEM: Polabské národopisné muzeum se může návštěvníkům pochlubit pěti novými objekty lidové architektury. Slavnostního ukončení projektu, který byl nejrozsáhlejší stavební akcí v přerovském skanzenu od jeho založení v roce 1967, se zúčastnili hejtman Miloš Petera, radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek, radní a senátorka Emilie Třísková, náměstek Karel Horčička a řada dalších hostů.</p> <p>„Chránit kulturní dědictví naší vlasti je jedním z úkolů, který si už před lety vytýčila česká vláda. I Středočeský kraj má své tradice, zvyky, kroje, lidovou architekturu či slovesnost. A právě skanzeny, jako je tento v Přerově či podobný v Kouřimi, mají za úkol život našich předků ukazovat současníkům a zároveň uchovávat pro budoucnost. Jsem rád, že se v rámci tohoto projektu podařilo zachránit další památkově chráněný objekt, roubenou chalupu z Oskořínku, která by jinak za několik málo let nepochybně zcela zchátrala,“ podotkl hejtman Petera.<br />
Projekt dostavby přerovského areálu stál zhruba 12,5 milionu korun a z toho osm milionů pokryla dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy. „Jako prakticky všechny stavby v areálu, i tyto nové pocházejí nebo mají předobraz v objektech z Nymburska a nejbližšího okolí. Cílem je zdokumentovat život lidí ve středním Polabí v horizontu několika staletí a vytvořit co nejrealističtější obraz polabské návsi,“ konstatoval radní Zdeněk Štefek.<br />
Nejnáročnější částí projektu byl přesun památkově chráněného objektu z Oskořínka. V Česku poprvé byla při transportu použita technika převozu celých bloků zdiva z nepálených cihel, aby se na přání památkářů maximálně zachovala autentičnost chalupy. Dalšími novými stavbami jsou velká pilířová stodola, celoroubená stodola z obce Sovenice, kopie kovárny z Jíkve a kopie zaniklé kapličky, která stála mezi Starým a Novým Přerovem.<br />
Vzniklo i několik dalších drobných staveb (kůlny, chlívky, sušárna ovoce) a součástí projektu je i instalace nového informačně-orientačního systému v areálu muzea včetně audiovizuálního průvodce. „Byla vytvořena i mobilní aplikace o skanzenu pro chytré telefony a nově je řešeno i osvětlení výstavních prostor ve stávajících objektech, kde jsme klasická světla vyměnili za úsporné LED osvětlení s regulovatelnou intenzitou a barvou světla, které se automaticky aktivuje po vstupu návštěvníků,“// doplnil ředitel Polabského muzea Jan Vinduška.</p>