čtvrtek
26. prosince 2024
svátek slaví Štěpán, 2. svátek vánoční
© Foto: Martina Plátová



Toulavá maringotka ze Soběslavi

Autor článku: 
Martina Plátová

<p>SOBĚSLAV: Karromato znamená ve Španělštině maringotka. Stejně se jmenuje také mezinárodní loutkový soubor, který už dlouhá léta sídlí v Soběslavi. Soubor založili v roce 1997 tři lidé – Pavla Srncová z České republiky, Kiko Montoto ze Španělska a Szilárd Boráros z Maďarska. Poslední jmenovaný v současné pracuje na samostatných scénografických projektech v Maďarsku.</p> <p>Maringotka, která je i v logu jejich sdružení, odkazuje k tradičním kočovným divadlům. Tento odkaz je stále aktuální, protože Karromato je divadlem bez stálé scény, takže vlastně také potulným divadlem. Jejich maringotka se ale dnes vejde do letadla, protože se účastní především velkých zahraničních loutkových festivalů po celém světě.<br /> Karromato je divadlo autorské, což znamená, že celé představení vzniká v jejich hlavách. Od prvního nápadu k premiéře nové hry někdy uplyne i rok a půl práce. Jak říká Kiko Montoto, některé dílčí práce si nechávají udělat od profesionálů: „Například loutky si necháváme vyřezat od profesionálního řezbáře. My uděláme přesný návrh ze speciální modelíny a náš řezbář nám dodá vyřezané marionety jako skládačku. Na nás už pak je umožnit loutce život, to znamená především technické věci, aby se loutka mohla hýbat.“<br /> Podobné je to i s hudbou, která představení provází. Protože v jejich představeních se většinou nemluví, hraje hudba zásadní roli. Pokud jde o hudbu, často spolupracují se stávajícím šéfdirigentem Janáčkovy opery v Brně Markem Ivanovićem. „Dřív jsme se snažili dělat všechno sami, ale postupem času jsme pochopili, že nejlepší je, když každý dělá to, co umí nejlíp,“ dodává Kiko, který přišel do České republiky v době sametové revoluce. Tehdejší atmosféra a zdejší loutková tradice ho už nenechali odejít.<br /> Jak shodně tvrdí i Pavla Srncová, je Česká republika v zahraničí považována za loutkovou velmoc. Všichni prý znají například Spejbla a Hurvínka. Je pravda, že tradice českého loutkářství sahá až do obrozenských dob, kdy existovalo velké množství kočovných loutkářů. Jejich prostřednictvím se například šířila i čeština a většinou byla tato mobilní loutková divadla jedinou možností, kdy se lidé mohli setkat s divadlem. Loutkové divadlo nebylo primárně vyhrazeno pouze dětem, jak je tomu často dnes. To je podle Pavly Srncové jeden z mýtů, které se pojí s loutkovým divadlem: „Tento názor potkáváme především v České republice, loutky jsou automaticky spojené s dětským představením. My se snažíme pracovat právě opačným směrem – je možné udělat představení jak pro děti, tak pro dospělé diváky. A dělá to tak většina loutkářů.“<br /> V říjnu organizuje Karromato už pátý ročník mezinárodního loutkového festivalu nazvaného Toulavé loutky. Tentokrát se koná ve třech obcích, které o něj projevily zájem, v Soběslavi, v Sezimově Ústí a v Želči. Součástí festivalu jsou loutková představení, také tvůrčí dílny, výstavy loutek a dětských výtvarných prací na téma loutkového divadla.<br /> Díky tomu, že Karromato se už dlouhou dobu pohybuje na mezinárodních loutkových festivalech, většinou dokážou přivézt velmi zajímavé zahraniční hosty. Přesto cítí určitou únavu. „ Zdá se, že lidi jsou poměrně konzervativní a je docela těžké dostat je na představení souboru, který neznají. Ale my považujeme za součást své práce rozšiřování představ o tom, co znamená moderní loutkové divadlo,“ říká Pavla Srncová.<br /> Samostatnou kapitolou je také finanční stránka projektu, představení jsou buď úplně zdarma nebo za minimální vstupné, u výstav a dílen je většinou vstup volný. „Finanční příspěvek dostáváme od města Soběslav, máme vyjednané i úlevy na nájemném prostor. Přesto festival dotujeme ze svého, abychom mohli zajistit aspoň minimálně důstojné podmínky pro pozvané soubory,“ říká Pavla Srncová, která má největší podíl na praktické organizaci festivalu. „Problém je především v tom, že se občas setkáváme s názorem, že kultura by měla být zisková. Kultura ale není byznys, je to něco navíc, co existuje proto, že je to krásné. Právě kultura dává člověku vědět, že v životě nejde jenom o ten chleba,“ dodává na závěr Kiko Montoto.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.

Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.

Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!

Vaše redakce

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
22.12.2024

ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.

Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
21.12.2024

ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
20.12.2024