<p>ZNOJMO: Loucký klášter ve Znojmě se stal 17. května 2012 místem konání přeshraniční konference „Vítejte u nás“ věnované kulturnímu cestovnímu ruchu. Příznačné téma už proto, že Znojmo získalo v roce 2010 prestižní titul Historické město roku. Akci zahájil starosta Vlastimil Gabrhel, který nad akcí převzal osobní záštitu.</p> <p>Podtrhl význam konference pro město i pro pracovníky v cestovním ruchu. Vyslovil potěšení nad tím, že Znojmo může takovouto akci hostit už počtvrté, a že tak může přispět k výměně zkušeností na poli cestovního ruchu. </p> <p>Kulturní cestovní ruch je nosné téma pro rozvoj turismu v regionech </p> <p> Víno, folklor, historické památky, ale i kulturní dění, které patří k znojemskému regionu, jsou přesně ty přísady, které dodávají kulturní destinaci tu správnou chuť. Samozřejmě je vše potřeba správně naservírovat, marketingově uchopit a nabídnout návštěvníkům. A právě o tom byla letošní konference.<br />
Jaké jsou trendy? Jaký je potenciál tohoto odvětví? Co děláme špatně a co můžeme dělat lépe? Jak to dělají jinde? Na tyto otázky hledali odpovědi naši přednášející.<br />
Byl mezi nimi Patrick Bartos z rakouského Linze, který má za sebou stáže v Institutu současného umění v Londýně a v Muzeu Solomona R. Guggenheima v New Yorku, přednáší, píše odborné publikace a kromě jiného pomáhá s přípravou dalšího Evropského hlavního města kultury – Marseille 2013.<br />
Nela Cajthamlová z agentury CzechTourism se ve svém příspěvku zaměřila na marketing destinací prostřednictvím filmové tvorby.<br />
Monika Hlávková z Centrály cestovního ruchu jižní Moravy mluvila o prastaré tradici poutí do Santiaga, konkrétně pak o projektu Svatojakubská cesta na jižní Moravě.<br />
K nejpovolanějším, pokud je řeč o kulturním cestovním ruchu, patří doc. Jiří Vaníček z jihlavské vysoké školy. Byl to totiž právě on, kdo spoluzakládal v roce 1990 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.<br />
Na konferenci nechyběl dr. Vladimír Železný, který se zamýšlel nad tím, proč na jižní Moravu, konkrétně do Znojma a Mikulova, nejezdí více návštěvníků.</p> <p>Znojmo na jeden den Evropským hlavním městem kultury</p> <p> V rámci konference se prezentovala také dvě Evropská hlavní města kultury – slovinský Maribor a česká Plzeň. Maribor se tímto prestižním titulem chlubí pro letošní rok, Plzeň si musí počkat do roku 2015.</p> <p> Maribor je druhé největší město Slovinska. O získání titulu se střetlo s Lublaní a vyhrálo. Maribor si dal za cíl rozšiřovat kulturu, podporovat ji, zdůraznit její různorodost. Projekt připravovalo město šest let a zaměřilo se na umělce z celého světa, které zve k vystupování. Např. duben patřil seznámení s čínskou kulturou, měsíc květen představuje kulturu francouzskou. Probíhají různá vystoupení – koncerty, divadelní a baletní vystoupení, výstavy, ale i Festival vůní, který v restauracích nabízí speciality. Na řadě akcí dominují cizí jazyky – město vsadilo na rozmanitost, a tak se mohli návštěvníci seznámit se soubory nejen z členských zemí EU, ale také z afrického Sudánu, nechyběl ani ruský balet či beseda s dalajlámou.<br />
Maribor se zviditelnil, přitahuje velké množství zahraničních návštěvníků, probíhající projekty se vyznačují dlouhodobou udržitelností a neskončí v závěru letošního roku. Došlo také k úzkému propojení kulturních aktivit s cestovním ruchem. Program Klíče od města dává možnost zdejším obyvatelům propojit tvůrčí duch s městem a spoluúčastnit se všech kulturních akcí. V Mariboru se setkávaly během staletí různé kultury – v době 1. a 2. světové války tady žilo hodně Němců, dnes obývají město převážně Slovinci. Město o svých aktivitách informuje na webových stránkách, také jejich návštěvnost se prudce zvýšila a jsou přístupné i nevidomým občanům.</p> <p>Budoucí Evropské hlavní město kultury – Plzeň – soutěžilo o titul s Ostravou a Hradcem Králové. O vítězi se rozhodlo v září 2010, a stala se jím Plzeň. O současných přípravách hovořil Mgr. Petr Šimon z obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015. Město Plzeń se může prezentovat bohatou historií i množstvím památek – například zdejší synagoga je třetí největší na světě, tradici mají festivaly – Divadlo, Finále, Skupova Plzeň atd. Do projektu budou zapojena i partnerská města ze zahraničí. Mínusem Plzně je nedostatečná kulturní infrastruktura, kvůli rozdělení města silnicemi a řekami jde o části města, které spolu jen obtížně komunikují, nevýhodou je i blízkost hlavního města Prahy, které nabízí lepší pracovní uplatnění. Plzeň se při tvorbě svého projektu, stejně jako Maribor, zaměřuje na komunikaci s evropskými partnery. Plně je tak naplňován slogan – Plzeň je v dobré společnosti.<br />
A jaké cíle si Plzeň klade? Chce rozšířit kulturní nabídku, profesionalizovat kulturní operátory a jejich návaznost na evropské sítě, doplnit kulturní infrastrukturu, zlepšit image města, zlepšit sociální situaci (zejména v oblasti menšin), cílem je rozvinouit cestovní ruch propojený s ekonomickými dopady.</p> <p>Konferenci připravila OHK Znojmo ve spolupráci s městem Znojmem a agenturou inPuncto s.r.o.</p> <p>Více informací z konference získáte zde
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!
ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.