<p>ČESKÉ BUDĚJOVICE: Dne 3. března 2015 se na akademické půdě odehrála diskuze o budoucnosti Mariánského náměstí v Českých Budějovicích v souvislosti s rozhodováním o veřejném prostoru v České republice. Akci organizovala Transparency International, společně s centrem pro komunitní práci jižní Čechy. Diskuze se stala velmi podnětnou také díky tomu, že se jí mimo jiné účastnili též první náměstek primátora, místopředseda HOBP (Hnutí OBČANÉ PRO BUDĚJOVICE) Ing. Ivo Moravec, dále dnes již bývalá náměstkyně, členka HOBP Ing. Ivana Popelová, architekt Miroslav Vodák a právník Transparency International Petr Leyer.</p> <p>Každý z výše jmenovaných vystoupil se svým příspěvkem k tématu tak, jak ho vnímá z pozice své odbornosti.<br /> Z problematik veřejného prostoru, jako je například Mariánské náměstí v Českých Budějovicích, v nichž jde o veřejný zájem a dohled na veřejné finance, se v současné době stávají mediálně atraktivní a permanentně monitorované kauzy. Ano, slovo veřejné zde hraje prim, zvláště pokud je v těchto věcech vymezen prostor pro spolurozhodování občanů o budoucí funkci prostoru, ve kterém se dennodenně pohybují a mohou tak ovlivnit vývoj dané kauzy nebo dokonce v lepším případě zvrátit její výsledek, případně společně čelit tlaku investorů. </p> <p>V samotném úvodu debaty byl představen projekt PAKT ( protikorupční akademický klub transparentnosti), který probíhá v pěti městech České republiky, konkrétně v Praze, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové a v Olomouci. Jeho cílovou skupinou se stali studenti vysokých škol, neboť právě oni například v rámci své seminární či jiné odborné práce řeší kauzy zabývající se konkrétní problematikou, většinou architektonického rázu v určitém místě. Poté své projekty (3D modely) předloží zastupitelům města k projednání a v konečné fázi je vyhlášena soutěž o nejlépe zpracovanou kauzu. Účastníci projektu tak dostanou možnost uplatnit v reálu studiem dosud získané teoretické vědomosti a zároveň rozšířit své dovednosti. Navíc tím, že se aktivně zapojí do praktických úkonů na místní kauze, dostanou též potvrzení o dobrovolnické práci.<br />
Ale vraťme se zase zpět k otázce Mariánského náměstí a k veřejné debatě o jeho budoucnosti. Jako první dostala slovo Ing. Ivana Popelová, která nastínila vývoj a proměny náměstí v kontextu kulturně-společenských událostí od 15. století až po současnost s důrazem na fakt, že se od samého počátku jednalo o velmi důležitý dopravní uzel. Ve spojitosti s Mariánským náměstím si každý vybaví také jeho dominantu – Mariánské sousoší, které zde bylo osazeno již v roce 1716. Po nějaké době pak došlo k jeho „vymazání“ z paměti tehdejšího Československu, když úřadovala vládnoucí politická strana KSČ, která započala represi církve a systematicky odstraňovala veškeré její ikony. Roku 1953 bylo z ideologických důvodů odstraněno i Mariánské sousoší v Českých Budějovicích. K jeho navrácení (in situ), tedy na místo původního určení, došlo až roku 1993. Ing. Popelová mimo jiné upozornila na kroky, které zastupitelstvo podnikalo v záležitosti budoucí funkce Mariánského náměstí a na skutečnost, že v roce 2005 byla projednávána myšlenka o investorsko-architektonické soutěži. O rok později dokonce probíhala příprava ideové urbanistické studie, která nakonec bohužel zkrachovala na ne zcela promyšlené ekonomice projektu. Poslední pokus o zdárné vyřešení této kauzy probíhal v letech 2009/10 , kdy byla vyhlášena veřejná soutěž na investora stavby, ale ani této soutěži nebylo v konečném výsledku, tak říkajíc shůry přáno, a tak se kauza Mariánského náměstí zařadila ad akta mezi odložené případy.<br />
Jestliže v rozmezí několika následujících let dojde ke znovuotevření této otázky, bude v první řadě nutno vyřešit její zadání. Což by znamenalo ujasnit si, jakou funkci by Mariánské náměstí mělo vlastně převzít – náměstí či parku. Možnost, že by na tomto místě někdy v budoucnu mohlo dojít k vytvoření dalšího parku nevypadá příliš reálně, z toho důvodu, že zeleně je v okolí dostatek a město se v první řadě musí postarat o udržení stávajících parků, něž vytvářet nové. Ve hře je však i oživení městské hromadné dopravy, ovšem ani jednu z nabízejících se možností nelze proměnit ve skutečnost bez kvalitního ekonomického zázemí.<br />
Architekt Miroslav Vodák ve svém příspěvku k tématu budoucnosti Mariánského náměstí představil návrh na stavbu nákupního centra a o vizi celého projektu následně podal více informací. V závěru své prezentace se zastavil u realizovaného parku v Pasově (prostor srovnatelný s Budějovicemi).<br />
Petr Leyer, právník Transparency International zase účastníky seznámil s uživatelsky nejpříjemnějšími právními možnostmi při zapojení se do spolurozhodování o veřejném prostoru a s nástroji občanské kontroly. </p> <p>Závěrem bych snad ještě dodala, že všichni věří v budoucnost a důležitý význam Mariánského náměstí a v co nejlepší řešení, každopádně to hlavně leží v rukách statutárního města České Budějovice, jakožto jeho vlastníka. </p> <p>Více informací o Právní poradně TI, o její činnosti, pracovnících ale i řešených případech nejdete na www.transparency.cz</p> <p>Budoucnost Mariánské náměstí v Českých Budějovicích a projekt PAKT<br />
1. 8. 2014 – 31. 3. 2016</p>
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.