"Výběr pořadů, které by občany zaujaly, není vůbec nic jednoduchého..."

<p>VELEŠÍN: „Není v dnešní době vůbec jednoduché vymýšlet zábavu pro lidi, protože doba je uspěchaná a každý má své starosti. Možná, že už jsme zapomněli, že právě u pěkného divadla, koncertu, muzikálu nebo kina si člověk krásně odpočine a přijde na jiné myšlenky,“ citujeme Hanu Růžičkovou – ředitelku KIC, které ve městě připravuje většinu kulturních akcí pro přibližně 4 tisíce obyvatel, kteří zde žijí. Ke kulturnímu klimatu přispívá i řada souborů zájmové umělecké činnosti.</p> <p>Střípky z historie města</p> <p>Velešín vznikl ve 13. století jako podhradí gotického hradu, založeného nejspíš za vlády Václava I. Jeho existence je doložena ve 2. polovině 13. století. Koncem 15. století byl pobořen a ve 40. letech následujícího století se o něm mluví jako o pustém hradu. Objekt během své existence vystřídal řadu majitelů a od roku 1387 patřil rodu Rožmberků, a to až do jejich vymření v souvislosti se skonem Petra Voka v roce 1611. Právě za Rožmberků byl Velešín povýšen na městečko a měl právo konat trhy. Po bitvě na Bílé hoře získali panství Buquoyové, a ti byli jeho vlastníky až do zrušení poddanství v roce 1848. V 19. století se v okolí Velešína těžilo stříbro, ale těžba nepřinesla očekávané výsledky a byla zastavena. V roce 1832 zahájil provoz koněspřěžky a později i železnice, které sebou přinesly růst významu Velešína. Druhá polovina 19. století se nesla ve znamení rozkvětu spolkové činnosti – jednalo se o spolky zpěvácký, hospodářský, hasičský a okrašlovací. V období mezi dvěma válkami se obyvatelé živili zemědělstvím, řemesly a řada z nich pracovala v průmyslu.<br /> K Velešínu, které bylo povýšeno na město v roce 1996, dnes patří i čtyři místní části – Bor, Holkov, Chodeč a Skřídlo.</p> <p>Velešínské památky</p> <p>Hrad, který je dnes v rozvalinách, byl během své historie obýván zhruba 250 let. Dnes se z něj zachovaly pouze nepatrné zbytky zdí nebo opevnění, bašta a fragment mohutné válcové věže. Počátkem 70. let minulého století byly odkryty zbytky románské kaple. V létě letošního roku byl slavnostně zpřístupněn nový dřevěný most přes hradní příkop, který bude využit při dalších etapách konzervace hradu. Jeho stavbu financovaly Lesy ČR. „Zřícenina hradu není v majetku obce, protože neleží v jeho katastru. Nachází se za přehradní nádrží Římov, a tím je k němu komplikovaný přístup. Na svatého Štěpána se na hradě pořádá tzv. Medovina na hradě, kde se podává teplá medovina, a na které se vždy sejde kolem 500 lidí. Zásluhu na opravě zdejšího hradu a dalších objektů na řece Malši má nedávno zesnulý prof. Tomáš Durdík, který vedl na Velešínském hradě archeologický průzkum,“ říká ředitelka KIC.<br />
Děkanský Kostel svatého Václava nese stopy raně gotického období, koncem 15. století byla k němu přistavěna věž, v dalším období se původní dvoulodní kostel změnil na jednolodní. Z kostela sv. Filipa a Jakuba, postaveného koncem 15. století, se dochovala pouze pozdně gotická věž a presbytář se sakristií. V roce 1785 byl v rámci josefínských reforem odsvěcen a přestavěn k obytným účelům. Protože Velešín postihla během staletí řada požárů, dochovalo se z původní zástavby jen málo – jde o dva domy s gotickými prvky. Radnice byla postavena před rokem 1611 a v polovině 18. století prošla úpravou. Dnes má obdélníkový půdorys a dva barokní štíty.</p> <p>Kulturní a informační centrum města Velešína</p> <p>Tak zní celý název příspěvkové organizace města (dále jen KIC), která vznikla v roce 2003 a zajišťuje většinu kulturního dění ve městě. „Spadá pod ni pořádání kulturních akcí, provozování kina, infocentra, Velešínského muzea a výstavní galerie, vydává Velešínský zpravodaj. Doplňkovou činnost představuje pořádání jazykových, tanečních, počítačových a dalších kurzů, provoz Kinokavárny RELAX od roku 2009 a Kavárny Jakub od roku 2011, jednorázové i dlouhodobé pronájmy, prodej zvukových nosičů a knih atd.“ vysvětluje ředitelka Hana Růžičková a dodává: „Od našeho zřizovatele dostáváme zhruba 3,4 milionu Kč a z toho musíme uhradit provoz dvou budov a mzdové náklady na tři pracovníky a dvě uklizečky, z nichž každá pracuje na ¾ úvazku. Provozování dvou kaváren nám přináší do rozpočtu kolem 1 milionu Kč a doplňkové činnosti cca 1,3 milionů Kč. Celkově tedy hospodaříme asi s 5,7 miliony Kč.“<br />
