<p>PRAHA: Společnost pro kreativitu ve vzdělávání spolu s Městskou částí Praha 12 realizovala od roku 2013 projekt Kreativní partnerství pro rovné příležitosti, který byl podpořen Evropským sociálním fondem a rozpočtem hl. m. Prahy. Druhá polovina pilotního projektu, která proběhla v období od září 2014 do ledna 2015, potvrdila předchozí trend a pozitivní dopady projektu na žáky i učitele zapojené do projektových aktivit.</p> <p>Výstupy byly prezentovány samotnými žáky v Centru současného umění DOX 19. února 2015.</p> <p>Pilotní projekt Kreativní partnerství pro rovné příležitosti se zaměřil na adaptaci programu Creative Partnerships do českého prostředí a zároveň na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich individuální profilaci, úspěšnost a motivaci ke vzdělávání, profesní a vzdělávací ambice. Projekt byl realizován na 3 základních školách zřizovaných MČ Praha 12, zapojila se Základní a mateřská škola ANGEL v Praze 12, Základní a mateřská škola Na Beránku v Praze 12 a Základní škola profesora Švejcara.<br />
Všechny třídní projekty a jejich vzdělávací dopady prezentovali žáci na závěrečném eventu v DOXu – Centru současného umění, kde pro 180 návštěvníků zhodnotili, jak a proč je projekt podpořil v jejich učení. Prezentace byla také spojena s menší výstavou projektových fotografií a instalací dalších uměleckých výstupů.</p> <p> V prvním pololetí školního roku 2014/2015 se třídní projekty věnovaly například romantismu z pohledu literatury, umění, vědy a hudby. Tyto oblasti byly dětmi za podpory umělců a učitelů zpracovány do čtyř kratších divadelních představení a prezentovány ve formě divadelního tržiště. Jiný z projektů byl obsahově zaměřen na Afriku v rámci předmětu zeměpis a jeho výstupem bylo turistické putování po africkém kontinentu, které žáci připravili pro rodiče a přátele v prostorách školy a v němž sami vystupovali v různých rolích na jednotlivých umělecky zpracovaných výletních stanovištích či jako průvodci menších skupin účastníků. </p> <p> Na základě komplexní evaluace uspořádané po skončení jednotlivých třídních projektů s žáky, umělci i učiteli, bylo konstatováno další zlepšení vztahů mezi žáky, včetně začlenění těch, kteří dříve stáli mimo kolektiv. Při práci na třídních projektech se žáci měli možnost lépe poznat jak mezi sebou, tak také se svými učiteli, což vedlo k pozitivní změně atmosféry a sociálního klimatu ve třídě. Také se dále prohloubila schopnost kooperace a zodpovědnost za společnou práci. Učitelé dále pozorovali vyšší aktivitu a motivaci žáků i zájem o daný předmět. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami byly brány v potaz jejich individuální možnosti zapojení se v rámci celého třídního kolektivu a rozvíjení jejich kompetencí specifickým způsobem. Práce na projektu a úspěšné finální zakončení přinesly žákům novou silnou a velmi zásadní dobrou zkušenost a zvýšení sebevědomí na základě prožitého pocitu úspěchu a růstu. Učitelé hodnotili spolupráci s umělcem jako velmi pozitivní a obohacující zkušenost, která jim otevřela prostor pro kreativní a méně tradiční přístup k výuce.</p> <p>Podrobné informace a fotografie třídních projektů jsou dostupné na stránkách Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?