Orbis cirkus: K českému novému cirkusu

<p>PRAHA: Nakladatelství Akademie múzických umění (NAMU) letos vydalo ve spolupráci s Institutem nového cirkusu – Cirkoskopem a Národním muzeem publikaci autora Ondřeje Cihláře a Hanuše Jordana Orbis cirkus: K českému novému cirkusu.</p> <p>Publikace se věnuje proměnám cirkusu v Českých zemích od dob tradičního cirkusu až po jeho současné formy označované jako nový cirkus.</p> <p>Autoři se zaměřují na originální česká specifika tradičního i nového cirkusu a poutavou formou objasní čtenáři důvody jeho odlišností. Kniha obsahuje také bohatý a unikátní fotografický materiál. Je rozčleněna do dvou částí. V první části Příběh českého cirkusu přináší Hanuš Jordan kapitoly z dějin tradičního cirkusu od cca poloviny 18. století, kdy artistické výstupy začaly doplňovat programy českých kočovných loutkářů, přes příběhy velkých cestovních cirkusů, až po znárodnění v roce 1953, kdy byl založen státní podnik Československé cirkusy, varieté a lunaparky. V druhé části K českému novému cirkusu sleduje Ondřej Cihlář genezi vztahu divadla a cirkusu v různých kulturních epochách, od doby meziválečné avantgardy, přes období totality až po současnou dobu, kdy jsou tyto tendence součástí širšího evropského proudu – nového cirkusu. Autor se zaměřuje také na tuzemské odlišnosti, jež jsou patrny i v novém cirkuse, byť je bezesporu nejvíce ovlivněn evropskou, zejména pak francouzskou inspirací, a zamýšlí se nad jejich důvody a projevy. </p> <p> „Na českém novém cirkusu je mimořádné, že do žánru silně ovlivněného francouzskou inspirací přimíchává i originální české esence, které jsou v českém divadle dlouhodobě patrné. Kromě artistiky, ve které se současné české soubory stále zdokonalují, jsou v jejich tvorbě rozvíjeny principy českých kočovných loutkářů, komediantů a divadelních klaunů avantgardy, či moderní pantomimy.“ Ondřej Cihlář</p> <p> „Český cirkus je součástí naší kulturní krajiny. Uplynulá dvě století patřila cirkusová šapitó ke koloritu českých měst a obcí. Cirkusové umění, stejně jako divadlo, prožívalo léta tučná a hubená. Tradiční cirkus s artisty, klauny a zvířaty z odchovů, se kterými se zachází podle přísných norem a jsou pod stálou veterinární kontrolou, je jedinou formou živého umění v České republice, která není subvencována, podporována ze státního ani z obecních rozpočtů, nezná daňové úlevy. Musí si na sebe sám vydělat. Tak si každoročně obhajuje svou existenci, je nedílnou součástí českého kulturního bohatství.“ Hanuš Jordan</p> <p> Zdroj a možnost objednání