<p>KLADNO: Ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně zahájí 28. srpna 2014 výstava k 100. výročí narození básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (24. 9. 1914 – 11. 8. 2002). Výstava připomene kladenská léta jeho života, tedy období od roku 1925, kdy se s rodiči a sourozenci přistěhoval z Protivína, do roku 1945, kdy odešel do Prahy.</p> <p>Termín konání výstavy: 28. 8. – 7. 10. 2014. Výstava je přístupná během otevíracích hodin knihovny. Vstup zdarma.</p> <p> Český básník a výtvarník Jiří Kolář byl známý po celém světě hlavně svými kolážemi a experimentálním uměním. Narodil se v Protivíně, ale dětství a mládí prožil v Kladně. Chodil zde do školy, vyučil se truhlářem a pracoval v družstvu Včela. Ve 30. letech 20. století se zapojil do kladenského společenského a kulturního dění. V prostředí průmyslového Kladna vznikaly jeho první, surrealistické verše. Po válce odešel do Prahy. V letech 1952 – 53 byl na základě strojopisu básnické sbírky Prometheova játra soudně stíhán za kritiku režimu. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později mu bylo znemožněno vrátit se ze studijního pobytu v západním Berlíně. Přesně 24. září uplyne 100 let od jeho narození, proto se Středočeská vědecká knihovna v Kladně spojila s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., k uspořádání výstavy a přednášky věnované tomuto významnému umělci. </p> <p>Na středu 24. 9. od 17.30 hodin je pro zájemce připravena přednáška literárního historika Jakuba Říhy z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., který představí především Kolářovu ranou literární tvorbu z 30. a počátku 40. let 20. století.</p> <p> Přednáška literárního historika Jakuba Říhy z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. představí především Kolářovu literární tvorbu z 30. a počátku 40. let (strojopis Rudý havran, rukopis Nový don Quijote, sbírka Křestný list) a její vztah k soudobým literárním směrům (surrealismus, prokletí básníci ad.).<br />
Přednáška je zdarma.</p> <p>Výstava vznikla v rámci programu rozvoje regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR jako společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Středočeské vědecké knihovny v Kladně, příspěvkové organizace.</p> <p>Autoři: Jakub Říha, Jiří Mika<br />
Grafické zpracování: Markéta Jelenová<br />
Archivní materiály a další podklady laskavě poskytli:<br />
Památník národního písemnictví – literární archiv,<br />
SOA v Praze – Státní okresní archiv Kladno (fond I. střední škola Kladno 1878–1953),<br />
Archiv bezpečnostních složek,<br />
Zdeněk Pospíšil, Tomáš Rouček, Martin Souček, Jaroslav Tesárek.</p>
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.