Odstartuje konference Proměny kulturní infrastruktury po roce 1989 odbornou diskusi?

<p>SVITAVY: Počátkem října 2014 se v kulturním centru Fabrika Svitavy uskutečnila dvoudenní bilaterální konference Proměny kulturní infrastruktury v České a Slovenské republice po roce 1989. Účastníci zhodnotili setkání jako ojedinělé – nejen pro jeho přátelskou atmosféru, ale především kvůli výběru tématu zaměřeného na proměny dané oblasti v obou zemích od polistopadových událostí. Konferenci uspořádal NIPOS ve spolupráci s Národným osvetovým centrom v Bratislavě a Střediskem kulturních služeb města Svitavy.</p> <p>Proměny kulturní infrastruktury v obou republikách za posledních 25 let byly sledovány ve dvou pomyslných blocích: diskutovalo se jak o kulturní infrastruktuře po stránce obsahové, tak o jejím architektonickém vyjádření. Do první oblasti spadaly prezentace stávající činnosti kulturních center, kulturních domů, muzeí, galerií, divadel, včetně jejich vícezdrojového financování. V druhé oblasti byly prezentovány proměny objektů, které vzikly za účelem poskytování kulturních služeb, proměny kulturních domů a jejich dnešní osud, ale také funkční vývoj objektů, které byly původně průmyslovými stavbami, a dnes slouží veřejnosti jako moderní kulturní centra.</p> <p>Odborné referáty přednesli zástupci různých subjektů působících v oblasti veřejných kulturních služeb. Jednalo se o renomované organizace, jakými jsou: Národní muzeum, Sociologický ústav Akademie věd ČR, Centrum současného umění DOX, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice a Knihovna města Hradce Králové. Mezi přednášejícími nechyběli ani zástupci veřejné správy (statutární město Plzeň) a občanského sektoru (Spolek Vojan z Libice nad Cidlinou). Proměny kulturní infrastruktury na Slovensku přiblížili vedoucí pracovníci z Národného osvetového centra v Bratislavě (NOC) a z Krajského osvetového strediska v Nitře (KOS). Ve čtyřech odborných referátech představili výsledky provedených výzkumů souvisejících s danou problematikou, stejně jako objem rozmanité činnosti obou institucí.</p> <p>V úvodním referátu se Lenka Lázňovská (ředitelka NIPOS) věnovala zásadním proměnám kulturní infrastruktury v České republice, zejména z hlediska důsledků polistopadových změn – přenos funkce poskytovatele veřejných kulturních služeb ze státu na obecní a krajskou samosprávu, vstup nevládních neziskových organizací i podnikatelských subjektů na kulturní scénu – a z hlediska současné typologie subjektů. V potaz vzala proměny jak kulturních objektů (nemovitostí), tak kulturních subjektů. Výchozí premisou tohoto referátu byla totiž teze, že kulturní aktivity ovlivňující vývoj architektonické podoby objektů (k této činnosti sloužící) nelze při sledování proměn kulturní infrastruktury opominout.</p> <p>Dva další příspěvky zástupců Sociologického ústavu Akademie věd ČR představily vybrané výsledky projektu „Sociální a institucionální podmíněnost rozvoje kultury a uchování kulturního dědictví v regionálním prostředí a její využití v efektivnější organizaci kulturních aktivit regionu“ (2011 – 2014), jenž byl podpořen Ministerstvem kultury v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity. Věra Patočková prezentovala proměny trávení volného času dle kulturní participace, včetně výsledků analýzy determinant participace na „vysoké“ kultuře, Markéta Poláková poté mapovala proměnu kulturní infrastruktury na příkladu divadel (proměny kapacit objektů, návštěvnosti, dostupnosti ad.).</p> <p>Velmi poutavou sondou do čistě architektonických proměn kulturních objektů byl referát architektky Radomíry Sedlákové, v němž hodnotila vývoj kultuře sloužících staveb za posledních dvacet let jako pozoruhodně překotný (viz související článek). Autorka v něm komentuje „boom“ architektury knihoven, které jsou nyní využity zcela primárně jako kulturní centra s variabilními možnostmi, rekonstrukce starších divadelních budov, přestavby původně průmyslových, církevních a administrativních budov za účelem zřízení galerie či muzea, nečekané obrody kulturních domů a mnoho dalšího. Docentka Sedláková se v této věci vyjádřila, že je příznačné, že i při kritickém vztahu společnosti k současné architektuře, naprostá většina staveb pro kulturní účely je přijímána příznivě, ba dokonce velmi příznivě. Architektura se v tomto oboru ukazuje jako podnětná výzva pro architekty a velmi dobře hodnocené obohacení funkční a stejně tak i estetické stránky prostředí.