Kulturní mapa města Kunovice

<p>KUNOVICE: Opravdu pestrým kulturním životem se chlubí slovácké Kunovice. Od roku 1971 byly součástí města Uh. Hradiště jako jeho městská část. V roce 1990 občané v místním referendu vyjádřili svoji vůli město osamostatnit. Dnem 1. ledna 1991 se začala psát novodobá historie samostatných Kunovic. V roce 1997 byly Kunovice prohlášeny městem. Dnes zde žije 5400 obyvatel, a řada z nich se angažuje ve spolcích a folklorních souborech, a zároveň mohou využívat kulturní nabídku Komunitního centra s knihovnou, kulturního zařízení Pálenice, Městského informačního centr nebo Leteckého muzea.</p> <p>V místech dnešních Kunovic žil člověk již v době kamenné, velký rozmach přinesla Velkomoravská říše. Po připojení tohoto území k českému státu se ve 12. století staly Kunovice správním a církevním centrem nově vzniklé pohraniční Lucké provincie, jejímž posláním bylo střežit cestu do sousedních Uher. Právě do roku 1196 se datuje první písemná zmínka o obci. V 16. století zaznamenalo toto venkovské poddanské městečko velký rozvoj – v roce 1596 byla ukončena stavba zdejšího zámku včetně potřebného hospodářského zázemí. Vystřídalo se zde mnoho majitelů. K nejvýznamnějším patřil rod pánů z Kunovic, který se řadil mezi vlivnou a bohatou moravskou šlechtu. Ve 3. čtvrtině 17. století zámek zanikl, byl přestavěn na areál panského dvora. Až do 19. století měla obec převážně zemědělský charakter, v 19. století nastal rozvoj hrnčířské výroby, která však zanikla ve 30. letech minulého století. Vyrostly zde ale i další podniky, např. v oboru stavebnictví nebo potravinářství. Počátky zdejšího leteckého průmyslu spadají do 30. let 20. století – první budova byla uvedena do provozu v roce 1937. V letech 1950 – 1954 pak byl postaven závod LET Kunovice, který vyráběl letadla známá po celém světě. </p> <p>Město se chlubí památkami</p> <p>Pestrou historii dokládá i řada památek. Panský dvůr představuje komplex renesančních budov, nejstarší část pochází z konce 16. století. Areál až do počátku 20. let minulého století vlastnili Liechtenštejnové, od roku 1923 stal majetkem země Moravskoslezské a sloužil zemědělským účelům. Po roce 1989 se dostal do soukromých rukou, v roce 1994 byl prohlášen kulturní památkou a od roku 2005 je v majetku města. V letech 2008 – 2011 proběhla díky financím získaných z fondů Evropské unie přestavba stěžejní části areálu a funguje jako podnikatelský inkubátor. Jeho prostory se staly podnikatelským, kulturním i historickým centrem města. K Panskému dvoru patří také bývalá sýpka, objekt stojící nedaleko. Tam se nyní nachází Komunitní centrum, které je sídlem Městské knihovny, Klubu seniorů a Centra pro matky s dětmi Beruška.<br />
Mezi nejvýznamnější památky patří kostel sv. Petra a Pavla, jehož počátek spadá zřejmě až před rok 1517. Současná podoba pochází z let 1759 – 1761. V roce 2006 byl kolem vybudován Duchovní park se sochami apoštolů, které vytvořil řezbář Andrej Irša z Kátova v rámci Mezinárodního dětského folklorního festivalu Kunovské léto. Kapli Panny Marie, poprvé připomínanou v roce 1517, najdeme v blízkosti kostela a její dnešní podoba vznikla v polovině 18. století. V areálu města najdeme řadu soch – sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sv. Anny, Panny Marie lurdské, atd. a také nemálo křížů.<br />
