<p>PRAHA: „Tato osoba se narodila s osudem strávit většinu času prací na obtížných věcech, kterým se jiní vyhýbají.” Takto roku 1597 uvedl Johann Kepler horoskop, který si sestavil pro svou vlastní osobu. Tato skutečnost se v jeho životě opravdu naplnila. Ačkoliv neměl lehký osud, vytrval a vědě se věnoval s plným nasazením až do konce života.</p> <p>V Praze v Karlově ulici má Kepler od roku 2009 jedinečné muzeum, které ač svým rozměrem malé, předkládá návštěvníkům řadu zajímavých informací ze života tohoto významného astronoma. Další podrobnosti o vzniku muzea a o životě Johanna Keplera mi prozradil spoluzakladatel muzea Vojtěch Sedláček.</p> <p>Co vás přivedlo k tomu založit v Praze první a zatím jediné Keplerovo muzeum?</p> <p>O myšlence vytvoření muzea jsem se doslechl na jednom zasedání historické sekce astronomické společnosti. Nápad pocházel od RNDr. Ladislava Sehnala, významného českého astronoma. Jeho partnerka restituovala několik propojených domů v Karlově ulici, kde Kepler pět let bydlel se svojí rodinou. Energetická paní Jitka Steinwaldová souhlasila a nabídla České astronomické společnosti část přízemních prostor. Projekt ale přešlapoval na místě. Nájem majitelka nepožadovala vysoký, přesto se projekt nemohl rozjet. Případné prostředky z dotace hlavního města Prahy na vybudování muzea a zajištění provozu totiž zdaleka nestačily. Bylo stále jasnější, že další peníze už nikdo jiný nedá a realizace se pohřbí. S tím jsem se nebyl ochoten smířit. Nakonec jsem se rozhodl, že realizaci projektu vezme pod křídla naše společnost, že chybějící peníze vložíme sami a dáme se do toho. Naši výtvarníci i zaměstnanci, převážně osoby se zdravotním znevýhodněním, se pustili do práce. Po mnoha „intenzivních“ měsících se mohlo Keplerovo muzeum v roce 2009 slavnostně otevřít. Bylo to na výročí 400 let od vydání Astronomia Nova, díla, které patří mezi základní kameny astronomie. Kepler na něm pracoval právě v těchto místech. Vernisáž se stala událostí roku, také vhledem k účasti astronomické elity z domova i z ciziny. Hlavní řeč pronesl RNDr. Jiří Grygar a primas český kardinál Miloslav Vlk.</p> <p>Ke komu byste přirovnal osobnost Johanna Keplera dnes s přihlédnutím na jeho důležitost a význam, který ve své době měl?</p> <p>Johanna Keplera, obávám se, nelze k současníkům ani následovníkům jednoduše přirovnat. Jeho genialita, soustavnost a neobvyklá schopnost snášet zneuznání byla nevyčerpatelná. Jeho krédo „Nezveřejním nic, o čem bych v soukromí smýšlel jinak“, je stálou výzvou pro současníky i pro budoucí generace. Osobní integrita, upřímná starost o rodinu a náboženská poctivost byla výjimečná. Těžko hledám podobnou osobnost i v jeho době. Například během svého pobytu v Praze vydává Astronomia Nova, kde zveřejňuje jeden z nejdůležitějších principů nebeské mechaniky, dodnes označovaný jako první Keplerův zákon. Planety obíhají po eliptické dráze kolem Slunce, které leží v jednom ohnisku této elipsy. Mimochodem slovo „ohnisko“, podobně jako slovo „satelit“ patří mezi Keplerovy novotvary, které používáme dodnes. Elipsovitý tvar dráhy pohybu planet byl pro současníky tak šokující, že to neuznaly ani takoví velikáni jako Galileo, Descartes nebo Pascal. Koneckonců jeden z největších objevů 20. století předpokládající existenci tzv. temné hmoty vychází z předpokladu obecné platnosti gravitačního zákona, který vyplývá ze zákonů Keplerových.