<p>Dřízna se nazývá velmi zajímavé, a přitom poměrně málo známé, údolí v podhůří Orlických hor, nacházející se uprostřed lesů nedaleko obce Přepychy na Rychnovsku. Jedná se o mariánské poutní místo, které vzniklo díky jedinému člověku, kaplanu Aloisi Mádrovi na přelomu devadesátých 19. století.</p> <p>P. Alois Mádr pocházel z nedalekého Bohdašína a na přepyšskou farnost přišel v roce 1875. O třináct let později inicioval v údolí uprostřed lesů stavbu kaple Panny Marie Lurdské. Původ názvu Dřízna neuvádějí historické prameny a spolehlivé vysvětlení dodnes neexistuje.<br />
Kaple vznikla r. 1888 při příležitosti 40. výročí panování Františka Josefa I. V přilehlé lesní stráni byly pak v roce 1891 vybudovány kapličky křížové cesty a do skály vytesán Boží hrob. Většinu nákladů – 3328 zlatých 72 krejcarů na kapli a 2000 zlatých na křížovou cestu – financoval sám iniciátor kaplan Alois Mádr, zbytek věnovali věřící.<br /> Lokalitu si jistě nevybral náhodou – na začátku údolí vyvěrá vydatný pramen, který údajně nikdy nevyschne, a není zdaleka jediný, v jeho okolí jsou další. Už předtím zde stál dřevěný kříž, který byl právě v 80. letech 19. století nahrazen litinovým. Vztyčení se dokončilo o půlnoci před svátkem narození Panny Marie 8. září 1883 a o den později, v den dvoustého výročí osvobození Vídně od Turků ho posvětil spolu s jeskyní, v níž je studánka, Antonín Flesar, farář z Přepych.<br />
P. Alois Mádr se dožil pouhých 41 let, přesto se stihl během svého krátkého života nesmazatelným způsobem zapsat do dějin obce Přepychy. Vedle poutního místa se podílel také na vzniku sousoší Cyrila a Metoděje. Pochován je na starém hřbitově u kostela sv. Prokopa v obci, pro niž toho stihl tolik vykonat. Úctu, kterou svými činy získal, dokumentuje nápis: „Kaplanu přepyšskému na věčnou památku věnují vděční ctitelé roku 1897“ na Mádrově památníku v Dříznech, postaveném z darů místních občanů.<br />
Dřízenské údolí prochází v současné době viditelnými změnami k lepšímu. Díky starostce Zdeňce Seidelové, která stanula v čele obce teprve v listopadu 2014 a s pokorou a obdivem přistupuje ke všemu, co P. Alois Mádr dokázal, byly realizovány první citlivé úpravy poutního místa Dřízna.<br />
„Snažíme se vrátit lokalitu do původní podoby podle staré pohlednice z roku 1925. Na jaře jsme u kaple upravili terén a vysázeli novou zeleň. Rozbahněné okolí jsme zpevnili štěrkem a opravili také cesty,“ zdůraznila Zdeňka Seidelová krátce před zahájením slavnostní nedělní odpolední mše 17. května, které se na její pozvání zúčastnil i vzdálený potomek P. Aloise Mádra – Ing. arch Josef Mádr.<br />
„Do rodiny P. Aloise Mádra patřím velmi vzdáleně, protože to byl bratr mého pradědy. Je to už přes 160 let, co se narodil,“ vysvětlil Ing. arch. Josef Mádr a pokračoval „Poprvé jsem tady byl díky paní starostce asi před třemi týdny. Obdivoval jsem, jak lokalita vypadá, jaké úsilí to muselo stát a jakou energii byl kaplan schopný do budování vložit. Jsem rád, že se současnými úpravami dává údolí nová dimenze.“<br />
Od této květnové mše dne údolí také zdobí nově instalovaná dřevořezba, jejímž autorem je místní řezbář Radek Křivka. Obnovila se tak prastará tradice, která trvá s menšími či většími přestávkami více než dvě stě padesát let – býval tu totiž kdysi obraz Matky Páně na dřevě s letopočtem 1764.</p> <p>…A tak se údolí, které znají vedle obyvatel Přepych a okolních obcí především věřící, vrací bývalý lesk a věhlas. Zaslouží si to, jak samotné poutní místo Dřízna, tak i P. Alois Mádr.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.