Studenti cestovního ruchu z Německa atakují Liberecko
<p>LIBERECKÝ KRAJ: Zájem o vzájemné poznávání života studentů z Německa, Polska a Saska v rámci Euroregoionu Nisa má již víc jak dvacetiletou tradici. Čilý ruch zejména mezi studenty českých a německých škol; kontakty jsou navazovány počínaje mateřskými školami a konče universitami. Na začátku letošního roku projevili zájem o spolupráci studenti cestovního ruchu střední školy z Hoyerswerdy a vysokoškoláci z Görlitz.</p> <p>Studenti z Hoyerswerdy i z Görlitzké university se obrátili o pomoc na Turistické informační centrum v libereckém Horním Hanychově. V prvém případě byl uskutečněn marketingový výzkum, zpracovávaný k bakalářskému studiu. Studentka Stefanie Sydow navštívila jednak libereckou universitu a jednak Střední školu služeb, kde sama provedla část průzkumu. Druhou část zpracovávala liberecká studentka Lucie Košnarová. Německá studentka zpracovávala dotazníkovou akci na objednávku společnosti turistického spolku v Hoyerswerdě. Jejím cílem bylo získat poznatky o tom, jaké znalosti mají mladí lidé na Liberecku o lužických jezerech a krajině, která je utvářena jako turistický region s padesáti jezery, stezkami pro cyklisty, atraktivními objekty a sportovními soutěžemi. Lužice má zájem nejen lákat turisty do jezerní krajiny, ale nabídnout i práci.<br />
S cílem poznat českou část Euroregionu Nisa přijela do Liberce skupina studentů z Görlitz. V třídenním programu universitních studentů byla o posledním víkendu před Velikonočními svátky návštěva města a, Ještědu. Skupinka dvaceti mladých s profesorkou Ute Pflickeovou zavítala nejdříve do vědecké knihovny, kde je přivítala ředitelka Blanka Konvalinková a seznámila je s provozem knihovny. Po přednášce o Libereckém kraji pro ně připravily knihovnice krátkou exkurzi a předaly jim prospekty s texty o knihovně. Odtud se vydala skupina na orientační prohlídku centra města. Druhým zastavením skupiny studujících cestovní ruch bylo Turistické informační centrum pod Ještědem v Horním Hanychově. Zájem skupiny byl především soustředěn na provoz infocentra, kde jim byly nabídnuty možnosti praxe, konzultací bakalářských a diplomových prací nebo pomoc při marketingových šetřeních či při vytváření prezentací a itinerářů k zájezdům k poznávání České republiky. Původně plánovaná návštěva Ještědu se neuskutečnila pro velmi špatné počasí a studenti odjeli do dalšího města Libereckého kraje – do Harrachova. Tam je očekávala návštěva sklárny, turistického informačního centra a infocentra Krnapu.<br />
Cesta studentů byla podpořena jednak vědeckou knihovnou v Liberci, informačním centrem, a na jejím programu se podíleli také profesor Holm Grosse z Bautzenu a podnikatel Wolfgang Michel z Görlitz.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818