pátek
27. prosince 2024
svátek slaví Žaneta
Vpravo Petr Haken, foto archiv PH



Mluví ze mne zkušenost sedmnácti let

Autor článku: 
Marcela Magdová

<p>TURNOV: Poslední prodloužený únorový víkend (23. – 26. 2.) se všichni divadla chtiví amatéři i profesionálové, hledači nových forem i tradicionalisté sjeli do Turnova, kde jako každoročně proběhla krajská postupová přehlídka amaterského divadla Libereckého kraje Modrý kocour.</p> <p>Letos poprvé mohl lektorský sbor doporučit inscenace nejen na celostátní přehlídku experimentálního divadla Šrámkův Písek a studentského divadla Mladá scéna v Ústí nad Orlicí, ale i činoherního a hudebního divadla CP Divadelní Piknik Volyně.<br />
Program přehlídky byl tradičně značně napjatý, končil přátelskými posezeními – rozborovými semináři v salónku U Karla IV. často až v hodině mezi psem a vlkem. Přesto si Petr Haken, duše, srdce i mozek přehlídky, našel pár minut a odpověděl na mé otázky týkající se vzniku a života Modrého kocoura, ale i divadla a jeho osobníhu vkusu. </p> <p>Letos proběhl již 17. ročník postupové přehlídky experimentujícího, studentského, činoherního a hudebního amaterského divadla Modrý kocour, vzpomeneš si ještě na úplné začátky? Jak vůbec Modrý kocour vznikl?</p> <p>S hudebním skladatelem, tehdy to byl student konzervatoře, Martinem Hyblerem jsme seděli v hospodě a říkali si, že by si Turnov zasloužil nějakou činoherní přehlídku. Původně se to mělo jmenovat Modrý prase, aby se mohlo říkat: „Jedeme na prase“. Pak ale zvítězil kocour, podle lva na starostenském řetěze. První porevoluční starosta říkal: „Zas si musím brát na krk toho hnusnýho kocoura.“ On měl totiž na hlavě hvězdičku místo koruny.</p> <p>Proměnil se nějak výrazně Modrý kocour od prvopočátků? (změna koncepce, směřování, lektorský sbor, věkový průměr účastníků a diváků…)</p> <p>Proměnil se strašlivácky strašně. První ročník, to bylo setkání divadelníků z okolí. Jediný host z větší dálky bylo Rádobydivadlo Klapý. Některé inscenace nestály za moc. Dáda Weissová mi řekla: „Tak takhle ne, Péťo.“ Tak jsem se začal snažit. Myslím, že dnes se ty špatný kusy objeví jen výjimečně. Asi čtvrtý ročník byl postupový; nejdříve jenom na Písek, pak se přidala Náchodská Prima sezóna, tu nahradila Mladá scéna a letos jsme poprvé mohli doporučit i na činohru. Věkový průměr účastníků se myslím nemění. Od začátku bylo mým snem setkání studentů, kteří hledají cestu s kvalitními dospělými soubory. Myslím, že tyto věkové skupiny si mohou navzájem hodně dát. Lektorský sbor se měnil, to je jasné, ale v posledních letech je stabilizován na jménech Christov, Pácl, Tomas, Stuchlík, Hulec, Lanta, letos poprvé Petra Honsová. Ale byl tu pan profesor Císař, Pepa Tejkl, Markéta Miláčková, Martin Polách ze Šalďáku, Martin Pšenička a další.</p> <p>Jak se na přehlídku připravuješ ty osobně?</p> <p>Já sháním zahraniční soubory, i když Walny teatr z Waršavy se už stal stálicí a hlásí se sám. Pak musím zajistit prostory, ubytování, stravování…<br /> České soubory se hlásí také samy, jen je to potřeba technicky a umělecky sestavit do čtyř dnů.</p> <p>Přehlídka je zaměřena na „experimentující“, dříve alternativní divadlo? Co pro tebe tento výraz znamená? Je možné „experimentující“ divadlo přesně definovat?</p> <p>Přehlídka je zaměřena na dobré divadlo. Ať už experimentuje či se drží klasiky. Těžko vysvětlit slovo experimentující. Formou? Nebo snad obsahem? Nebo obojí. Je to o hledání nových cest, a je na porotě rozhodnout, zda soubor je více o hledání a pošle ho do Písku, nebo je to spíše o držení se klasických námětů a postupů, a pak jej nasměruje do Volyně. Ale přesnou hranici stanovit nelze.