<p>PRAHA: Těžko byste v ČR našli kulturní organizaci, která dosáhla v poslední dekádě tak vysoké reputace v rámci starého kontinentu. Těžko byste také hledali tým lidí, kteří udrželi kontinuitu všech činností za takových podmínek po více než 25 let. Tanec Praha vznikl jako malá neziskovka v roce 1991 z prostého popudu – nenechat padnout festival, který slibně začal prvními dvěma ročníky pořádanými hlavním městem Prahou.</p> <p>O potřebě a významu takové akce přesvědčil pražské vedení ještě před rokem 1989 Jiří Kylián a po zániku agentury PKS bylo potřeba postavit jej na vlastní nohy. Vize zakladatelky nezávislé organizace, Yvony Kreuzmannové, se další roky dotvářela, od původního nadšení inspirovat, motivovat, přinášet publiku zcela nové trendy, až po rozvoj podmínek pro profesionální tanec v Čechách. Současný tanec byl takřka půl století u nás prakticky tabu, a tak začala mravenčí práce na jeho revitalizaci.<br />
Z nenápadné letní akce se v průběhu 90. let vyvinul sledovaný festival fungující i mimo hlavní město, stále však chybělo zázemí pro domácí umělce. Jak se začlenit do evropského dění při tak amatérských podmínkách? Tanec Praha se po vyhodnocení prvních ročníků České taneční platformy rozhodl hledat vhodný prostor, a po několika pokusech uspěl. Vyhrál veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec a začal ve zchátralých zdech budovat první skutečný taneční dům v naší zemi. Otevřel ho v roce 2001.</p> <p>Píše se rok 2015; Divadlo Ponec vstoupí v září do své 15. sezony</p> <p>Nejkrásnější gratulaci právě obdržel – od prestižní organizace European Dancehouse Network. Byl přijat jako plnohodnotný člen této sítě, první a jediný v České republice a zároveň jeden z velmi mála v zemích střední a východní Evropy. Slova, která mu adresovali účastníci generálního shromáždění ve Vídni, potěší: „Projekt nejenže splňuje námi stanovené parametry kvality tanečního domu, ale zároveň zásadní měrou přispívá k rozvoji celého žánru současného tance nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.“ Obdobné pocty se dostalo festivalu TANEC PRAHA již k jeho 25. výročí. Byl v roce 2013 vyhodnocen na 1. místě v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů! Nyní, po transformaci programu pro festivaly v rámci EU, získal prestižní „Label EFFE“ – Europe for Festivals, Festivals for Europe. Aktivity Tance Praha rezonují nejen po Evropě. Upozornily na řadu českých talentů a tak se neuvěřitelně úspěšně prosazuje i česká tvorba v zahraničí.<br />
Po první vlně úspěchů souborů a tvůrců DOT504, Farmy v jeskyni, Lenky Vagnerové či VerTeDance a dalších se také po světě rozjeli Spitfire Company, Miřenka Čechová, Tereza Ondrová, Michal Záhora, Patricie Poráková a jiní. Zájem zvenku neutuchá, naopak, na příští platformě očekáváme již více než 100 zahraničních hostů. Nenajdeme umělecký obor, který by zažil podobný boom. Bohužel ani obor, který by živořil v horších podmínkách, než současný tanec.<br />
Profese tanečníka patří k nejtěžším, srovnatelným s vrcholovým sportem. Potřebuje denní trénink, zkušebnu s kvalitní podlahou, která šetří klouby, a pravidelnou rehabilitaci. Podmínky pro práci, jaké má každý profesionální divadelní soubor včetně pomocných profesí: rekvizitář, garderobiér, maskér… Nic z toho však v životě tanečníků v Čechách neplatí.<br />
Důvěrně tuto situaci zná i spoluředitelka festivalu TANEC PRAHA, Markéta Perroud. Třináct let své taneční kariéry strávila ve špičkovém francouzském tělese Baletu lyonské Státní Opery a není proto náhodou, že jí ministryně kultury Francie udělila nyní, krátce před festivalem, který se neúnavně otevírá i progresivní francouzské scéně, prestižní Řád rytíře Za umění a literaturu. Francouzsko-české kulturní vztahy jsou tradičně silné od počátků festivalu, jehož ředitelka Yvona Kreuzmannová byla oceněna Řádem rytíře Za zásluhy již v roce 2004, po patnácti letech v čele akce. </p> <p>ČESKÁ ASOCIACE FESTIVALŮ</p> <p> Je dobré vědět, že významné festivaly živého umění napříč uměleckými disciplínami se spojily v Českou asociaci festivalů (ČAF), která byla založena koncem dubna 2015. TANEC PRAHA je jedním ze sedmi zakladatelů po boku Colours of Ostrava, Strun podzimu, JazzFest Brno, Concentus Moraviae a dalších.<br />
Jedním z cílů ČAF je spolupráce se státní a veřejnou správou na transparentním nastavení vícezdrojového financování tak, aby nejvýznamnější akce, které jsou vizitkou naší země, měly šanci využívat víceletých grantů a jednat seriózně se špičkovými umělci s dostatečným předstihem.</p> <p>TANEC PRAHA A FINANCE</p> <p> Festival TANEC PRAHA funguje na principu vícezdrojového financování, avšak čtyřletý grant mu udělují pouze hlavní město Praha a Statutární město Plzeň. Je na pováženou, jak složitě obhajuje své finance na MK ČR, a to i přes nejvyšší hodnocení Grantovou komisí ministerstva.<br />
Celková hodnota festivalu se pohybuje kolem 15 mil. Kč, bylo by proto žádoucí, aby se stát podílel minimálně na úrovni obdobné, jakou představují v součtu dotace obcí a krajů, jakkoli mezinárodní přesah je tak výrazný, že by stát měl projevit uznání adekvátně vyšší.<br />
Letos činí součet dotací hlavního města Prahy, Statutárních měst Plzně, Brna, Ostravy a Plzeňského kraje 4 140 000 Kč, k tomu Plzeň 2015 poskytuje na TANEC PRAHA v Plzni dalších 350 tis. Kč, takže celkem se jedná o 4 490 000 Kč. Vedle toho byl původní návrh dotace MK ČR opravdu tristní: 1,9 mil. Kč. Proto je dále jednáno o nezbytném navýšení, které se mimo jiné odvíjí od dohod ministra kultury s ministrem financí.<br />
Je totiž všeobecně známo, že živé umění je hluboce podfinancováno jako celek, ovšem právě taneční a pohybové umění je ze všech uměleckých oborů v jednoznačně nejhorší situaci.</p> <p>Přehled dotací festivalu TANEC PRAHA za posledních 10 let viz příloha</p> <p>hana.cekanova@tanecpraha.eu<br />
+420 724 581 085</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.