<p>Praha, 16. říjen 2014 – Osobnosti veřejného života, instituce, souboroví absolventi, rodiče dětí, příznivci a spolupracovníci vyjadřují podporu Dismanovu rozhlasového dětského souboru. Nesouhlasí se záměrem Českého rozhlasu reorganizovat unikátní umělecké těleso. Soubor, který za 80 let přežil dva tyranské režimy, nyní paradoxně čelí útoku svého zřizovatele, Českého rozhlasu.</p> <p>Management generálního ředitele Petra Duhana od 1. ledna 2015 ruší funkci uměleckých vedoucích – sbormistrů Dismanova rozhlasové dětského souboru, obsazenou donedávna manželi Fleglovými. Samotný soubor sloučí s Dětským pěveckým sborem (DPS). Činí tak bez předchozí diskuze s rodiči, členy, absolventy, spolupracovníky a především vedoucími souboru, kterým dává formální výpověď z důvodu „restrukturalizace“. Ředitel Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu Jan Simon, který je z podstaty své funkce za osud souboru odpovědný, dopisem ze 13. října spojení pouze oznámil rodičům současných členů – a to bez diskuze, respektive uvedení objektivních důvodů. </p> <p>„Vedoucí souboru za 80 let jeho existence byli pouze tři. Předávání vedení souboru je vždy citlivá věc, která trvá několik let. Pan Simon svým krokem ohrozil 80 let trvající tradici porozumění a svobodné tvorby dětí,“ řekl Adam Rut, absolvent souboru a mluvčí narychlo vzniklé iniciativy Zachraňte DRDS a dodal: „Tento krok prakticky přes noc vzbudil velkou vlnu odporu mezi členy, rodiči a absolventy souboru, kteří podepisují petici.“ </p> <p>Zmíněnou petici proti současnému postupu rozhlasu během 15. října podepsalo více než čtyřistapadesát lidí se souborem spojených. Petici, stanoviska a podporu vyjádřenou známými osobnostmi zveřejňuje iniciativa na stránkách http://zachrante-drds.cz. </p> <p>Mezi signatáři jsou například: spisovatelka Irena Obermannova, Alena Ježková, Ladislav Špaček, hudebník Daniel Fikejz, Břetislav Rychlík, Ivan Látal, Jiří Chalupa, Jiří Bábek, Pavel Vantuch, Přemysl Rut, herci: Václav Vydra, Jiří Vondráček, Jiří Ployhar, Berenika Kohoutová, novinář Adam Komers, ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek, umělecký šéf Západočeského divadla Cheb Zdeněk Bartoš, prorektor UK Stanislav Štech, vedoucí katedry Divadelní vědy FFUK Petr Christov.</p> <p>„Dovolte, abych vyjádřil znepokojení nad osudem Dismanova rozhlasového dětského souboru,“ píše umělecký šéf Činohry Národního divadla Michal Dočekal. „Neradi bychom přišli o dětské účinkující pro naše divadelní inscenace," dodává. „Současné dění kolem Dismanova souboru mě nesmírně rozladilo, stejně jako každého, kdo sledoval po celé čtvrtstoletí spolupráci Fleglových a DRDS s Terezínskou iniciativou a Památníkem Terezín. Postup vůči nim osobně považuji za doslova nedůstojný, rozhořčuje se Marta Kottová, předsedkyně historické skupiny Osvětim. </p> <p>POŽADAVKY INICIATIVY JSOU:<br />
- samostatný soubor a zachování funkce jeho sbormistrů/uměleckých vedoucích. Sloučení pěveckého a dramatického souboru je iracionální, náplň činností se liší, vedení vyžaduje jiné druhy dovedností, pro pěvecký sbor a dramatický soubor jsou přijímány děti s jiným talentem<br />
- důstojné zacházení se současnými vedoucími, kteří čtvrt století vedli soubor k úspěchu a prosperitě<br />
- transparentní výběrové řízení na vedoucí souboru řízené širokou a nezávislou komisí. Nové vedení se souboru ujme od sezony 2015/2016<br />
- do konce sezony 2014/2015 soubor povedou jeho dlouholetí vedoucí, kteří se tak budou moci se souborem důstojně rozloučit, umožnit dětem dokončit rozdělanou práci a do řádně vypsaného výběrového řízení, navrhnout své nástupce<br />
- důsledné prošetření celého incidentu radou ČRo </p> <p>Iniciativa věří, že děti nelze řídit excelovou tabulkou a předání vedení musí být pro ně citlivé a srozumitelné. Sloučení souboru s jiným tělesem, zánik funkce vedoucích, a tedy de facto zánik souboru v podobě, jak ho známe, považuje iniciativa za tragédii nejen pro Český rozhlas, ale i kulturní prostředí celé země. </p> <p>----</p> <p>Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS) letos vstupuje do jubilejní 80. sezony. Od svého vzniku je pod ochrannými křídly Českého rozhlasu. Za dobu existence se v souboru podařilo vychovat řadu osobností (například: Zdeněk Borovec, Libor Bouček, Tereza Duchková, Marek Eben, Jindřich Fairaizl, Kryštof Hádek, Markéta Hrubešová, Ester Janečková, Aťka Janoušková, Jitka Ježková, Livie Klausová, Pavel Kohout, Petr Kopta, Kateřina Kristelová, Kristýna Květová, Karel Kyncl, Petr Lněnička, Dana Morávková, Adam Novák, Sandra Nováková, Gabriela Osvaldová, Tereza Pergnerová, Jiří Ployhar, Václav Postránecký, Gabriela Přibylová, Radim Špaček, Tereza Tobiášová, Bohumil Švarc, Nataša Tanská, Jan Teplý ml., Tomáš Žatečka, Tomáš Töpfer, Radek Valenta, Josef Vinklář, Alena Vránová, nebo Pavel Vrba).<br />
Soubor vedli od roku 1990 na základě vítězství ve výběrovém řízení manželé Zdena a Václav Fleglovi, za jejichž působení se soubor dočkal řady úspěchů doma i v zahraničí.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“