</p> <p>Čeho si nejvíce ceníš u mladého divadla? Jak by podle tebe měla vypadat kvalitní studentská inscenace? </p> <p>Jo, já jsem trochu jiný než jsou dnešní trendy. Já preferuji především kvalitní hereckou přípravu a dramaturgickorežijní koncept, spontánnost je sice u studentů skvělá, ale pomíjivá. Takoví pouze zazáří v jedné nebo dvou inscenacích a je konec. Mluví ze mne zkušenost sedmnácti let.</p> <p>Jestli se nemýlím, sám si několikrát zasedl do poroty MK, co je pro tebe v hodnocení inscenace amaterského divadla nejdůležitější? </p> <p>Zasedl jsem jednou jedinkrát, když na poslední chvíli vypadl porotce. Bylo to náročné a dělat to nechci. Kdyby mě ale někdo pozval jinam, abych šel porotovat, rád to přijmu. Nejen v amatérském divadle, ale v uměleckém konání obecně, je pro mne nejdůležitější jednota formy a obsahu. A vyrovnanost hereckých výkonů. Jak je v inscenaci výrazně slabší, byť jeden herec, všechno jde k šípku.</p> <p>Je věčnou otázkou, kde končí amaterské a začíná profesionální divadlo. Ty sám si byl několik let v angažmá v Jihlavě, Hradci Králové a v Chebu, nyní hraješ s Turnovským divadelním studiem. Jaký je mezi těmito dvěma termíny amaterské a profesionální divadlo rozdíl pro tebe?</p> <p>Já rozdíl nedělám. Je divadlo dobré a špatné. U profidivadla jsem se mnohému naučil, ale viděl jsem tam i praktiky, které zaplaťpánbůh do amatérského divadla přijít nemohou. Když vidím někdy omylem agenturní inscenaci, říkám si: „Ti pražáci si o nás myslí, že jsme úplní idioti.“ Ale někteří jim na to skočí a tak to bohužel funguje. Jeden velký rozdíl mezi amatéry a profíky je v tom, že špatní amatéři mnohdy nevědí, že jsou špatní, profíci to vědí a přesto hrají kvůli penězům.</p> <p>Během Kocoura pendlují diváci mezi dvěma scénami Mětským divadlem a Kinem Ráj, již loňský rok se začala nad touto druhou scénou zatahovat mračna a hrozila její demolice, jak vypadá situace v současnosti? Hledáš případně nový alternativní prostor na příští rok? </p> <p>Tohle druhé divadlo má své mouchy. Postavila si ho pro sebe ještě sovětská armáda neblahé paměti a po revoluci se z něj udělalo kino. Pak přišla digitalizace a kino se logicky přesunulo do menšího sálu. Bojujeme za to, aby se z toho stal stánek pro mladé, aby to fungovalo jako rokáč a příležitostně i jako divadlo. Musíme doufat.</p> <p>Co myslíš, že by se ještě mělo v budoucnu na Modrém kocourovi zlepšit?</p> <p>Každý rok něco trochu vylepšuju. Když získám peníze, zas něco vylepším. Třeba více oddělený prostor pro diskuse od těch, kteří se chtějí po půlnoci bavit. (Narážka na letošní spor, který předčasně ukončil jeden z rozborových seminářů pozn. red.)</p> <p>Nosíš svoje pověstné modré sako i mimo festivalové dny? </p> <p>Ne. Vzal jsem si ho jen jednou. Krátké a úderné divadlo slavilo v Liberci nějaké výročí a já je šel pozdravit jménem Modrého kocoura.</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR-PRAHA: Již po čtrnácté si mohli zákazníci Lidlu v době od 4. 11. do 17. 11. 2024 v rámci sbírky Srdce dětem zakoupit u pokladen malé srdíčko, a to potom nalepit do velkého srdce ve výloze, aby už tradičně pomohli vážně nemocným dětem.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.12.2024

ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
17.12.2024

ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.

Celá ČR, Kraj Vysočina
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky
Články a komentáře
18.12.2024