Ratenické varhany se po desetiletích rozezněly v plné síle
<p>RATENICE: Varhany v kostele sv. Jakuba Většího v Ratenicích na Kolínsku oslavily v roce 2013 jubileum – 100 let od jejich postavení kutnohorským varhanářem Antonínem Mölzerem. Bohužel, jubilant byl v tak špatném „zdravotním stavu“, že důstojná oslava – varhanní koncert – nepřipadala v úvahu.</p> <p>Za posledních 60 let se nástroj nedočkal žádné opravy ani větší údržby, a tak varhany poslední léta připomínaly při doprovodu pravidelných mší nebo vánočním koledování spíše rozbitý flašinet než královský nástroj.<br />
Z iniciativy a ve spolupráci farnosti Pečky, dobročinného osvětového spolku „Ratenická včela“, obce Ratenice a Arcibiskupství pražského byl zpracován projekt a prostřednictvím MAS Podlipansko získána v r.2013 dotace z Programu rozvoje venkova.<br />
Díky dotaci přes 700 tis. Kč se přistoupilo nejen k opravě varhan, ale došlo i na úpravu přístupové cesty a prostranství kolem kostela tak, aby byl kostel přístupný bezbariérově a bezprostřední okolí vybízelo k posezení a odpočinku ve stínu nově zasazených stromků a keřů s výhledem na náves obce.<br />
Úkolu důkladně opravit varhany se zhostili varhanáři Ivan Bok z Krnova a Jakub Mlnařík ze Sokolče. Varhanáři nástroj v červnu 2013 rozebrali a odvezli do dílen k renovaci. Všechny díly postupně vyčistili a opravili, dřevěné části napustili prostředkem proti červotoči, opravili všechny kovové a dřevěné píšťaly i vnitřní zařízení, vyměnili zteřelé kůže. Pořízen byl i nový varhanní motor na místo starého, velmi hlučného.</p> <p> Při rozebírání varhan se zjistilo, že strop na kůru nad nástrojem je ve špatném stavu a hrozí opadáním omítky do opravených varhan. Zcela nevyhovující se ukázala i elektroinstalace. Strop se podařilo opravit v době, kdy byly varhany ještě v dílně a kůr byl prázdný. Renovaci elektroinstalaci zdarma provedl ratenický elektrikář pan Kopp. Na závěr celý kůr oškrábali dobrovolníci ze spolku Ratenická včela a poté vymalovali.<br />
Varhanáři nástroj v květnu a červnu postupně sestavili a naladili. Sestavování a oprava varhan byly veřejnosti představeny v rámci akce Noc kostelů v květnu 2014. Na konci června se varhany po mnoha letech slavnostně rozezněly v celé své kráse. Kdo by se chtěl potěšit zvukem obnoveného královského nástroje, má příležitost každou neděli od 9.45 hod. a při plánovaných koncertech.</p> <p> Štěpán Svoboda,<br />
organolog Arcibiskupství pražskéh</p> <p> Zdroj
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
RAKOVNÍK: Celkem dvanáct zlatých keltských mincí neboli statérů pocházejících z 3. až 2. století před naším letopočtem. Tak vypadá další zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty objevený na Rakovnicku – oblasti, která před čtyřmi lety proslula unikátním nálezem zlatých šperků z doby stěhování národů. Zatímco mince čeká odborné posouzení a veřejnosti tak zatím zůstávají nepřístupné, šperky vykládané drahokamy je možné vidět na výstavě Záhada zlatých šperků v Muzeu T. G. M. Rakovník: prodloužena je do 30. června.
HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818