Velešínští mají největší zájem o divadelní představení, vloni se s velkým ohlasem setkal také koncert Hradišťanu pořádaný v kostele svatého Václava, řada kulturních akcí probíhá v rámci Velešínské pouti, své příznivce má i Adventní charitativní trh. Měsíčně se konají, kromě filmových představení, minimálně tři drobnější akce.<br />
Ve městě působí i řada spolků a klubů, pracují samostatně, ale s KIC úzce spolupracují. Jde např. o Pan Jomsoj – hudební skupinu zahrnující prvky rockového písničkářství, alternativního folku, worldmusic, bluesgrassu a jiných stylů, dále Smíšený chrámový sbor a orchestr, Společnost přátel města Velešína, ŠIRÁK Country Dance Club, hudební skupinu FONTANELA, hrající blues rock atd. Některé z nich mají podobu občanského sdružení.</p> <p>Kino</p> <p>Objekt kina, který má KIC ve správě, byl dostavěn v roce 2002 a to po desetileté přestávce, kdy bylo kino rozestavěné. Kapacita sálu je oficiálně 157 míst, ale již sedm let je polovina hlediště upravena jako taneční parket a tak se různými úpravami daří získat až 220 míst. Sál je využíván jako víceúčelový.<br />
//„Digitální kino je v provozu od srpna 2010. Na jeho pořízení jsme získali od Státního fondu pro rozvoj české kinematografie částku 800 tisíc Kč. Další 2 miliony 800 tisíc zaplatilo KIC ze svého fondu reprodukce majetku, v němž jsme měli našetřené odpisy. Nyní již dva roky odvádíme odpisy ve výši kolem 900 tisíc Kč ročně svému zřizovateli,“ sděluje Hana Růžičková.<br />
Během měsíce se uskuteční kolem 12 filmových promítání, průměrná návštěvnost jednoho je 32 osob a průměrná cena vstupenky je 110 Kč. V kině najdeme i Kinokavárnu RELAX s internetem, provozovanou KIC, její kapacita je variabilní a podle potřeby je propojována s kinosálem.</p> <p>Bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba</p> <p>Objekt má KIC ve výpůjčce. V přízemí se nachází infocentrum, první patro patří Velešínskému muzeu. Jeho expozice přibližuje historii města do roku 1945. Vystavené předměty jsou částečně v majetku Velešína, další tvoří exponáty zapůjčené z různých muzeí nebo od soukromých osob. Půdní prostor je využíván jako víceúčelový, od září 2011 se právě tady konají komornější akce. Jde o koncerty vážné hudby, malá divadla, přednášky, výstavy velešínské základní umělecké školy atd. Plocha je využívána i jako galerie – během roku se uskuteční tři až čtyři výstavy. Zdejší Kavárna Jakub s internetem, kterou provozuje KIC, má kapacitu cca 50 míst uvnitř a 20 míst na venkovní obezděné zahrádce. </p> <p>Městská lidová knihovna</p> <p>Je od roku 2003 organizační složkou města Velešína. První zprávy o ní jsou v kronice a vztahují se k roku 1920. Tehdy byl knihovníkem vrchní komisař finanční stráže Josef Kamarýt. Knihovna byla na radnici a čítala kolem pěti set svazků, většinou šlo o dary občanů. V roce 1925 měla knihovna 1163 svazků, 56 čtenářů a zrealizovalo se 2388 výpůjček. V době okupace bylo hodně knih zakázáno a také zničeno.<br />
Během své existence se knihovna několikrát stěhovala. Po válce jí darovala vybavení továrna JIKOV. V roce 1963 vznikla Místní lidová knihovna, knihovní fond se zvětšoval a koncem roku 1970 nastoupila první profesionální knihovnice, která byla zaměstnankyní Okresní knihovny v Českém Krumlově. Počátkem 90. let se knihovna přestěhovala do budovy bývalých jeslí, v roce 1996 se Středisková knihovna Velešín stala Městskou knihovnou. Dnes čítá knihovní fond 17 600 svazků, využívá jej 480 čtenářů. Zájemci mohou vybírat z 29 titulů časopisů, knihovnice pořádá výstavy, besedy, informatické lekce pro mateřskou a základní školu.<br /> V červnu 2007 se knihovna přestěhovala do nových prostor v budově zdejší Základní školy.</p>