</p> <p>Kde všude Johann Kepler v Praze pobýval? </p> <p>Kepler přijel na pozvání Tychona Brahe a v Praze pobýval na různých místech, například u dnešního Faustova domu v blízkosti Emauzského kláštera, u rektora univerzity Bacháčka na koleji krále Václava (Ovocný trh), Na Pohořelci (Kurziův dům). Tato místa zachována nezůstala. V Karlově ulici č. 4, kde pobýval od roku 1607 do 1612, však domy stojí dosud. Muzeum se nachází na jediném místě Keplerova pražského pobytu, které se zachovalo. </p> <p>Když vejde návštěvník do muzea, je to jako kdyby vstupoval do jakéhosi chrámu astronomie, kde se posvátné spojuje s vědou. Přesto místnost působí velmi skromným dojmem. Máte nějaké zprávy o tom, jak byly například vybaveny pokoje, které Kepler v tomto domě obýval?</p> <p>Interiér svého pražského pobytu Kepler nepopsal, dokonce ani v které části domu to přímo bylo. Žil zde se svou ženou a dětmi, proto lze usuzovat, že zde obývali několik místností. Kepler byl znám svojí skromností, ale přece jenom byl císařským matematikem, myslím, že vybavení pokojů byl lepší dobový průměr. Neměli bychom ale zapomínat, že císařská pokladna platila Keplera velmi liknavě a velkým blahobytem rodina zřejmě neoplývala.</p> <p>Pro muzeum jste navrhl unikátní vstupenky, které z jedné strany tvoří astronomický ciferník pražského orloje a na druhé straně je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Co je vše možné vyčíst z této vstupenky?</p> <p>Na rubu vstupenky je část hvězdné mapy Andrea Cellaria. Z dvanácti vstupenek je pak možné sestavit mapu celou. Tuto mapu ve značně větším měřítku návštěvníci vidí na klenutém stropě muzea. Na líci vstupenky je zobrazen astronomický ciferník pražského orloje v nastavení, které odpovídá okamžiku zakoupení vstupenky. Lze tedy vyčíst aktuální údaje: čas občanský staropražský (kolik hodin uplynulo od včerejšího západu Slunce), babylonský (kolik rovnoměrných hodin uplynulo od východu Slunce), čas hvězdný, v jakém znamení zvěrokruhu se nachází Slunce a Měsíc, v jaké je Měsíc fázi. Návštěvník tak zjistí všechny údaje, které odpovídají přesně tomu, co v tu chvíli lze vidět na skutečném orloji. </p> <p>Jste rovněž zakladatelem Agentury ProVás a Obslužné společnosti. Obě společnosti vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti pro osoby se zdravotním omezením. V jakých oblastech hledáte pro tyto lidi pracovní uplatnění? </p> <p>Jsme takový Ferda mravenec – profesionální práce a služby všeho druhu. Abych nejmenoval všechny aktivity, zmíním některé. Vylepujeme plakáty pro kulturní účely na vlastních plochách v Praze, prodáváme na staroměstské věži vlastní pojednání o orloji v sedmi jazycích, pohlednice, butony, máme prodejnu původních historických plakátů i reprintů v Rybné ulici, galerii skla a artefaktů padesátých a šedesátých let v Benediktské ulici, prodejnu medu a potřeb pro včelaře v Přerově, muzejní kafírnu v Roztokách u Prahy, pro Senát ČR zajišťujeme obsluhu telefonní ústředny i šatnářské služby, obstaráváme některé archivní služby pro RRTV, atd. Naší chloubou je Keplerovo muzeum, které provozujeme ve spolupráci s Českou astronomickou společností. Příležitostí pro lidi se zdravotním znevýhodněním je stále nedostatek, a bude tomu tak, dokud bude společnost trpět předsudky. Jinakost některých neznamená automaticky jejich „neuplatnitelnost“. </p> <p>Můžete pozvat naše čtenáře na nějakou nejbližší akci, kterou budete ve spolupráci s Českou astronomickou společností pořádat? </p> <p>V Keplerově muzeu probíhají na vyžádání komentované prohlídky, určené jak pro žáky, studenty, tak pro zájemce z řad široké veřejnosti. Stačí zavolat nebo napsat e-mail. Na webu České astronomické společnosti jsou pak termíny všech akcí pořádaných pro veřejnost.</p> <p>Více info na:</p> <p>http://www.astro.cz/<br />
www.AgenturaProVas.cz<br />
www.KeperlovoMuzeum.cz<br />
www.ObsluznaSpol.cz<br />
http://cs.wikipedia.org/…odnikatel%29</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“