<p>PŘIBYSLAVICE: Obec se nachází 10 km od Třebíče směrem na severozápad. První zmínku o Přibyslavicích, která je zároveň doložená historickými prameny, bychom našli v listině Přemysla Otakara I. z roku 1224. V téže listině se dovídáme také o zdejším dvoru, kostelu a královské kapli.</p> <p>Archeologický výzkum a následný stavebně historický průzkum</p> <p>V roce 1968 bylo pod dlažbou kostela náhodně odkryto podkladové zdivo. Na základě tohoto odhalení zahájil archeologický výzkum, který zde probíhal do roku 1973. Spolupracovala na něm Státní památková péče historického oddělení západomoravského muzea v Třebíči, a jeho cílem bylo oddělit jednotlivé stavební fáze daného historického objektu. Nakonec zde došlo k následujícím objevům: v první řadě byla pomocí nálezu kamenných základů v čele východní zdi profánní stavby potvrzena lokace královské kaple, další nálezy se přikláněly k tvrzení, že se zde v dřívějších dobách pravděpodobně nacházel také karner (kostnice). Kromě toho se našla keramika z 1. pol. 13. století a mladší keramika, kterou odborníci datovali do 14. a 15. století, a v neposlední řadě i mince – denár pocházející z města Poznaně z roku 1607. Kromě toho byly odkryty nástěnné malby, z nichž historicky i symbolicky nejcennější byla malba jednoocasého lva na červeném štítě s korunkou na hlavě. Jde o znak českého království, který podle Mgr. Petra Ošusty s velkou pravděpodobností souvisí s konfirmací privilegia přibyslavskému kostelu králem Janem Lucemburským roku 1318.<br />
V roce 1969 se odborná komise na základě těchto nálezů shodla na tom, že bude kostel exemplárně konzervován. V souvislosti s tím vzniklo na základě SHP několik různých interpretací stavebního vývoje památky. Dne 14. července 1971 projednala odborná komise památkové úpravy v interiéru kostela sv. Anny a o 6 let později se přistoupilo k restaurování středověkých částí fasády kostela. Brněnští architekti dokonce zpracovali návrh na obnovu, který bohužel zůstal nerealizován, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků. Od té doby podala místní fara na Ministerstvo kultury ČR dvakrát návrh na obnovu, který byl v obou případech zamítnut. A ani bakalářské práci věnované tomuto tématu, kterou autor zpracoval v roce 2006 jako podklad pro stavební obnovu, se nedostalo sluchu. </p> <p>Památka a současnost</p> <p>V současné době bychom mohli stav památky charakterizovat jedním slovem – tristní – a v souvislosti s tím vyjádřit lítost nad faktem, že od archeologického výzkumu, který zde probíhal před více jak 40 lety, celý objekt včetně prostoru bývalé sakristie stále chátrá a celá léta byl ponechán vlastnímu osudu.<br />
Přesto je tu určitá naděje; budoucnost osudu kostela sv. Anny v Přibyslavicích leží na srdci místním obyvatelům a studentce 3. ročníku oboru Dějin umění na FF JCU v Českých Budějovicích, slečně Kristýně Vaňkové. Ta vypracovala v rámci předmětu Muzeum a galerie v praxi výstavní projekt s názvem Přibyslavický středověký lev. Představila “odborné porotě“ (složené zatím pouze z řad spolužáků) svou vizi, v níž není nic ponecháno náhodě, právě naopak. Vedle stručného nástinu historie, přes výčet nálezů archeologického výzkumu až po vytvoření vlastní 3D vizualizace práce s výstavními prostory, dokázala pro svůj projekt nadchnout i valnou většinu svých spolužáků. Také právě proto byl její projekt vybrán spolu s dalšími čtyřmi nejlepšími k realizaci.<br />
Nyní se sl. Vaňková stala kurátorkou a prvním krokem, který představoval složení realizačního týmu (skládá se z kurátora, produkčního, architekta a autora doprovodné výstavní publikace) se i ona vydala na cestu na jejímž konci, jak sama doufá, vznikne další podklad pro snad již poslední pokus o obnovu tolikráte zmiňovaného historického objektu.<br />
Možná, že si v tuhle chvíli někteří z Vás položí otázku: Proč poslední? Je to proto, že všichni zúčastnění věří v nejlepší možný výsledek.</p> <p>Dodatek k článku:<br />
Vážení čtenáři,<br />
pokud by kdokoliv z Vás měl zkušenosti s žádostí o finanční podporu na regionální bázi pro podobné projekty, nebo chtěl připojit komentář k tématu, může napsat na emailovou adresu: kristyna.vankova91@gmail.com Předem děkujeme za každou inspiraci, informaci nebo radu. Budeme velice rádi, když se s námi podělíte o své zkušenosti a vděčni za každou podporu.<br />
Veronika Polnická</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.