</p> <p>Zmíněnou proměnu staré průmyslové budovy v moderní knihovnu multifunkčního typu na konferenci prezentovala ředitelka Knihovny města Hradce Králové, Barbora Čižinská. Zprvu obecně se věnovala proměně městských knihoven a knihoven v ČR od 20 let až k současnosti, a posléze obrátila pozornost k problematice nabídky služeb a udržitelnému rozvoji hradecké knihovny.</p> <p>Všichni známe hlavní budovu Národního muzea, nejstaršího muzejního ústavu v Čechách, která dominuje Václavskému náměstí. Co se však chystá uvnitř v podobě nových stálých expozic, jež mají být veřejnosti zpřístupněny k datu dvoustého výročí založení muzea (2018), ve svém příspěvku „Od vize k realizaci“ publiku prozradili vedoucí autorských týmů společenskovědní (Marek Junek) a přírodovědecké sekce (Jan Sklenář).</p> <p>Obdobně známým objektem z první poloviny 19. století, avšak unikátně rekonstruovaným a nyní kulturně využívaným, je areál původně sloužící těžkému průmyslu v centru Ostravy – Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice. Na konferenci ji s bohatou vizualizací prezentoval výkonný ředitel stejnojmenného sdružení, Petr Koudela. Posluchači nepřišli o pohledy do působivých interiérů Multifunkční auly Gong, Interaktivní expozice U6, Malého a Velkého světa techniky, přilehlého dolu Hlubina, hornického muzea na Landek Parku nebo průmyslového objektu Trojhalí Karolina.</p> <p>Přestavbou původně industriálního objektu vzniklo rovněž prezentované Centrum současného umění DOX (Hedvika Máchová) a koneckonců i dějiště této proběhnuvší konference, Multifunkční kulturní centrum Fabrika ve Svitavách. Jak bylo uvedeno výše, referáty se věnovaly mnoha dalším zajímavým kulturním institucím a několika kulturním projektům, jako poslední uveďme projekt ARTEDIEM. Jeho hlavním cílem je podpora estetické výchovy na základních a středních školách a vytvoření přirozené spolupráce mezi kulturní a vzdělávací sférou (Jiří Králík).</p> <p>Slovenská strana přednášejících se zaměřila na prezentaci změn, kterými prošla především kulturně-osvětová zařízení a současně poukázala na pozitiva i negativa decentralizace a přechodu kulturních objektů do rukou samosprávy. V tomto bodě byl shledán také nejmarkantnější rozdíl mezi nynější českou a slovenskou podobou zajišťování kulturně-výchovných aktivit, které zaštiťoval původně stát. Zatímco v České republice byl zákon o osvětové činnosti z roku 1959 z důvodu nevyhovující pokřivené rétoriky zrušen a pojem „osvěty“ u nás získal onen zkostnatěle politicky angažovaný nádech, na Slovensku se, jak se zdá, podařilo termín částečně rehabilitovat, a síť národních center, krajských i městských zařízení vtělených do stále ještě mírně centralizované sítě, zřejmě v plné šíři naplňuje své poslání.</p> <p>Příspěvky přednesené na konferenci vyjdou ve sborníku, který získají zájemci počátkem prosince v sídle NIPOS /Fügnerovo náměstí 1866/5, 120 21 Praha 2/.</p> <p>Konference proběhla již na počátku října, její smysl se tím však nevyčerpal, naopak svým způsobem zůstává nenaplněn, a tedy aktuální i do budoucnosti. Setkání si totiž vytklo za cíl rozproudit na toto téma sérii diskusí. Jedním z výstupů konference je tedy Prohlášení o stavu vývoje kulturní infrastruktury v ČR po roce 1989, které uvádí podstatné výstupy a poznatky z prezentovaných zjištění. Je zde, aby bylo čteno, diskutováno, vyslýcháno, šířeno (viz příloha tohoto článku).</p> <p>Prvním příslibem návaznosti debat na toto téma je plánování setkání v rámci Plzně města kultury v roce 2015 ve spolupráci s Magistrátem města Plzně (v jednání). Pořádající NIPOS uvažuje o konání další konference v roce 2016. Zůstává otázkou, jaká bude příští aktivita druhé – slovenské – strany. </p> <p>Akce se uskutečnila za finanční podpory MK ČR a byla zařazena na Seznam kulturních akcí konaných v rámci Měsíce české a slovenské kulturní vzájemnosti pod záštitou ministra kultury České republiky.</p>