Památkou místního významu je také Památkový domek, který skýtá ukázku bydlení prostých lidí z 30.let minulého století. </p> <p>Jízda králů</p> <p>Jízda králů je od roku 2011 zapsána organizací UNESCO na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Přestože byla u nás dříve rozšířena na celém našem území, dnes se jezdí pouze na několika místech na Slovácku a také na Hané. Původ Jízdy králů je nejasný, počátky snad spadají do pohanských dob, kdy jejím posláním mělo být zajištění bohaté úrody. Později došlo k jejímu spojení většinou s tradičním církevním svátkem. Na různých místech Evropy najdeme řadu podobných slavností – např. v Lužici, Rakousku, Bavorsku, Polsku nebo Švýcarsku. V Kunovicích se Jízda králů konala od nepaměti. V době totalitního režimu od roku 1972 do roku 1996 byla tato tradice přerušena. Od roku 1996 se koná každé dva roky – zatím poslední proběhla 18. – 20. května 2012. </p> <p>Městská knihovna</p> <p>Je organizační složkou a sídlí v budově, která patří městu. Jde o bývalou sýpku, která byla původně součástí zrekonstruovaného Panského dvora. Uživatelé knihovny mohou vybírat z knihovního fondu čítajícího přes 23 tisíce svazků. Vloni si 474 čtenářů, z toho dětí do 15 let 147, vypůjčilo asi 18,5 tisíc knih a časopisů. </p> <p>Kulturní zařízení Pálenice</p> <p>Funguje jako organizační složka města. V jeho prostorách se konají divadelní představení, přednášky a další kulturní akce. Zařízení se také pronajímá ke komerčním účelům nebo k pořádání rodinných oslav. Velký sál má kapacitu cca 250 osob, malý sál pojme kolem stovky osob. Právě tady probíhají Hody s právem, Fašank, Škola lidových tanců, kurzy slováckého verbuňku atd. </p> <p>Městské informační centrum</p> <p>I tato instituce stejně jako knihovna je organizační složkou a sídlí v budově patřící městu. Jeho posláním je poskytovat kvalitní informační servis návštěvníkům i občanům města. Nejvíce dotazů se týká památek, ubytování, kulturních nebo sportovních akcí, a to nejen v Kunovicích, ale i z celého okolí.</p> <p>Kino Lípa</p> <p>Přestože kino prošlo řadou úprav, v závěru letošního června byl jeho provoz ukončen. Nepomohla instalace širokoúhlého plátna v roce 2002 ani v roce následujícím rekonstrukce sociálního zařízení. Rekonstrukce interiérů, na které se návrhy podíleli studenti s heslem „Té Lípy se nevzdám!“, byla ukončena v létě 2007. Přestože kino díky ní změnilo tvář a vstupenka stála pouhých 40 Kč, návštěvníky do hlediště se nepodařilo přilákat.</p> <p>Letecké muzeum</p> <p>Na provozu muzea se podílí tři subjekty město Kunovice, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti i Slovácký aeroklub. Vzniklo v letech 1970 až 1974, a prvním získaným exponátem byl letoun L-29 Akrobat. U zrodu muzea stáli Alois Hráček a Jiří Marek. Dnes se expozice může pochlubit, kromě exponátů kunovické provenience, také např. větroněm LF-109 Pionýr, MIG 15 bis či bombardérem Su-7.<br />
S činností muzea je spjata i činnost Slováckého aeroklubu, který nabízí spoustu nevšedních zážitků. </p> <p>Památkový domek a další stavby lidové architektury</p> <p>Domek č.p. 679, který byll postaven v první třetině 19. století, je ukázkou tradičního lidového bydlení. Je majetkem města a zprovozněn byl v září 2002. Návštěvníci tak mohou vidět, jak bydleli jeho obyvatelé kolem roku 1930. Provoz v domku zajišťuje historická a etnografická komise. Tato komise, jakožto orgán zřízený Radou města má mimo jiné na starosti správu Památkového domku a akce v něm, ale také přípravu různých historických výstav – naposledy šlo výstavu historie Jízdy králů konané při stejnojmenné akci letos v květnu.<br />
Město má ve své správě také Slováckou búdu, která slouží především jako tréninkové místo folklorních souborů. Její sál má kapacitu 100 osob, v podkroví se nacházejí klubovny a sklad rekvizit. Dále jde o Slovácký sklípek, o kterém se vypravuje, že je pozůstatkem tajných chodeb, které měly strategický význam v podobě ochranných staveb proti tzv. tureckému nebezpečí. V současné době je zrekonstruován a kromě předsíně a kuchyňky ho tvoří samotný sklep s kapacitou 50 osob. Je pronajímán ke konání kulturních a společenských akcí. Je zde stálá expozice moravsko–slovenských vztahů. </p> <p>Folklorní soubory a spolky</p> <p>Soubory úzce spolupracují s městem, jejich podíl na konání kulturních akcí je opravdu veliký. Řada z nich vyjíždí i mimo region Slovácka, případně i mimo ČR. Soubory Handrlák (handrlák byl dříve osoba, která chodila po dědinách, sbírala staré hadry a vyměňovala je za různé zboží), Kunovjan a Mužský pěvecký sbor z Kunovic mají podobu občanských sdružení, ostatní působí pod křídly města.<br />
