MHF F.L.Věka iniciuje záchranu vzácných varhan
<p>DOBRUŠKA: Mezinárodní hudební festival F. L. Věka i letos předkládá milovníkům hudby program nabitý špičkovými sólisty a soubory, na důležitosti ovšem získává i doprovodná část. Vedle besedy s významným houslařem Tomášem Pilařem, jehož dílna slaví devadesát let od založení, po koncertě Dvořákova Tria na zámku v Novém Městě nad Metují dne 26. října, si festival klade za cíl iniciovat záchranu cenných varhan v Husově sboru v Dobrušce.</p> <p>Kostel Církve československé husitské, neboli Husův sbor, v ulici Zd. Nejedlého v Dobrušce je funkcionalistická stavba z roku 1936, v níž jsou „ukryty“ unikátní, bohužel však nefunkční, varhany, pocházející pravděpodobně z roku 1904.<br />
Příběh tohoto královského nástroje je opravdu fascinující, dosud ale téměř neznámý. Varhany byly do Husova sboru paradoxně převezeny ze zdevastovaného kostela v Sudetech, dnešním Rudníku proto, aby se zachránily a mohly dále sloužit. V současnosti jsou ale takřka v dezolátním stavu a již několik desetiletí je nelze používat.<br />
Přitom se jedná o největší varhany v Dobrušce jak rozsahem klaviatur a pedálů, tak co do počtu rejstříků. Podle štítku na hracím stole se zdálo, že stavitelem byl Josef Kloss (později firma Rieger-Kloss Krnov). Poctivé zpracování a hlavně kvalitní materiály by však Kloss za války pravděpodobně nesehnal, a tak překvapivě vyšlo najevo, že nástroj zřejmě postavila již v roce 1904 renomovaná německá firma A. Schuster & Sohn Orgelbau ze Zittau – Josef Kloss k nim pravděpodobně přidal nový hrací stůl. Nástroj, který tedy letos má 110. narozeniny, sloužil v evangelickém kostele, z něhož dnes zůstaly už jen obvodové zdi. </p> <p>Náročné a nákladné stěhování mělo varhany zcela jistě zachovat v provozu, a tak se jeden z koncertů Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka cíleně koná v budově, kde tento vzácný nástroj mnoho let chátrá. Pořadatelé věří, že možnost prohlédnout si nefunkční, přesto vzácný kus, včetně kůru s harmoniem hodinu před koncertem bude důležitým impulsem pro jejich rekonstrukci a záchranu.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818