Folklorní soubor Kunovjan vznikl na přelomu let 1969 – 1970 a věnuje se ztvárnění folkloru neotřelými způsoby jevištního zpracování hudebního, písňového, tanečního i zvykoslovného materiálu. Folklorní soubor písní a tanců Handrlák vznikl v roce 2001 z dětského folklorního souboru písní a tanců Handrláček – jeho počátky spadají do roku 1986. Soubor zpracovává oblast moravského Dolňácka, Kopanic a Kyjova.<br />
Mužský pěvecký soubor z Kunovic existuje od roku 2005, jeho členové, kterých je 14, se věnují lidovým písničkám. Dále zde působí ženský pěvecký sbor z Kunovic, kde zpívají bývalé členky souboru Kunovjan.<br />
Pěvecký soubor Tetičky působí od počátku roku 2005 a jeho repertoár se soustředí na oblast celého Slovácka.<br />
V Kunovicích je i několik dětských folklorních souborů. Kromě Handrláčku jsou to Děcka z Kunovic, která se mohou pochlubit dlouholetou tradici spadající do 60. let minulého století a současní členové, kterých je kolem 40, jsou již jeho sedmou generací. Merínek vznikl v roce 2000 a o něco později Kunovjánek, který v současnosti navštěvuje 30 dětí ve věku 5 – 7 let. Od roku 2009 mohou děti ve věku 2 – 5 let a jejich maminky či babičky navštěvovat nejmladší soubor Věneček.<br />
Dlouholetou tradici mají v Kunovicích cimbálové muziky. Jako první byla založena v roce 1927 muzika Slováckého krúžku. Počátek cimbálové muziky Kunovjanu spadá do roku 1952. V místě působí i další – Lintava nebo Kunovjané.<br />
Mezi další kunovické spolky patří Dechová hudba Kunovjanka, Moravští zemští páni (věnují se vzdělávání členů a příznivců, pořádají pro ně akce, hry a soutěže) atd.</p> <p>Folklor a cestovní ruch</p> <p>Město Kunovice a slovenské město Stará Turá se podílí na projektu Operační program cezhraničnej spolupráce SR – ČR 2007 – 20013 Zlepšení služeb cestovního ruchu Slovensko-moravského pomezí. Je financován z Evropské unie, z Evropského fondu regionálního rozvoje. V Kunovicích se podařilo díky tomu zrekonstruovat objekty Slováckou Búdu a Slovácký sklep. První z nich je místem stálé expozice handrláků a hauzírerů, dávno zaniklých řemesel, která byla charakteristická pro Kunovice i pro Starou Turou. Druhý je určen k setkávání občanů na obou stranách naší hranice, pořádání koštů vína, probíhají zde vzájemné kulturní výměny mezi kunovickými a staroturanskými folklornímu soubory.</p> <p>Z folklorních akcí</p> <p>Mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto se koná vždy v době letního slunovratu, tedy v polovině června, a to od pondělí do neděle. Setkávají se na něm dětské folklorní soubory z různých států z celého světa. Hosté festivalu vystupují i v Uherském Hradišti nebo v Luhačovicích.<br />
Město Kunovice už od roku 2004 pořádá unikátní Školu lidových tanců. Akce má svoji tradici, na té poslední se sešlo 350 návštěvníků a dalších asi 80 zájemců zavítalo na samostatné kurzy verbuňku. Škola lidových tanců je určena zájemcům z široké veřejnosti. Je složen z týdenních kurzů. Nejpopulárnější je už zmíněný kurz verbuňku, přičemž výuka dětí probíhá dopoledne a výuka dospělých odpoledne a k večeru. Na týdenních kurzech lidových tanců se zájemci každoročně učí tance z různých národopisných oblastí i z Moravsko-slovenského pomezí.<br />
Hody s právem se konají v září. Dnes jde o lidovou slavnost, při které se setkávají přátelé a známí. Jejich průběh má přesně stanovená pravidla předávaná z pokolení na pokolení. Začínají mší svatou v místním kostele, pak následuje průvod mladých lidí ve zdejších lidových krojích tzv. chasa jde pro stárky, které si zvolila, aby je vedla a organizovala po celý rok. Společně pak jdou žádat představitele obce o udělení práva. Poté se jdou všichni pobavit na hodovou zábavu.</p>